Státověda - obsah
➢1. Stát, vznik, funkce.
➢2. Státní moc, dělba, státní orgány.
➢3. Ústava, struktura a její funkce.
➢4. Parlament, struktura a působnost.
➢5. Vláda a její výkonné orgány.
➢6. Státní správa.
➢7. Samospráva a její orgány.
➢8. Volby, typy, charakteristika.
➢9. Politika, charakteristika.
➢10. Politické subjekty ( strany, hnutí, koalice ).
Státověda
Státověda
přehled doporučené literatury
➢ Filip, j., Svatoň, J.: Státověda. Wolters Kluwer, 2011, 400 s.
➢Klíma, K. a kol. Státověda. Plzeň, 2006.
➢Balík, Z.: Komunální politika. Grada, 2009, 250 s.
➢Ústava České republiky - č. 1/1993 Sb.
➢Zákon o obcích
➢Zákony o volbách: do parlamentu ČR, do Evropského
parlamentu, do krajských a obecních zastupitelstev a volbě
prezidenta.
Státověda
Státověda
➢Vymezení pojmu
➢ Státověda - vědní obor, který se obecně věnuje studiu veřejné moci a
mechanismům jejího uplatňování.
➢ Předmětem studia státovědy jsou zákonitosti tvorby a uplatňování
veřejné moci.
➢ Subjekty uplatňování veřejné moci jsou především stát, instituce pro
výkon samosprávy a jejich orgány.
➢ Státověda ze tedy zabývá zejména státem, orgány veřejné moci a
mechanismy uplatňování veřejné moci.
Státověda
Stát
➢Vymezení pojmu
➢ Obecně politická forma organizace společnosti
➢ Machiavelli - zavádí pojem "stát„. Stát je neutrální, neboť nezahrnuje
myšlenku dobra ani zla. Jeho hlavním a jediným zájmem je rozšíření a
udržení moci, kterou neudržuje řád, ale vojenská síla.
➢ Hobbes definuje stát jako tzv. společenskou smlouvu mezi
jednotlivcem a panovníkem. Dle jeho názoru král přejímá veškerou
výkonnou, zákonodárnou a soudní moc, proti které není žádné
odvolání.
➢ Hegel stát chápe jako politickou jednotku určenou územím,
obyvatelstvem a autonomní vládou. Příslušnost k tomuto státu je dána
občanstvím.
Státověda
Stát
➢ Podstatu státu tvoří
➢ Státní území
➢ Obyvatelstvo státu
➢ Aparát státní moci
➢ Povaha státu je podmíněna
➢ Charakterem společnosti (obyvatelstvo, národ,
občané, cizinci)
➢ Charakterem státní moci (monarchistická, aristokratická, mocensky
vyvážená a kontrolovatelná)
➢ Charakterem uplatňování práva (samostatnost soudů, rovnost občanů
před zákonem)
➢ Charakterem péče o obecné blaho
Státověda
Funkce státu
➢ Vnitřní
Jsou zajištěny právním systémem státního útvaru a vykonávány
byrokratickým aparátem.
➢ Bezpečnostní – zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku a vnitřní
zabezpečení fungování státu, jeho institucí a orgánů na území státu.
➢ Třídně - potlačovatelská – chrání legitimní společenské vztahy.
➢ Právní – zajištění respektování právního řádu ve všech oblastech
činnosti společnosti a také práv a svobod občanů.
➢ Ekonomická – stanovení podmínek pro fungování ekonomiky a jejich
garance.
➢ Sociální – zajištění nemocných a starých občanů a těch, kteří ztratili
prostředky obživy.
➢ Kulturní – péče o kulturní dědictví, rozvoj vzdělanosti ( školství a
vědy), hmotné a duchovní kultury a výchovy.
Státověda
Funkce státu
➢ Vnější
➢ V mezistátních vztazích řeší:
➢ Zajištění vztahů s dalšími státy ( diplomacie),
➢ Regulaci zahraničního obchodu ( stanovení podmínek a okolností
pro zahraniční obchodní vztahy),
➢ Obranu území před případným napadením, zapojení státu do boje
o světový mír a mezinárodní bezpečnost.
