Školní pedagogika – informace k předmětu pro účastníky CŽV PS 2020 Předmět reaguje na nové poznatky pedagogických, psychologických a didaktických výzkumů o školním vyučování a učení a pokouší se je integrovat a zhodnotit pro školní praxi. Posláním předmětu je iniciovat, podporovat a rozvíjet profesní vidění, vědění a jednání budoucích učitelů. Předmět je vystavěn ze tří obsáhlejších bloků: (a) teorie a praxe školy jako instituce a organizace, (b) teorie a praxe tvorby, implementace a revize kurikula, (c) teorie a praxe školní výuky (vyučování a učení) Výstupy z učení: Po absolvování předmětu účastník/ce je schopen/na: • s porozuměním používat základní odbornou terminologii školní pedagogiky; • aplikovat základní odbornou terminologii školní pedagogiky na popis, analýzu, interpretaci a zhodnocení školy jako instituce a organizace, vybraných kurikulárních dokumentů a vybraných výukových situací; • charakterizovat edukační prostředí školy, na níž absolvoval učitelskou praxi; • na příkladu popsat a vysvětlit kurikulární procesy; • na příkladech z praxe charakterizovat vybraná kritéria kvality výuky a zdůvodnit jejich důležitost pro každodenní práci učitele; • naplánovat a s využitím sebereflexe zhodnotit vyučovací hodinu (zdůvodnění, relevance učiva, cíle, obsahy, metody, hodnocení a alterace); • s využitím portfolia uvést příklady správně a nesprávně formulovaných výukových cílů; • vysvětlit možné způsoby zjišťování a ovlivňování žákova pojetí učiva; • formulovat učební úlohy různé kognitivní náročnosti; • zdůvodnit v průběhu vlastní učitelské praxe uplatňované výukové metody při výuce stejného (obdobného) učiva; • na příkladech ukázat různé možnosti hodnocení žáků a posoudit jejich výhody a nevýhody. Osnova 1. Didaktická transformace obsahu (ontodidaktická, psychodidaktická, kognitivní). Práce učitele s kurikulem. Obsah: vzdělávací standardy, RVP, ŠVP, učitel jako tvůrce a uživatel kurikula. Učebnice, učební materiály. Výstupy: Studující: (a) přiřadí vybrané cíle a obsahy školního vzdělávání k základním pojetím/teoriím kurikula (materiální vs. formální vzdělávání, esencialismus vs. progresivismus aj.); (b) identifikuje klíčové oblasti v RVP relevantní pro výuku vybraného oboru; (c) prostuduje ŠVP zvolené školy a charakterizuje deklarované principy/strategie, na nichž škola staví ŠVP; (d) zjistí, jak je v ŠVP vymezeno učivo a výstupy pro jeden z jeho aprobačních předmětů a jak korespondují s filozofiemi vzdělávání Pasche et al. Výstupy c) a d) shrne do 1–2 odstavců a odevzdá vyučujícímu podle pokynů. 2. Příprava učitele na výuku. Obsah: Cíle vzdělávání, motivace žáků, vztah vyučování a učení, psychodidaktická transformace, učební úlohy. Výstupy: Studující na základě kritického zhodnocení přípravy na výuku: (a) uvede příklady formulace cílů kognitivních, afektivních a psychomotorických, (b) klasifikuje cíle výuky a učební úlohy dle úrovní Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, (c) kriticky posoudí náročnost cílů výuky podle reálných schopností žáků, (d) připraví pracovní podmínky a prostředí pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami. 3. Kvalita výuky a její charakteristiky/komponenty. Obsah: organizace výuky (využití času, přiměřené tempo, strukturovanost), zprostředkování cílů a obsahů (jasnost, strukturovanost, soudržnost), učební úlohy (kognitivní aktivizace), podpůrné učební klima (konstruktivní práce s chybou, adaptivita výukových postupů). Výstupy: Studující: (a) vysvětlí, jaké činnosti spadají do organizace a řízení výuky; (b) zdůvodní, jak organizace výuky souvisí s její kvalitou; (c) na příkladech ilustruje důvody nekázně ve výuce a navrhne možná řešení; (d) navrhne učební úlohy s různou úrovní kognitivní náročnosti, přičemž aplikuje principy kvalitní výuky. 4. Vyučování jako didaktická transformace/cyklus pedagogického uvažování a jednání. Aktéři a procesy výuky. Obsah: učitel a žák ve výukové interakci, kvalita a efektivita výuky, organizace výukového procesu, reflexe výukového procesu Výstupy: Studující: (a) aplikuje své vědomosti a dovednosti při analýze výukového procesu a zhodnocení jeho kvality a efektivity na základě své zkušenosti z praxe, na vybrané videonahrávce vyučovací hodiny (z Virtuálních hospitací dostupné na www.rvp.cz) apod. (b) provede reflexi vlastní vyučovací hodiny a na jejím základě navrhne alteraci. 5. Realizace výuky Obsah: vyučovací styly, výukové metody ve vyučování a učení, organizační formy výuky, didaktické prostředky a média. Výstupy: Studující: (a) navrhne vhodné výukové metody, organizační formy a didaktické prostředky a média pro výuku vybraného učiva; (b) na příkladu konkrétního učiva kriticky posoudí a ověří vhodnost zvolené metody a formy z pohledu učebního stylu žáka, vyučovacího stylu učitele a požadavku didaktické transformace obsahu. 6. Hodnocení žáků Obsah: Formativní a sumativní hodnocení, normativní a kriteriální hodnocení, autonomní a heteronomní hodnocení a validita hodnocení, kompetence, strategie osvojování klíčových kompetencí Výstupy: Studující (a) používá vhodné diagnostické metody a nástroje s ohledem na jejich silné a slabé stránky; (b) aplikuje své vědomosti a dovednosti při tvorbě návrhu způsobu hodnocení konkrétní vyučovací hodiny/výukové aktivity; (c) stanoví cíl výuky a adekvátní způsob hodnocení úrovně jeho dosažení. Literatura: Pasch, M. et al. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál. (kapitola 3, s. 34-51). Maňák, J. & Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido. Skalková, J. (2007). Obecná didaktika. Praha: Grada. (kap. 8,9,10). Petty, G. (2013). Moderní vyučování. Praha: Portál. odkaz na kurz Školní pedagogika: http://moodlinka.ics.muni.cz/course/view.php?id=2224 heslo Comenius Vybrané studie z časopisů: Pedagogika, Pedagogická orientace, Orbis scholae, Studia paedagogica, Komenský http://www.nuv.cz/t/aktualne-platne-zneni-rvp-zv