VERBÁLNÍ CHOVÁNÍ Mgr. Kateřina Chrapková, BCBA Brno 2021 KOMUNIKACE JAKO DRUH CHOVÁNÍ CHOVÁNÍ Copyright Kateřina Chrapková, 2021. Materiály slouží pouze pro účely výuky kurzu RBT. Verbální chování – B. F. Skinner B. F. Skinner – publikace Verbální chování (1957) ▪ Vymezil komunikaci jako specifický druh chování ▪ Analyzoval řeč z behaviorálního pohledu Verbální chování je dle Skinnera: ➢ „chování, které je posíleno prostřednictvím druhých osob“ ➢ „jakýkoliv pohyb, který má schopnost ovlivnit druhý organismus“ (Skinner, 1957) Např.: řeč (vokální verbální chování), psaná forma jazyka, znakový jazyk, gesta, obrázky či symboly (PECS), Morseova abeceda nebo přístroj s hlasovým výstupem (SGD) Verbální chování - součást oboru ABA APLIKOVANÁ BEHAVIORÁLNÍ ANALÝZA (ABA) Funkční analýza chování Nácvik sociálních dovedností Nácvik sebeobslužných dovedností Verbální chování rozvoj komunikace A jiné Analýza verbálního chování • Analýza jednotlivých slov je na základě FUNKCE, nikoli formy. • Jedno slovo může mít několik různých funkcí podle toho, v jakém kontextu je použito. • Rozvoj řeči je dle formátu „ABC“ jako u non-verbálního chování. • Předmětem pozorování je FUNKČNÍ VZTAH mezi tím, co předchází chování (antecedent), reakcí (chováním) a důsledkem, který po chování následuje (konsekvent). ANTECEDENT (antecedent) → Diskriminační stimul (SD) → Motivační operace (MO) CHOVÁNÍ (behavior) → mand → takt → intraverbál , aj. KONSEKVENT (consequence) → posílení → trest → vyhasnutí ANTECEDENT CHOVÁNÍ KONSEKVENT Motivační operace (MO) (4 hod. bez vody) MAND („vodu“) SPECIFICKÉ POSÍLENÍ (sklenice vody) Non-verbální stimul (SD) (dítě vidí hračku náklaďáku) TAKT („náklaďák“) Generalizované podmíněné posílení nebo pochvala a souhlas Verbální stimul (antecedent a reakce spolu korespondují* a jsou si formálně podobné) (dítě slyší slovo „kniha“) ECHOICKÁ REAKCE (řekne „kniha“) Generalizované podmíněné posílení Verbální stimul (antecedent a reakce spolu nekorespondují* a nemají formální podobnost) (dítě slyší „kočka a …“) INTARVERBÁL (dítě řekne „pes“) Generalizované podmíněné posílení Verbální stimul (antecedent a reakce spolu korespondují*, ale nemají formální podobnost) (dítě vidí napsané slovo „jablko“) TEXTOVÝ OPERANT (dítě řekne „jablko“) Generalizované podmíněné posílení Verbální stimul (antecedent a reakce spolu korespondují*, ale nemají formální podobnost) (dítě slyší slovo „jablko“) TRANSKRIPCE (dítě napíše „jablko“) Generalizované podmíněné posílení *Pokud spolu diskriminační stimul a reakce korespondují, znamená to, že všechny části stimulu jsou shodné s reakcí mluvčího. Verbální operanty jako základ pro hodnocení komunikace ▪ Expresivní a receptivní složka řeči nepatří do behaviorální klasifikace řeči. Uvedené příklady jsou zde pouze pro srovnání. SLOŽKY ŘEČI RECEPTIVNÍ NON-VERBÁLNÍ CHOVÁNÍ chování posluchače EXPRESIVNÍ PRIMARNÍ VERBÁLNÍ OPERANTY mand, takt, intraverbál, echoická reakce/imitace znaku/opis textu, reakce na text - čtení, transkripce - diktát SEKUNDÁRNÍ VERÁLNÍ OPERANTY autoclitic Verbální a non-verbální operanty Operant = kategorie odpovědí (chování) se shodnou funkcí SLOVO "SLON" MAND (požadavek) ECHOICKÁ REAKCE (vokální, znaky, text) REAKCE NA TEXT (čtení) NON-VERBÁLNÍ CHOVÁNÍ POSLUCHAČE TRANSKRIPCE (diktát) INTRAVERBÁL TAKT (popis) Elementární verbální operatny a non-verbální chování posluchače dle Skinnera (In Cooper, Heron, Heward, 2014) Otázky Řeč je z behaviorálního pohledu: a) vrozený biologický proces b) druh chování c) mentální proces d) A a C Dítě chce modelínu, řekne: „modelína“ a dostane modelínu. Jaký druh verbálního operantu je slovo „modelína“? a) takt