Pedagogická diagnostika
Pedagogická fakulta
Katedra sociální pedagogiky
Tomáš Kohoutek
kohoutek.t@gmail.com

Organizace výuky v ZS 2020
o10. 10. úvod, seznámení s obsahem předmětu, se zaměřením účastníků, výběr témat, zadání
seminárního úkolu; téma 1
o7. 11.  11:00 – 13:50
ntéma 2, seminární úkol (varianta kresba, metoda)

Cíle (dle syllabu)
nStudenti se seznámí
-s možnostmi a úskalími pedagogicko-psychologické diagnostiky,
-se zásadami práce s diagnostickými metodami,
-s užitím diagnostických metod u jednotlivých klientů. Velký důraz bude kladen na
-analýzu dětské kresby
nNa konci kurzu bude student schopen
-detekovat kresby dětí, u nichž je důvodné podezření na psychické a fyzické týrání nebo sexuální
zneužívání
-používat klinické metody (rozhovor, pozorování) a
-testové metody (osobnostní dotazníky) k výzkumným účelům.
o
o

Osnova (dle syllabu)
oDiagnostická činnost a diagnostická metoda; předmět a subjekt diagnostiky, vztah pedagogické a
pedagogicko-psychologické diagnostiky
oHlavní kategorie proměnných v diagnostice
oZásady práce s diagnostickými metodami
oUžití diagnostiky v praxi; cíle a postupy, strategie
oZákladní vlastnosti testů
oKlasifikace diagnostických metod
o1) Klinické metody:
oa) Pozorování
ob) Rozhovor (fáze rozhovoru, techniky vedení rozhovoru, technika kladení otázek, technika
jednoduché akceptace, technika zachycení a objasnění, technika parafrázování, technika
interpretace, technika ujištění, technika používání pomlk, registrace rozhovoru, anamnéza)
oc) Analýza spontánních produktů - dětská kresba a možnosti jejího využití v diagnostice
o2) Testové metody - co lze měřit testem? Reliabilita a validita testu. Jak interpretovat testové
nálezy
oPozn: cíle, osnova i požadavky na absolvování jsou oproti syllabu změměny – viz níže

Literatura
oČáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
o(klima školní třídy, klima školy)
oSvoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2009). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha:
Portál.
o(nároky kladené na metody, etické otázky, konkrétní nástroje)
oMiovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
o(pozorování, rozhovor)
o
o
o!!! Aktualizované odkazy ke konkrétném otázkám přikládám ve zvláštním souboru
o

Požadavky pro absolvování
oPopis problémové situace, v níž diagnostika přispěla (nebo by mohla přispět) k řešení
oDalší možnost: návrh sociometrického šetření formou hry
oAnalýza kresby dle zadání (nutné prezentovat na příštím setkání)
o
oPodrobnosti k zadání najdete v hromadném mailu!
o

Témata (upraveno)
o1. Diagnostika jako obor, pedagogicko-psychologická a pedagogická diagnostika: vztahy a trendy
o2. Cíle ped. diagnostiky, obvyklé oblasti – „Proč diagnostika nevede vždy k diagnóze“
o3. Objekt a subjekt diagnostiky; v jaké roli se můžeme s diagnostikou setkat (– „od managera po
oběť“), „formalizovaná“ a „neformální“ diagnostika
o4. Diagnostické postupy a metody – kvalitativní postupy (pozorování, rozhovor, analýza produktů…),
kvantitativní/“metrické“ postupy
o5. Diagnostika jednotlivce, skupiny, procesu, vlastní diagnostika
o6. Diagnostické metody a nároky na ně kladené – standardizace, validita, reliabilita
o

