VT – výchozí text

CT – cílový text

VJ – výchozí jazyk

CJ – cílový jazyk

Překlad

Překlad je písemný převod textu z výchozího jazyka do jazyka cílového. Podle J. Levého je překlad jako dílo umělecká reprodukce, překlad jako proces je původní tvoření, překlad jako umělecký druh je pomezný případ na rozhraní mezi uměním reprodukčním a původně tvůrčím.

Levý dále uvádí, že z pohledu teleologického je překlad komunikační proces. Překládání z hlediska pracovní situace překladatele je v každém okamžiku jeho práce rozhodovacím procesem. Při překladu jde o volbu souboru možných významů slova, motivů, různých pojetí charakteru, stylu i ideologie autora, která je tím zúženější a snadnější, čím jsou situace přesnější (tedy čím jednoznačnější je samotný význam slova nebo kontext).

A. Popovič uvádí, že překlad je překódování významu a výrazu. Překládají se nejen jazykové znaky, ale i znaky vyšší sémiotické roviny obsažené v textu.

Podle B. Grygové musí kvalitní překlad splňovat tři základní kritéria:

1.       přirozenost – jazykový projev působí v cílovém jazyce přirozeně,

2.       totožný význam – výsledný text má v cílovém jazyce stejný význam jako text výchozí a působí na adresáta v cílovém jazyce stejně, jako působil na adresáta text ve výchozím jazyce,

3.       dynamika – kvalitní překlad by měl vyvolat stejné reakce, jako vyvolal text v jazyce výchozím.

Cílový text nesmí být deformován podle obrazu jazyka předlohy. Samozřejmá je i významová ekvivalence a taktéž ekvivalence v stylové a hypersyntaktické rovině.

Tato kritéria lze považovat za klíčová, nicméně mnohdy bývá náročné dodržet dynamiku textu, v některých případech zase složité najít adekvátní výraz v češtině, který by byl ekvivalentní ruskému výrazu a zároveň plně přenášel jeho význam.