Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Fonetika a fonologie = jazykovedné disciplíny zabývající se zkoumáním lidské řeči, tj. zvuků, které lidé vydávají, když komunikují nějakým jazykem Základní literatura: Krčmová, Marie: Fonetika a fonologie https://is.muni.cz/do/1499/el/estud/ff/ps09/fonetika/tisk 2009/ind ex.html Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. čtyři základní způsoby, jak se fonetika a fonologie dívá na lidskou řeč 1) Produkční hledisko - jak je lidská řeč tvořena? Artikulační fonetika Tvorba řeči Artikulace hlásek Vznik a ovládání základního hlasivkového tónu (intonace) Tvorba zvukové prominence (přízvuk) Synchronizace artikulačních úkonů artikulační systém fonační systém respirační systém Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. čeština: byt b i t dutina ústní zavřena otevřena zavřena hlasivky kmitají nekmitají angličtina: bit b i t dutina ústní zavřena otevřena zavřena hlasivky nekmitají kmitají nekmitají Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 2) Percepční hledisko - jak je řeč vnímána? Auditívni fonetika Proces slyšení Vnímania rozpoznávání zvuku Vnímání je selektivní sít x zit tři x dři hlad x chlad 20 50 100 200 500 1000 2000 5000 10000 20000 frekvence (Hz) sin x sing right x [i g h t bad x bed Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 3) Akustické hledisko - jaké fyzikální vlastnosti má řeč? Akustická fonetika Řeč je zvuk, tj. fyzikální jev Záznam a měření řeči pomocí přístrojů Exaktní popis fyzikálních vlastností zvuku lidské řeči -'! Sound N030211E File Edit Query View Select Spectrum Pitch Intensity Forrnant Pulses Jnjxj Help all I in I out I sel | jj^ jj V Group Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 4) Funkční hledisko - jak jsou zvuky řeči využity pro komunikaci? » Fonologie • Popis a vysvětlení zvukových rozdílů sloužících k odlišení významu v jednom jazyce • Popis zvukové stavby významových jednotek Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. čeština angličtina [ae] x [£] • nerozlišuje význam • rozlišuje význam bad x bed [t] x [d] • rozlišuje význam za začátku slov ten x den • ale ne na konci slov let x led, obě [Ist] • rozlišuje význam na začátku i konci slov tear x dear bet x bed shluky [tl], [dl] • možné a běžné tlak, dlouhý (plat, kluk) • nemožné, ale srov. [pi] please, [kl] click přízvuk • nerozlišuje význam • rozlišuje význam import x import Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. zvuková stránka jazyka Jak je tvořena? produkční hledisko I artikulační fonetika Jak je vnímána? percepční hledisko auditívni fonetika FONETIKA Jaké jsou její fyzikální vlastnosti? akustické hledisko akustická fonetika Jakou má funkci? funkční hledisko FONOLOGIE FONETICKÉ VEDY Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tvorba řeči Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Čtyři základní složky řečového mechanismu artikulační proces: činnost artikulačních fonační proces: činnost hlasivek (tzv. fonace) činnost měkkého patra (zapojení dutiny nosní) respirační proces: vznik proudu vzduchu Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Základní činnosti hlasivek (typy fonace): neznělost x znělost neznělé hlasivky jsou od sebe oddáleny a nekmitají (nevibrují) [ p t s č ] znělé hlasivky jsou k sobě přiblíženy a kmitají [bdzdž] existují další možnosti, tj. další typy fonace Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Zapojení nosní dutiny (činnost měkkého patra) nazální / nosní měkké patro je sníženo, vzduch proudí nosem a může i ústy [ m n ň ] a £ o ] orální / ústní měkké patro je zvednuto, vzduch proudí jen ústy [pdš] [ a s o ] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Schéma artikulačního ústrojí průdušnice jícen Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Artikulační ústrojí Dutiny Artikulační orgány - dochází v nich - aktivně nebo pasivně se k rezonanci vzduchu podílejí na tvorbě hlásek • dutina hrdelní (laryngální) • dutina ústní (orální) • dutina nosní (nazální) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Artikulační orgány (artikulátory) Aktivní (pohyblivé) - pohybují se, mění tvar • rty •jazyk • měkké patro • (hlasivky) Pasivní (pevné) - aktivní artikulátor se k nim přibližuje nebo se jich dotýká • zuby • dásně / dásňový výběžek • tvrdé patro • měkké patro • čípek Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Schéma patra horní ret (labium) zuby (dentes) dásně (alveolárni výběžek) tvrdé patro (palatum) měkké patro (velum) čípek (uvula) - Artikulační oblasti labiální ■ ■ dentální L------alveolárni — palatální velární uvulární Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Schéma jazyka špička jazyka Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Druhy hlásek Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. základní typy hlásek Konsonant (souhláska) Vokál (samohláska) Art ikulační hledisko striktura (= přítomnost překážky) apertura (= relativní otevřenost art. orgánů) Akustické hledisko šumová povaha tónová povaha Slabičné hledisko obvykle netvoří jádro slabiky tvoří jádro slabiky ZÁKLADNÍ KRITÉRIA PRO Kl 1) Místo vzniku překážky -> 2) Povaha/druh překážky -> 3) Zapojení nosní dutiny -> 4) Činnost hlasivek -> 5) Proudění vzduchu -> přes jazyk Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. IFIKACI KONSONANTŮ Místo artikulace Způsob artikulace Nazálnost x orálnost Neznělost x znělost Centrální x laterální Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Hlavní směry pohybu rtů nebo jazyka při artikulaci konsonantů 1 = bilabiální 2 = labiodentální 3 = dentální 4 = alveolárni (pre-alveolární) 5 = retroflexní 6 = palatoalveolární (= post-alveolární) 7 = palatální 8 = velární 9 = uvulární 10 = faryngální Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Způsob artikulace = způsob, jakým vznikne překážka / druh překážky Druh překážky úplná částečná kombinovaná okluze konstrikce • úplný kontakt • přiblíženi • kombinace nebo aktivního a aktivního artikul. spojení těchto pasivního artikul. orgánu možností orgánu k pasivnímu • vznik závěru • vznik úžiny Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Typy konsonantů podle způsobu artikulace 1) Okluzivní konsonant / okluziva / závěrový konsonant • úplný kontakt artikulátorů, vznikne závěr (okluze) • proud vzduchu nemůže v místě závěru proudit • po uvolnění překážky vzniká jednorázový zvuk typu exploze (-> exploziva) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Typy okluziv A) Orální okluziva • závěr v dutině ústní • nosní dutina uzavřena • někdy označována jen jako okluziva Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [pb] [td] [ťď] [kg] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. alveolárni orální okluziva velární orální okluziva [t],[d] [k],[g] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. B) Nazální okluziva / nazála • závěr v dutině ústní (jako u orálních okluziv) • nosní dutina otevřena (vzduch tam volně uniká a rezonuje) Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [m] [rrj] [n] [ň] [Q] trom voj bonko bilabiální nazální okluziva Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. bilabiální orální okluziva Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. C) Glotální/laryngální okluziva • hlasivky uzavřeny • ústní dutina otevřena (nevzniká tam závěr) • nosní dutina uzavřena •[?] • též tvrdý hlasový začátek / ráz • např. [?okno] okno, [na?učit] naučit Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 2) Konstriktivní konsonant / konstriktiva / úžinový konsonant • přiblížení aktivního artikulačního orgánu k pasivnímu • vznikne úžina (konstrikce), kterou proudí vzduch Frikativa • velmi úzká úžina • dochází k turbulenci vzduchu, tj. nepravidelnému proudění vzduchu, čím vzniká silné tření, které se projevuje jako výrazný šum (tzv. frikce) Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [fv] [sz] [šž] [x] chodbo Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. alveolárni frikativa velární frikativa [s],[z] [x] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Aproximanta • úžina je výrazně větší než u frikativ • někdy je jen naznačena • díky tomu vzduch proudí pravidelně • nedochází k výraznějšímu tření a nevzniká výraznější šum • velmi podobné vokálům • např. [ j ] č. Jana, angl. you [ w ] angl. wine [ j ] angl. red Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. palatální aproximanta [j] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Typy konstriktiv podle proudění vzduchu A) Centrální • vzduch proudí po středové části jazyka • např. [f ], [s], [j] B) Laterální • vzduch proudí po bocích jazyka • [!](= laterální aproximanta) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 3) Semiokluzivní konsonant / semiokluziva / afrikáta • mají dvě fáze: okluzivní (závěr) a konstriktivní (úžina) • práce x prát se, počít x podšít Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [cdz] [čdž] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 4) Vibrantní konsonant / vibranta • rychlé kmitání artikulačního orgánu • počet kmitů je variabilní (např. v češtině 1-3) • nejčastěji kmitá špička jazyka - [ r ř ] • kmitat může i čípek (uvula) -> [ r ] • nebo i rty • v podstatě hlásky úžinové, ale úžina se během artikulace zvětšuje a zmenšuje Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. konsonantse sekundární artikulací • k primární striktuře je přidána další striktura menšího stupně, která je vytvořena jiným artikulačním orgánem nebo jinou částí artikulačního orgánu Funkce sekundární artikulace • může být výsledkem koartikulace (= současnou a kontinuální činností artikulačních orgánů) kytara x kulatý x kamarád • v mnoha jazycích také existuje významotvorný rozdíl mezi „normálními" konsonanty a konsonanty se sekundární artikulací Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Palatalizace • doprovodné zdvižení jazyka k palatální oblasti ruština: nepalatalizované [nos] „nos" [sok] „džus" palatalizované [nJos] „nesl" [sJok] „šlehnul" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Velarizace • doprovodné zdvižení zadní části jazyka, tj. hřbetu jazyka k velární oblasti irština: velarizované palatalizované [bYo:] „kráva" [bJo:] „naživu" • velarizované /, „dark /" = [ + ], např. angl.//// Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Obr. 19. Střední l Obr. 19D. Tvrdé l Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Labializace • doprovodné zaokrouhlení rtů jazyk twi, Ghana: nelabializované labializované [aka] „někdo kousl" [akwa] „(říct něco) nepřímo, zaobaleně" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. základní kritéria pro klasifikaci vokálů Horizontální poloha jazyka Vertikální poloha jazyka Činnost rtů (zaokrouhlenost) Zapojení nazální dutiny (nazalizovanost) Trvání artikulace (délka) Komplexnost (dvojhláskovost) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Poloha jazyka u českých vokálů Prostor pohybu jazyka při artikulaci vokálů Základní vokály Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. anteriorní (přední) centrální (střední) posteriorní (zadní) vysoké (= zavřené) středové zavřenější středové otevřeně]' nízké (= otevřené) U O a i cd N 03 C CL tí > i <— horizontálni posun jazyka —> Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. britská angličtina němčina francouzština čeština Labializace / zaokrouhlení rtů Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. nelabializované vokály nezaokrouhlené vokály rty nejsou výrazně zaokrouhleny labializované vokály zaokrouhlené vokály rty jsou zaokrouhleny iu#u A#0 Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. zaokrouhlenost vokálů v některých jazycích rozlišuje význam slov francouzština: [ ssl ] sel „sůl" x [ soel ] seul „sám" \#i \ •u \ •y \ \e \ 0 \ #0 \ \ e#\ rv 3% •o #£ \ u některých vokálů může být zaokrouhlenost jejich doprovodná vlastnost; I typicky u zadních vokálů ™ čeština [ o ], [ u ] Ó Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Nazalizovanost / nazalizované vokály • otevřen průchod do dutiny nosní, rezonance v dutině nosní [isj isj roj 1 a e o ] • nazálnost může být doprovodná vlastnost vokálů, především v sousedství nazálních konsonantů banka, on • nazálnost může rozlišovat význam _ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Trvání/délka artikulace • vokály mohou mít delší dobu trvání artikulace • obvykle dva stupně délky: krátké x dlouhé čeština: past x pást lest x lézt • délka vokálů může rozlišovat význam slov • délka může také být doprovodná vlastnost vokálů např. před některými konsonanty nebo v některých typech slabik angličtina: [ bae k ] back x [ baeg ] bag Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Komplexnost vokálů • během artikulace vokálů se může měnit poloha jazyk a/nebo rtů -> diftong/dvojhláska (x monoftong / jednoduchý vokál) • [ ou au ] diftongy lze také chápat jako spojení slabičného a neslabičného vokálu Druhy diftongů stoupavý neslabičný V + slabičný V [ i£ ] : [ trieskať ] trieskať \ *\19 • 08 / \« ei \ ^ \ ^au \ ai« \< • au klesavý slabičný V + neslabičný V [ ou ] : [ louka ] louka Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Akustická fonetika Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Akustická fonetika • zaměřuje na výsledný signál lidské řeči bez ohledu na způsob, jakým byl vytvořen • zabývá se fyzikálními vlastnostmi lidského hlasu Zvuk • mechanické vlnění, které se šíří vzduchem nebo jiným médiem od zdroje, který ho vydává • vlnění se projevuje jako zhušťování a zřeďování molekul vzduchu 012345678 čas (ms) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Typy zvuků (z hlediska fonetiky) 1 Podle pravidelnosti l)Tón = pravidelný (periodický) zvuk Time (as > 0 , |2 , |4 , |S , je , IlO, Jl2, [14, |16, |1S, 120, J22, |24, |26, J23, |30, |32, J34 |36 |3S |40 142 |44 J4Ô J43 iniIii)iliiiihiiihiiiliiHliiiiliii»liiiiliiiifiiMliMihMiiiiiihniuiiilrniluiilinihitiliiiHitiiE^ 25171 -17171 y K K f Obr. 2.6 Držená samohláska [a] se složenou periodickou vlnou Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 2) Šum = nepravidelný (neperiodický) zvuk Obr. 2,7 Úsek neperiodické vlny v trvaní 13 ms (držená souhláska [s]) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 3) Kombinace šumu s tónem Tiíae (tiíl 2600 iiitliiii 2602 2604 2606 2608 1111 1111 lllllllll 1111 um 1(11 Hli 2610 12612 iiiiliinliiiiliiii 2614 2616 miiImh mi hni 2618 iiiidiii 2620 lllllllll 2622 2624 miiiiii iiitliin 2626 2628 2630 iiiiIiiii liniím lllllllll 2632 lllllllll 2634 Mlliilil 2636 fllllllll 2638 iiitlnii 2640 2642 iiiiIiiii lllllllll mi 8S27 -8786 A A A Obr. 2.8 Vina držené souhlásky [v], v níž je patrné zastoupení periodické i neperiodické energie Typy zvuků (z hlediska fonetiky) 2 Podle složenosti 