Hudebněsociologické výzkumy od druhé poloviny 20. století


– velký přínos pro hudební vědu měl Výzkum současné hudebnosti provedený v roce 1966 a 1969
Vladimírem Karbusickým a Jaroslavem Kasanem na půdě Čs. rozhlasu

– byly zjišťovány postoje k různým žánrům v souvislosti s profesí; hudební postoje jednotlivců
souvisí s příslušností k profesní nebo společenské skupině


- v 80. letech byly významné výzkumy vedené Zdeňkem Markem a Bedřichem Crhou zaměřené na recepci
jednotlivých hudebních žánrů u skupin respondentů, které se navzájem lišily úrovní hudebního
vzdělání i vztahem k provozování hudby na základě profesní příslušnosti

– hlavním cílem bylo prokázat schopnost pozitivního přijetí hudby na základě porozumění jeho
hudebnímu jazyku, k němuž dochází na pozadí vytvořené zkušenosti s daným kódem.


– v roce 1989 byl připravován nový výzkum označený jako Usnesení vlády ČSSR o zábavné hudbě;
iniciátorem výzkumu byl znovu Jaroslav Kasan.

– cílem bylo zjistit a interpretovat postoje respondentů k nejrůznějším hudebním žánrům, především
v souvislosti s jejich socioekonomickým postavením, popsat projevy aktivní a pasivní hudebnosti a
sledovat roli hudby, především hudby populární, v životě mladých lidí; výzkumná zpráva vyšla v roce
1991 jako Výzkum hudebnosti 1990


po roce 2000:

– významný výzkum Hudební posluchači v České republice, řešitelem grantového projektu Ministerstva
kultury ČR byl Mikuláš Bek


– ve výzkumech se ukazuje, že vztah k artificiální hudbě souvisí s hudebním vzděláním (porozuměním
hudebnímu jazyku), což prokazuje důležitost hudební výchovy


– nejnovější výzkumy katedry Hv PdF MU:

2012, 2013 – byly zkoumány hudební preference vysokoškoláků v ČR a v EU (1278 a 271 respondentů)

2014 – stejné zadání, zkoumáno ve státech hlásících se k programu International Society for Music
Education  (2 635 resp.)

2015 – zkoumány postoje respondentů k artificiální hudbě prvních dvou třetin 20. století (2 213
resp.)

2016 – artif. hudba poslední třetiny 20. století (2 081 resp.); zde šlo o preference, toleranci,
ale i schopnost identifikovat žánry; u skladeb 20. století byla měřena i doba, dokdy respondent
vydrží ukázku poslouchat

2017, 2018 – ve výzkumech byla zkoumána role multimédií ve výuce hudební výchovy


– při výzkumném dotazování se využívá i počítačových technologií, otázky jsou zasílány mailem nebo
pokládány pomocí elektronických dotazníků apod.

CAPI  – osobní dotazování (Computer Assisted Personal Interwieving)

CAWI – internetové on-line dotazování (C. A. Web I.)