VZÁJEMNÉ VZTAHY A IDEOVÁ VÝCHODISKA PŘÍBUZNÝCH OBORŮ DOC. MICHAL KAPLÁNEK, TH.D. Sociální práce Sociální pedagogika Pedagogika volného času Vztahy příbuzných vědeckých disciplín Leisure studies PVČ Sociální pedagogika Sociální práce Nauka (věda) o volném čase Historie – klíč k pochopení —Základní východiska (19. století) —Sociální pedagogika (Německo): osvěta = „povznesení lidových vrstev“, socializace, výchova —Sociální práce (Velká Británie): péče státu o občany, kteří potřebují pomoc —SPOLEČNÉ: V době osvícenství přebírá stát a sociální sféra úkoly, které dříve plnila církev. — Sociální pedagogika —O „sociální pedagogice“ se začalo psát v polovině 19. století, protože školní pedagogika nepřipravovala dostatečně na život ve společnosti — —Zakladateli sociální pedagogiky (Paul Natorp, 1854-1924) šlo o vzájemný vztah mezi výchovou a společností Paul_Natorp Cíl sociálně pedagogické praxe — Cílem sociálně výchovného působení je jedinec, který se dovede zapojit do života společnosti tím, že se naučí sociálně očekávanému chování, rolím, které v dané situaci mají přijatelnou formu a jsou žádoucí. Zároveň se jedinec má stávat postupně osobností. Očekávané jednání naplňuje vlastním, originálním způsobem. Rozvíjí své vlohy do podoby kompetencí. Různá pojetí sociální pedagogiky a jejich východiska (dle Lorencové) —Výchozí pojetí německé sociální pedagogiky na přelomu 19. a 20. stol.: Sociální pedagogika jako výchova „ve společnosti (společenství), pro společnost a skrze společnost“ (návaznost na Platóna a Kanta) —Pojetí německé (a české) soc. pedagogiky po 1. světové válce: Sociální pedagogika jako výchovná péče společnosti o ohroženou mládež (Herman Nohl: „Hilfe zur Selbsthilfe) —Sociálně kritická sociální pedagogika (Mollenhauer) Sociální pedagogika zaměřená na prostředí —Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) —Východiska: sociální psychologie, sociologie —Význam: vyžaduje analýzu prostředí, umožňuje pedagogické ovlivňování (skrze) prostředí —Riziko: sociální determinismus — —Zástupci: Wroczynski, Baláž, Přadka, Kraus —Filosofická východiska: marxistická (sovětská) psychologie (Vygotskij), marxistický determinismus, příp. sociologismus — Sociální pedagogika zaměřená na výchovu —Ústřední pojem: výchova jako paideia —Východiska: filosofie výchovy —Význam: důraz na „výchovu k lidství“ —Riziko: normativní etika, nedostatečný rozvoj konkrétních metodických postupů —Zástupci: Palouš, Svobodová, Strouhal, Pelikán, Mollenhauer —Filosofická východiska: inspirace z antiky a ze středověku, fenomenologie, personalismus, novokantovství Oč jde ve výchově? —Co je to paideia? ¡„Paideia je právě vytržením z všedního dne, v ní je zbaven jedinec neustálé zaneprázdněnosti tím či oním. Jejím prostorem je scholé… —Paideia anebo získávání kompetencí? ¡Paideia (výchova) spočívá v zásadní změně vnímání a prožívání (toho, který odešel z jeskyně) ¡Zásadní rozdíl oproti moderní výchově: paideia se nevyvozuje z potřeb praxe, naopak osvobozuje z pout „všednodenního obstarávání —Kdo rozhoduje o cíli výchovy? ¡Platón: měl by rozhodovat filosof ¡Dnešní školský systém: rozhoduje stát ¡Význam filosofie výchovy ¡Kritika školského systému: ÷Arendtová (zneužití) ÷Freire (manipulace mocných) ÷ — Sociální pedagogika zaměřená na pomoc člověku (v soc. fungování) —Ústřední pojem: sociální učení (dle Schillinga má svoji didaktiku) —Význam: umožňuje metodicky uchopit např. otevřenou (nízkoprahovou) práci s mládeží —Riziko: konflikt s oborem sociální práce —Zástupci: Schilling, Bakošová, Hudecová —Filosofická východiska: společná se sociální prací??? – Konflikt mezi požadavkem adaptace a resocializace, versus mobilizace a emancipace („lidovýchova“ versus „pedagogika utlačovaných) Sociální pedagogika zaměřená na prevenci a řešení sociálně patologického jednání —Ústřední pojem: sociálně patologické jevy —Východiska: psychologie, sociologie —Jedná se o „užší pojetí sociální pedagogiky“ —Riziko: konflikt se sociální prací, nevyjasněné vztahy s etopedií —Zástupci: Huppertz, Schnitzler, Gabura — Sociální pedagogika zaměřená na výchovu ve volném čase —Chápeme-li pedagogiku volného času jako pedagogickou disciplínu zaměřenou na výchovu ve volném čase, je součástí sociální pedagogiky v jejím širším pojetí. —Chápeme-li pedegogiku volného času jako spektrální obor, který zkoumá fenomén volného času z hlediska různých vědeckých disciplín, se zvláštním zaměřením na rozvoj člověka a jeho socializaci, přesahuje oblast sociální pedagogiky. Filosofická východiska soc. práce —International Federation of Social Workers European Region: Lidská práva —Odpovídá čtyřem typům sociálního státu v Evropě ¡Severské sociální státy: sociálně demokratická politika ¡Německo, Rakousko, Francie: konzervativní politika ¡Velká Británie, Holandsko: liberální politika ¡Bývalý východní blok ¡ Sociální práce —V Evropě – od 18. stol. rostlo úsilí, aby se garantem sociální péče stal stát —USA: školy vzdělávající sociální pracovníky – první „social workers“ – začátek 20. stol., poté sdružení a vzdělávání sociálních pracovníků —Předchůdce sociální práce v 19. stol. (GB): ¡The Settlement Movement ¡Scientific Charity ¡Social Education = práce s mládeží (jedno z pojetí) ¡ Pojetí soc. práce dle Musila —Administrativní —Profesionální —Filantropické —Aktivistické