Kurz francouzského jazyka online

3 Souslednost časová

Souslednost časová

 Ve vedlejších větách předmětných musíme ve francouzštině dodržovat tzv. souslednost časovou, jejíž použití se liší od češtiny. Češi se leckdy mylně domnívají, že v češtině žádnou souslednost časovou nedodržujeme, což samozřejmě není pravda.
Pozor! Pokud jsou věty hlavní v přítomném čase, francouzština a čeština se neliší, rozdíl nastane až při použití minulého času v hlavní větě.
 
 Použijeme-li tedy v hlavní větě jakýkoli  minulý čas, musí ve vedlejší větě předmětné následovat:
 
Imperfektum pro vyjádření děje, který probíhá současně s dějem věty hlavní (v češtině použijeme přítomný čas).
Ex.: Jeanne m’a téléphoné qu’elle était à l’école. > Jana mi telefonovala, že je ve škole. (Ve chvíli, kdy telefonovala, byla stále ve škole.) 

Kondicionál pro vyjádření děje, který nastane po uplynutí děje vyjádřeného větou hlavní  (v češtině použijeme budoucí čas).
Jeanne m’a téléphoné qu’elle serait à l’école jusqu’à 15 heures. > Jana mi telefonovala, že bude ve škole až  do 15 hodin.
 
Plus-que-parfait pro vyjádření děje, který se odehrál před dějem vyjádřeným větou hlavní (v češtině použijeme minulý čas).
Jeanne m’a téléphoné qu’elle avait été à l’école jusqu’à 15 heures. > Jana mi telefonovala, že byla ve škole  až do 15 hodin.