Pokračujeme o výukových cílech HH PS CŽV_ 20 Výukový cíl • •Výukový cíl = to, co si mají z výuky žáci „odnést“ (nikoli to, co chce učitel „odučit“). •Představa o plánovaných kvalitativních i kvantitativních změnách v učení a rozvoji jednotlivých žáků, kterých má být dosaženo ve stanoveném čase v procesu výuky (Kalhous, Obst, 2002). •Usměrňuje výuku a zvyšuje motivaci žáků k učení (Skalková, 1999). •CÍL má být formulován „v jazyce žákova výkonu“ – „co má žák umět udělat“. •Měl by vymezovat, které vědomosti musí žáci získat, které dovednosti a schopnosti se budou současně rozvíjet a v jakém smyslu se bude formovat žákova osobnost. • Proč se žáci vlastně chtějí učit (Geoffrey Petty, 2002) •Věci, které se učím, se mi hodí (využití učiva v praktickém každodenním životě, smysl – lépe se učí). ·Kvalifikace, kterou studiem získám, se mi hodí – viz výše; žákovi plynou z učiva nějaké výhody, tzn. osvojení určitých znalostí a dovedností, které vedou k získání kvalifikace, jeho motivace k učení roste. ·Při učení jsou obvykle dobré výsledky, úspěch zvyšuje sebevědomí, motivovanost žáka. ·Když se budu dobře učit, vyvolá to příznivý ohlas mého učitele nebo mých spolužáků. • •(aKdyž se nebudu učit, bude to mít nepříjemné dosti bezprostřední) důsledky –negativní hodnocení, tresty, učí se, protože „musí“. •Věci, které se učím, jsou zajímavé a vzbuzují moji zvídavost •Zjišťuji, že vyučování je zábavné - přizpůsobit výuku žákům, ozvláštnit. • •Žák si nevěří, očekává, že nedosáhne uspokojivých výsledků; •je přesvědčen, že není schopen si osvojit některý předmět. •že probírané učivo nebude v běžném životě potřebovat, že není důležité. • je vysoce emočně labilní či trpí nízkou frustrační tolerancí. •Má neodpovídající aspirační úroveň žáka (vysoká × nízká). • Požadavky na formulaci výukového cíle Ø •přiměřený (věku a možnostem žáků), •kontrolovatelný (vyjádřený jako pozorovatelná činnost žáka, užití tzv. aktivních sloves – viz Bloomova taxonomie cílů aj.), •konzistentní (prostupný – nižší cíle směřují k dosažení vyšších a naopak), •jednoznačný – formulace cíle by neměla připouštět různé interpretace. • Formulace cíle •Žák vyjmenuje tři stěžejní díla Karla Čapka. •Představit žákům výčet nepravidelných sloves. •Žák samostatně analyzuje rétorické figury v básni Máj. •Žák vysvětlí příčiny, které vedly k zahájení první světové války. •Žák si zapamatuje co nejvíce slovíček z učebnice. •Žák umí hovořit o tématu „moje rodina“ v německém jazyce. Struktura cílů v doménách • •Kognitivní – intelektuální: znalosti, vědomosti. •Psychomotorická: dovednosti – schopnosti + smyslové učení. •Afektivní – výchovná: projevy emocionálního chování- city, postoje, preference, potřeby, zájmy, hodnoty, osobnostní rozvoj. •Sociální: komunikace, spolupráce. • Náročnost výukových cílů •Bloomova taxonomie – kognitivní náročnost •(zapamatování – pochopení – aplikace – analýza – hodnocení - tvořivost). •H. Dave – psychomotorická doména (dovednosti) •(nápodoba – cvičení – zpřesňování – koordinace – automatizace). •Kratwohl a kol. – afektivní doména (vnímání – reakce – ocenění – organizování – zvnitřnění). • Bloomova taxonomie •Zapamatování •Kategorizace (definovat, identifikovat, vytvořit seznam, vyjmenovat, opakovat, vzpomenout si, rozpoznat, zapsat, spojit, zopakovat, podtrhnout, zvýraznit) •Porozumění •překlad z jednoho jazyka do druhého, převod z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá interpretace, extrapolace (vybrat, uvést příklad, předvést, popsat, určit, rozlišovat, vysvětlit, vyjádřit, říci vlastními slovy, vybrat, přeformulovat, sdělit, přeložit, simulovat, vypočítat, zkontrolovat, změřit) • •Hodnocení •posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám navrhne (kritizovat, obhájit, ocenit, posoudit, podpořit názory, oponovat, prověřit srovnat s normou, vybrat, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit) •Analýza •rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení hierarchie prvku, princip jejich organizace, vztahů a interakce mezi prvky (analyzovat, provést rozbor, najít vztah, porovnat, shrnout, dát do souvislostí, seřadit do logických posloupností, identifikovat příčiny a následky, kategorizovat, diskutovat, klasifikovat, kombinovat, odhadnout, odvodit, zpochybnit, vyřešit, diagnostikovat) • •Aplikace •použití abstrakcí a zobecnění (teorie, zákony, principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecné myšlenky v konkrétních situacích) (aplikovat, demonstrovat, interpretovat údaje, načrtnout, zobecnit, uvést vztah mezi, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit, vyzkoušet, rozlišit, připravit, zaznamenat) • •Tvorba (+syntéza) •složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku (upravit, organizovat, formulovat, reorganizovat, složit, navrhnout, spravovat, řídit, vytvořit systém, zrekonstruovat, předpovědět, navrhnout) • Taxonomie výukových cílů •Afektivní oblast - zájmy, pozornost, estetické cítění, morální a jiné postoje, pocity, názory a hodnoty. Například: naslouchej, oceň důležitost, vnímej estetickou hodnotu, vnímej morální dilema, získej o něčem povědomí, a podobně. • •Psychomotorická sféra - psychomotorické dovednosti se týkají smyslového vnímání, pohybů a vzájemné koordinace vjemů s pohyby atd. Slovesa jako: kresli, házej, plachti, svářej, … • • • Příklady zadání ke splnění cílů •Zapamatování •Bez použití poznámek a jiných informačních zdrojů napište, co jste si zapamatovali k těmto pojmům: J. J. Rousseau, J. G. Herder, hnutí Sturm und Drang, žánr balada, preromantická lidová tvorba a báseň Růžička od Goetheho. •Porozumění •Přečtěte si báseň Růžička od Goetheho a interpretujte ji, o čem báseň vypovídá, co má sdělit. Aplikace •Podívejte se na nejznámější obraz romantického hrdiny od C. D. Friedricha a vzpomeňte si na to, co už o romantismu víte, a na základě toho charakterizujte romantického hrdinu. • •Analýza a syntéza •Porovnejte originál básně Růžička od Goetheho v němčině s překladem v češtině co do zvukové podoby básně a identifikujte, jak se překlad liší od originálu. •Hodnocení •Jakým způsobem může šestnáctiletého člověka poškodit pornografie (v souvislosti s textem Markýze de Sade)? •Tvorba •Napište, jak byste postupovali, kdybyste byli autoři děsivého námětu filmu? • Zařaďte následující cíle do kategorií: kognitivní, afektivní, psychomotorické výukové cíle •A. Žáci dokážou vyjmenovat státy, se kterými sousedí ČR. ...................................................... •B. Žáci budou interpretovat obsah básně od Jana Nerudy. ................. •D. Žáci uplavou stanovenou vzdálenost v bazénu stylem „motýlek“........................................ •E. Žáci umí vhodně projevit úctu ke starším osobám. ................................................... •F. Žáci vyrobí lodičku z papíru lodičku. …................................................ •G. Žáci se vhodně chovají při návštěvě muzea. …............................................... Shrnutí aneb co jsme si uvědomili? • • •Učitel porozumí do hloubky učivu, cílům, strukturám učiva a vztahům v něm. •Učitel transformuje učivo tak, aby se stalo srozumitelným i pro žáky. • • • • • • Třída Didaktické zpracování učebního obsahu učitelem •co učitel považuje za zásadní, co zdůrazňuje, •které pojmy vysvětluje, na které navazuje, co opakuje, •zda a jak vede žáky k samostatnosti a myšlení, •jak odlišuje základní učivo od méně podstatného, •jak diferencuje náročnost učiva pro skupiny žáků s různou výkonovou úrovní). • Struktura učiva, logičnost, návaznost • • •učivo je prezentováno v učebnici nebo učitelem strukturovaně, •přehledně, systémově, •vyvozuje učitel sám nebo se žáky, souvislosti, důsledky a vztahy. • • • Typ učební látky •její formativnost, •náročnost na paměť - vede učivo k rozvoji