1. Diagnostika jako disciplína a diagnostická činnost
oPedagogická disciplína zabývající se otázkami diagnostikování subjektů převážně ve školním
prostředí. Formuluje teorii pedagogického diagnostikování a způsoby interpretace pedagogických
diagnóz. (Průcha, Walterová, Mareš 2003) Pedagogickou diagnostiku provádí pedagog ve třídě a v
případě potřeby speciální pedagogové a psychologové v pedagogicko-psychologické poradně.
o
oDiagnostikou rozumíme poznávání, analýzu, interpretaci a hodnocení edukační reality, převážně se
zaměřením na jednotlivce, popř. v kontextu skupiny. Zabývá se aktuálním výkonem jedince a analyzuje
ho v souvislosti s osobnostním vývojem a vnějšími vlivy, jenž na tento vývoj spolupůsobí. Na
základě získaných údajů zahajuje bezprostřední intervenci, navrhuje použití dalších metod a postupů
a vypracovává individuální vzdělávací plán. Směřuje k maximálnímu uspokojování žákových
vzdělávacích potřeb. (Průcha, 2009)
o(Fišerová, H. – portál RVP, 2012)

Pedagogická a pedagogicko-psychologická diagnostika
oRozvoj PD u nás výraznější od 60. let v souvislosti s rozvojem pedagogicko-psychologického
poradenství
oNěkterá pojetí považují PD spíše za klasickou PPD aplikovanou v pedagogické praxi (Hrabal, 2002)
oOtevřená pak ale zůstává otázka rozdílných cílů, kompetencí, ale i metod
o
oŠiroká definice: „(P.d. je) speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá objektivním
zjišťováním, posuzováním a hodnocením vnějších a vnitřních podmínek i průběhu a výsledku výchovně
vzdělávacího procesu. Na základe těchto zjištění jsou potom vyslovovány prognostické úvahy a
navrhována pedagogická opatření“ (Chráska, 1998).

2. Cíle a zaměření pedagogické diagnostiky; posuny v důrazu pedagogické diagnostiky
oÚzce vymezený: výkon (výsledky)
oPodmínky výkonu: osobní - schopnosti, styl, specifická znevýhodnění, situační podmínky…
oŠirší kontext podmínek sociálních (rodina, třída, škola)
oInterakce (např. spolupráce mezi žákem, učitelem, rodiči, výchovným poradcem a vedením školy)
o
oZdánlivě méně významné důrazy při diagnostikování: účel diagnostiky, „subjektivní stránka“ onoho
„objektivního procesu“, uvědomit si, CO NEVÍM, co by mi pomohlo – jaká informace by pro mne byla
užitečná, jak můžu takovou info získat, kdo mi ji může poskytnout…

Zaměření pedagogické diagnostiky
 (dle Zelinkové, 2001)
oa) d. normativní
oVýsledek diagnostikování je srovnáván s výsledky reprezentativního vzorku celé populace v určitých
zkouškách. Zjišťuje, zda žák a jeho výkony jsou srovnatelné s většinou populace stejného veku.
Např. posuzování možností dalšího studia.
ob) d. kriteriální
osrovnávání s vnějšími měřítky, s objektivně vymezenými úkoly. Zvládá - nezvládá dítě osobní
hygienu? Zvládá - nezvládá násobilku? Zkoušky vycházejí z analýzy určité dovednosti a směřují k
určení úrovně, na níž se dítě nachází .
oc) d.individualizovaná
oNeužívá žádné srovnávání, ale sleduje postup a dosaženou úroveň za určitý časový úsek. Je
předpokladem pro pozitivní motivaci k dalšímu snažení, rozvoji. Je velmi potřebná u méně úspěšných
nebo jakýmkoliv způsobem znevýhodněných. dětí. Správně stanovená diagnóza může předejít vzniku
možných problému ve vývoji.
od) d. diferenciální
oSlouží např. k rozlišení stávajících a přetrvávajících obtíží, které mohou mít stejné projevy, ale
různé příčiny.

