Obavy a těžkosti rané fáze rodičovství: zjištění longitudinálního
výzkumu prvorodičů Olga nešporová
- Longitudinální výzkum.
- Od prenatálního stádia do tří a půl až 4 let dítěte.
- Prvorodiče, jak matky, tak partneři/otcové dětí.
- Zaměřeno na obavy a reálné těžkosti.
Teoretický úvod
- Proměna role rodiny/rodičů od 18. Do 20. Století
- Nižší porodnost, rodičovské touhy, ambice a úsilí je investováno do jednoho/dvou
dětí.
- Výzkum rodičovské praxe v USA v 90. letech 20. století definuje takzvané intenzivní
mateřství. = Nezištné sebeobětování pro dítě, aby mělo kvalitní start do života. Matky
upřednostňují potřeby dítěte nad potřebami vlastními.
- Společenský tlak na rodiče. “Ať má dítě spoustu kroužků, ať se za každou cenu
rozvíjí.” Stát má málo dětí. Ať je z nich tedy vyždímáno co nejvíce/to nejlepší.
- Otec je nově považován za spoluúčastníka přímé péče a výchovy potomka, tak
vzniká takzvané intenzivní rodičovství.
- V čr je stále matka v roli primární pečovatelky a otec v roli primárního živitele.
- 3 ideálně typické modely mateřství: A)Matky řádové či racionálně plánující - Jasně
stanovené hranice, cíle a způsoby, jak jich dosáhnout.Oceňují disciplínu a
pravidelnost. B) Matky, autentické či romanticky expresivní - Naslouchají vlastnímu
nitru, touhám, pocitům a potřebám. Stejně přistupují k dítěti.Cení si autentického
života. Svobodu volby oceňují více než povinnost a zodpovědnost. C) Matky
pragmatické - Pojímají úmysly a strategie účelově jako dočasné reakce na konkrétní
situace.Vnímají nezbytnost neustálého přizpůsobování se proměňujícím se
okolnostem. Jsou velmi flexibilní.
- Indikátory intenzivního mateřství či rodičovství: Důraz na péči o dítě a jeho výchovu.
Důraz na vývoj a rozvoj dítěte.Navštěvování speciální mateřské školy za účelem
osobnostního rozvoje.Navštěvování speciálních kroužků.Centrální postavení dítěte v
rodině.Nezištné sebeobětování se pro dítě.
- Intenzivní rodičovství je častěji patrné u matek než u otců.
Metodologie
- Kvalitativní design.
- Respondenti.: Rodičovské páry s dětmi narozenými mezi léty 2011 a 2012.
Konkrétně 16 rodičovských párů, které čekali 1. dítě a byli tou dobou oba výdělečně
činní.
- Proběhly 3 vlny na standardizovaných rozhovorů,aby se eliminovala zkreslení
plynoucí z retrospektivních rozhovorů.
- 93 rozhovorů celkem.
- 1. rozhovor během těhotenství.
- 2. rozhovor 18 až 21 měsíců od narození dítěte.
- 3. rozhovor v 3 a půl až 4 letech dítěte.
- Rozhovory byly realizovány s každým respondentem zvlášť, aby nedocházelo k
ovlivňování přítomností partnera.
- Longitudinální přístup, tedy srovnání výpovědí ze tří vln výzkumu.
- Otevřené tematické kódování.
Poznatky výzkumu ve čtyřech oblastech
1) Péče o dítě a jeho výchova. Obavy a těžkosti z péče o dítě a jeho výchovu více u
žen než u mužů. Těžkosti nejvíce u matek uplatňujících intenzivní mateřství patřící k
řádovým a autentickým matkám.
2) Placená práce a sladění pracovní a rodičovské role. Ženy měly obavy ze sladění
pracovního a rodičovské role. Muži si byli vědomi své významné role živitele, ženy
vnímaly svoji závislost na partnerovi živiteli. Muži se potýkali s bavami o ztrátu práce,
respektive příjmu.
3) Volný čas a partnerský vztah.Ženy si uvědomovaly, že dojde k redukci jejich
volného času, z čehož plynuly obavy z nedostatku času na partnerský život, potažmo
obavy z možného narušení partnerského vztahu s otcem dítěte. Redukci volného
času si uvědomovali i muži, ale o obavách nehovořili.Některé ženy vnímaly budoucí
finanční závislost na partnerovi též jako ohrožení partnerského vztahu. Muži obavy o
ztrátu volného času s partnerkou nevyjadřovali až do narození dítěte. Poté si ji však
začali uvědomovat.
4) Zdraví dítěte a rodičů. Obavy o zdraví dítěte vyjadřovali rodiče obou
pohlaví.Výraznou obavou rodičů byla ta o zdraví otce, coby živitele rodiny, protože
nemoc či úraz otce by mohl zapříčinit existenční potíže celé rodiny.
Konkrétní závěry
- Tíživá byla oblast slaďování pracovní a rodičovské role, což plynulo ze snahy
kvalitně a správně obě tyto role naplnit.
- Matky dětí žila především náročnost a soustavnost péče, a také její značná
stereotypnost.
- Oblast volného času utrpěla, jak u matek tak u otců. Na to je navázán nedostatek
času na odpočinek u obou rodičů.
- Otcové pociťovali jako problematický nedostatek volného času, který by mohli trávit s
matkou svých dětí.
- Matky řádové a autentické popisovaly větší vyčerpání, neboť zastávaly model
intenzivního mateřství. Kdežto matky pragmatické se jevily spokojenější, méně si
stěžovaly na oblast péče o dítěte a výchovu.
- Z analýzy vyplynulo, že sociální podpora má pozitivní vliv na eliminaci postnatálních
depresí a pomáhá zvyšovat důvěru prvorodiček ve své mateřské schopnosti.