1) Jednoduché zvuky (tóny) 2) Složené zvuky (tóny) • obsahují více frekvenčních složek (frekvence = počet kmitů za sekundu) • složené zvuky je možné je tyto složky rozdělit Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 1 Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Zvukové spektrum vokálů [ a: ] (vlevo) a [ i: ] (vpravo) 01234560123456 frekvence (kHz) frekvence (kHz) Formant • frekvenční složky zvuku, které ve zvukovém spektru dosahující největší síly (intenzity) • vznikají rezonancí v nadhrtanových prostorách Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. • označují se jako Fl, F2, F3, F4 atd. Spektrogramy vokálů [ a: ] (vlevo) a [ i: ] (vpravo) <- intenzita <- intenzita Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Základní typy složených zvuků 1 frikce kvaziperiodický zvuk ticho Q) N 0 Q. X 01 kvaziperiodický zvuk 01 u C 0> ■5 2 0» é 1- 0 I cas Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Základní typy složených zvuků 2 Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Vokál (jednoduchý, monoftong) • hlásky s tónovou strukturou • složené tóny: základní tón + tóny vzniklé rezonancí v nadhrtanových prostorách • charakteristické formantovou strukturou • důležité jsou především formanty Fl a F2 Fl odpovídá vertikální poloze jazyka F2 odpovídá horizontální poloze jazyka 2500 2000 F2 (Hz) 1500 1000 500 -200 -400 -600 -800 Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Vlastní konsonant / obstruent • šumové hlásky [ p t f s x č ] • mohou být doplněny tónem hlasivkového hlasu -> znělé obstruenty [ b d v z h ] • bez formantové struktury Typy: (ex)ploziva • velmi krátký šum typu pulzu; před vznikem šumu dochází k přerušení vzduchového proudu [ p k b d ] frikativa • trvající šum souvisle navazující na předcházející zvuky [ s z ž x ] afrikáta • kombinace předcházejících dvou možností [ c dž ] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Sonora/sonanta • šumová složka je oslabena • větší podíl tónové složky • jeden formant vzniklý rezonancí na základě hlasivkového tónu • na rozdíl od vokálů mají pouze jeden formant Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Mezi sonory patří tyto konsonanty: A) likvida • [ r ] 3 [ I ], popř. další • foneticky velmi různorodé, ale podobné z hlediska svého chování (např. v češtině tvoří jádro slabiky: prst, vlk) • akusticky podobné vokálům B) nazála • např. [ m n ji ] • charakteristické tzv. nazálním brumem: rezonance v dutině nosní a antirezonance v dutině ústní • antirezonance se projevuje zeslabením frekvenčního pásma v celém spektru („antiformant"); převažují nízké frekvence Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. C) klouzavá hláska / glajd(a), glide [glajt] • nemá plně rozvinutou tónovou složku, ale chybí ji i výraznější šumová složka • má velmi blízko k vokálům • odpovídají centrálním aproximantám a semivokálům (např. [wj]) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Slabika a suprasegmentální úroveň Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Slabika • Základní jednotka organizace řeči. • Segmentální aspekt: Je možné ji rozdělit na vnitřně strukturovaný a sepjatý soubor segmentů. • Suprasegmentální aspekt: Základní jednotka, na kterou se vážou suprasegmentální jevy (prízvuk, tóny). • Fonologický aspekt: Jednotka, kterou lze efektivně vyjádřit pravidla výskytu a spojování segmentů a pravidla výskyt suprasegmentální jevů. slabika Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. es prétura základ (iniciála) (rým) jádro koda (nukleus) e s otevřené slabiky zavřené slabiky = slabiky bez kody ([to], [ja:]) = slabiky s kodou ([Iss], [past]) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. sonoritní uspořádání segmentů a) Sonorita segmentů stoupá směrem k jádru. b) Jádro je segment s největší sonoritou. Stupeň Třída Akustické vlastnosti a 5 vokály vyrýsovaná formantová struktura, silná tónová složka, úzká formantová pásma 4 glajdy podobné jako vokály, ale absence stabilní artikulační fáze, nižší amplituda 3 likvidy v důsledku slepé větve výraznější redukce vyšších frekvencí, přítomnost antiformantu 2 nazály nazální brum, nazální formant, antiformanty, vyšší frekvence výrazně utlumeny 1 obstruenty šum či ticho, minimální tónová složka, absence formantové struktury Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Sonoritní uspořádání segmentů - pokračování • Příklady: [ tremp ], [ trn ] • Silná tendence, ale nikoliv bezvýjimečné pravidlo! • [ rti ], [ lvi ] • Pobočné slabiky: Segmenty s vyšší sonoritou než okolní segmenty bet schopnosti tvořit samostatnou slabik. chorvatština (2 slabiky) rdav „špatný" [ rd^av ] čeština (1 slabiky rty [ rti ] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Prozódie / suprasegmentální jevy kombinace tří parametrů: • výška tónu • délka zvuku • síla zvuku rychlost kmitání hlasivek délka artikulace větší aktivita dýchacích