Nejfrekventovanější témata pedagogické a pedagogicko-psychologické diagnostiky
oŠkolní výkon: didaktické testy, testy inteligence, diagnostika specifických poruch učení
oChování jednotlivých žáků: poruchy chování, rizikové chování, poruchy regulace (např.
hyperaktivita, ADHD, ADD)…
oVztahy v kolektivu třídy, ve škole; klima třídy a školy příklady: polarizace pozic, šikanování;
sociometrie
oVztahy a úroveň spolupráce mezi školou (učiteli), žákem a rodinou
oVlastní hodnocení školy
oReflexe a vlastní hodnocení práce pedagoga

Charakteristické (nebo ideální?) rysy pedagogické diagnostiky
o
okomplexnost - projevy žáka je třeba interpretovat v kontextu vnějších vlivů (rodina, společnost,
škola, osobost jedince)
orespekt k dosavadnímu individuálnímu vývoji žáka - postupy jsou plánovány tak, aby odpovídaly dané
úrovni dítěte bez ohledu na jeho kalendářní věk
ovědomí dlouhodobosti procesu - jde vždy o sled kroků, na základě diagnózy volí pedagog optimální
metody, které se mohou v průběhu vývoje žáka měnit
osledování validity diagnostických testů - testy a zkoušky musí diagnostikovat jev, na který jsou
zaměřeny
ozajištění reliability - určitý příznak musí být měřen s takovou přesností, aby bylo jisté, že
tentýž příznak se projeví i s určitým časovým odstupem
ozáruka objektivity - při diagnostice je třeba minimalizovat subjektivní postoje pedagoga, který by
neměl podlehnout např. negativnímu očekávání
o(dle Průchy, 2009)
o

Cíle diagnostiky
o
o„Diagnostics“ vs. „assessment“
nv lékařství chápána jako klasifikace, zařazení jevu do určité třídy. V psychologii a pedagogice
nejde jen o zjišťování abnormit, ale o rozpoznávání kvality a úrovně některých psychických funkcí,
zjišťování individuálních zvláštností.
nOznačení „diagnostika“ může být tedy dokonce zavádějící, zaměňujeme-li diagnostiku za „labelíng“
(nálepkování); pro diagnostiku procesů je patrně výstižnější termín „assessment“ (posuzování)
oDalší pojetí „diagnostiky“ – reflexe; sebereflexe; sledování normálního vývoje; identifikace
silných stránek; východiska pro prognózu, pro prevenci…

Na co si dát pozor: labeling
o   Odbornou pedagogicko psychologickou diagnostiku osobnosti dětí, mládeže i dospělých  nesmíme
zaměňovat s labelingem, což je subjektivistické štítkování, etiketizování a nálepkování osobnosti,
které často stigmatizuje postižené jedince na dlouhou dobu.
o   (rváč, lenoch, trojkař, mentál, sociál, zbohatlík).
o
o

3. Diagnostický proces a diagnostické postupy a metody
oDiagnostický proces začíná tím, že si uvědomíme, ŽE chceme diagnostikovat (co a proč) – pak
následuje otázka JAK.
o(Nebo dokonce tím, že si uvědomíme, že ve skutečnosti už diagnostikujeme)
oNaopak závěr by měl naznačovat, co máme dělat – právě tím se diagnostika liší od prostého
nálepkování

Postupy – míra obecnosti
oMETODOLOGIE: obor, který se zabývá principy, tvorbou i aplikací metod; případně širší vymezení
určitého přístupu (např. kvantitativní, kvalitativní metodologie…)
o
oMETODIKA: koncepce práce – např. metodika provádění výzkumu, metodika zjišťování výslytu problémů
(skríning…)
o
oMETODA: typ konkrétního postupu – např. rozhovor, dotazník, test…
o
oKONKRÉTNÍ „NÁSTROJ“ – konkrétní test, schéma rozhovoru, diagnostické situace – např. i hra…

Přístupy (obdobně jako v dg.psychologické a pedagogicko-psychologické)
oIndividuální (kazuistický) + testový (metrický)
oZaměření na jednotlivce + na skupinu + na interakci, jev, proces
oZaměření na sebe a na druhé
oZaměření na úzce vymezený problém a na kontext
oKvalitativní + kvantitativní
oPraktický, zaměřený na intervenci + výzkumný

METODA
oPředstavuje zcela konkrétní cestu, způsob, nástroj, pomůcku  k řešení dílčího odborného, vědeckého
, vědeckého výzkumného či experimentálního problému.
o
oMetody jsou  specifické dle jednotlivých věd - teoretické (např. analýza, syntéza) a empirické
(např. výkonové). Odpovídají na otázku ,,jak".
o
oV psychologii je tradiční dělení metod na psychometrické (testové)  a klinické (např. rozhovor).
Toto rozlišení má řadu paralel i v pedagogice.
oOrientační tabulka.

