Teorie raného psychosociálního vývoje: vznik rané citové vazby (attachment) Za poskytnutí podkladů děkuji doc. Mgr. Lence Lacinové,Ph.D. a Mgr. Zuzaně Masopustové, Ph.D. Prezentace čerpá i z materiálů Mgr. Rii Černé (o. s. Almathea) a Mgr. Jany Kocourkové (LUMOS) nPřipomenutí: zájem o raný vývoj po Freudovi (a v jeho stopách): qZnáme: E. H. Erikson: důvěra, autonomie qDalší: R. Spitz (vývoj „objektních“ vztahů), M. Mahlerová: fáze vývoje Ega, separace, individuace, D. W. Winnicott: vývoj „self“, význam „dost dobré matky“; W. R. Bion – „kontejnování“ afektivních stavů dítěte; Jurist, Fonagy, Targetová – „mentalizace“ afektu q… nTeorie rané citové vazby (attachment; n J. Bowlby, M. Ainsworthová) q Sigmund Freud (1856 – 1939) n„Otec psychoanalýzy“, sledoval dynamiku •Vývoje •Úzkosti a obran proti ní •Konfliktů mezi psychickými instancemi (Id, Ego, Superego) •Nevědomí, nevědomé motivace n Psychoanalýza – „strukturální model“ n nTento model označuje tři psychické instance, které se qvyvíjejí postupně (napřed Id, pak Superego, nakonec Ego), qřídí odlišnými principy (Id - slasti, Superego - dokonalosti, Ego - reality) q 05_freud_terč …a mohou se ocitat ve vzájemném konfliktu n 06_freud_postavy „Strukturální“ a „topografický“ model nMetafora s ledovcem lépe než s „terčem“ nebo figurkami vystihuje vztah instancí k dalšímu – „topografickému“ hledisku, kdy se rozlišuje nvědomí jako oblast dostupná naší zkušenosti, nnevědomí jako oblast, již nejsme schopni reflektovat, přestože nás ovlivňuje (a je naší neodmyslitelnou součástí) a popř. npředvědomí – pásmo „na pomezí“, dostupné nikoli aktuálně, ale podle potřeby 07_Freud_Iceberg …známí pokračovatelé: za mnohé C.G.Jung (hlubinná psychologie), Eric Berne (transakční analýza) Jung popisuje různé aspekty „Já“: mimo Ega je to self – „bytostné já“, a persona – „maska“, sloužící ke kontaktu se světem; „stín“ je popřená či odmítaná složka vlastní osoby; kontakt s vnitřní a vnější realitou jsou důležité funkce osobnosti, vývojovým úkolem je nejen „najít místo ve světě“, ale i vnitřní intergritu – individuace; v současné psychologii např. téma odlišení vlastních a cizích záměrů… Berne popisuje „stavy Ega“, analogické Freudovu strukturálnímu modelu. To, zda se cítíme a jednáme jako Rodič, Dospělý nebo Dítě se projeví a utváří v komunikaci. Připomíná vám to něčím školu? Psychoanalýza – vývojová období nOrální (kojenec) nAnální (cca do 3 let) nFalické (předškolní; oidipský komplex) nLatence (kryje se se školním věkem, do nástupu dospívání) nGenitální (dospělost) n n O fixaci v určité fázi nebo o regresi zpět do této fáze může vypovídat •charakter obranných mechanismů – způsobu, jakým člověk pracuje s úzkostí (modernější pojetí – zvládání stresu) •nebo „charakterová struktura“ – způsob organizace osobnosti s charakteristickými konflikty, obranami, významnými tématy, směrováním „libida“…) Vývojový pohled na obranné mechanismy norální fázi (1. rok života) odpovídají mechanismy štěpení, popření, introjekce, projekce; qorální charakter – závislost nebo agrese, sklon k optimismu nebo pesimismu, srdečnost nebo deprese… nanální fázi (2.-3. rok) mechanismus izolace, reaktivní formace a odčinění qanální charakter - pečlivost, přesnost, spolehlivost, šetrnost - až puntičkářství, perfekcionismus, sklon kontrolovat druhé, lakota… nfalické fázi (3.-5. rok) vytěsnění, regrese qfalický/oidipský charakter: závislost na rodiči opačného pohlaví, rivalizace (obvykle s rodičem stejného pohlaví), sklon k agresi, manipulaci, demonstrování moci… ngenitální fázi (dosahována v pozdní adolescenci) mechanismus sublimace (včetně zralé kompenzace, humoru…) n nPsychoanalýza – „strukturální model“ 08_freud-personality_cevelopment Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: Margaret Mahler (1897–1985) n q nDva hlavní vývojové úkoly: qnaučit se žít s ostatními qnaučit se udržet si od ostatních odstup n nFáze vývoje Ega: qAutistická fáze (do 2 měs.) qSymbiotická fáze (2–6 měs.) qSeparačně-individuační fáze (6 měs.–2 r.) nsubfáze diferenciace nsubfáze praktikování nsubfáze znovusbližování q(sub)fáze stálosti objektu/individuality q (2–3 roky) * q q *popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie objektních vztahů zdůrazňuje zásadní důležitost raného vztahu s mateřskou postavou (primární objekt) a zakládání osobnostní struktury v 1. roce života q q Mahlerflyer.jpg Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: Donald W. Winnicott (1896–1971) nKoncept „držení“ (holding) nSeparační úzkost nPřechodový (tranzitorní) objekt tlumící úzkost a umožňující separaci (přikrývka, hračka…) n„Antisociální tendence“ nUspokojení vs. frustrace, dobrý vs. špatný objekt – „dosti dobrá matka“ je zdrojem uspokojení a poskytuje (přiměřenou) příležitost k prožitku frustrace nVýznam hry nVývoj „pravého“ a „falešného“ self images.jpg D. W. Winnicott (1896–1971) Winnicott299.jpg winnicott-donald n Co důležitého přinášejí do vývoje vztahy? nD. W. Winnicott: „holding“ (držení) - fyzická manipulace s dítětem („držení“) má i charakter uspokojování jeho potřeb citových, především potřeby pocitu bezpečného zázemí. Dítě tak má oprávněný a vývojově přiměřený pocit, že tím, co organizuje svět, jsou právě jeho tužby. qPozor: neplést s terapií pevným objetím (TPO) – viz studijní text o attachmentu v ISu nW. R. Bion: kontejnment - dítě vyvolává u druhých pocity, s nimiž samo neumí zacházet, ale matka ano, a tak má dítě i příležitost se zvládání těchto pocitů postupně naučit; matka zachytí v optimálním případě nejen pocit, ale i jeho příčinu a také ví, jak se situací dále nakládat. Pocity dítěte „uskladní“ – kontejnuje – a „vrací“ je dítěti zpátky v přepracované podobě. nP. Fonagy a M. Targetová (2005) považují za základ mentalizace zpětnou vazbu, především zrcadlení emočního stavu kojence u dospělých pečujících osob. Rodič naznačí, že stavu dítěte rozumí, a afekt kongruentně zrcadlí. Musí poskytnout i nápovědi, že jeho zrcadlení není totéž co reálný afekt, ale že má od exprese odstup. Dítě se „učí“ zacházet se svým afektem jako s informací, protože má vzor toho, že to jde a že jej někdo vnímá. n Teorie vývoje citového přilnutí - vazby (attachment) nJohn Bowlby (1907–1990) - vývoj nMary Ainsworthová (1913–1999) - typy n ainsw_child.jpg imagesCA5U1X65.jpg mountains_bowlby_ainsworth Teorie raného přilnutí (vazby) jako teoretická syntéza dalších směrů nPsychoanalýza -je akceptována důležitost raných zkušeností -reviduje se naopak předpoklad o prvořadosti sexuálního pudu nEtologie a evoluční věda -je akceptována koncepce vrozeného repertoáru chování -metoda přímého pozorování interakce dítě - matka -zdůrazňuje se evoluční význam adaptivního chování tohoto typu nPsychologie (experimentální směr, teorie učení) -do