V českém jazyce neexistuje mnoho čtivé a zároveň odborné literatury k tématu školního a třídního klimatu. Za, z psychologického pohledu nešťastnou lze povazovat publikaci Roberta Čapka Třídní klima. Všechny důvody, které nás vedou o knize takto smýšlet jsou popsány v recenzi zde:
Klima školy
Vážené a milé studentky, vážení a milí studenti,
velmi mě mrzí, že se tento semestr nepotkáme osobně. Situace je ale takové jaká je. Pokusila jsem se alespoň sestavit plnohodnotnou náhradu za předmět zde v online prostoru.
Ráda bych vás poprosila o prostudování materiálů a odkazů umístěných v interaktivní osnově. Případné dotazy pak můžeme vyřešit na online setkání v Teamsech, které by mohlo proběhnout v pátek od 13:00 do 15:00 nebo v diskuzním fóru, které najdete umístěné na konci kapitoly. Je mi jasné, že toho teď máte všichni až nad hlavu a snažila jsem se toto reflektovat i při přípravě materiálů. Nakolik se mi to povedlo netuším, ale budu se těšit i na vaši zpětnou vazbu.
Tak a teď už se můžeme pustit do tématu:
Klima školy a klima třídy
Každý z vás již pravděpodobně někdy slyšel o klimatu třídy. V posledních 20 letech mu byla v pedagogickém a psychologickém prostoru věnována značná pozornost. Ne vždy ovšem s žádoucími výsledky. Proč začínat povídáním o školním klimatu?
Protože pokud chceme se třídou pracovat, potřebujeme jí nejprve poznat, porozumět jednotlivým aktérům a jejich vlivu na společné fungování.
O čem to vlastně všechno je?
Ano, ano, je to podané trochu zkratkovitě, ale v podstatě tohle krátké video obsahuje to nejdůležitější - jedná se o celkové nastavení školy. A to celkové nastavení tvoří ředitel(ka), učitelé, všichni ostatní zaměstnanci (obzvláště máte-li vrátnici s panem školníkem), žáci a rodiče.
Při měření klimatu se většinou zajímáme o dvě velké oblasti :
1. vztahy mezi žáky
Kdo s kým se kamarádí, kdo koho nesnáší , jaké vztahy převažují. Zda existují skupinky a pokud ano, zda jsou "průchozí" nebo uzavřené. Máme-li zcela uzavřené skupinky, je to průšvih.
2. normy
Jaká mají mezi sebou žáci "nepsaná" pravidla. Jak na sebe mluví? Zastanou se jeden druhého? Dávají si opsat úkoly? Setkávají se i mimo školu ?
Cvičení 1
Představte si, že jste nastoupili na nové škole a byla vám svěřena do péče nová třída. Jak zjistíte klima školy a klima třídy? Prosím sepište si teď vše, na co se zaměříte. Dejte si na čas a opravdu se zamyslete. Co všechno potřebujete vědět?
Pod ikonkou klíče najdete můj implicitní postup, který mi docela fungoval. Rozhodně není jediný správný, spíše ho sem uvádím pro společnou diskuzi.
Příklady některých rychlých dotazníkových metod najdete zde (jen zopakuji, že osobně je považuji spíše za poslední možnou volbu a ráda o tom budu diskutovat v online prostoru) :
Jakmile máte zadaný dotazník, který se ptá na má rád / nemá rád, můžete si vztahy pěkně graficky znázornit například v tomto programu:
K zjišťování norem lze použít například metody nedokončených vět - ideálně, když si je vytvoříte na míru pro svou třídu:
Zajímavým a komplexnějším nástrojem je například dotazník Klima školní třídy:
Případně je možné využít různé evaluační nástroje z této stránky (najdete zde i další zajímavosti, jako jsou třeba příklady dobré praxe atd.):
Jak na dobré klima ?
Tohle je oříšek. Hodně se mluví o šikaně a jak jí řešit (níže v rozšiřujících materiálech přikládám odkazy na metodický pokyn a notoricky známou knihu Bolest šikanování), mnohem méně už ale o prevenci - jak to udělat, aby to ve škole šlapalo. Pojďme se nejprve podívat na rozhovor s panem ředitelem, který velmi pěkně popisuje, co bylo důležité pro jejich školu:
Podobnou inspiraci můžeme najít i na zahraničních webech :
Nebo na tomto obrázku:
Spoustu dobrých nápadů pro práci se třídou najdete zde (ideálně doporučuji si projít jak rubriku kurzy, tak i lekce - samozřejmě ne všechno hned, to by se ani nedalo, ale obecně se zorientovat, co všechno je vám učitelům k dispozici:)) : (například hned v prvním odkazu máte pěkně zpracované nápady a principy vedení třídnické hodiny):
No a můj poslední dnešní odkaz na moji oblíbenou příručku pro práci se třídou - Scio nápadník her a aktivit. Pro začínající třídní učitele naprostý poklad - velmi doporučuji si přečíst i úvodní text. Je to velmi pěkně zpracované :)
Budu ráda, když si do online výuky připravíte otázky k tomu, co vás zajímá.
Šikana
V zahraničí se výzkumem šikany zabýval Dan Olweus - norský psycholog, který poprvé tento jev pojmenoval a také navrhl program, jak si se šikanou poradit. Důležité je pamatovat si, že aby se to opravdu podařilo, je třeba zapojit se jako tým - všichni dohromady. Jeden učitel má jen omezenou možnost sytém ovlivnit.
Podobným preventivním programem s dlouholetou tradicí je u nás v Čechách projekt Minimalizace šikany:
Je založen na 4 základních principech - dospělí ve škole by měli:
- mít pozitivní zájem na zapojení do života studentů
- stanovit pevné hranice nepřijatelného chování
- důsledně dodržovat sankce při porušení školního řádu
- všichni pracovníci školy by měli jít příkladem, převážně pedagogický sbor, třídní učitel.¨
Každý z těchto bodů by stál za samostatný seminář - budeme seale muset pro tentokrát spokojit s tím, že si nad nimi popřemýšlíte a zeptáte se na to, co vás víc zajímá při našem online setkání.
V případě, že by vás program zajímal více do hloubky, přidávám odkaz:
V Českém prostředí jsou známé výzkumy a knihy Michala Koláře (dávám do rozšiřujících zdrojů), které jsou zajímavé především rozčleněním šikany do stádií a návrhem postupu na řešení. Pokud nemáte přímo čas přečíst si knihy, můžete se podívat na metodický pokyn MŠMT k řešení šikany (což jsou takové stručné výpisky této teorie).
Existuje samozřejmě i množství dalších aktivit a zdrojů, budu ráda, když se o ně vzájemně podělíte v diskuzním fóru předmětu :