Metody
opozorování - jedna z nejvýznamějších metod pedagoga, umožňuje získat údaje za delší časové období,
sledovat reakce na odlišné události v bezprostředním kontextu školní reality
oanamnéza - je předpokladem prorespektování dosavadního individuálního vývoje dítěte, rodinná
anamnéza shromažďuje údaje o rodině, osobní anamnéza zachycuje údaje o vývoji jedince nutné k
pochopení jeho současného stavu
orozhovor - poskytuje bezprostřední odpovědi, odhaluje aktuální prožívání žáka (rodičů), peagog
může využít i strukturovaný rozhovor (vhodně sestavené otázky směřující k řešení určitého problému)
odotazník - pokud umožňuje výběr z předem formulovaných odpovědí, umožňuje lepší zpracování, volné
odpovědi mají naopak autentickou hodnotu (závisí ovšem na schopnosti respondenta vyjádřit se)
odidaktické testy - druh zkoušek, které se skládají z různých úkolů, standardizované testy mají
jasný způsob zadávání a vyhodnocují se pomocí stanovených kritérií, nestandardizované testy jsou
méně náročné na vyhodnocení, mohou mít ale nižší validitu
osociogram - pomocí otázek kladených žákům postihuje klima ve třídě a vztahy mezi žáky
oanalýza prací žáků (žákovské portfolio) - ukazuje úroveň osvojení učiva, odráží kvalitu práce
učitele
oanalýza pedagogické dokumentace - s její pomocí si lze lépe uvědomit širší rámec výuky
ohra - významný diagnostický prostředek, sledujeme výběr her, uplatnění fantazie, soustředění,
motoriku, úroveň komunikace, sociální kontakty (Průcha, 2009)

Vlastnosti metod, nároky kladené na metody
o
oPro každý typ výzkumu:
oValidita: platnost; metoda zjišťuje to, co má zjistit, to, co tvrdí, že zjišťuje; poskytuje
pravdivé informace
o
oZvláště pro kvantifikované metody:
oReliabilita: spolehlivost; metoda měří stabilně (pokaždé stejně) a konzistentně (vždy stejný jev)
– „zjišťuje jednu věc a stále totéž “
oObjektivnost: míra nezávislosti použité metody na osobnosti uživatele
oStandardnost:
npožadavek, aby metoda byla používána u různých osob za podmínek pro všechny osoby stejných
(standardní administrace)
nExistence norem, které umožňují porovnání výsledku s populačním vzorkem (standardizace)

Etické otázky spojené s diagnostikou
oUniverzální zásada „primum non nocere“ (především neškodit)
oUvědomit si, že diagnostika může
nZasahovat do soukromí toho, kdo je diagnostikován, narušovat je
nOvlivňovat jeho další možnosti (např. didaktické testy v přijímacím řízení)
oNároky na vlastnosti diagnostických metod i omezení týkající se toho, kdo může s metodou pracovat
a interpretovat výsledky, mají předcházet právě etickým lapsům a poškozování klientů
oU metod, které se ptají na citlivá témata (např. zaměstnanec školy hovoří o své spokojenosti s
kroky vedení školy) je třeba zajistit nepostižitelnost za tyto názory (např. důsledně anonymní
podoba šetření)
oIndividuální šetření u nezletilých podléhá nutnosti informovaného souhlasu rodičů
oVýsledky vyšetření je třeba považovat za citlivé údaje