výzkumu raných zkušeností se začleňují experimentální studie Harlowovy experimenty s mateřskou deprivací n Harry F. Harlow, “Love in Infant Monkeys,” 1959 n n n Mateřská deprivace u mláďat makaka rhesus nhttps://www.youtube.com/watch?v=OrNBEhzjg8I n Návod z etologie – poněkud humánnější varianta nImprinting: „Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogeneticky vzdáleného dvojnožce Konrada Lorenze…“ (Hardy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999) n nhttps://www.youtube.com/watch?v=eqZmW7uIPW4 lorenz Jak probíhá proces vzniku vazby u Homo sapiens? nJe zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti attachmentové figury… nDítě je ale neschopné od narození přibližně až do jednoho roku věku attachmentovou figuru následovat n Fáze vzniku vazby n1) před vznikem vazby (asocial stage, nekritické sociabilita; asi do 3 měsíců) n2) zárodky citové vazby – vazba nerozlišená, ve fázi utváření (asi do 6.- 8.měsíce) n3) období vyhraněné citové vazby (plně kolem 4. roku) n4) záměrný vztah a partnerství n Textové pole: nvliv předpokladů pro tvorbu vazby na straně dítěte i na straně vztahové figury (matky, otce) nk různým pečujícím osobám (k otci, k matce) může mít dítě různý typ vazby, přičemž pro zdravý vývoj je důležité, aby nejméně jedna z těchto vazeb byla bezpečná nschopnost rodiče reagovat na vazbové chování dítěte a typ jeho reakcí jsou odvozovány zejména z vlastní dětské zkušenosti rodiče, takže typ vazby se se zvýšenou pravděpodobností přenáší na další generace Aspekty vztahové vazby Co nám vazba poskytuje: „Vnitřní pracovní model“ jako předpoklad vztahů k druhým a k sobě nZážitky z raných vztahů nastavují způsob navazování a udržování klíčových vztahů a tedy i schopnost k nim. nJe moje maminka/tatínek, která/ý o mě pečuje, někým, kdo bude obecně reagovat pozitivně, když budu potřebovat pomoc a ochranu? („Co očekávám od svých blízkých?“) nJsem někým, komu se s velkou pravděpodobností dostane od maminky/tatínka/ pečující osoby pozitivní reakce? („Co pro sebe očekávám?“) n n 1. fáze: „před vznikem citové vazby“ (asocial stage) – nekritická sociabilita nod narození zhruba do 3 měsíců věku dítěte ndítě reaguje tak, aby co nejvíce zvýšilo pravděpodobnost pokračování kontaktu s dospělými lidmi qpro vytváření zárodků citové vazby je velmi důležitý tělesný kontakt s matkou při kojení a laskání matky s dítětem. qiniciátorem udržování blízkosti bývá v tomto období většinou pečující osoba, dítě se však pomocí uvedených projevů chování snaží o co největší možnou přítomnost matky (pečující osoby). njde o projev predispozice k sociálnímu kontaktu, což se mimo jiné projevuje i tím, že dítě preferuje lidské tváře a hlasy qdítě je také vybaveno speciálními atributy, které poutají zvýšenou pozornost dospělých (například velké oči apod.). qv chování dítěte a dospělého pečovatele existuje značná komplementarita (viz např. Brazelton, Stern, Papouškovi…). qnejdůležitějšími konkrétními projevy chování jsou natahování ručiček, stiskání, držení, úsměv a pláč. 2. fáze: „zárodky citové vazby“ (stage of indiscriminate) – nerozlišená, ve fázi utváření nhlavním cílem tohoto období je odlišení primární pečující osoby od ostatních dospělých osob - především proto, aby dítě mohlo cíleně zaměřovat své vazbové chování ndítě se proto stále častěji snaží aktivně iniciovat kontakt se svými pečovateli 