„Z hlediska matérie se o lexikonu hovoří též jako o slovní zásobě. Počet jednotek celonárodní slovní zásoby není v žádném jazyce exaktně zjistitelný (u jednoslovných jednotek se odhaduje na statisíce, přesnější určení je však komplikováno rozsahem, proměnlivostí a vrstevnatostí slovní zásoby, v jazyce s rozvinutou slovotvorbou též rozostřením hranic mezi ustálenými a potenciálními jednotkami; množství víceslovných jednotek je až na oblast frazeologie málo zmapováno, např. počet vícečlenných termínů se odhaduje až na milióny). Orientační představu o slovní zásobě jednotlivých jazyků podávají slovníky. Např. nejrozsáhlejší výkladový slovník češtiny Příruční slovník jazyka českého (1935‒1957) obsahuje [přibližně] 250 000 heslových slov, nezaznamenává však slovní zásobu češtiny v úplnosti. Znalostí všech slov mateřského jazyka nedisponuje ani žádný mluvčí [srv. k tomu již Čermák výše, kpt. 02]. Odhaduje se, že aktivní slovní zásoba (kterou jedinec užívá v mluvených a psaných projevech) je tvořena [cca] 5 000‒10 000 jednotek (v závislosti na věku, mentálních schopnostech, vzdělání, sociálním zařazení apod.). Pasivní slovní zásoba (které jedinec rozumí, ale aktivně ji neužívá) bývá šestinásobkem aktivního slovníku. Rozsahu pasivní slovní zásoby současného středoškolsky vzdělaného rodilého mluvčího češtiny přibližně odpovídá Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, který ve druhém vydání (Složení slovní zásoby lze sledovat také z hlediska dichotomie základ (jádro) × okrajové vrstvy. K základu patří např. slova dům, hlava, sůl, dělat, jít, spát, okrajové vrstvy tvoří slova zastarávající, knižní, neologismy apod. Pojetí slovníkového základu však mohou být různá (srov.  

Zdeňka Hladká (2017): LEXIKON. In: Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová (eds.), CzechEncy — Nový encyklopedický slovník češtiny. 
URL: https://www.czechency.org/slovnik/LEXIKON (poslední přístup: 28.11.2020)