b) intraverbál c) echoická reakce d) mand MAND (požadavek) ▪ Odvozeno z angl. slova „command“, „demand“ - přikazovat nebo si o něco žádat. ▪ Žádost o předmět, aktivitu, informaci, odstranění averzního stimulu, apod. Příklad: student řekne: „SLON“ , když chce hračku slona. ANTECEDENT Motivace student chce slona CHOVÁNÍ Verbální chování student řekne: „SLON“ KONSEKVENT student dostane hračku slona 3 základní kategorie počátečních mandů MANDY jídlo aktivitapředmět Mandy dle úrovně 1. Jednoslovný mand – podstatné jméno s promptem 2. Jednoslovný mand – podstatné jméno bez promptu 3. Jednoslovný mand – sloveso 4. Mandy od vrstevníků - jednoslovně 5. Jednoslovný mand – chybějící předmět 6. Spontánní mandy 7. Mand o pomoc, odstranění averzivního stimulu 8. Dvouslovné mandy – sloveso + podstatné jméno 9. Dvouslovné mandy – přídavné jméno + podstatné jméno 10. Vícečetné mandy obsahující příslovce, předložky, zájmena 11. Otázky – kdo, co, kde, kdy, jak, proč… 12. Mand o účast vrstevníků ve hře 13. Mand pro sdílení pozornosti Učení mandů - motivace • MANDY SE VYBÍRAJÍ PODLE NEJSILNĚJŠÍ MOTIVACE. • Učí se pouze, když je přítomná motivace (MO) studenta. • Studen musí ukázat motivaci (např. natahuje se po předmětu, oční kontakt) • Studenta se neptáme „Co chceš?“ Pokud vidíme jeho zájem o předmět či aktivitu, ihned studentovi „napovíme“ co má říct (verbální prompt nebo prompt gestem). UČENÍ MANDŮ - PROMPT • Při učení studentovi poskytneme dostatečnou míru pomoci. Využíváme hierarchii nejméně intruzivního, ale zároveň nejefektivnějšího promptu: ➢ plný fyzický prompt (vedeme ruku studenta - znak) ➢ částečný fyzický prompt (snížíme fyzické vedení - znak) ➢ prompt gestem (modelujeme znak) ➢ verbální prompt (řekneme mand) ➢ prompt pomocí předmětu (student vidí předmět a proto manduje) • Při učení mandu se postupně snižuje míra pomoci. NÁCVIK MANDŮ U NEVOKÁLNÍCH STUDENTŮ Příklad učení mandu ve znaku: “kostka” 1. Vytvořte motivaci (MO) k hraní si s kostkami 2. Jakmile student kostku chce, demonstrujte znak + vokální prompt “kostka” 3. Podejte studentovi kostku “zadarmo” (opakujte první 3 kroky 2-3x, abyste posilnili MO) 4. Opět vytvořte MO k žádosti o kostku 5. Demonstrujte znak + vokální prompt “kostka” 6. Ihned poskytněte plný fyzický prompt (chyťte studentovi ruce a pomozte mu se znakem “kostka” + vokální prompt “kostka“) 7. Ihned studentovi dejte kostku (posílení) + verbální prompt “kostka” 1. Vytvořte motivaci (MO) k hraní s kostkami 2. Časová prodleva 2-3 sekundy, pokud student nezaznakuje do 3 sek., poskytněte prompt během 3 sek. + vokální prompt “kostka“ 1. Pokud student zaznakuje správně “kostka” do 3 sekund, ihned doručte kostku (posílení) + vokální prompt “kostka” 2. Diferencujte posilnění – za spontánní mand dejte více než jedenu kostku, za mand s pomocí dejte jen jedenu kostku Postupné snížení promptu v dalším kroku (časová prodleva nebo méně intrusivní prompt) UČENÍ MANDU – OPRAVA CHYBY Chybný mand ve znaku: 1. Jiný znak 2. Sebekorekce (chybný a poté správný znak) 3. Sekvence několika znaků 4. Bez reakce nebo reakce až po 3 sek. Oprava mandu ve znaku • Dáme studentovi ruce do neutrální pozice (podél těla nebo do klína), znovu modelujeme znak a poskytneme plný fyzický prompt bez časové prodlevy. • Při několika dalších mandech studentovi poskytneme plný fyzický prompt bez časové prodlevy, aby neměl možnost udělat chybu (metoda bezchybného učení). • Pokud se student snaží zaznakovat správný mand, ale provedení není zcela přesné, tak do znaku vkročíme a poskytneme fyzický prompt (tvarujeme). TAKT (popis) ▪ Odvozeno z angl. slova „contact“ ▪ Popis přítomného