Kurz francouzského jazyka online

2 Člen po záporu - opakování a rozšíření

Člen po záporu - opakování a rozšíření


V záporu absolutním použijeme místo členu neurčitého předložku de. 
Pozor, po slovese être ovšem neurčitý člen zůstává.
    
Ex.:
J’ai une voiture. > Je n’ai pas de voiture.
C’est une voiture > Ce n’est pas une voiture.
    
V případě dalších determinantů ke změnám nedochází.
Ex.:
Est-ce que vous avez la photo de Paris ? > Non, nous n’avons pas la photo de Paris. (Jiné možná máme, ale tuto ne. – nejedná se o zápor absolutní)        

C’est son devoir. Ce n’est pas son devoir. 
Pozor, podstatná jména bez členu zůstávají bez členu i v záporu.
Ex. :
Il est lecteur. > Il n’est pas lecteur, il est étudiant.