Prvouka III. VELIČINY – VLASTNOSTI TĚLES 1) Doplň k popisu vlastností těles název správné VELIČINY, Tato veličina nám říká, jak moc těžký nebo lehký je daný předmět neboli těleso. Tato veličina nám říká, jak dlouhý, široký nebo hluboký je daný předmět neboli těleso. Tato veličina nám říká, kolik místa zabere těleso v prostoru nebo kolik jiné látky se do něj vejde. 2) Doplň k jednotkám jejich značky 3) Vybarvi název VELIČINY a příslušných jednotek stejnou barvou. 4) Stejnými barvami jako veličiny zakroužkuj předměty, které se v těchto veličinách prodávají. Všechna tělesa, tedy předměty, kolem nás jsou různá. Každé těleso je nějak dlouhé nebo široké, je lehké nebo těžké, a také v prostoru zabírá málo nebo hodně místa. Toto jsou vlastnosti těles, které můžeme s pomocí správných měřidel přesně změřit a zaznamenat. Vlastnosti těles, které můžeme zaznamenat číslem a jednotkou, označujeme také jako veličiny. centimetr = _____ decimetr = _____ kilometr = _____ metr = _____ milimetr = _____ litr = _____ hektolitr = _____ mililitr = _____ kilogram = _____ gram = _____ tuna = _____ 5) Doplň pod obrázky měřidel jejich názvy. 6) Stejnými barvami jako veličiny vybarvi NÁZVY MĚŘIDEL. 7) Dokresli domeček k těm měřidlům, které máš doma. Kde se můžeme setkat s měřidly, které doma běžně nemíváme? 8) Navrhni různé činnosti, při kterých tato měřidla používáme. Pro měření přesné hodnoty jednotlivých veličin používáme různá měřidla, tedy MĚŘIDLA DÉLKY, MĚŘIDLA HMOTNOSTI a MĚŘIDLA OBJEMU. pravítko pravítko pravítko pravítko krejčovský metr krejčovský metr krejčovský metr krejčovský metr svinovací metr svinovací metr svinovací metr svinovací metr skládací metr skládací metr skládací metr skládací metr odměrný válec odměrný válec odměrný válec odměrný válec odměrka odměrka odměrka odměrka injekční stříkačka injekční stříkačka injekční stříkačka injekční stříkačka kádinka kádinka kádinka kádinka osobní váha osobní váha osobní váha osobní váha kuchyňská váha kuchyňská váha kuchyňská váha kuchyňská váha laboratorní váha laboratorní váha laboratorní váha laboratorní váha obchodní váha obchodní váha obchodní váha obchodní váha odměrka odměrka odměrka odměrka krejčovský metr krejčovský metr krejčovský metr krejčovský metr pravítko pravítko pravítko pravítko injekční stříkačka injekční stříkačka injekční stříkačka injekční stříkačka skládací metr skládací metr skládací metr skládací metr kuchyňská váha kuchyňská váha kuchyňská váha kuchyňská váha svinovací metr svinovací metr svinovací metr svinovací metr odměrný válec odměrný válec odměrný válec odměrný válec obchodní váha obchodní váha obchodní váha obchodní váha laboratorní váha laboratorní váha laboratorní váha laboratorní váha osobní váha osobní váha osobní váha osobní váha kádinka kádinka kádinka kádinka Prvouka III. DÉLKA A HMOTNOST 1) Prohlédni si různé situace na obrázcích a rozhodni, ve kterých jednotkách délky bychom je měřili. vzdálenost mezi dvěma kontinenty obvod prstýnku délka dětských chodidel výška kostelní věže mm – cm – m – km mm – cm – m – km mm – cm – m – km mm – cm – m – km šířka pánvičky na smažení palačinek délka plachetnice délka běžeckého závodu - marathónu výška a šířka motýla mm – cm – m – km mm – cm – m – km mm – cm – m – km mm – cm – m – km 2) Doplň správnou JEDNOTKU nebo ČÍSLO, aby převody jednotek byly pravdivé. 1 km = 1000 1 cm = mm 1 m = 10 1 m = cm 1 m = 100 1 dm = cm 1 m = 1000 1 dm = mm 1 dm = 10 1 km = m 1 dm = 100 1 m = mm 1 cm = 10 1 m = dm 3) Změř různé délky na svém těle VÝŠKA MOJÍ POSTAVY JE _____________, změřil jsem ji _____________________________ OBVOD MÉHO PASU JE ______________, změřil jsem ji _____________________________ DÉLKA MÉHO CHODIDLA JE ___________, změřil jsem ji _____________________________ Při měření délky používáme různé jednotky. Vždy vybíráme takové, které jsou nejvhodnější. Pokud chceme být velmi přesní, požíváme co nejmenší jednotky. Naopak pokud jsou měřená tělesa příliš velká a nemusíme být zcela přesná, používáme jednotky větší. Žil jednou jeden táta metr, syn jeho desetkrát menší, ________________. Vnuka měl také - ___________ stokrát byl menší nežli on. A malé pravnouče, hlas jak zvon, tisíckrát menší ________. Ale i táta, tenhle metr, měl svého dědu, starého jak slon, ten jmenoval se ____________, tisíckrát větší byl nežli on.