Kartografie pro geografy 1. přednáška 8.10.2020 Přednášející Ing. Václav Šafář,Ph.D. podzim 2020 Úvod do kartografie 1. přednáška 8.10.2020 Úvod – studium předmětu kartografie Postavení kartografie v systému věd Kartografie jako samostatný vědní obor a její definice Definice mapy, atlasu, glóbu a produktů digitální kartografie Samostatné individuální kartografické dílo a jeho náležitosti Kartografie je umění kresby map a plánů a patří k nejstarším dovednostem člověka. Slovo kartografie pochází z řečtiny a skládá se ze slov chartés = list papyru (původní význam) a graphein = rýt, psát. Kartografie je vědní obor, jehož výsledkem jsou kartografická díla mapy, atlasy, glóby ať analogové nebo digitální (počítačová kartografie, GIS, …). C:\Documents and Settings\Svatonova\Dokumenty\prezentace\PREZENTACE_GIS\gislayers.gif http://chartae-antiquae.cz/cs/globes/25477 Úkolem kartografie je poznání a výzkum skutečností v prostoru a čase k čemuž kartografie používá specifické matematické a grafické postupy a prostředky. Kartografie se zabývá znázorňováním zemského povrchu, nebeských těles a objektů a zaznamenáváním vztahů a změn mezi znázorňovanými jevy Kartografická produkce každého státu je součástí jeho kultury a měřítkem jeho vyspělosti. Kartografie slouží k navigaci, orientaci, komunikaci, poznávání světa, vzdělávání, vědeckým výzkumům, řešení problémů ekonomických, zdravotnických, obchodních, vzdělávacích, vojenských a environmen-tálních za pomoci GIS a dalších databází Prakticky všechny obory přírodních, ale i společenských věd, vyjadřují výsledky svého zkoumání v častých případech pomocí technik a postupů vlastních kartografii. Znázornit pomocí tematické mapy lze data prakticky ze všech vědních oborů, neboť většina údajů tohoto světa se vztahuje k nějakému konkrétnímu bodu, linii nebo plošné oblasti. Z toho důvodu je kartografie hlavním pomocníkem při vyjadřování vztahů a jevů v oblasti geomorfologie, klimatologie, meteorologie, hydrologie a dalších vědních oborů včetně humanitních C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\258x232-2785-vrstvy-gis-arcdata.c z-.jpg C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\dpz5.jpg C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\evolution_gnss_perf_650.jpg C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\gnss.jpg V rámci širšího hlediska můžeme kartografii zařadit do věd o Zemi neboli geověd. Geodézie, geodynamika, gravimetrie, družicová geodézie, GNSS systémy, fotogrammetrie, topografie, geografie, dálkový průzkum Země, GIS a prostorová věda jsou vědy, které úzce spolupracují s kartografií. V souvislosti s dynamickým rozvojem informačních technologií v oboru geověd v kartografii řadíme kartografii do skupiny geoinformačních věd. C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\Udržalová_graf1.png Definice kartografie se mění s časem jako samostatný vědní obor se oddělila od geografie na přelomu 19. a 20. století. Předmětem studia vědeckého oboru kartografie je tvorba a využívání map jako abstraktních modelů prostorového uspořádání skutečnosti a rovněž proces generalizace a interpretace zobrazených jevů pomocí kartografických vyjadřovacích prostředků smluvených znaků, jazyka mapy. C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\klic2.jpg C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\Klic1.JPG C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\klic3.png Cílem kartografie je objektivní zobrazení skutečnosti pomocí mapy a analýza vlastního mapového obrazu zachycujícího reálné přírodní i společenské jevy vztahující se k Zemi nebo jiným vesmírným tělesům. • 1. Kartografie je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od počátečního vyměřování až po vydání hotové produkce map. 2. Kartografie je technická disciplína, která studuje a rozvíjí vědeckotechnické metody a procesy sestavování a reprodukce map. 3. Kartografie je praktická činnost, jejímž účelem je vyhotovování map. 4. Kartografie je prostředek jak převést prostorové vztahy předmětů a jevů reálného světa na Zemi do roviny nebo modelového prostoru. 5. Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako vědeckých dokumentů a uměleckých prací. V této souvislosti mohou být za mapy považovány všechny typy map, dále plány, náčrty, trojrozměrné modely a globusy, zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru v jakémkoli měřítku. 6. Kartografie je věda o zobrazování a studiu prostorového rozmístění, spojení a vzájemných vazeb jevů přírody a společnosti (i jejich změn v čase) prostřednictvím zvláštních obrazově znakových modelů kartografických vyobrazení. 