Samotné překládání
Než začne překladatel překládat, musí se důkladně seznámit s výchozím textem jako celkem, teprve poté může přejít k samotné práci s textem. Překladatel musí znát jak jazyk, ze kterého překládá, tak jazyk, do kterého překládá. Svou roli hraje také znalost reálií cizího prostředí díla. Klíčové je pochopení předlohy, její interpretace a přestylizování, což jsou de facto tři základní požadavky na překlad.
Fáze překladatelovy práce lze podle E. Vysloužilové shrnout do této formulace: “Překladatel/tlumočník přijímá sdělení produkované vysílatelem (adresantem) ve výchozím jazyce (výchozím kódu) a dekódováním dospívá k jeho obsahu. Po kódování výrazovými prostředky cílového jazyka následuje reprodukce sdělení v cílovém jazyce (kódu cílového textu), které je určeno adresátovi (příjemci informace)”.
Překladové transformace
Jde o překladové operace, při kterých se překládané jednotky VJ mění ve své transformy v CJ při zachování obecného invariantu obsahu, tj. (zcela jednoduše) způsob, kterým lze překládat (vytvářet ekvivalentní jednotky různého řádu v CJ).
Je důležité si uvědomovat, jaké transformace při překladu využíváme, jelikož tento fakt může přispívat k dosažení vyšší míry ekvivalence a adekvátnosti.
Některé z překladových transformací
1. transkripce – reprodukce zvukové podoby cizojazyčného slova (Илья Елисеев – Ilja Jelisejev)
2. transliterace – reprodukce grafické podoby (Илья Елисеев – Il'â Eliseev)
3. kalkování – doslovný překlad, tj. zaměňování morfémů jejich ekvivalenty (Фонд борьбы с коррупцией – Fond boje proti korupci); polokalky (transkripce/transliterace + kalkování: miniskirt – мини-юбка)
4. opisný, vysvětlující překlad – záměna slovním spojením objasňujícím význam původní lexikální jednotky (уха – ruská rybí polévka)
5. přibližný překlad, funkční analogie, substituce – záměna nejbližším protějškem CJ (институт – vysoká škola)
6. modulace – změna hlediska, "myšlenková elipsa" (возраст против меня – čas jde proti mně)
7. rozšíření informačního základu – často v případě unikátních vlastních jmen (např. toponym: Маслово – vesnice Maslovo)
8. celkové přehodnocení – převod frazeologismů/ustálených slovních spojení (зарубить себе на носу – zapsat si za uši)