předmětu, části předmětu, vlastnosti, situace, apod. ▪ Verbální reakce na neverbální stimul identifikovaný smysly (zrakem, čichem, sluchem, hmatem, chutí) Příklad: Dítě vidí v ZOO slona, ukáže na něj a řekne: „SLON“ ANTECEDENT Neverbální stimul Dítě vidí slona CHOVÁNÍ Verbální chování Dítě řekne: „SLON“ KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Okolí reaguje na komentář dítěte INTRAVERBÁL ▪ Osoba mluví o věcech, které nevidí, odpovídá na otázky nebo vede konverzaci ▪ Promluva je evokována verbálním projevem komunikačního partnera Příklad: Máma se zeptá: „Co jsi dneska viděl v ZOO?“ Dítě odpoví: „SLONA“ ANTECEDENT Verbální stimul Máma se zeptá: „Co jsi viděl v ZOO?“ CHOVÁNÍ Verbální chování Dítě řekne: „SLONA“ KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Máma reaguje na odpověď dítěte ECHOICKÁ REAKCE ▪ Verbální opakování slova – vokálně, ve znaku (mimetic) nebo formou opis textu Příklad vokální: Učitel řekne: „SLON“ Studen zopakuje: „SLON“ ANTECEDENT Verbální stimul Učitel řekne: „SLON“ CHOVÁNÍ Verbální chování Dítě řekne: „SLON“ KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Učitel studenta pochválí CHOVÁNÍ POSLUCHAČE (receptivní porozumění) ▪ Student reaguje na to co slyší, např. následuje instrukci Příklad: Učitel řekne: „Kde je SLON?“. Student ukáže na SLONA. ANTECEDENT Verbální stimul Učitel řekne: „Najdi slona“ CHOVÁNÍ Neverbální chování student ukáže na slona KONSEKVENT Generalizované sociální posílení Učitel studenta pochválí Otázky Táta se synem jdou na procházku. Za vysokým neprůhledným plotem najednou uslyší hlasitý štěkot. Syn zvolá: „pes“. „Ano, je tam pes“ odpoví táta synovi. Z pohledu verbálního chování je vokální reakce syna „pes“ a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Policajt hodní zloděje a křičí na něj: „stůj!“. Povel policajta „stůj“ je a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Otázky Máma si s dítětem prohlíží obrázkovou knihu, přitom ukáže na obrázek kočky a zeptá se dítěte: „Co je to?“. Dítě odpoví: „kočka“. Reakce dítěte (odpověď kočka) je a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Hanička se učí anglicky. Paní učitelka jí řekne, aby po ní zopakovala nové slovo dog. Hanička řekne: „dog“. Verbální reakce Haničky je a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Otázky Spolužák se vás zeptá: „jak se máš?“ Vy odpovíte: “skvěle!“ Otázka spolužáka „jak se máš?“ je a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Zeptám se studenta: „Jak se jmenuješ? Student odpoví: „Petr“. Odpověď studenta je a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Otázky Dítě si požádá o BALÓNEK, který chce a dostane jej. Slovo balónek je jaký druh verbálního operantu? a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Verbální reakce na neverbální stimul identifikovatelný smysly (zrakem, čichem, sluchem, hmatem nebo chutí) se nazývá a) Mand b) Takt c) Echoická reakce d) Intraverbál Zdroje ▪ COOPER, HERON, HEWARD. Applied Behavior Analysis. Second Edition. Pearson, 2014. ISBN 978-1-292-02321-2. ▪ SKINNER, B. F. Verbal behavior. XanEdu, 1957. ISBN 13: 978-0-87411- 591-4. ▪ CARBONE, V. Teaching Verbal Behavior to Children with Autism and Related Disabilities. Unpublished workshop Manual, 2016. ▪ SUNDBERG, M. VB-MAPP Verbal Behavior Milestones Assessment and Plecement Program: A language and Social Skill Assessment Program for Children with Autism or Other Developmental Disabilities-Guide. Concord: AVB Press, 2008. ISBN 978-0-9818356-1-7. ▪ CHRAPKOVÁ, K. Rozvoj komunikační schopnosti u dětí s autismem pomocí verbálního chování – aplikované behaviorální analýzy. Praha, 2016. Diplomová práce.