svalů Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tři typy suprasegmentálních prostředků • prízvuk • tóny • intonace Liší se podle: 1) jednotek, na které se vážou 1) způsobu, jak se zvukově realizují 3) funkce, které mají Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. PRÍZVUK = Zvuková prominence jedné a právě jedné slabiky v rámci přizvu kové jednotky. • Většina jazyků má prízvuk, ale existují i jazyky bez prízvuku. Zvukově prominentní slabiky = prízvučné slabiky Zvukově neprominentní slabiky = neprízvučné slabiky Zvuková prominence může být realizována: • větší intenzitou (silou) (např. angličtina) • větší výškou hlasu (např. ruština, italština) • větší délkou (např. ruština) • neprízvučné slabiky mohou být redukovány (např. angličtina) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Přízvuková jednotka (mluvní/přízvukový takt) • nejčastěji slovo Kočka běžela domů. • může být i složitější jednotka v češtině např. spojení tzv. pravé předložky a následujícího slova Kočka ležela na_ gauči. nebo spojení slova a tzv. příklonek Koupil jsem si noy é auto. • přízvuková jednotka se nevyznačuje jen přízvukem na určité slabice, ale též celkovou vnitřní kohezí (soudržností) = soubor slabik funguje jako jeden zvukový celek Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Umístění a funkce prízvuku 1) Pevný prízvuk • má pevně dané umístění (podle polohy nebo stavby slabiky) • nerozlišuje význam, ale může signalizovat hranice slov (přízvukových jednotek) např. - čeština (první slabika) koleno, na stole, koupil jsem si - polština (předposlední slabika) malina x malin x malinami Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 2) Volný prízvuk • umístění není pevně dáno • poloha prízvuku obvykle mění význam např. - ruština muka „muka" x muka „mouka" - angličtina (an) import „import" x (to) import „importovat" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. TÓNY = Změny výšky hlasu, popř. i sily hlavu vázané na slabiku mající schopnost změnit význam. Tónové jazyky • např. čínština, vietnamština, thajština, některé africké jazyky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tóny mění význam slov: mandarínská čínština - ■ Číslo tónu 'M Příklad Symbolická reprezentace Fonetická realizace Význam v relativních úrovních schematicky 1 má [mal] H 5-5 „matka" 2 jS má [mai] LH 3-5 —y „konopí" 3 ^mä [ma vl] um 2-1-4 „kůň" 4 sl má [maN] HL 5-1 \ „nadávat" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Intonace = Změna výšky, popř. i síly hlasu v rámci určitého výpovědního celku (nejčastěji věty). • Na rozdíl od tónů se pravděpodobně používá ve všech jazycích. Někdy se označuje i termínem (větná) melodie. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Tři základní funkce intonace: 1) Signál ukončenosti/neukončenosti výpovědi. 2) U ukončených výpovědí prostředek odlišující různé typy vět (oznamovací, tázací, rozkazovací). 3) Odlišení neutrálních výpovědí od výpovědí citově zabarvených. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Melodém = Soubor melodických schémat, která se v jazyce uplatňují ve stejné funkci, tedy jako relevantní charakteristika stejného typu vět. • Liší se jazyk od jazyku, ale existují shodné tendence. (Následující jsou příklady melodémů v češtině.) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 1) Melodém ukončující klesavý (kadence) • Založen na celkově klesavém průběhu výšky hlasu. • Nejrozšířenější; používá se u oznamovacích vět, rozkazovacích vět a doplňovacích otázek. Přišel pozdě. 1............................... .................................... 2.....Přišel............... ................*poz........... 3............*poz......... ........Přišel................. 4...................dě....... .........................dě...... Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 2) Melodém ukončující stoupavý (antikadence) • Charakteristický celkovým vzestupem výšky hlasu. • Používá se u otázek zjišťovacích. Přišel později? 1................................ ...................dě.................... ...Přisel...............ji... ....Přisel..............ji.............. 3................................ ............................................ 4...........*pozdě....... ............*poz...................... Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. 3) Melodém neukončující (polokadence) • Typický pro neukončené výpovědi, např. první část souvětí. • Stoupavý, intonační centrum je prohloubeno. • Má mnoho variant a méně stabilní podobu. Zítra asi nepřijde, /protože... 1...Zítra........................... ...Zítra...............při si........pnj de.. .........a........