Stát a základní lidská práva - Listina základních práv a svobod Historie LP uu jejich zrodu stálo zejména vlastnické právo udalší práva byla uznávána postupně (např. osobní svoboda) upůvodním účelem byla ochrana jednotlivce (zejm. šlechty) proti státu uMagna Charta Libertatum (1215) uDeklarace nezávislosti USA (4. 7. 1776) uDeklarace práv člověka a občana (1789) uVšeobecná deklarace lidských práv (1948) u(Evropská) Úmluva o ochraně základních lidských práv a svobod (1950) uListina (charta) základních práv EU (2009) u u u Význam ZP pro právní stát uúprava základních práv a svobod tvoří ústavní úpravu vztahu veřejné moci a jednotlivce a je jádro naprosté většiny ústav ukonkrétně vymezuje: uvztah státní moci k jedinci obecně (rovnost a nediskriminaci) uautonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státní moci (liberální stát) umožnosti jednotlivce podílet se na správě veřejných věcí (demokratický stát) uúkoly státu poskytovat jednotlivci nějaká plnění (sociální stát) u Základní východiska ústavní úpravy základních práv a svobod 1)Svoboda a rovnost jedince v důstojnosti a právech 2)Nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod 3)Respektování postavení jedince v podmínkách právního státu 4)Základní práva a svobody jako měřítko a mez zásahů státní moci a chování jednotlivce 5)Stanovení povinností? u Listina základních práv a svobod uJe součástí ústavního pořádku ČR. uJe to ústavní zákon – není součástí Ústavy – 2/1993 uZákladní práva svobody se zaručují svém občanům ČR bez rozdílu. upreambule, 6 hlav, 44 článků uFederální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány, vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů, vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení, připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého lidstva na Zemi a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí, usneslo se na této Listině základních práv a svobod u Svoboda a rovnost jedince v důstojnosti a právech uListina v čl. 1 uvádí fundament, na kterém je celá vysvětlena - pravidlo, podle kterého státní moc musí k lidem přistupovat z hlediska toho, že jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech ujsou zde vytčeny 3 základní pilíře, na kterých je založena úprava postavení jedince - důstojnost lidské bytosti v jejich neopakovatelných projevech, svoboda a rovnost uToto ustanovení je úzce spjato se základními filozofickými i mezinárodněprávními východisky Listiny uListina tím zdůrazňuje hned na počátku, že středem jejího zájmu je svobodný člověk, lidská bytost, nikoliv stát, národ, třída či náboženská skupina uRovnost v právech je obsahem celé Listiny. Obecné pravidlo o rovnosti je zakotveno v čl. 3 Listiny a má podobu zákazu diskriminace uDiskriminace je zpravidla chápána jako situace, ve které se z určitého důvodu činí rozdíl, někdo se z něčeho vylučuje nebo se v něčem omezuje nebo naopak se někam řadí uKromě toho Listina obsahuje zvláštní pravidla o rovnosti, které je třeba použít přednostně (rovnosti vlastníků, rovnosti voličů, rovnosti manželských a nemanželských dětí) uTato ustanovení jsou adresována Listinou státní moci obecně, tedy nejen moci zákonodárné, nýbrž i výkonné a soudní. K jejich porušení může dojít nejen přijetím zákona, který by porušoval pravidlo čl. 4/3, nýbrž i postupem správních orgánů nebo soudních orgánů Nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost unezadatelnost - znamená obecně, že je nikdo nemůže nikomu jinému zadat, postoupit, dát do zástavy na určitou dobu a nikdo je nemůže pominout; např. dlužník nemůže souhlasit se svým uvězněním unezcizitelnost - má ten důsledek, že taková práva nemůže jejich subjekt, tj. lidská bytost převést za úplatu nebo darovat jinému unepromlčitelnost - znamená, že taková práva nezanikají způsobem běžným v soukromém právu, tj. využitím v určité lhůtě; mlčením, neuplatněním nároku o ně člověk ve vztahu k státní moci nemůže přijít a ta se nemůže na takovou skutečnost odvolat unezrušitelnost - znamená, že státní moc je může pouze uznat, prohlásit, nemůže je ale zrušit a prohlásit za neplatné, jejich nositel je však nemusí využít u Respektování postavení jedince v podmínkách právního státu uje to sebeomezení státní moci, kterou lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon ustředně souvisí s ustanovení čl. 2/3 Listiny, podle kterého „každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“; utéto zásady se mohou dovolávat i právnické osoby soukromého práva jako spolky, obchodní společnosti apod. u Základní práva a svobody jako měřítko a mez zásahů státní moci a chování jednotlivce uVýznam základních práv a svobod jako ústavních hodnot důležitých pro činnost státu. Základní práva a svobody jsou měřítkem a mezí pro zásahy státní moci vůči jejich subjektům. uMezi tato pravidla zejména náleží: ua) zákaz postihovat subjekty základních práv a svobod za to, že je uplatňují (čl.3/3 L) ub) nikdo nesmí zneužívat svých základních práv a svobod na úkor ostatních; pouze u některých práv je výslovně formulován zákaz jejich zneužití; jde např. o právo vlastnické (čl. 11/3) nebo ochranu životního prostředí (čl.35/3) uc) naopak ochrana práv a svobod jiných subjektů je častým důvodem pro omezení základních práv a svobod (čl. 12/3, čl. 14/3); naše Listina tato omezení spojuje s ochranou života, zdraví, práv a svobod druhých, veřejného pořádku, veřejného zdraví, mravnosti, bezpečnosti státu apod. ud) jedná-li někdo v rozporu se základními lidskými právy a svobodami, může mu být odepřen azyl v ČR (čl. 43) ue) nedotknutelnost základních práv a svobod z hlediska jejich podstaty a smyslu (čl. 1, čl. 4/4) – např. je možné stanovit daně, ale nelze je uložit ve výši sto procent majetku, neboť je to v rozporu s podstatou a smyslem vlastnického práva u Stanovení povinností uListina ani Ústava ČR výslovně žádné zvláštní základní povinnosti nestanoví. uzákladní povinnost třeba chápat jako obdobu ZPS - na rozdíl od nich jsou ústavně zakotvenými závazky vůči státu (veřejné moci) něco učinit nebo se něčeho zdržet ujde proto o veřejně subjektivní povinnosti, které rovněž charakterizují vztah moderního státu a jednotlivce ubez toho, že by jednotlivci nacházející se pod jurisdikcí určitého státu neplnili stanovené povinnosti, nemohl by tento stát existovat ua zanikl by jako takový, kdyby jej občané nechtěli hájit (branná povinnost) a financovat (daňová povinnost) uv naší Listině nejsou základní povinnosti výslovně zmiňovány jako zvláštní kategorie statusu jednotlivce; o povinnostech se alespoň nepřímo zmiňuje (sociální funkce vlastnictví, existenci vojenské služby) uprotože však Listina až na výjimky nezakotvuje povinnosti, je jejich stanovení chápáno jako omezení svobody člověka udůležitá je v případě stanovení povinností formulace Listiny (čl. 4/1), podle které mohou být ukládány pouze „na základě zákona a v jeho mezích“ uto znamená, že je zde výhrada zákona, avšak jen jako základu pro stanovení povinností utu může na základě jeho zmocnění stanovit i prováděcí předpis, který se však může pohybovat pouze v mezích tohoto zákona u Listina základních práv a svobod uHlava II. Lidské práva a svobody uprávo na život uosobní svoboda – ochrana před zásahem do soukromého života uprávo vlastnit majetek unedotknutelnost obydlí ulistovní tajemství usvoboda pohybu a pobytu usvoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání Listina základních práv a svobod uHlava II. Politická práva usvoboda projevu a právo na informace upetiční právo – práva podávat stížnosti na státní orgány a instituce uprávo shromažďování uprávo sdružovací (spolky, organizace) uvolební právo uaktivní (možnosti volit) a pasivní právo (možnost být volen) uprávo na odpor – čl. 23 u uHlava III. Právo národnostních a etnických menšin uprávo na vzdělávání v jejich jazyku, užívat jazyk v úředním styku u Listina základních práv a svobod uHlava IV. Hospodářská sociální a kulturní práva uprávo na svobodnou volbu povolání uprávo na práci upráva na důchod – zabezpečující a nemocenské dávky uochrana rodičovství a rodiny uprávo na vzdělávání uprávo na příznivé životní prostředí u u Listina základních práv a svobod uHlava V. Právo na soudní ochranu uprávo na náhradu škody způsobené špatným úředním postupem ukaždý se může domáhat svých práv u soudu, právo na nestranný soud, právo na zákonného soudce, rovnost účastníků řízení před soudem uprávo odepřít výpověď unullum crimen sine lege, nulla poena sine lege upresumpce neviny, právo na obhajobu, zákaz retroaktivity v neprospěch pachatele u