3. fáze: „období vyhraněné citové vazby“ (clear cut attachment) nvýznamně ovlivněna mnoha změnami, které se u dítěte začínají projevovat v období kolem 7. měsíce věku - především změnami v oblasti motoriky, kognice a komunikace. qVývoj motoriky v této etapě dítěti dovoluje aktivní pohyb (lezení), pomocí nějž se snaží o udržování blízkosti s pečující osobou. qDítě tak může matku následovat, přibližovat se k ní či se od ní vzdalovat nebo se na ni věšet. qVýrazným rysem je v tomto období tzv. strach z cizince, který se začíná objevovat hned z počátku a projevuje se především silnými protesty dítěte proti separaci od matky. 4. fáze: „záměrný vztah a partnerství“ (goal-corrected partnership) nv tuto fázi proces vývoje citové vazby vyústí (až) okolo čtvrtého roku nezbytnou podmínkou je vytvoření základů identity u dítěte npokud předchozí vývoj citové vazby probíhal bez vážných komplikací, vztah matky a dítěte se proměňuje qDítě se postupně zbavuje naprosté závislosti na matce a stává se z něj autonomní jedinec. qTato počínající nezávislost bývá (při bezproblémovém vývoji) ukončena v dospělém věku. qDítě v této fázi vývoje je schopno se natolik oprostit od matčiny přítomnosti, že může objevovat nové věci v okolním světě (v našem kulturním prostředí – nástup do MŠ). ndalším významným mezníkem v tomto období je postupný vývoj empatie – dítě dokáže chápat i potřeby druhých lidí a zjišťuje, že matka má i jiné potřeby, než pečovat ncitové vztahy s rodiči, vrstevníky, popř. partnery se tak postupně stávají symetričtějšími a spějí od jednostranné závislosti dítěte na rodičích k reciprocitě vztahů n n Test neznámé situace – SST (M. Ainsworth) nPozorování dítěte (do 2 let) při separační situaci. Trvá asi 90 minut, má 8 sekvencí: n1. matka a dítě vchází do neznámé místnosti n2. matka si sedá a dítě má možnost volně se pohybovat n3. přichází neznámý člověk n4. matka jde pryč, opouští dítě s neznámým člověkem n5. matka se vrací zpět, cizí člověk odchází n6. matka odchází, nechává dítě samotné v místnosti n7. cizí člověk se vrací n8. cizí člověk jde pryč a matka se vrací nSledování: qstupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u svých matek před a po separaci qstupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u cizí osoby, jsou-li na chvíli opuštěny matkou qprotestu při separaci od matky, chování při opětovném setkání n SST – test neznámé situace https://www.youtube.com/watch?v=QTsewNrHUHU bowlby.jpg Typy citové vazby n qA) nejistá vazba – vyhýbavá (Avoidant) qB) bezpečná (jistá) vazba qC) úzkostná vazba qodmítavá / ambivalentní nebo qD) dezorganizovaná vazba Chování v SST nA (vyhýbavá): qDěti se příliš nepřibližují k matce a nepreferují ji před cizí osobou, mohou ale protestovat, když matka odchází. nB (jistá): qDěti se drží v blízkosti matky, jsou si jisté a hrají si, když je přítomna. Bývají rozrušeny, když matka odejde, ale po jejím návratu se rychle zklidňují a pokračují ve hře. nC (úzkostně odmítavá / ambivalentní): qDěti se drží v blízkosti matky, ale mohou iniciativu z její strany odmítat, protestují při jejím odchodu, po návratu vykazují známky aktivní či pasivní hostility vůči matce. …a v životě nDěti s jistou vazbou působí jistě (sebejistě, vyrovnaně). qAť se jedná o děti klidnější nebo živé, působí dojmem, že se dovedou těšit ze života a jeho výzev. Nebojí se zkoušet nové věci, ale