6.7-3 Intonační konstrukce 7 „Intonace expresivní negace" 00:23 Stejně jako IK-3 a IK-6, také sedmá intonační konstrukce je pro mnohé Čechy problematická - zejména proto, že je pro ně nepřirozená. Konstrukce má podobný průběh jako IK-3, odlišuje se však podstatným charakteristickým rysem - hlasivkovou smyčkou, která ukončuje intonační centrum, a příkrým poklesem tónu pod střední úroveň. V případě IK-3 je nárůst i pokles tónu v místě intonačního centra sice výrazný, ale plynulý a ničím nepřerušovaný. Podle místa intonačního centra ve větném taktu vyjadřuje tato IK různé (i zcela protichůdné) významy. IK-7 se nejčastěji používá: A. při vyjádření odmítnutí příznaku, události či děje ve větách se zájmennými slovy (centrum IK se nachází na zájmenném slově): KaKaa OHá KpacáBkiu,a! Aa KVAa oh é3AH/i! fla Karáň ára npá3flHHK. B. pro zdůraznění hodnocení ve větách se zájmennými slovy (centrum IK se nenachází na zájmenném slově): KaKáa OHá KpacaBHu,a! Ka« y Bac Bece/10! C. při vyjádření zesíleného odmítnutí či potvrzení, kvalitativní charakteristiky ve větě bez zájmenných slov, přičemž často má věta změněný slovosled: l/lmepecHbiň oh Bce-TaKM He/ioBéi