“ 4) Přečti si údaje o hmotnosti dospělých živočichů a jejich mláďat. Doplň k číslům správnou jednotku hmotnosti. 5) Vypiš názvy živočichů včetně údajů o jejich hmotnosti od nejtěžšího po nejlehčího. DOSPĚLÍ hmotnost MLÁĎATA hmotnost 6) Vypočítej a odpověz Který živočich má mládě… … 5000x menší než dospělec? _______________ … 1000x menší než dospělec? _______________ … 150x menší než dospělec? _______________ … 90 x menší než dospělec? ________________ Králík divoký dospělý 2 _____ mládě 30 _____ Klokan velký dospělý 50 _____ mládě 10 _____ Slon africký dospělý 6 ____ mládě 90 _____ Panda velká dospělá 90 ____ mládě 90 _____ Také při měření a zápisu hmotnosti různých těles využíváme takové jednotky, které jsou pro danou situaci nejvhodnější. U těles o velmi malé hmotnosti měříme v gramech, u těles o větší hmotnosti používáme kilogramy a velmi velká tělesa uvádíme v tunách. Kosatka dravá dospělá 8 _____ mládě 136 _____ Žirafa síťkovaná dospělá 900 ____ mládě 10 _____ Tygr bengálský dospělý 150 ____ mládě 1000 ____ Převody jednotek hmotnosti 1 t (tuna) = 1000 kg (kilogramů) 1 kg (kilogram) = 1000 g (gramů) MĚŘENÍ VELIČIN NA SVÉM TĚLE 7) Vyhledej ve svém zdravotním a očkovacím průkazu a zapiš informace, jak se měnila tvoje výška a hmotnost. Narození: výška: ____________________ hmotnost: ____________________ 1 rok: výška: ____________________ hmotnost: ____________________ 3 roky: výška: ____________________ hmotnost: ____________________ 5 let: výška: ____________________ hmotnost: ____________________ 7 let: výška: ____________________ hmotnost: ____________________ 9 let: výška: ____________________ hmotnost: ____________________ 8) Zaznamenejte do grafů svou výšku a hmotnost. 9) Zjisti, ve kterých letech svého života jsi … … vyrostl(a) nejvíce ________________________________________________ … vyrostl(a) nejméně _______________________________________________ … zvýšil(a) svou hmotnost nejvíce _____________________________________ … zvýšil(a) jsou hmotnost nejméně _____________________________________ 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140 150 1 rok 3 roky 5 let 7 let 9 let moje výška 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 1 rok 3 roky 5 let 7 let 9 let moje hmotnost Podobně jako zvířata, tak i my lidé se měníme, jak rosteme. Postupně se mění naše výška i hmotnost. Tyto hodnoty pravidelně sledují a zapisují dětští lékaři. Pokud děti přiměřeně rostou a přibývají na hmotnosti, je to jednou ze známek dobrého zdraví. Problém je, pokud se růst do výšky nebo přibývání hmotnosti na delší dobu zastaví, nebo naopak růst nebo přibývání hmotnosti je příliš velké. To může být příznakem nemoci. Prvouka III. VELIČINA ČAS 1) Přečti si definice jednotek času a doplň k nim názvy příslušných jednotek. 2) Vybarvi ty definice jednotek ŽLUTĚ – odvozené od pohybu vesmírných těles MODŘE – domluvené mezi lidmi 3) Doplň převody jednotek času. 4) Které jednotky lze bezezbytku převádět na jiné a které snadno převézt nelze? Čas je jednou z veličin, podobně jako délka, hmotnost nebo teplota. To proto, že jej můžeme měřit, zapsat číslem a příslušnou jednotkou. Lidé si všimli, že se v přírodě vše opakuje, třeba že se neustále střídají 4 roční období. Později astronomové prokázali, že během této doby Země oběhne jedenkrát kolem Slunce. Tuto jednotku času označujeme jako ____________. Při pozorování noční oblohy našim předkům neušlo, že Měsíc pravidelně mění svoji podobu. Později astronomové prokázali, že během této doby Měsíc oběhne Zemi jedenkrát kolem dokola. Tuto jednotku času označujeme jako ____________. Nejnápadnější změnou pozorovatelnou na obloze je pravidelné střídání dne a noci. Lidé se původně domnívali, že se Slunce na noc schová za obzor. Později astronomové prokázali, že během této doby se Země jedenkrát otočí kolem dokola. Tuto jednotku času označujeme jako ____________. Tato jednotka času vychází z tradic a pravidel, které se po stovky let vytvářely v naší společnosti. Můžeme ji odvodit například z Bible, kdy Bůh po šest dní tvořil svět a sedmý den odpočíval, trvá tedy sedm dní. Tuto jednotku času označujeme jako ____________. Tato jednotka času vychází z tradic a pravidel, které se po stovky let vytvářely v naší