7. Kartografie je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map. 8. Kartografie je unikátní a instinktivní více-rozměrový prostředek pro tvorbu a manipulaci vizuálních (nebo virtuální) reprezentaci geoprostoru (map), které umožňují výzkum, analýzu, pochopení a komunikaci informací o tomto prostoru. Definice mapy 1. Mapa je zmenšeny generalizovaný konvenční obraz Země, nebeských těles, kosmu či jejich časti, převedený do roviny, nebo zmenšeného prostorového modelu pomoci matematicky definovaných vztahů (kartografickým zobrazením, nebo volným měřítkem digitálního prostorového modelu), ukazující podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů. (volná interpretace normy ČSN 730402) 2. Mapa je zmenšené zevšeobecněné, zobrazeni povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematických pravidel na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístěni a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy. (International Cartographic Asociation /ICA/) C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\lgkib3.jpg C:\Vaclav\DeeBlack\SvatoňovaHabilitace\KartografieZima2016\yalohy\Obr1.jpg Definice atlasu, glóbu a plánu Atlas je soubor map zpracovaných podle jednotné koncepce, zpravidla svázaných do jediného knižního svazku Glóbus je zmenšené zobrazení vesmírného tělesa s mapovým obrazem jeho povrchu Plán je půdorysné vyjádření objektů malého územního rozsahu ve velkém měřítku bez použití matematicky definovaných vztahů (kartografického zobrazení) Sestavování různých druhů map pomocí technologií •Dálkového průzkumu Země •Fotogrammetrie •Přímých měření geodetických •Kartografickým odvozením see caption C:\Documents and Settings\svatonova\Dokumenty\Obrázky\Aladin1T2m_public_00.png C:\Documents and Settings\svatonova\Dokumenty\Obrázky\aladin2prec_public_06.png Model Aladin C:\Documents and Settings\svatonova\Dokumenty\Obrázky\meteosat_10_11.jpg Samostatná individuální odvozená základní mapa 1 : 50 000 a její náležitosti Odvozená mapa musí obsahovat nejméně následující základní kompoziční prvky – mimorámové údaje: § Název mapy sestávající z věcného, prostorového a časového vymezení mapovaného jevu, umisťuje se nejčastěji ve středu horního okraje mapy. Název mapy by měl charakterizovat zobrazené území, resp. účel a funkci mapy. Pro zjednodušení lze říci, že v názvu by mělo být Co, Kde a Kdy. Mimo souborná mapová díla která v názvu obvykle mají uvedeny i informace o čísle nomenklatury v kladu listů mapového souboru, se obvykle nepoužívají slova jako mapa , kartogram, atd. Pro název se používají velká jednoduchá, bezpatková písmena. Příklad: STAV KORONAVIRU (Co) V MĚSTĚ LETOVICE (Kde) V MĚSÍCÍ SRPNU 2020 § Měřítko mapy se obvykle uvádí v číselné (1:50 000), matematické (1 cm = 500 m) i grafické formě, někdy i slovně (1 centimetr na mapě odpovídá 500 m ve skutečnosti). V současné době je, díky existenci tiskových podkladů v digitální podobě, velmi často tím nejvážnějším kritériem pro volbu konečného formátu mapy, a s tím i pro její měřítko, dostupný formát papíru. Běžně se tak setkáváme s nezvyklými číselnými měřítky (např. 1:16 667, tj. 1 km = 6 cm), které je pro běžného uživatele velmi nevhodné. Chybí-li měřítko úplně, je to vážný kartografický nedostatek, který znemožňuje plné využití kartografického díla § Legendu jenž je u souborných mapových děl jako např. Základní mapy ČR obsahově tak bohatá (v měřítku 1:25 000 používá 175 mapových znaků), že seznam mapových znaků se vydává jako samostatná knižní příloha (znakový klíč) a jednotlivé mapové listy již vysvětlivky neobsahují. V případech individuální mapové tvorby je při použití Základních map jako topografického podkladu, legendu vlastní mapy (nebo mapy tematické) vytvořit v rozsahu použitých značek v obsahu listu dané mapy § Směrovka - směrové parametry mapy se uvádějí jen pokud mapa není orientována k severu a neobsahuje v kresbě mapy zeměpisnou síť, například mapy ve zobrazení Křovákově pro území ČR. Pokud je použita jako podkladová mapa v systému souřadném Křovákově, respektive v Křovákově zobrazení musí sestavitel při transformaci do jiného systému tento fakt uvést. Obvykle se rovněž uvádí v Tiráži i rozdílový úhel mezi zobrazeními použitými při tvorbě mapy vztaženými ke středu mapového listu. Tiráž obsahuje souhrn informací souvisejících s tvorbou mapy. Tiráž se umísťuje obvykle v dolní části mapového listu a musí obsahovat nejméně jméno autora (sestavitele) mapy, případně vydavatelství, místo a rok vydání mapy. Většinou se zarovnává vlevo, umísťuje se vpravo ke spodnímu okraji mapy a píše se ne příliš výrazným písmem. Tiráž je obvykle psána stejným řezem písma jako nadpis mapy, ale písmem o velikosti maximálně 50% jak Název mapy a malými literami. Doplňkově je vhodné, aby byl obsah tiráže rozšířen o informace o použitém kartografickém zobrazení jeho parametrech (použitý elipsoid, použitý typ transformace mezi systémy apod.), výškovém systému (u nás obvykle Balt po vyrovnání), lektorech mapy, zadavatelích nebo objednatelích mapy, copyrightu a dalších údajích. §Dále mohou mimorámové údaje obsahovat loga vydavatele, grafy, tabulky, obrázky, textová pole, vedlejší mapy, reklamy, citace atd. § §Další informace k navrhování a tvorbě map rovněž na http://gis.fsv.cvut.cz/kartografie/1-1-0-obecny-postup.php Obvyklé členění mapové plochy