Konzultace portfoliového úkolu Proč se žáci vlastně chtějí učit (Geoffrey Petty, 2002) •Věci, které se učím, se mi hodí (využití učiva v praktickém každodenním životě, smysl – lépe se učí). ·Kvalifikace, kterou studiem získám, se mi hodí – viz výše; žákovi plynou z učiva nějaké výhody, tzn. osvojení určitých znalostí a dovedností, které vedou k získání kvalifikace, jeho motivace k učení roste. ·Při učení jsou obvykle dobré výsledky, úspěch zvyšuje sebevědomí, motivovanost žáka. ·Když se budu dobře učit, vyvolá to příznivý ohlas mého učitele nebo mých spolužáků. • •Když se nebudu učit, bude to mít nepříjemné dosti bezprostřední) důsledky –negativní hodnocení, tresty, učí se, protože „musí“. •Věci, které se učím, jsou zajímavé a vzbuzují moji zvídavost •Zjišťuji, že vyučování je zábavné - přizpůsobit výuku žákům, ozvláštnit. • •Žák si nevěří, očekává, že nedosáhne uspokojivých výsledků; •je přesvědčen, že není schopen si osvojit některý předmět. •že probírané učivo nebude v běžném životě potřebovat, že není důležité. • je vysoce emočně labilní či trpí nízkou frustrační tolerancí. •Má neodpovídající aspirační úroveň žáka (vysoká × nízká). • • • Práce s textem TMV LF 2020 HH Práce s (didaktickým) textem •metoda založená na zpracovávání textových informací, •jejich využití směřuje k osvojení nových poznatků, jejich rozšíření a prohloubení. Práce s (didaktickým) textem •verbální informace, instrukce, •příklady ilustrující tyto informace •otázky a učební úlohy •klíčová slova (grafické zvýraznění) •přílohy (mapky, schémata, rozšiřující informace) •rejstříky • Žák dokáže: •vyčlenit a označit v textu (podtržením, barevným zvýrazněním) klíčové informace a hlavní myšlenky •stanovit vztah mezi těmito informacemi (pojmy) •uspořádat klíčové informace podle určitého kritéria •vyjádřit uspořádané informace graficky • Žák dokáže: •prezentovat obsah textu vlastními slovy •zaujmout k hlavním myšlenkám textu vlastní stanovisko •zformulovat otázky k textu •doplnit text vlastním hodnocením, komentářem • Vybrané metody práce s textem - SQ4R • •S (survey – dělat přehled, odhadovat, prohlížet): rychlá, předběžná orientace v textu (nadpisy, záhlaví, různá členění textu) •Q (questions – otázky): kladení si otázek, postihujících to, co již čtenář zná a co je pro něho doposud neznámé •4R (read – číst, reflect – uvažovat, svědčit o, recite - vyjmenovat, opakovat si, review – zhodnotit, přezkoumat, posoudit): • Vybrané metody práce s textem - SQ4R •Podrobnější čtení textu, pořizování stručných poznámek a záznam průběžných otázek, •nalezení vztahů mezi informacemi, •zapamatování si klíčových informací a jejich zpětné vybavení (na základě otázek vztahujících se k textu) •přehledné shrnutí informací získaných z textu. • • • Vybrané metody kritického myšlení • •Metoda I.N.S.E.R.T. •Podvojný deník •V-CH-D •Zpřeházené věty •Myšlenková mapa •Volné psaní • MPj04019660000[1] Metoda I. N. S. E. R. T. • I interactive interaktivní • N noting poznámkový • S system for systém pro • E effective efektivní • R reading and čtení a • T thinking myšlení Co znamenají značky • „√“ - potvrzuje to, co již víme • - mínus tam, kde je informace, která je v rozporu s tím, co jsme si mysleli, že víme • + plus tam, kde v textu narazíme na zajímavou novou informaci • ? otazník tam, kde něčemu v textu nerozumíme nebo kde bychom rádi měli další informace Podvojný deník • •Působení textu na žáka - co pozitivně, negativně a proč? Nad textem přemýšlí a vytváří další otázky. •Postup: •Žáci si na papír nakreslí velké T. •Na levou stranu píší část textu, která na ně silně zapůsobila nebo jim připomněla vlastní zážitek, nebo tvrzení, s nímž se neztotožňují. •Na pravou stranu napíší komentář právě ke svým poznámkám na levé straně. • PROČ? Co je přimělo napsat právě ji? Co jim to připomnělo? Jakou další otázku to v nich vyvolalo? •CO na mě zapůsobilo? S čím nesouhlasím. •Komentář PROČ; Jaké otázky to ve mně vyvolalo • Podtrhávání klíčových pojmů/hlavních myšlenek • •zachytit a podtrhnout (barevně si označit) nejdůležitější informace v psaném textu; •z podtrhaných vět lze naučit žáky tvořit si vlastní poznámky. •nejjednodušší varianta = přepsat podtrhané věty či hesla. •náročnější varianta = převedení vět do sousloví a hesel (tj. přemýšlet o jejich významu a snažit se je slovně redukovat, ovšem nikoli na úkor smyslu). • Metoda V-CH-D • •V CH D • Víme Chceme vědět Dověděli jsme se •VÍME • - ptáme se žáků, co k danému tématu vědí oni sami (klíčová fakta) •CHCEME VĚDĚT • - co dalšího se žáci k danému tématu chtějí dozvědět – co je zajímá •CO JSME SE DOZVĚDĚLI • - když žáci dočtou text, zapíší hlavní