jsou i schopné si říct o pomoc, když ji potřebují. ns vyhýbavým či odmítavým typem mají obavy z velkých prožitků (u sebe samého i u ostatních). qVelmi se snaží udělat vše správně (a být hodné). Obtížně zacházejí se vztekem – zdá se, že jejich vztek vzniká náhle, zničehonic. qMají tendenci maskovat negativní pocity falešně pozitivními (usmívají se, i když se cítí špatně). qMohou být tišší a soběstačnější, než by odpovídalo jejich fyzickému věku. Jsou neradi na komkoliv závislí. Mají problém vyhledat pomoc. ns ambivalentní vazbou mohou působit dojmem, že neustále vyžadují něčí pozornost. qJe pro ně nepříjemné být o samotě anebo „ztraceni v davu“ (přehlédnutelní) ve skupině ostatních dětí. V kolektivu dětí mohou zaujmout roli „šaška“ nebo někoho, kdo stále mluví. qJe pro ně obtížné soustředit se na nějakou činnost, když nemají pozornost dospělého. n n n n n n 4 kritéria jisté citové vazby (v rámci SST) 1)Aktivní hra a explorace v přítomnosti pečovatele (slouží jako bezpečné zázemí) 2)Radostné vítání s pečovatelem při opětovném setkání po separaci 3)Efektivní utišení dítěte pečovatelem v situacích, kdy je dítě rozrušeno 4)Absence vzteku, nevrlosti nebo stahování se z kontaktu (dítě bez potíží, zdravé, nasycené atd.) PUPIČKA Předpoklady vzniku – schematicky Předpoklady vzniku: Jistá citová vazba nVyvíjí se v případě, že je rodič schopen rozpoznat potřeby dítěte (zejména jde o „volání po utěšení“) a adekvátně na ně reagovat, poskytuje dítěti podporu (oporu, povzbuzení) ve hře i exploraci. n nPotěšení a radost z blízkého kontaktu s dítětem nSrozumitelné vyjadřování emocí nCitlivost na sociální podněty od dítěte nPohotové a adekvátní povzbuzování dítěte do objevování nového – explorace …Vyhýbavá citová vazba (A) n2 možné zdroje chování pečujících osob: nA nOdmítavá varianta se vyvíjí ve vztahu s rodičem, který je odmítající a nepřístupný (jedná se o rodiče, pro kterého je obtížné vhodně reagovat na citové potřeby dítěte či je správně rozpoznat). Tyto pečující osoby je možno často popsat jako rigidní a egocentrické, které s vysokou pravděpodobností své děti nepřijímají. n ntrvalé odmítání pokusů dítěte o útěchu či jejich odklánění stranou (zvláště pak o útěchu formou tělesného kontaktu) nNedostatečná vnímavost k projevům dítěte nProjevování negativních pocitů směrem k dítěti n …Vyhýbavá citová vazba (B) nB nDruhým potenciálním zdrojem vzniku této formy citové vazby je: nvelmi „horlivá“ pečující osoba nnepřiměřená míra stimulace, se kterou si dítě neví rady a nestojí o ni n Adaptivní odpovědí dítěte na takové projevy chování může být naučené vyhýbání se těmto osobám. …Ambivalentní/odmítavá vazba nVyvíjí se ve vztahu s rodičem, který reaguje na potřeby dítěte někdy vhodně, jindy ne. Způsob reflexe a reagování na potřeby dítěte není v tomto případě ani tak závislý na projevech dítěte, ale na aktuální náladě / možnostech rodiče. nNestálost péče nZnačně proměnlivá citlivost k potřebám dítěte, oscilující mezi nadšením na jedné straně a lhostejností na straně druhé nChování, které rodič projevuje směrem k dítěti přitom není odpovědí na podněty dítěte, ale pramení spíše z aktuálního naladění rodiče. nS touto proměnlivostí péče se dítě snaží vypořádat zoufalou snahou o získání pozornosti – ať už skrze pláč nebo snahou o tělesný kontakt s rodičem. Je-li jeho snaha o získání pozornosti neúspěšná, je zarmoucené