Spojování koncových a začátečních hlásek
Spojování dvou samohlásek
    Pokud se v češtině na švu slov setkají dvě samohlásky vždy je oddělujeme malou pomlkou (rázem) [a’opakujte]. Ve francouzštině je naopak vyslovíme dohromady.

Où est tu ? Voilà une étudiante. Vous parlez anglais et allemand. Il y a la salle à manger.

Spojování vyslovené souhlásky se samohláskou 
    Vyslovujeme jako jedno slovo. 
une usine, une auto, juste-à-côté, J’habite à Paris. Tu regardes une photo ? Il est grand. 

Vázání
    Koncová souhláska, která se normálně nevyslovuje « se oživí » spojením s následující samohláskou. Pozor! Nikdy nevážeme se spojkou  et. 

les étudiants, les amis, Je suis dans une usine. (-s čteme jako [z])
peut-être, Il est étudiant. Ils habitent à Prague.
x
Un étudiant et une étudiante.

Rozlište výslovnost slova se členem v jednotném čísle a v množném čísle:

jednotné číslo	množné číslo
l’appartement	les appartements
l’étudiant	les étudiants
l’école	les écoles
l’ami	les amis

   
     
Samohlásky otevřené a zavřené o [o] [O]

zavřené o [O] (o, ô, au, eau): Ústa nastavte na silně zaokrouhlené u a vyslovte o.
haut, chaud, tableau, hôtel, métro, radio, mot, trop, rose, chause, bureau, beau          

otevřené [o] (o, au): Vyslovte trochu napjatěji než české o 
opéra, d’accord, école, nous sommes, téléphone, Rome, Simone, sport

Rozlišujte:
piano[O], robe [o], novembre [o], allô[O], octobre [o], beaucoup [O]

Rozlište výslovnost členu v jednotném čísle a v množném čísle:
 

jednotné číslo [ə]	množné číslo [é]
le jour	les jours
le teste	les testes
le chat	les chats
le balcon	les balcons