informace, které se dozvěděli • Postup techniky V-CH-D: • •Žáci si rozdělí papír na tři sloupce: • Víme, Chceme vědět, Dověděli jsme se. • Na začátku si napíší vše, co k danému tématu vědí (sloupec V), • dále napíší své otázky, co by se chtěli dovědět (CH), • pak následuje čtení textu (během čtení si mohou tvořit poznámky – podtrhávat, vypisovat). Po přečtení textu doplní sloupeček D o nové informace. • Zpřeházené věty/zpřeházené odstavce • K porozumění textu: •žáci seřazují jednotlivé informace podle určitých pravidel (tematických, časových). •vhodné do motivační části vyučování, kdy se žáci aktivně zapojují do dešifrování nového tématu. • • Postup techniky: •Jednotlivé lístky jsou zpřeházené. Žáci je musí nejprve přečíst samostatně. Následně se je skládají podle logické návaznosti. •žáci vymýšlí pro jednotlivé odstavce nadpisy (hesla či věty, které nejlépe vystihují obsah odstavce). Návrh další práce •pro mladší žáky - nakreslit osnovu děje namísto vymýšlení nadpisů pro odstavce. Poté text převyprávět. • Pro osvojení techniky zvolíme: •známý text (pohádku, dětský příběh,…). •kreslenou osnovu zpřeházíme. •nejprve ji seřazujeme a pak slovně popisujeme (nakonec lze společně vymýšlet i stěžejní myšlenky). • Myšlenková = mentální mapa •Nejjednodušší metoda práce s textem, žák píše asociace k určenému heslu; •k diagnostice, odhalení nesprávného uvažování žáka a k poznání jeho myšlenkových pochodů; •užívá se v motivační části, ke zjišťování žákova prekonceptu; •formulace „strohých koster“, cíleně kombinují různé typy a velikosti písma, barvy, obrázky, čáry, jednoduché náčrty, •maximálně sdělné a jasné schéma i úsporné. Volné psaní •prostor pro vyjádření znalostí a pocitů (fyzické potíže – bolest hlavy, únava,…) i emotivních postřehů (nezájem, radost, smutek…). •Prioritně jde o obsahovou stránku textu (žákovy myšlenky, znalosti, postřehy, atd.). • Postup volného psaní: •V počátcích nácviku je dobré žákům určit slova, která by měl text obsahovat. •V dalším období už ponecháme na vlastním rozhodnutí. •Nutné je vymezení času, který musí žáci vždy dodržet. • Druhy a formy otázek • 1. otázka zjišťovací – slouží pouze k vybavení faktů (např.: Kdy byla založena UK?) • 2. otázka otevřená – např.: Jak lze vysvětlit mořský příliv a odliv? • 3. otázka zavřená - Jak zní odborný název pro tvarosloví? • 4. otázka konvergentní a divergentní – v prvním případě se vyžaduje známá, jednoznačná odpověď(např.: Kolik je 4:2?), v druhém případě se očekává postižení nových souvislostí (např.: Kolik vymyslíš příkladů, aby výsledek byl 100? ) Druhy a formy otázek • 5. otázka na pozorování – např.: Co se stane s cukrem, který vsypete do vody? • 6. otázka problémová – např.: Proč se u nás ve střední Evropě střídají roční období? • 7. otázka na posouzení situace – např.: Co by se stalo, kdyby druhou světovou válku vyhrálo Německo? • 8. otázka rozhodovací – např.: Václavské náměstí najdete v Praze nebo v Plzni? • H. Gardner : teorie 7 rozmanitých typech inteligence •jazyková inteligence • citlivost k mluvenému a psanému jazykovému projevu, schopnost použít jazykových prostředků při realizaci úkolu. • •logicko-matematická inteligence • logická analýza problémů, pružné používání matematických operací, prvky vědeckého myšlení. • H. Gardner : teorie 7 rozmanitých typech inteligence •hudební inteligence •smysl pro melodii a rytmus, hudební schopnosti různých stupňů (např.: chápání hudební kompozice). • •tělesně-pohybová inteligence • schopnost užít vlastního těla či jeho části k řešení problémů nebo při pohybových produkcích (koordinace). • H. Gardner : teorie 7 rozmanitých typech inteligence •prostorová inteligence • - funkční orientace v prostoru, flexibilní řešení problémů v prostoru. •interpersonální inteligence • - porozumění záměrů, motivací a přání lidí a také schopnost účinně komunikovat s ostatními. •intrapersonální inteligence • - schopnost rozumět sobě samému, reflektovat vlastní činnost a regulovat vlastní chování a emoce. • https://audiovideo.rvp.cz/video/4333/JAK-NA-MATEMATIKU-V-MS-TEAMS-A-MS-FORMS.html •https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/14423/VIRTUALNI-HOSPITACE---POZNAVAME-SVET-A-NASI-REPUBLIKU-SEZNA MENI-S-LITOSFEROU.html/ •https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/10553/virtualni-hospitace-cesky-jazyk-a-literatura-prakticka-apli kace-teroretickych-poznatku-z-hlaskoslovi.html/ •https://audiovideo.rvp.cz/video/4327/CHEMIE-ONLINE-INTERNETOVE-ZDROJE-PRO-UCITELE-I-ZAKY.html • Studentky hledící do mikroskopu Hodně zdaru •Ať se vám daří najít výukovou metodu, která přinese efekt a radost žákům i vám. • •HH