Dělba moci Základní pojetí oddělení mocí uDělu moci na výkonnou, zákonodárnou a soudní první nastínil Ch. L. Montesquieu uforma vlády v moderních republikách (státech) je vybudována na tripartitě moci – jádrem je vztah mezi mocí zákonodárnou a výkonnou uoddělení zákonodárné moci od moci výkonné a soudní – zaručeno inkompabilitou (neslučitelností) funkcí uvýjimkou je poslanec (senátor) – ministr nebo předseda vlády u u u Principy zaručující rovnováhu mocí uzákonodárná moc vydává právní normy obsažené v prvotních pramenech práva unepřípustná delegace zákonodárné pravomoci na orgány výkonné a soudní moci uvýkonná moc může pozastavovat návrhy zákonů usoudní moc působí vůči zákonodárné jako kontrola ústavnosti, vůči výkonné moci jako kontrola jejich konkrétních rozhodnutí u Moc zákonodárná umoc zákonodárnou vykonává parlament uparlament ČR se skládá ze dvou komor: u uPoslanecká sněmovna u200 poslanců, voleni na 4 roky, starší než 21 let uschopnost usnášení je za přítomnosti 1/3 poslanců, přijetí zákona nadpoloviční většina přítomných upřijetí zákona ústavního nebo mezinárodní smlouvy je nutná 3/5 většina všech poslanců (tedy 120) u Moc zákonodárná uSenát u81 senátorů, voleni na 6 let, každé 2 roky se vymění 1/3 senátorů ustarší 40 let usenát nemusí projednávat všechny návrhy zákonů unevyjádří-li se k návrhu zákona do 30 dnů je návrh zákona přijat usenát nelze rozpustit uje-li poslanecká sněmovna rozpuštěna přísluší senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, která nesnesou odkladu a vyžadovali by jinak přijetí zákona. u Moc zákonodárná uPřijaté zákony podepisuje: předseda poslanecké sněmovny, prezident, premiér. uZákony nabývající platnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů ČR. uZákonodárnou iniciativu mají poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, krajské zastupitelstvo. Návrhy zákonů se podávají do poslanecké sněmovny, kde se projednávají ve výborech. uPoslanecká imunita: uPoslance (senátora) nelze trestně stíhat bez poslanecké komory a odepře-li tato souhlas, je stíhání na dobu výkonu mandátu znemožněno. uPrávo interpelace: uKaždý poslanec má právo klást vládě nebo jiným členům otázky ve věcech jejich působnosti a právo dostat odpověď do 30 dnů ode dne interpelace. Senátoři ne! u Postup přijímání běžných zákonů Postup přijímání ústavních zákonů Moc výkonná - prezident uvolen přímo občany na 5 let, max. 2 x za sebou unení z výkonu své funkce odpovědný, musí být starší než 40 let, občan ČR (volitelný do senátu) uzvolený prezident složí slib do rukou předsedy Senátu uprezident má zvláštní ústavní ochranu: nelze ho trestně stíhat, ani pro přestupek umůže být stíhán jen pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku – článek 65 uUvolní-li se úřad prezidenta, jeho úřad vykovává předseda PS, předseda vlády a předseda Senátu – článek 66. u Moc výkonná - prezident uPravomoci prezidenta: uMezinárodní vztahy uzastupuje stát navenek uratifikuje mezinárodní smlouvy po schválení upověřuje a přijímá vyslance uVztah k poslanecké sněmovně urozpuštění PS uvrací běžné zákony umůže se zúčastnit schůzí (aniž by potřeboval povolení, musí mu být uděleno slovo, když o to požádá) uvztah k vládě ujmenuje, odvolává ministry, jmenuje předsedu vlády upřijímá demisi vlády uostatní pravomoci ujmenuje soudce ujmenuje rektory, armádní generály, profesory upropůjčuje státní vyznamenání (Řád bílého lva, řád TGM,), uděluje medaile za zásluhy a za statečnost uprávo udělovat amnestii a milost uje vrchní velitel ozbrojených sil, u Moc výkonná – prezidenti ČSR a ČR u1918 – 1935 Tomáš Garrigue Masaryk u1935 – 1938 Edvard Beneš (1940 – 1945 prezident v exilu) u1938 – 1945 Emil Hácha (od r. 1939 Český prezident) u1945 – 1948 Edvard