společnosti. Můžeme ji odvodit například z Bible, kdy Bůh po šest dní tvořil svět a sedmý den odpočíval, trvá tedy sedm dní. Tuto jednotku času označujeme jako ____________. Dříve lidé nepočítali po desítkách, ale po dvanáctkách – tuctech. Z tohoto důvodu byl den rozdělen na dvanáct dílů a noc také na 12 dílů, tedy dohromady 24 dílů. Tuto jednotku času, tedy jeden díl dne, označujeme jako ____________. Dříve lidé nepočítali po stovkách, ale po šedesátkách – kopách. Z tohoto důvodu byla hodina rozdělena na šedesát dílků. Tuto jednotku času, tedy jeden dílek z hodiny, označujeme jako ____________. Dříve lidé nepočítali po stovkách, ale po šedesátkách – kopách. Z tohoto důvodu byla minuta rozdělena na šedesát dílků. Tuto jednotku času, tedy jeden dílek z minuty, označujeme jako ____________. 1 rok = ___________ měsíců 1 rok = _______________ týdnů 1 rok = _______________ dnů 1 měsíc = _____________ týdnů 1 měsíc = ______________ dnů 1 den = ____________ hodin 1 hodina = _________ minut 1 minuta = _________ sekund 5) Vyplň list kalendáře z tohoto týdne. 6) Vybarvi různými barvami DNY PRACOVNÍ a DNY PRACOVNÍHO KLIDU. den v týdnu datum svátek má státní svátky a významné dny poznámky 7) Pojmenuj jednotlivá MĚŘIDLA ČASU 8) Doplň k názvům místností, která na obrázku. měřidla času máte u vás doma v ... K měření časových jednotek jako jsou den, měsíc nebo rok byla vždy založena na pozorování vesmírných těles na obloze. Pozorně sledovali místa, kde vychází a zapadá Slunce, nebo jak se mění podoba Měsíce. Ze svých pozorování pak vytvořili kalendáře. První kalendáře tvořily jen řady kamenů, na které v určitých dnech v roce dopadaly sluneční parsky při východu Slunce. Dnešní kalendáře a diáře se sice neřídí slunečními paprsky, zato v nich snadno vyhledáme datum, dny v týdnu, ale také informace o nejrůznějších svátcích a dnech volna. Měřidla času můžeme rozdělit dle jejich funkce. 1) Nejčastěji používáme HODINY a HODINKY. Ty ukazují přesný čas, tedy kolik je právě teď hodin. 2) STOPKY, nám ukazují, kolik času uběhlo od chvíle, kdy jsme začali čas měřit až po okamžik, kdy jsme je zastavili. 3) ČASOVAČE nás upozorní, až uběhne doba, kterou jsme si předem nastavili. 4) BUDÍKY nás upozorní, že je přesně hodina a minuta, kterou jsme si nastavili. kuchyni - ____________________________ ____________________________ obývacím pokoji - ______________________ dětském pokoji - _______________________ chodbě - _____________________________ ___________________________________________ ___________________________________________ ___________________________________________ Lidé si všimli, že se v přírodě vše opakuje, třeba že se neustále střídají 4 roční období. Později astronomové prokázali, že během této doby Země oběhne jedenkrát kolem Slunce. • Tuto jednotku času označujeme jako _________________. Při pozorování noční oblohy našim předkům neušlo, že Měsíc pravidelně mění svoji podobu. Později astronomové prokázali, že během této doby Měsíc oběhne Zemi jedenkrát kolem dokola. • Tuto jednotku času označujeme jako ___________________. Nejnápadnější změnou pozorovatelnou na obloze je pravidelné střídání dne a noci. Lidé se původně domnívali, že se Slunce na noc schová za obzor. Později astronomové prokázali, že během této doby se Země jedenkrát otočí kolem dokola. • Tuto jednotku času označujeme jako _______________. Tato jednotka času vychází z tradic a pravidel, které se po stovky let vytvářely v naší společnosti. Můžeme ji odvodit například z Bible, kdy Bůh po šest dní tvořil svět a sedmý den odpočíval, trvá tedy sedm dní. • Tuto jednotku času označujeme jako ________________. Dříve lidé nepočítali po desítkách, ale po dvanáctkách – tuctech. Z tohoto důvodu byl den rozdělen na dvanáct dílů a noc také na 12 dílů, tedy dohromady 24 dílů. • Tuto jednotku času, tedy jeden díl dne, označujeme jako ________________. Dříve lidé nepočítali po stovkách, ale po šedesátkách – kopách. Z tohoto důvodu byla hodina rozdělena na šedesát dílků. • Tuto jednotku času, tedy jeden dílek z hodiny, označujeme jako _________________. Dříve lidé nepočítali po stovkách, ale po šedesátkách – kopách. Z tohoto důvodu byla minuta rozdělena na šedesát dílků. • Tuto jednotku času, tedy jeden dílek z minuty, označujeme jako _________________.