DEMOKRACIE



Demokracie
upojem různě chápán, zkoumán z mnoha hledisek, mnohé definice, totožná vymezení chápou pod stejným
pojmem něco jiného
upřístupy z hlediska
uetymologického významu: demokracie jako suverenita lidu
ujejího cíle: demokracie jako vláda pro lid
uzpůsobu výkonu moci (vlády): vláda lidem (přímá a zastupitelská demokracie)
upostavení nositeli moci: demokracie jako rovnost občanů
ujejich možnosti jednat: demokracie jako svoboda jedince
u

Znaky demokracie
Øsuverenita lidu
Øvláda pro lid (státní moc má sloužit obecným potřebám a blahu celé společnosti)
Øvláda lidem (princip voleb, princip volného mandátu)
Øpluralita (princip většiny, ochrany menšiny, vláda na čas, vyloučení násilné vlády, princip práva
na odpor)
Ørovnost členů společnosti
Øsvoboda (nikdo nebude nucen dělat věci, které zákon nevyžaduje a nedělat věci, které zák.
dovoluje)
u

Demokracie: vládnutí v podmínkách právního státu
Øideologicky, nábožensky neutrální,
Øvázanost státu mezinárodními závazky,
Ødělba státní moci,
Øvázanost mocí zákonodárné, výkonné a soudní ústavou a zákony,
Økontrola ústavnosti a zákonnosti,
Ønezávislost soudů a soudců,
Ømožnost činit to, co není zákonem zakázáno,
Øochrana základních práv a svobod,
Øprávo na spravedlivý proces,
Ørovnost před zákonem a soudem,
Øzákaz retroaktivity,
Øzásada nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege
u