V našem prostředí je barokní období spojeno silně s katolicismem, respektive s reakcí na reformní hunutí uvniře křesťanské církve. V podstatě jej můžeme označit jako pobělohorské období na začátku, a jeho konec můžeme vložit kamci na konec 18. století. Přesto ale naprosto nemůžeme tvrdit, že by se baroko týkalo pouze církevních památek. 

Naopak, ačkoli je baroko také exaltovanou, duchovní a také velmi oramentální reakcí na racionální, symetrickou až geometricky jednoduchou renesanci a její důraz na humanismus, rozvíjí se barokní umění ve všech oblastech jak církevního tak také světského života. Baroko se prostě propsalo do všech sfér společnosti a na svém sklonku svým způsobem předznamenává velké společenské změny, které v té době přicházely.

V našem prostředí je baroko obdobím, které do značné míry určilo to, jak se sformoval náš vztah ke krajině, jak rozumíme tomu, co je venkovská krajina, co je příroda, jaká jsou naše očekávání od podoby vesnic. Do krajiny se baroko vepsalo jak drobnými sakrálními stavbami, tak většími a velkými statky, zámeckými areály atp. Jinými slovy, právě od dob baroka se naše krajina stala v zásadě zcela obydlenou.

V baroku dochází také k zásadnímu rozvoji žánrů ve všech typech výtavrných i slovesných umění, a to jak v tématech církevních, tak světských. Lze říci, že barokní kultura se v podstatě nevyhýbá žádné sféře lidského života a to i přesto, že si ji tak silně spojujeme s katolickou vírou. 

Architektura a krajina

Klíčoví barokní tvůrci a díla u nás

Architektura

Jan Blažej Santini-Aichel, představitel specifického stylu označovaného jako gotizující baroko nebo barokní gotika. Jeho nejznámějsími díly jsou kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, kostel ve Křtinách, klášterní kostely v Kladrubech, Sedlci (Kutná Hora), Rajhradě. Zámek Karlova Koruna. 

Zelená Hora

Kostel sv. Jana Nepomuckého je dominantou krajiny u Žďáru nad Sázavou. Není ale jedinou památkou, pod ním je zámecký areál a nedaleko také neméně zajímavý barokní hřbitov. Nejenom díky promyšlenému konceptu je tento Santiniho kostel jednou z památek UNESCO u nás. Zdroj: zelena-hora.cz

Světlo a stín v Santiniho architektuře

Interiér kostela na Zelené hoře. Interiéry Santiniho staveb se vyznačují netypickou bělostí. Jedním z hlavních zdrojů silného dojmu, který jeho stavby vyvolávají, je totiž promyšlená hra světla a stínu, která je pro něj nejdokonalejším ornamentem. Ostatně světlo a stín jsou silným barokním momentem nejenom v architektuře, ale také především v malířství. Zdroj: zelen-hora.cz

Otec a syn Dientzenhoferové, Kryštof a Kilián Ignác jsou dva významní barokní architekti, kteří ovlivnili panorama Prahy, ale také mnoha dalších měst. Významný je také jejich zásah do krajiny v broumovského výběžku včetně rozsáhlho benediktinského kláštera v Broumově. Mezi jejich díla v Praze patří kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, Šternberský palác na Hradčanech, úpravy Břevnovského kláštera či úprava pražské Lorety.

Malířství, kresba a grafika

Karel Škréta je celoevropsky úspěšný malíř, jehož osud je příznačný pro období baroka. Narodil se do protestantké rodiny, po bitvě na Bílé hoře by v emigraci a do čekých zemí se vrátil po svém přestoupení ke katolické církvi. 

Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny

Škrétův obraz je dokladem toho, že i baroko využívalo světská témata. Na stránkách NG Praha se o tomto obraze můžete dočíst: Obraz je svou koncepcí v kontextu středoevropské malby dané doby ojedinělý a je důkazem Škrétových invenčních schopností. Je na něm zachycen příslušník druhé generace milánských řezačů kamene usazených v Praze za Rudolfa II. Dionysius Miseroni v kruhu své rodiny. Je prezentován jako sebevědomý umělec na vrcholu své životní i umělecké dráhy. Přehledná diagonální kompozice vybudovaná s využitím psychologicky přesvědčivých gest, pronikavá portrétní charakteristika i střídmá, ale výrazná barevná skladba přispívají k monumentálnímu účinku. Zdroj: sbirky.ngprague.cz