Státověda
Vývoj funkcí státu
Funkce státu se v návaznosti na vývoj společnosti mění.
➢ Příkladem je dříve uznávaný nástroj politiky státu vést útočnou válku v
zájmu rozšiřování svého vlivu a území.
➢ V současnosti je výše uvedené pojetí vyloučeno.
➢ Nově se naopak objevují úkoly státu v oblasti ochrany životního
prostředí.
➢ Proměňují se vlivy mezinárodního charakteru. Nadnárodní organizace
jako Evropská unie uplatňuje veřejnou moc bez souhlasu členských
států.
Státověda
Vývoj znaků moderního
státu
➢ Postupná koncentrace původní roztříštěné moci feudálů do rukou
panovníka (centralizace moci),
➢ Transformace moci mezi státní orgány – legislativa, exekutiva …,
➢ Stát přestává být panovníkovým majetkem a soustřeďuje moc,
➢ Odstraňuje výsady šlechty, univerzit, církve …,
➢ Stát se odděluje od církve, není založen na náboženství ale na výkonu
státní moci podle práva,
➢ Utváří se princip státní suverenity (J. Bodin) a základy mezinárodního
práva.
Státověda
Státní aparát, území a
obyvatelstvo
➢ Státní aparát je utvářen hierarchicky uspořádanými správními orgány
jejichž chod zajišťuje nový stav – úřednictvo. Vzniká profesionální
armáda, policie, soudy a pro chod státu se pravidelně vybírají daně.
➢ Státní území je vymezeno pevnou státní hranicí. Toto by dříve ani
nebylo možné vzhledem k předchozí absenci přesných měřických a
kartografických metod.
➢ Utváří se vztah mezi jedincem a státem – občanství. Při vzrůstajícím
počtu a mobilitě obyvatel od 18. století (rušení nevolnictví) zaručuje
stát svým občanům základní práva a svobody.
Státověda
Státní moc
Vyznačuje se politicko-právními charakteristikami.
➢ Politický charakter vypovídá o míře demokracie.
➢ Organizace státu – státní mechanismus – institucionálně zajišťuje
výkon státní moci a zajišťuje státní suverenitu.
➢ Výrazná změna orientace státní moci v uplynulých 100 letech.
Počátkem 20. st. panoval názor, že státní moc nemusí respektovat
práva jedince jestliže se jedná o státní účel. Současné pojetí naopak
akcentuje postavení a práva jedince.
Státověda
Dělba státní moci
Podle nezávislosti a převažující činnosti se státní orgány člení na:
➢ Parlamentní (zákonodárné).
➢ Exekutivní (výkonné) – hlava státu, vláda a orgány státní správy.
➢ Ochrany práva (soudní) – soudy a ombudsmani (státní zastupitelství
bývá někdy řazeno mezi orgány výkonné).
Státověda
Státní orgány
➢ Parlamenty – zastupitelský charakter
➢ Hlavy státu – jejich postavení a činnost závisí na formě vlády (patří
mezi nejvyšší státní orgány)
➢ Vlády – řídí státní politiku a zodpovídají za výkon státní správy, mají
normotvornou pravomoc.
➢ Ministerstva a ústřední orgány státní správy - Národní bezpečnostní
úřad, Český statistický úřad Český telekomunikační úřad, Energetický
regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa
státních hmotných rezerv
➢ Územní orgány státní správy
➢ Soudy, místní zastupitelství, ombudsman
Státověda
Charakteristika státu
Charakteristické rysy moderního státu:
➢ Právní stát – zákon stanovuje pravidla chování státních orgánů jako
ochranu před libovůlí státních orgánů. Vymezuje působnost a
pravomoci státních orgánů. Soudnictví je nezávislé.
➢ Demokratický stát – zajišťuje vliv lidu na státní moc a vládu ve státě.
➢ Sociální stát – usiluje o zmírňování rozdílů vyplývajících z napětí mezi
svobodou ve společnosti a sociálními potřebami obyvatel – minimální
příjem, sociální politika …
Státověda