Beneš u1948 – 1953 Klement Gottwald u1953 – 1957 Antonín Zápotocký u1957 – 1968 Antonín Novotný u1968 – 1975 Ludvík Svoboda u1975 – 1989 Gustáv Husák u1989 – 2003 Václav Havel (od r. 1993 prezident ČR) u2003 – 2013 Václav Klaus u2013 – současnost Miloš Zeman u Moc výkonná - vláda unejvyšší výkonný orgán státu ujmenuje a odvolává ji prezident upo jejím jmenování je povinna do 30 dnů předstoupit před poslaneckou sněmovnou se svým vládním programem a požádat ji o vyslovení důvěry uje odpovědná za výkon své funkce poslanecké sněmovně, která ji může vyslovit nedůvěru. uvláda podává demisi do rukou prezidenta. uvláda rozhoduje kolegiálně, k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny jejich členů. u Moc výkonná - vláda uPravomoci vlády: uŘídí a kontroluje činnost ostatních ministerstev. uPředkládá návrhy zákonů poslanecké sněmovně. uVydává vládní nařízení. uUskutečňuje zahraniční styky s vládami cizích zemí. u Moc soudní umoc soudní v ČR vykonává soustava nezávislých soudů prostřednictvím nezávislých a nestranných soudců u uRozlišujeme tyto druhy soudní pravomoci: ucivilněprávní (občanskoprávní) - rozhodování sporů o právo mezi stranami (soukromé právo) utrestněprávní - ochrana společnosti před pachateli trestných činů rozhodováním o vině, a je-li tato zjištěna, tak rovněž rozhodováním o trestu usprávněprávní - přezkoumávání rozhodnutí vydaných správními orgány ve správním řízení jako prostředek ochrany před nezákonnými rozhodnutími orgánů veřejné správy uústavněprávní - rozhodování o ústavnosti zákonů a zákonnosti jiných právních předpisů usoudy jsou příslušné rozhodovat i jiné věci, stanoví-li tak zákon u u u u u Soustava soudů v ČR urozhodování soudů je vybudováno na dvojinstančním principu. urozhodnutí soudu první instance je možné přezkoumat soudem druhé instance. udále je možné využit mimořádných opravných prostředků, které jsou doplňkové a umožňují odstranění mimořádně závažných chyb ucelá soudní soustava pak má 4 stupně. usoudnictví je v moderním státě funkcí státu a přebírá na sebe funkci ochrany a vylučuje, aby kromě zákonem vymezených případů byla plněna někým jiným, nebo dokonce svémocí stran sporu. uvýjimkou je rozhodčí řízení Moc soudní – soustava soudů OPU_soustava_soudu odvolání odvolání dovolání a další mimořádné opravné prostředky Nejvyšší soud ČR uhlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů v trestním řízení a v občanském soudním řízení urozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů a zaujímáním sjednocujících stanovisek usídlí v Brně Nejvyšší správní soud ČR unevyšší soudní orgán ve věcech správního soudnictví urozhoduje o pravomocných rozhodnutích krajských soudů ve věcech správního soudnictví udále rozhoduje ve věcech volebních, o rozpuštění politických stran a hnutí a některé kompetenční spory mezi orgány veřejné správy usídlí v Brně Ústavní soud ČR uje složen z 15 soudců jmenovaných na dobu 10 let usoudce navrhuje prezident republiky, jeho návrh musí schválit Senát usoudcem se může stát pouze bezúhonný občan, starší 40 let, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně 10 let činný v právnické profesi usoudce není možné trestně stíhat bez souhlasu Senátu, pokud senát souhlas odepře, je stíhání navždy zastaveno usídlí v Brně, současný předseda: Pavel Rychetský Ústavní soud ČR uÚkolem Ústavního soudu České republiky je dbát na ochranu ústavnosti. uÚstavní mimo jiné soud rozhoduje: uo zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, uo ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, uo ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2 Ústavy, uo návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy, uo souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací