Praktický úkol:


1)      Popsat své pojetí výuky (můj prekoncept)

2)      Zjistit svůj učební styl podle dotazníku D. Kolba LSI IIa

3)      Zjistit žákovské pojetí zvoleného fenoménu/pojmu/učiva


Kritéria hodnocení:

-          Využít nejméně 3 zdroje literatury

-          Uvést praktický příklad

-          Vyvodit vlastní závěr




1)Úkol : Popište své pojetí výuky


Napište své odpovědi na otázky a doplňte nedokončené věty ve formuláři, viz níže.




2)Úkol : Zjistěte svůj styl učení


Využijte dotazník LSI IIa (Kolb, 1989) a určete svůj učební styl, viz materiály v ISu


Struktura:

¢  1) Zamyslete se nad svými postupy a strategiemi učení.

¢  2) Navrhněte možnosti zlepšení postupu učení.

¢  3) Jak zvýšit efektivitu svého učení (vizualizace, poslech, diskuse,..)

¢  4) Jak zlepšit prostředí.

¢  Pokuste se o analýzu svého vlastního stylu učení.

¢  Doporučte nové postupy učení se záměrem zvýšení efektivity.




3)Úkol : Zjištění dětských pojetí různých fenoménů

Vyberte si nějaký fenomén, aktuální učivo, a zjistěte dětský pohled na tento fenomén.


A) Kvalitativní šetření

1) Obrázek

Namaluj a napiš, co pro děti jako jsi ty, znamená zdraví/pojem droga(tabák, alkohol)/smrt/život,
ekosystém, koloběh vody v přírodě, co potřebuje rostlina k životu a jiné.


2) Polostrukturovaný rozhovor k obrázku:

Co jsi nakreslil/a? Můžeš to blíže vysvětlit? Co ještě bys nakreslil/a? Můžeš to více popsat? Co
ještě můžeš k obrázku říct? Co dále bys k tomu dodal/a? Co bys tam určitě nenakreslil/a?


3) Fenomenografický rozhovor

Jde do hloubky, zjištění představ dítěte o určitém fenoménu. Využívá obrázku a rozhovoru.


B) Kvantitativní šetření

1) Didaktický test



Zjištuje se před výukou, někdy v průběhu a na konci. Cílem je zjistit, jak děti nové poznatky
zastrukturovaly do svých představ. Vede k individuálnímu přístupu ve výuce, ke zjištění
miskoncepcí, ev. paralelních konceptů dítěte o daném, učivu.







Literatura:

1.      Škoda, J., Doulík, P. (2011) Psychodidaktika. Praha: Grada.


2.      Kosíková, V. (2011) Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Praha:
Grada.


3.      Fontana, D. (2003) Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál.


4.      Mareš J. (2013) Pedagogická psychologie. Praha: Portál.


5.      ČÁP, J., MAREŠ, J. (2007). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
























ÚKOL 1

Učitelovo pojetí výuky                  (síť učitelových/ studentových myšlenek o roli učitele,
žáka, cílech, metodách, formách výuky, práci ve třídě s jednotlivým žákem, práci se školní třídou)

1.       Jaká je podle vás role učitele ve vzdělávacím procesu ve škole?




2.       Jaké jsou vaše představy o výuce, jak by měla vypadat?




3.       Co děláte / co určitě neděláte v roli učitele?




4.       Jak učím, jaké metody a formy výuky považuji za účinné, využívám ve své praxi.




5.       Jak chci učit, jaké nové nebo další metody a formy výuky považuji za účinné, chci je
využít ve své praxi.



6.       Co je cílem učitele, jaké cíle si kladete?



7.       Co bych chtěl/a v roli učitele dokázat?





8.       Máte nějaké své pedagogické zásady, svou pedagogickou filosofii? Uveďte.



9.       Co očekáváte od své profesní role, jaké pocity teď máte?



10.   Změnil se nějak váš pohled na roli učitele v průběhu studia/v průběhu praxe? Jak?



11.   Jak byste charakterizoval/a roli žáka?



12.   Jaké nároky a požadavky kladete na žáka?



13.   Co u svých žáků nejvíce rozvíjíte, podněcujete?



14.   Jak pracujete se školní třídou/skupinou žáků?



Nedokončené věty

1.       Pod efektivním vyučovacím postupem si představuji ……


2.       Chtěl/a bych, aby moje vyučování…………………….



3.       Své žáky vnímám jako……………………….



4.       Nejtěžší na roli učitele je ………………….



5.       Obávám, se ………….



6.       Těším se ………………………..



7.       Moje očekávání v roli učitele při vykonávání učitelské profese …………………..