*ne..........jde ne.............. ..........si Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Promluvový úsek = Skupina přízvukových taktů, kterou uživatel jazyka pociťuje jako vnitřně vázaný intonační celek, jako ucelený krok v proudu řeči. -Charakterizován určitým intonačním průběhem. Z mohutného kopce//porostlého nízkými keři//je dobře vidět//i za špatného počasí// na blízké městečko. informovali jsme o výsledcích pokusu // našeho spolupracovníka. Informovali jsme // o výsledcích pokusu našeho spolupracovníka. Poslechněte si pravidelnou // předpověď počasí // na dnešek pro Cechy, // Moravu a Slezsko. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Fonetická transkripce Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. zvuk hláska písmeno fyzikální jev minimální jednotka grafická značka, existující v určitém získaná zobecněním pomocí které je čase a rozčleněním zvuků možné hlásky a prostoru reci zaznamenat v psané podobě mechanické vlnění, není to konkrétní které zvuk je schopno vyvolat sluchový vjem Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. zvuk (hudba) x typy tónů x nota C-dur číslo x číslice fei cdefg a hc múmk )~"T~~T~ 1 2 Fl Egypt Babylon Roman Chinese Indian Mayan Arabic Thai 1 II III llíl III II Jtl fill III Hli J II '- 111 111 EU n 'e 1- T i- TT TTT TTTT m TT TTT TTT TTTT TTT TTTT TTTT ■- TTTTT TTTT < T<<<< 1 II III IV V VI VII VJff IX x C ^^^^^^^^^ ——-—i >\ •-1 >-. i-1 i-i ...... ———, 8 i" -' -j- i-' 9°° i-"~< I" - —-. — 1 Y—- 2 '-1 3 4 : 5 6 7 - - e 9 10 100 G> (£) O C ď 6ť 1 ©O ©oo Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Fonetická transkripce = Způsob přepisu zvukové podoby jazyka do grafických symbolů tak, aby byl co nejvěrněji ten zvuk zachycen. Princip jednoznačnosti 1 grafická značka vždy odpovídá 1 zvukovému prvku (písmeno, (hláska, prízvuk, tóny atd.) diakritika atd.) ideálně i naopak: 1 zvukový prvek vždy odpovídá 1 grafické značce (hláska, prízvuk, tóny atd.) (písmeno, diakritika atd.) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Písmeno je vždy vyslovováno stejným způsobem (= odpovídá vždy stejné hlásce) angličtina Pravopis Výslovnost Příklad v [v] village m J fei Jane čeština Pravopis Výslovnost Příklad n [ň] ňadra e [é] lékař Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Písmeno je vyslovováno různými způsoby (= odpovídá různým hláskám) angličtina Pravopis Výslovnost Příklad y [i] happy [j] you a [ae] mad [ej] late [a] about [a:] father Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. čeština Pravopis Výslovnost Příklad t [t] titul [ť] tisíc [d] platba • / [i] lis [í] frikativa [j] iont n [n] brána [q] (velární nazála) branka [ň] nikdo Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Pravopis Výslovnost Příklad m [m] máma [nr|] (labiodentální nazála) tramvaj r [ř] (znělé) řepa [f] (neznělé) tři s [s] kreslit [z] kresba Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Hláska je zapisována různými písmeny (= odpovídá různým písmenům) angličtina Výslovnost Pravopis Příklad [s] s sell c cell [z] z zoo s house Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. čeština Výslovnost Pravopis Příklad [t] ŕ ten d led [f] f výfuk v křivka [ť] ť zeť ď zeď t tisíc [ú] ú úl o U půl Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Písmeno není vyslovováno (= neodpovídá žádné hlásce) angličtina Pravopis Příklad Srovnej s k knife [najf] kill [kil] w write [rajt] wine [wajn] e late [lejt] bet [bet] killed [kild] led [led] čeština Pravopis Příklad Srovnej s d dcera [cera] rádce [rátce] c leccos [lecos] Lucce [lucce] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Hláska nemá odpovídající ekvivalent v písmu (= není zapsána) čeština Příklad Výslovnost Srovnej s Marie [marije] mezi etap a s uchem [s?uxem] suchem angličtina Příklad Výslovnost Srovnej s James's [d3ejmsis] Jack's [d3eks] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Shluk dvou a více písmen odpovídá jedné hlásce (tzv. digrafy, trigrafy atd.) angličtina Pravopis Výslovnost Příklad th [Ö] this tch [č] catch čeština Pravopis Výslovnost Příklad ch [x] chodba (ale báchamr) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Jedno písmeno odpovídá posloupnosti více hlásek čeština Pravopis Výslovnost Příklad X [ks] praxe [gz] existence e [je] věk [ňe] město Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. tzv. ideografický princip psaní (= grafická značka odpovídá celému slovu/pojmu) Grafická značka Slovo/pojem Výslovnost % „procento" č. [procent] ang. [pasent] + „sčítam č. [plus] ang. [plas] 10 „počet deseti" č. [deset] ang. [then] $ „měna dolar" č. [dolar] ang. [dola] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. tzv. slabičný princip psaní (= písmena mají v některé kombinaci jinou platnost než samostatně nebo v jiné kombinaci) Kombinace písmen Výslovnost Výslovnost d + i [ďi] divák (ale diktát) d + e [de] deset t + í [ťí] stín t + a [ta] taška angličtina c + e [se] cent c + a [kae] ca t Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Co ještě v českém pravopisu běžně nezaznamenávame? - emoce, rychlost řeči, barvu řeči atd. - přízvuk ale intonaci naznačujeme: To je můj pes. To je můj pes? To je můj pes! To je můj pes, který mě zachránil. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Co v českém pravopisu zaznamenáváme, ale běžně nevyslovujeme? - mezery srov. nahoru x na horu poleje x pole je - začátek věty (velkým písmenem) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Fonetická transkripce • Způsob přepisu zvukové podoby jazyka do grafických symbolů tak, aby byl co nejvěrněji ten zvuk zachycen. • Obvykle se zaznamenávají jen jazykově relevantní zvukové vlastnosti a kanonické („správně vyslovené") promluvy. • Existují i transkripční systémy pro přepis různých vad řeči (např. Ext IP A, https://en.wikipedia.org/wiki/Extensions to the International P honetic Alphabet). Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. • Fonetická transkripce není jiný pravopis, a proto nemůžeme při přepisu vycházet z toho, jak by byla promluva pravopisně zapsána, ale jak je skutečně vyslovena. Já jsem osoba, která vás učí. [ja ssmosoba ksra: vazutji:] [ja: jssm ?osoba ktsra: va:s ?utji:] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. fonetická transkripce fonologická transkripce zapisují se zvukové prvky podle zapisují se zvukové prvky podle jejich artikulačních nebo jejich funkce (využití v jazyce a akustických vlastností komunikaci) [ '?okno ] / okno / ['barjka ] /banka/ hlásky fonémy + suprasegmentální jevy + fonologicky relevantní suprasegmentální jevy Mezinárodní fonetická abeceda (IPA, International Phonetic Alphabet) • Mezinárodně nejužívanější transkripce. • Vznikla v r. 1888, neustále aktualizovaná, naposledy v r. 2005. • Přepisuje jak segmentální, tak suprasegmentální úroveň. • Lze použít na všechny jazyky. THE INTERNATIONAL PHONETIC ALPHABET (revised to 2005) CONSONANTS (PULMONIC) © 2005IP A Bilabial Labiodental Dental Alveolar Post alveolar Retroflex Palatal Velar Uvular Pharyngeal Glottal Plosive P b t d t 4 C J k g q G ? Nasal m m n n. P q N Trill B r R Tap or Flap r r Fricative $ ß f v e 5 s z J 3 § %. 5 j x Y X K h T h fi Lateral fricative Appro ximant v .T •l j iq Lateral approximant 1 l Á L Where symbols appear in pairs, the one to the right represents a voiced consonant. Shaded areas denote articulations judged impossible. CONSONANTS (N ON -PULMONIC) Clicks Voiced implosives Ejectives O Bilabial [) Bilabial í Examples: Dental (í Dental/alveolar p Bilabial [ (Post) alveolar J- Palatal t Dent a l/alveolar ^ Pa lato alveolar Cf Vetar k.' Velar | Alveolar lateral (j* Uvular S Alveolar fricative OTHER SYMBOLS Voireles S la hi a I a r "I'lf Stive W Voiced labial-velarapproxitnant LJ Voiced labial-palatal approximant II Voiceless epiglottal fricative C 2 Alveole-palatal fricatives J Voiced alveolar lateral flap fj Simultaneous j and X Open-mi d S Affricates and double articulations can be represented by two symbols joined by a tie bar if necessary. kp ts Voiced epiglottal fricative Epi glottal plosive o DIACRITICS Diacritics may be placed above a symbol with a descender, e.g. f] Voiceless fl d o o o Breathy voiced b 3, Dental t (1 Voiced S t w Creaky voiced b ä Apical t d h *-h Ah Aspirated L U Linguolabial t d Laminal t d More rounded O i ) Labialized I U Nasalized C Less rounded O c c J Palatalized CF n Nasal release Li Advanced U 4. 4- Y Velarized tY dY 1 Hi Lateral release Li _ Retracted C Pharyngeal i zed L U. No audible release C \ Centralized C ~ Velarized or pharyngeal!zed X X Mid-centralized C | Raised C (J = voiced alveolar fricative) Syllabic 11 .. Lowered C = voiced bilabial approximant) Non-syllabic C | Advanced Tongue Root C * Rhoticity 3^ 3y Retracted Tongue Root C Where symbols appear in pairs, the one to the right represents a rounded vowel. SUPR ASE GMENT ALS i Primary stress ! Secondary stress .founs'tijsn I Long GI * Half-long C* Extra-short C | Minor (foot) group II Major (intonation) group . Syllable break ji.aekt w Linking (absence of a break) TONES AND WORD ACCENTS LEVEL 1 high 1 High -| Mid _| Low i Extra —I low Downstep Upstep CONTOUR Cor A RisinS e 1 I A (VIS ng-I falling /" Global rise Si Global fall High rising Low rising Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. • Stránka asociace, tabulka IPA a nahrávky hlásek: https://www.internationalphoneticassociation.org • IPA pro češtinu: https://www.phil.muni.cz/iazyk/files/fonetika/ipa-pro-cestinu.pdf • Užití transkripce IPA v logopedii: Černá, M. & Skarnitzl, R. (2018). Fonetická transkripce a její využití v logopedické praxi. Listy klinické logopedie, 3, 3-9 https://fonetika.ff.cuni.cz/wp- content/uploads/sites/104/2015/10/CerSkal8-transkripce.pdf • Zápis IPA symbolů https://ipa.typeit.org/full/ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. IPA PRO ČEŠTINU Konsonanty Bilabiální Labio-dentální (Pre-) alveolárni Post-alveolární Palatální Velární Glotální Explozivy P b t d c í k g ? Nasály m m n G Afrikáty ts dz tí Vibranty r Frik.vibranty o r x r x Frikativy f v s z J 3 x Y h Centr, aprox. j Later. aprox. 