a rozladěné. n Zvládání stresu u jednotlivých skupin nVyhýbavá citová vazba – (A) – předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu nebo je zahlcuje, vyhýbají se jí nJistá - (B) – předpokládají u pečující osoby útěchu a s důvěrou ji vyhledávají nAmbivalentní - (C) – naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou Skupina D – dezorganizovaná vazba nU dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Mainová a Solomonová čtvrtý druh citové vazby – tzv. dezorganizovaný. nTyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti typům A, B, C): Dítě nemůže vyvinout jakoukoli fungující zvládací strategii – reaguje z toho důvodu dezorganizovaně qTypická je pouze nehybnost, „zamrznutí“, obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak stereotypie gest a pohybů. nDítě je někdy stresováno samotným pečovatelem – nastává paradox, místo aby pečující osoba byla zdrojem bezpečí, stává se zdrojem stresu. nDo této kategorie často spadají děti s různým druhem postižení, týrané, zneužívané… (viz též psychická deprivace v dětství, trauma) Kdo podporuje možnost rozvoje jisté vazby? nPečující osoby, které n qmají samy vytvořeny vazby navozující pocit bezpečí, a jsou „zdrojem útěchy“. n qdovedou reflektovat své vlastní emoce, a neberou jednání/slova dítěte jako osobní útok proti sobě. n qdovedou vnímat chování jako sdělení. n qumějí dítěti pomoci porozumět jeho vlastnímu chování a změnit ho. Co pomáhá „zlepšovat“ nejistou vazbu? -Důležitost fyzické přítomnosti -Ovládání se – nejít do boje o moc -Možnost výběru -Řád, denní režim -Vlastní kázeň – zastavit se, naladit se a až pak jednat -Přirozené následky místo trestů -Time-in (oddychový čas pro dítě) -Povzbuzení místo pochvaly -… n Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy nDaniel Hughes - koncept PLACE: qPlayfullnes (hravost) – humor, legrace, hra, zážitky, hezké chvíle… qLove (láska) – s láskou vidět, kým se dítě může stát qAcceptance (přijetí) – „také bych se tak cítila, kdybych žila v dětském domově jako ty…, kdybych přišla o mámu, … kdybych byla svědkem toho, čeho ty…“; „chápu, proč je pro tebe těžké…“ qCuriosity (zvědavost) – „zajímá mě proč…, přemýšlím, proč asi…, zajímalo by mě, zda…“ qEmpathy (empatie) – „koukám, že s tím zápasíš – mohu ti s tím pomoci? Zdá se, že je to pro tebe těžké…, je to děsivé, když člověk musí…“ n - - Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy nDítě s adaptační (zvládací) strategií „je mi to jedno“, „nevím“, „jak chcete“ à necháváme dítě volit, rozhodovat, zkoušet, ochutnávat, zažívat nrodič dítěti vysílá zprávu: „zajímá mě, co ty chceš, mám pro tebe čas, abychom to spolu zjistili“ qpř. mléko nebo džus? s obrázkem nebo bez? n Sdílení zkušeností qpři společné práci, při vyprávění příběhů a historek (když jsi byl malý, když jsme si pro tebe jeli,…) – dítě a rodič sdílí emoce, upínají pozornost ke stejné věci à sblížení nDítě „mluví“ nepřijatelným chováním à učíme mluvit slovy q„teď a tady zkus říct, co potřebuješ“ - - Místo poděkování za pozornost otázky: nČím takové jednání sleduje, podporuje principy, jako je holding, kontejnment, mentalizace? nCo může podporovat jistotu ve vztahu nebo mentalizaci? nJak se dále mohou projevovat odlišné typy attachmentu nebo vnitřní pracovní modely u dětí ve škole? n qK zamyšlení – reflektování emocí https://dennikn.sk/blog/zacielene-na-emocie/ n