Svatá rodina se sv. Kateřinou a sv. Barborou

Toto je mnohem typičtější téma Škrétovy tvorby. Odborníci NG Praha píší: Na obraze, pocházejícím nejspíše ze staroměstského kostela sv. Martina ve zdi, je znázorněna Svatá rodina se sv. Kateřinou a sv. Barborou. Obě světice poklekají před Božím dítětem a nabízejí mu svou oběť, symbolizovanou mučednickými palmami, které mu předkládají. Malý Ježíšek jim žehná, a tak je na jejich cestě doprovází a povzbuzuje. Je zobrazen sedící na soklu, který připomíná obětní oltář. Reliéfy se starozákonními výjevy na bocích podstavce se vztahují k osobě Ježíše Krista a jeho oběti. Dílo mimořádné kvality zaujme promyšlenou kompoziční osnovou, harmonicky vyváženou barevností i líbeznými dívčími a dětskými figurálními typy a ztvárněním rukopisně skvěle zachycených materiálů. Obraz náleží k mistrovským ukázkám Škrétovy tvorby a svědčí o umělcově poučení italskou raně barokní malbou. Zdroj: sbirky.ngprague.cz

Nejznámějším českým malířem vrcholného baroka je o něco pladší Petr Brandl. Ačkoliv nikdy nebyl v zaraničí, jeho dílo je klasickou ukázkou toho, co označujeme za šerostvit. Klasickou a vrcholnou. Vedle velkých oltářních obrazů a pláten proslul také portrétní tvorbou.

Hlava starce

Zdroj: sbirky.ngprague.cz

František Antonín Špork

Brandl portrétoval i největšího barokního mecenáše hraběte Šporka. Dnes pravděpodobně nejznámější Šporkovou aktivitou bylo budování a zvelebování špitálu v Kuksu ve východních Čechách. Zde zaměstnával dílnu Matyáše Bernarda Brauna. Méně se ví, že jednou z jeho vášní bylo vydávání knih, což mimo jiné znamenalo, že byl majitelem dvou tiskáren a spolupracoval s mnoha kreslíři, rytci a grafiky.

Posledním, koho zde chceme zmínit, je významný český grafik Václav Hollar. Hollar se narodil začátkem 17. století a zepřem v roce 1677 v Londýně. během svého života procestoval velkou část západní Evropy, kde žil víc než v Čechách. Jeho veduty a jiné obrazy zachycují mnoho měst té doby. Pravěpodobně nejslavnější se staly grafiky Londýnského panoramatu a částí města, které připravil těsně před velkým požárem v roce 1666. Jeho rytiny ale zachycují o dobovou módu a přírodu. 

Zátiší s rukávníky, šátky, rukavicemi, vějíři a škraboškou

Hollar se věnoval i zobrazování věcí každodenní potřeby. Grafické techniky jsou prvním krokem ke standardizaci respektive opakovatelnosti obrazů, k možnosti jejich spotřebovávání jako specifického zboží, k jejich větší dostupnosti. S tím souzní i toto zobrazování "zboží". To opět jenom dokazuje, že umělecká tvorba v období baroka měla v podstatě současný záběr. Zdroj: sbirky.ngprague.cz

Digitální sbírku Hollarovy tvorby, kterou je možné procházet online nabízí Fisher Library na University of Toronto

Sochařství

Stajně jako v jiných oblastech barokního umění jsou také barokní sochy epické, dramatické, zobrazující emoce a krajní stavy lidské existence. Pokud máme mluvit o českém barokním sochařství pak dva nejvýznamnější umělci jsou Matyáš Bernard Braun a Ferdinand Maxmilián Brokof. Braunovo dílo si pojíme především se Šporkovým Kuksem, pro který vytvořila jeho dílna např. sochy Cnostní a Neřestí. V nedalekém lese je pak (ne příliš) dochovaný Betlém, který byl součástí barokních úprav krajiny. Sochy obou umělců nalezneme na pražském Karlově mostě.

Průčelí hospitálu v Kuksu s Braunovou výzdobou

Zdroj: hospital-kuks.cz

Studna Jákobova v Braunově Betlémě

Zdroj: hospital-kuks.cz

Významnými památkami českého barokního umění jsou také mariánské či morové sloupy.

Hudba

Literatura a zdroje

Pro zájemce doporučujeme seriál České televize:

Další zdroje:

Vlnas, V. 2010. Karel Škréta: Doba a dílo. Praha: Národní galerie Praha.

Volrábová, A. 2019. Václav Hollar a umění kresby. Praha: Národní galerie Praha.