Dramatická výchova ve škole, zájmová DV a její specifika 1. Dramatická výchova se v současné době vyskytuje na různých typech škol. S dramatickou výchovou se děti setkávají již v mateřské školce, na základní škole, střední škole a na vysoké škole. 2. V mateřských školách nemá dramatická výchova vyhrazen přesný čas. DV se zde využívá, jako pedagogický princip a styl práce. DV v předškolním vzdělávání je přirozenou metodou rozvoje dítěte. 3. Na základní škole se DV využívá, jako: · Samostatný předmět Je zařazen do RVP na prvním stupni. Na druhém stupni, jako volitelný předmět, od šestého ročníku. Přesně vymezený čas v rozvrhu, s osnovami zařazen mezi ostatní výchovy. Tento předmět může být povinný, volitelný, povinně volitelný. Zaměřením může směřovat k osobnostnímu, k sociálnímu rozvoji nebo může směřovat k rozvoji divadelních dovedností. · Metoda práce Je využívána v Literární výchově, Českém jazyce, v Prvouce, ve Vlastivědě, Dějepise, Zeměpise, Rodinné výchově, Občanské výchově, Matematice, Fyzice, v kterémkoliv předmětu, kde doplňuje a vyvažuje jeho úzkou specifiku svou zaměřeností na aktivitu, tvořivost, fantazii vnímavost a sociabilitu jedince. Jedna z nejpřirozenějších metod vyučování a výchovy. · Pedagogický princip Je využívání většinou učitelů, neboť umožňuje využití hry jako způsobu získávání nových poznatků a zkušeností. Nejčastěji se setkáváme na prvním stupni základní školy, kdy je DV využívána v hodinách, ale i o přestávkách a popř. v dalším volném čase na školách. 4. Na středních školách se můžeme setkat s Dramatickou výchovou, jako povinným předmětem na Středních pedagogických školách a na Pedagogických lyceích. Jako volitelný předmět mají DV na gymnáziích. Častěji se však na školách tohoto typu využívají metody a techniky v rámci osobnostní a sociální výchovy, vyučují se pod názvem „základy společenských věd“ (ZSV), „Komunikace“ anebo „Etická a společenská výchova“. 5. Do roku 1990 byla Dramatická výchova jen mimoškolní. Prvky se proto uplatňovaly tam, kde jednotlivé učitelky získaly základní orientaci v kurzech a seminářích. 6. Po roce 1990 se začala situace radikálně měnit a mění se stále. V současné době DV existuje, jak v podobě mimoškolní, tak školní. 7. Volnočasová dramatická výchova se uskutečňuje v základních uměleckých školách, v divadelních sborech a v centrech volného času. Využívají ji i různé zájmové organizace. Volnočasová dramatická výchova je činnost, kterou si zájemci volí dobrovolně, na základě vlastního zájmu. Hlavní činností je práce na divadelním a přednesovém tvaru (divadlo s dětmi; dětský přednes sólový i kolektivní). Součást dramaticko – výchovného procesu, během něhož žák získá dovednosti i vědomosti týkající se divadelního umění. Zároveň jde o prostředek k výchovnému působení na účastníka hry. Rozdíl mezi školní a volnočasovou DV: Volnočasová DV je činnost, kterou si zájemce volí dobrovolně a na základě vlastního zájmu, kdežto školní dramatická výchova může být povinná či povinně volitelná a spíše se objevuje, jako metoda práce (doplňuje a vyvažuje zaměření na aktivitu, fantazii,) nebo jako pedagogický princip (vč. DV v hodinách a o přestávkách).