1 Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. diftongy slabičné konsonanty £U au ou r j m n £U au OU Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Suprasegmentální jevy Hlavní prízvuk Vedlejší prízvuk Mluvní takt Promluvový úsek Vázání Slabičná hranice koleno zeleno bi:li: i 1-1 II... II k^viixodu ko.le.no [| | 'íinformovaliwjsms | '?0wvi:sl£ttsi:x 'pokusu | | 'najeho | 'spolupratsovjii:ka | |] • Informovali jsme o výsledcích pokusu // našeho spolupracovníka. [| | 'íinformovaliwjsms 11 '?0wvi:sl£ttsi:x 'pokusu | 'najeho | 'spolupratsovjii:ka | |] Informovali jsme // o výsledcích pokusu našeho spolupracovníka. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Diakritické značky a rozšíření IPA o DIACRITIC'S Diacritics may be placed above a symbol with a descender, e.g. 11 Voiceless n c d C * * Breathy voiced b a n Dental t d n n Voiced S t ■v Creaky voiced b a .-"N.-' ."■h.-' u Apical t d h Aspirated th dh Linguolabial Í Ú □ Laminal t d □ □ More rounded D w Labialized Nasalized e C Less rounded D j Palatalized fj dj n Nasal release + Advanced n + Y Velarized 1 Lateral release d1 Retracted e Pharyngealized No audible release ď Centralized + + e Velarized or phaiyngealized ^ x Mid-centralized x e J. Raised e (j X _L = \ "oiced alveolar fricative) 1 Syllabic n i T Lowered e m g m 2m £m pak byl [pag bil] nepřesně též = Změny ve výslovnosti písmen podle polohy. kdo -> [gdo] Z = neznělý obstruent ^ = vysloveno dohromady N = znělý obstruent S = Sonora V = vokál Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. TYPY ZMĚN PODLE PRAVIDELNOSTI náhodné pravidelné dochází k nim jen v některých dochází k nim vždy, pokud jsou případech, ojediněle pro ně podmínky např. změna o-e -> o-o např. asimilace znělosti v češtině pomeranč: N + Z ^ ZZ [pomeranč] -> [pomoranč] kreslit -> kresba [krezba] X (kromě [v]: svůj x zvát) komediant * [komod ijant] Z + N ^ NN žába -> žabka [žapka] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. TYPY ZMĚN PODLE VZDÁLENOSTI kontaktní distantní („na dálku") zvukový prvek má vliv na zvukový prvek má vliv na zvukový bezprostředně sousedící zvukový prvek, který s ním bezprostředně prvek nesousedí např. asimilace znělosti [pomeranč] -> [pomoranč] s babičkou [z^babičkou] detektiv: [detektif] -> [dedektif] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. TYPY ZMĚN PODLE DOBY synchronní diachrónni (historické) dějí se v současném jazyce, pokud předpokládáme, že k nim došlo se například dvě slova setkají ve při vývoji určitého jazyka větě např. asimilace znělosti v např. staročeské [g] se během současné češtině vývoje češtiny změnilo na [h] (noga -»noha) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. TYPY ZMĚN PODLE SPISOVNOSTI spisovné nespisovné změny ve výslovnosti, které jsou změny, ke kterým běžně dochází, pokládány za přípustné ve ale které nejsou pokládány za standardní výslovnosti jazyka přípustné ve standardní výslovnosti jazyka např. asimilace znělosti u např. asimilace znělosti na konsonantů na rozhraní dvou slov rozhraní slov, pokud druhé slovo N + Z začíná na vokál nebo sonoru pes byl [pezwbil] N + S ZS x NS (x pes sedí [pes^seďi:]) pes má [pezwima:] x [pes^ma:] N + V ^ ZV x NV pes um/'[pezwumi:] x [pesw(?)umi:] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Asimilace (= spodoba) = Hláska se zvukově připodobňuje k jiné hlásce, se kterou se dostane do kontaktu. asimilace znělosti kreslit -> kresba [krezba] žába -> žabka [žapka] pes byl [pezwbil] x pes sedí [peswseďi:] progresivní x regresivní shoda -> [sxoda] x [zhoda] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. asimilace místa artikulace špatně: [špatňe] -> [špatné] sčítat: [sčiitat] -> [ščiitat] asimilace způsobu artikulace pošta: [pošta] -> [počta] lepší: [lepši:] -> [lepči:] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Disimilace = Hláska se mění tak, aby byla zvukově více odlišná od hlásky, se kterou je v kontaktu. svoboda: [svoboda] -> [sloboda] velbloud: [velblout] -> [vemblout] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Elize = Hláska nebo soubor hlásek v řečovém proudu zaniká. elize vokálu materiál: [materijail] -> [matrija:l] elize konsonantu kostka: [kostka] -> [koska] prázdniny: [pra:zdňini] -> [praizňini] elize celých slabik nějaký: [ňejaki:] -> [ňeaki:] -> [ňaiki:] protože: [protože] -> [pře] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Proteze -> protetické hlásky = Vkládání hlásky za začátek slova. okno: [okno] -> [vokno] Olomouc: [olomouc] -> [holomo:c] Epenteze -> epentetické hlásky = Vkládání hlásky doprostřed slov. lžička: [lžička] -> [ližička] ponrava: [ponrava] -> [pondrava] (druh larvy) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2021. Metateze (přesmyčka) = Změna pořadí hlásek v mluvním řetězci. lžička: [lžička] -> [žlička] celer: [celer] -> [cerel] permanentka: [permanentka] -> [pernamentka]