myšlenkových operací, •provokuje zvídavost, •jaké je množství osvojovaných pojmů, •je možno si je zapamatovat v hodině, bude nutná domácí příprava. • Přehlednost záznamu probíraného učiva • •jaký je záznam na tabuli, •jaký je v sešitech žáků; •je záznam ve formě tabulky, grafu, nákresu • • Třída •Možnost vzniku mezipředmětových vazeb •souvisí prezentované učivo s jiným vyučovacím předmětem, •opírá se učitel o vědomosti žáků získané v jiných předmětech. • •Motivační hodnota učiva •je prezentované učivo zajímavé, atraktivní, •nezajímavé, čím je zajímavé, co v něm by mohlo být zajímavé a za jakých okolností. Vyučování jako didaktická transformace aneb cyklus pedagogického uvažování a jednání (L. S. Shulman, 1987, s. 12–17; cit. podle Janík, 2009, s. 181) 1.Porozumění – učitel rozumí učivu (cílům, strukturám a vztahům uvnitř předmětu i mimo). 2.Transformace – učitel transformuje učivo tak, aby se stalo srozumitelným i pro žáky. Zahrnuje několik kroků: a)Příprava – kritická analýza a interpretace učiva, strukturování a rozfázování učiva s ohledem na cíle výuky. b)Reprezentace – úvahy o užité formě reprezentace učiva (analogie, metafory, příklady, demonstrace, vysvětlení atd.). c)Výběr – zpracování reprezentací učiva do forem a metod výuky; výběr postupů organizování a řízení výuky. d)Přizpůsobení učiva žákům – zohlednění učebních obtíží a představ žáků o učivu (prekoncepce, miskoncepce), zohlednění jazyka, kultury a motivace, pohlaví, věku, schopností, zájmu, sebepojetí žáků atp.; úprava a diferenciace s ohledem na jednotlivce. e) 3. Vlastní vyučování (vyučovací aktivity + zvládání třídního managementu – řízení výuky) • •prezentování a vysvětlování učiva, •kontroly domácích úkolů, •rozvoj interakce se žáky pomocí otázek, dotazování a poskytování odpovědí, •řízení diskuzí, •udělování pochval a trestů, •organizování skupinové práce, •kázeňská opatření, •využívání humoru, experimentování atp. • •4. Hodnocení •průběžné zjišťování žákova porozumění •ověřování žákova porozumění na konci vyučovací hodiny. •Hodnocení jeho učitele jednání v hodině a jak pracoval s učivem. • •5. Reflexe –ohlédnutí za vyučováním a učením, založené na kritické analýze učitelova jednání a chování třídy. Umožňuje učiteli poučení ze získaných zkušeností. •6. Nové porozumění – získávání nového porozumění cílům při práci s určitým učivem, rozumí strukturám učiva, žákům i sobě samému. Experimentální učení sebe sama a „aha-zážitky“ vytváří nové porozumění, s nímž vstupuje do dalšího vyučování. • • Kvalita výuky: kvalita vyučování a učení •Kvalita výuky je závazkem každého učitele – profesionála. •Nelze ji zcela popsat výčtem charakteristik „aby byla výuka kvalitní, má být jasná, strukturovaná, aktivizující apod“, je třeba specifikovat, čeho se mají týkat. •Výzkumy (viz Janík et al., 2013 – kap. 1 a 4) poukazují na čtyři komponenty/charakteristiky zakládající kvalitu výuky: •Organizace a řízení třídy: využití času, přiměřené tempo, strukturovanost, •Zprostředkování cílů a obsahů: jasnost, strukturovanost, soudržnost, •Učební úlohy: kognitivní aktivizace, •Podpůrné učební klima: konstruktivní práce s chybou, adaptivita výukových postupů. • Od začátku studia k závěrečným zkouškám Školní budova •Základní škola/střední škola ve vzdělávacím systému (dle klasifikace ISCED). Funkce školy v současné společnosti. Proměna školy v souvislosti s proměnou kurikula a společnosti. •Cíle základního / středního vzdělávání v rámcových vzdělávacích programech a jejich aplikace ve školních vzdělávacích programech. Taxonomie výukových cílů. Využití výukových cílů k řízení výuky •Plánování výuky (ŠVP jako východisko pro projektování výuky), časový tematický plán a příprava na výukovou jednotku. Výukové cíle, vzdělávací obsah, jeho koncipování, didaktická analýza učiva, tvorba učebních úloh. • Hodně zdaru ve studiu • •Společně to zvládneme. • • Čtyřlístek