Učitelka


                                               Dítě

Učitelky se věnovaly pouze vybrané skupince dětí a ostatní děti se buď zabavily sami, nebo se
nudily a nedělaly nic produktivního.


Učitelka se chtěla převtělit do „čmuchajícího pejska“, který ověřuje, zda si děti před jídlem umyly
ruce.



Tady jsem obdivovala děti, které zvládly v opravdové tichosti naslouchat ostatním.

Mě překvapilo neřešení sporů mezi dětmi. Viděla jsem spor mezi dětmi dohromady myslím čtyřikrát a
jen v jednom případě ho paní učitelka řešila, a to až když došlo na slzy, protože jedno dítě
shodilo druhé.



Bylo ale hezké, jak si děti dokázaly samy najít činnost (jako třeba divadlo)

Děti si chtěly zahrát pohádku O Sněhurce a chtěly, aby uč. rozhodla, kdo z nich bude hrát Sněhurku,
protože ji chtěly hrát všechny, tak jim řekla, že si to mají rozhodnout a domluvit se sami, že to
zvládnou a udělají to určitě tak, aby byly všechny spokojené.


Většinou paní učitelka vysvětlovala hru, nebo aktivitu jen jednou a děti přesně věděly, co mají
dělat. Mohly se kdykoli zeptat, ale většinou nebylo potřeba.


Do činností nemá učitelka děti nutit, ale umět na ně namotivovat.



Překvapilo mě, že děti v takto nízkém věku dokážou krásně spolupracovat, vytvářet kompromisy,
pamatovat si určená pravidla a být naprosto samostatné.