PROBLEMATIKA HODNOCENÍ V OV ¢ ¢Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha1999 ¢Kolář, Šikulová. Hodnocení žáků. Praha 2005 ¢Čapek, R. Odměny a tresty ve školní praxi: kázeňské strategie, zásady odměňování a trestání, hodnocení a klasifikace, podpora a motivace žáků. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2014. ¢Kalhous. Školní didaktika. ¢Skalková. Obecná didaktika. ¢Petty. Moderní vyučování ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ HODNOCENÍ VE ŠKOLE JE ¢ ¢ ¢„zaujímání a vyjadřování kladného nebo záporného postoje k různým činnostem a výkonům žáků ve vyučování“ ¢ FUNKCE HODNOCENÍ ¢motivační ¢ ¢informativní ¢ ¢výchovná ¢ ¢regulativní ¢ ¢prognostická ¢ ¢diferenciační ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ TYPY HODNOCENÍ ¢Formativní ¢ ¢finální ¢ ¢normativní ¢ ¢kriteriální ¢ ¢ ¢ ¢ ¢ FORMATIVNÍ HODNOCENÍ – VHLED DO PROBLEMATIKY ¢vychází z teorie mastery learning/zvládací učení (B. Bloom) ¢ ¢slouží pro podporu efektivního učení žáků tím, že se jim poskytuje užitečná zpětná vazba. Primárně tedy slouží žáku samotnému. Ukazuje mu, kde se v rámci dosahování cílů nachází. ¢Může pomoci i učiteli – aby mohl lépe vycházet potřebám žáků. Kromě odhalování pozitiv slouží rovněž k identifikaci chyb a obtíží v práci žáka aby mohl poskytnou oporu/facilitaci zaměřenou na zlepšení jeho budoucích výkonů. ¢ ROZDÍLY MEZI SUMATIVNÍM A FORMATIVNÍM HODNOCENÍM Laufková, V. (2016). Formativní hodnocení. (Disertační práce). Praha: PedF UK. ¢ ¢Pro formativní hodnocení klíčových kompetencí lze využít metodu škálování kritérií založenou na použití příslušných indikátorů a sebehodnocení – self-reportu každého žáka, ¢ ¢žák (např. před příslušným tematickým blokem) vyplní danou tabulku – samozřejmě co nejvíce autenticky – toto bude zejména pro něj informací, na jakém stupni se nachází. Následně, po bloku aktivit, se k tomuto znovu vrátí a zjistí, zda u nej došlo k nějakým změnám. ¢ UKÁZKA ŠKÁLOVACÍCH MOŽNOSTÍ: Zdroj: Rozvíjení personální, sociální a občanské kompetence učitelů, studentů a žáků. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. 123 s. ISBN 978-80-210-9612-7. PRÁCE S CHYBOU ¢ ¢detekce, ¢identifikace, ¢interpretace, ¢korekce. ¢ Formy hodnocení ¢Klasifikace – forma kvantitativního hodnocení ¢ ¢Slovní hodnocení – forma kvalitativního hodnocení ¢ ¢KLASIFIKACE – kvantitativní, kodifikovaná forma hodnocení (zákon č. 561/2004 Sb., Vyhláška č. 48/2005, vyhláška č. 256/2012 Sb.), vychází z oficiálních dokumentů, upravena v ŠVP a klasifikačních řádech. ¢ ¢Pro potřeby klasifikace se předměty dělí na předměty: ¢ ¢s převahou teoretického zaměření, ¢s převahou praktických činností, ¢s převahou výchovného zaměření. ¢ ¢ PODLE USTANOVENÍ § 52 ODST. 1 ŠKOLSKÉHO ZÁKONA ¢Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle odstavce 6 věty třetí. ¢ ¢http://www.msmt.cz/dokumenty-3/skolsky-zakon-ve-zneni-ucinnem-od-15-2-2019 Portál o školství a vzdělávání INFO.EDU.CZ provozovaný Ústavem pro informace ve vzdělávání ¢Komentář ke školskému zákonu k tomuto problému uvádí: "Slovní spojení "předměty výchovného zaměření stanovené rámcovým vzdělávacím programem" je nepřesné, neboť RVP pro základní vzdělávání nestanoví předměty, ale pouze vzdělávací oblasti a vzdělávací obory. Předměty výchovného zaměření je tedy nezbytné stanovit s ohledem na to, jaké vzdělávací oblasti a vzdělávací obory jsou těmito předměty naplňovány (v praxi půjde především o vzdělávací obory Výchova k občanství, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Výchova ke zdraví a Tělesná výchova). Hodnocení z těchto předmětů výchovného zaměření tedy nemá vliv na postup žáka do vyššího ročníku. Uvedené vychází z toho, že žák může svůj výkon v těchto předmětech ovlivnit pouze částečně s ohledem na své vrozené dispozice či nadání." ¢ zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon Důvodová zpráva aplikace školského zákona ¢ ¢ ¢V předmětech výchovného zaměření (například výtvarná, hudební, tělesná výchova nebo pracovní činnosti) bude prováděno jen slovní hodnocení, nebudou známkovány (klasifikovány). Výjimkou z uvedeného principu bude předmět občanská výchova (pokud bude jako samostatný předmět), což bude také uvedeno v rámcovém vzdělávacím programu. ¢SLOVNÍ HODNOCENÍ – kvalitativní forma hodnocení, slovní vyjádření o výkonu žáka, informuje o sociální kvalifikaci (procesy vedoucí k dosažení cíle). ¢ ¢Formy slovního hodnocení: ¢ústní ¢písemná (sumativní - viz) ¢ ¢ ¢Sumativní slovní hodnocení: ¢uvedení úspěchů ¢vymezení nedostatků, neúspěchů, problémů ¢sdělit možnou cestu k nápravě Klady a zápory ¢Klasifikace: jednoduchost, umožňuje srovnávat, statistické zpracování, ¢ nepostihuje širší sociální dovednosti, nesděluje příčiny neúspěchu, „škatulkování“. ¢ ¢ ¢Slovního hodnocení: vyšší informační hodnota, povzbuzuje žáka ke zlepšení, přibližuje se individualitě žáka, ¢ časově náročné, neumožňuje porovnávat, riziko schematismu. Forma slovního závěrečného hodnocení (I. stupeň) ¢Milý Ondro, ¢v tomto pololetí sis zvykal na náročnější práci, než byla ve 2. ročníku. Poznala jsem, že se rád učíš a že rád poznáváš nové věci. Často však nedáváš pozor. Někdy si úplně zbytečně nevěříš, hlavně při psaní v českém jazyce. Naučil ses dobře vyjmenovaná slova, ale ještě je neumíš používat. Čteš plynule a zřetelně. Bylo by dobré, kdybys začal číst dobrodružné příběhy o dětech….Do druhého pololetí Ti přeji, aby se Ti dařilo vytrvale a soustředěně pracovat ve škole i doma. ¢ Obecné charakteristiky hodnocení ¢Typy hodnocení: kriteriální, normativní,sumativní, formativní ¢Funkce hodnocení: motivační, informativní, regulativní, výchovná, prognostická, diferenciační ¢Fáze hodnotícího procesu: ¢zadání úkolu, expozice výkonu, ukončení výkonu,závěrečné rozhodnutí, vynesení posudku, důsledky posudku. ¢ ¢Diagnostické metody užívané při hodnocení: systematické pozorování, analýza výsledků činnosti žáků, ústní a písemné zkoušení.