Draft k sociální studii Situace absolventů v podmínkách postmasového vysokoškolského vzdělávání:
Stále je reprodukce elit?

·         Vysoká škola a její absolvence je spojovaná s osobními i společenskými benefity (prestiž,
výdělek, inovace).

·         Absolventi jsou spokojeni obecně s kvalitou výuky, výběrem oboru a možnosti pracovního
uplatnění, i přes fakt, že jsou limitováni v praktické přípravě, zejména v oblasti pracovního
uplatnění (např. podnikání).

·         Nevíme však, jestli se míra spokojenosti odvíjí od společenského statusu jednotlivce.

·         Měření SES (socioekonomický status) je výsledek několika faktorů – ekonomického,
kulturního, materiálního a sociálního zázemí jedince, finanční situace rodiny, vzdělání rodičů a
zaměstnaneckého statu.

·         Studovat vysokou školu je považované za významné pro uplatnění se v životě včetně výše
výdělku, obzvláště v dnešní době, kdy je doba inovací potřebných pro společnost. Důraz na výzkum,
služby a produkty s vysokou přidanou hodnotou napomohl k expanzi přístupu k vysokoškolskému
vzdělání.

·         Školský systém v ČR je označován za výrazně selektivní a stratifikovaný – jedním z důvodu
je existence víceletých gymnázií, které „garantují výchovu elit“.

·         Během tří dekád se počet vysokoškolských studentů téměř zčtyřnásobil.

Výzkum Absolvent 2018 napomohl k této sociologické studii. Z výzkumu vytáhli tyto údaje:

·         Nejvyšší dosažené vzdělání otce nebo matky (či pěstounů)

·         Ekonomické zabezpečení rodiny v době, kdy absolvent/ka studoval/a první ročník svého
studijního programu

·         Typ povolání otce a matky dle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO

·         Typ středoškolského vzdělání (studium gymnázia)

Formulace 4 hypotéz:

1.       Vyšší socioekonomické zabezpečení rodiny absolventa – tj. ekonomické zabezpečení rodiny a
nejvyšší dosažené vzdělání otce nebo matky – je spjato s vyššími finančními příjmy absolventa.

2.       Vyšší finanční zabezpečení absolventa napomáhá k vyšší životní spokojenosti.

3.       Lépe finančně zabezpečení absolventi by byli spíše ochotni zvolit si znovu stejný studijní
program, pokud by měli studium hypoteticky opakovat.

4.       Socioekonomické zázemí absolventů – tj. ekonomické zabezpečení rodiny, nejvyšší dosažené
vzdělání otce/matky, typ povolání rodičů, typ absolvované střední školy absolventa – se liší mezi
oborovými skupinami, a to tak, že obory považované za prestižní (právo a lékařství, zdravotnictví a
farmacie) zahrnují vysoký podíl absolventů s vysokým socioekonomickým statusem.

Výzkumná zjištění:

1.       Příjmy tedy vykazují poměrně vysoký podíl odmítnutí odpovědi – v případě souboru Absolvent
2018 jde o 25 %. Vzdělání obou rodičů má v tomto vztahu téměř totožný vliv. Ačkoli je studium
gymnázia podstatným determinantem přechodu na vysokou školu (a s ním spjatých vyšších šancí na
dosažení vysokého socioekonomického statusu), samo o sobě se v celé populaci absolventů vysokých
škol nejeví jako zásadní pro výši příjmů.

2.       Poznamenejme, že životní spokojenost absolventů je obecně poměrně vysoká – rozložení
hodnocení je výrazně zešikmené zleva, průměrná hodnota na desetibodové škále činí 7,4; mediánová
hodnota je 8.

3.       Více než dvě třetiny (68 %) respondentů by si znovu vybraly přesně ten samý obor na téže
fakultě i škole. Zbývající respondenti by pak změnili alespoň jeden aspekt – např. by studovali
jiný studijní program na téže fakultě (7 %) nebo na téže škole, ale jiné fakultě (7 %), rozhodli by
se pro zásadní změnu a zvolili by zcela jiný obor na jiné škole (11 %) apod.

4.       . Podíl lékařů je sice nejvyšší v nejlépe zajištěných rodinách a klesá směrem k rodinám
průměrným, pak ale opět s horším zabezpečením zpět narůstá. V případě absolventů práv vztah
prakticky neexistuje kromě obecně málo početné nejnižší kategorie. Absolventi gymnázií mají v
základu téměř sedminásobně vyšší šanci na to, že vystudují práva, než absolventi jiných typů
středních škol, v případě lékařů jde pak dokonce o téměř patnáctinásobek. Pro oba obory platí, že
rodiče, z nichž alespoň jeden vystudoval vysokou školu, dovedou děti k prestižním oborům spíše než
rodiče s maturitou, u nichž je zase vyšší šance než u rodičů se středním vzděláním bez maturity či
s výučním listem. Pro obě sledované oborové skupiny platí předpokládané vazby – za prvé, podíl
absolventů obou oborů se zvyšuje se stoupajícím stupněm vzdělání rodičů, za druhé, výrazně
znatelnější skok se projevuje, má-li za sebou absolvent studium gymnázia.

Závěr:

„Výsledky výzkumu potvrzují zejména přetrvávající význam vzdělání rodičů absolventů vysokých škol
na jejich socioekonomický status oproti finančnímu zajištění rodiny (výši příjmů) [srov. Matějů,
Procházková, Burdová 2006; Matějů, Řeháková, Simonová 2007]. Příjmové zajištění absolventů má jistý
vliv na jejich životní spokojenost, nikoliv však na opakovanou volbu oboru studia. Významné je i
zjištění, že 86 % absolventů práv a 94 % absolventů lékařství vystudovalo gymnázium, což dokládá
saturaci oboru právo a lékařsky zaměřených oborů absolventy z řad elit. Toto zjištění tak, dle
teorie MMI, naznačuje určité snížení nerovnosti v participaci na univerzálním vysokoškolském
vzdělávání v ČR (s ohledem na nízkou míru zastoupení absolventů těchto oborů na celkovém vzorku).“



Sociologický časopis / Czech Sociological Review 2021, 57(1): 47-74 | DOI: 10.13060/csr.2021.002