12.12.2021
KOMUNIKACE
osob
s duálním smyslovým
postižením s
hluchoslepotou
12.12.2021
 existuje mnoho různých pohledů a názorů na
vymezení pojmu hluchoslepota – téměř vždy jsou
ovlivněny účelem, za kterým byly vytvořeny:
(př. medicínská def. – klasifikace míry zrakového a
sluchového postižení; def. pro potřebu vzdělávání; def. v
souvislosti se sociálními službami, apod.
Nutné zohlednit:
 funkční vztah k prostředí (prostorová orientace,
samostatný pohyb, sebeobsluha)
 možnost komunikace
 získávání informací
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Komunikační systémy hluchoslepých
 jsou velmi variabilní, jejich aktuální výběr je
ovlivněn především:
1. charakterem (hloubkou a strukturou) zrakového
a sluchového postižení
2. dobou, kdy k postižení došlo
3. dalším přidruženém postižením
4. včasností a adekvátností výchovné a vzdělávací
péče
5. celkovou úrovní psychického, biologického a
sociálního vývoje
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
Volba komunikačního módu u HS
 je vždy podmíněna aktuálním stavem kontaktních
smyslů a podle dominantního analyzátoru, který se
primárně podílí na dorozumívání
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
1. auditivní
- orální řeč
2. vizuální
- písmo, odezírání, prstová abeceda
- znakovaný jazyk, znakový jazyk
- modifikovaný znakový jazyk
3. taktilní
- Braillovo bodové písmo, Lormova abeceda,
- doteková prstová abeceda, daktylografie
- taktilní znakový jazyk
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
Specifika péče o děti s vrozenou HS
 různé typy vad – 100% individuální přístup
 chybí nápodoba – nutné záměrné učení
 zdravotní problémy – častá hospitalizace,
důsledek » psychomotorický vývoj opožděn
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
 nutný častý taktilní kontakt
 rozvoj smyslového vnímání – chuť, čich
 rozvoj hrubé a jemné motoriky
 rozvoj samostatnosti, chuti poznávat a
komunikovat – předmětná komunikace
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
Komunikace s dítětem s vrozenou HS
 Neverbální komunikace – gesta, mimika
 Referenční (zástupné) předměty
 Piktogramy, obrázky, fotografie (kontrastní
nebo zvětšené obrázky, reliéfní podoba pikt.)
 Mluvená řeč – využitelné zbytky sluchu
 Znakový jazyk – zachovalé zbytky zraku
 Znakování ruku v ruce
12.12.2021
Lormova abeceda
 každému písmenu odpovídá část prstu nebo dlaně a jejich
artikulace je vyjadřována diferencovaným tlakem
 umístění jednotlivých hlásek na dlani a jednoduchý
způsob vpisování do dlaně odpovídá gramatice českého
jazyka
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.202112.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Daktylografika
 je vpisování obrysů velkých písmen do dlaně
 umožňuje hluchoslepému vnímat grafickou
formu mluveného jazyka prostřednictvím
hmatu
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Doporučenípro komunikacia tlumočení
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
 užívání předpokládá schopnost poznávat a rozlišovat
grafémy mluveného jazyka, skládat je do slov a přiřazovat
k nim správný význam
 při konverzaci je preferováno lineární postavení
(zabraňuje se jejich zrcadlovému zkreslení)
 při vpisování grafémů se musí oddělit slova
prostřednictvím mezer, čárky mezi větnými členy a větami
v souvětí se zpravidla nepoužívají
 věty je třeba zřetelně zakončit interpunkčními symboly
 syntéza vpisovaných grafémů do slov je velmi náročná na
soustředění
12.12.2021
Braillovo bodové písmo
 reliéfní písmo vytvořené kombinací šesti bodů seřazených do
obdélníku, který se skládá ze dvou tříbodových sloupců
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Doporučení pro komunikaci a tlumočení
 doteky vyjadřující písmena českého jazyka a diakritická
znaménka jsou umísťovány na dlaň pravé nebo levé ruky,
která má mírně roztažené a napjaté prsty
 doteky jsou nejčastěji artikulovány ukazováčkem
 tento komunikační systém vyžaduje po celou dobu
komunikace soustředěnou pozornost
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Doteková prstová abeceda
 umožňuje vnímat jednotlivé fonémy mluveného
jazyka prostřednictvím vzájemného kontaktu
komunikujících
 obvykle je jednoruční PA artikulována přímo do
dlaně hluchoslepého, příp. HS položí své ruce
kolem ruky artikulujícího a identifikuje jednotlivé
znaky na jeho ruce
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.202112.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Doporučenípro komunikacia tlumočení
 znaky dotekové PA se neukazují v prostoru, artikulují se
do dlaně HS, příp. HS sám odhmatává artikulační
postavení a polohu znaku
 každý znak je nutno provádět zřetelně
 nedoporučuje se příliš rychlé tempo, je nezbytné
dodržovat návaznost mezi jednotlivými ukazovanými
písmeny
 při tvoření vět je třeba mezi slovy dělat menší pauzy
 poslední hláska slova, po níž následuje tečka, se artikuluje
výrazněji
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Taktilní odezírání a
vibrační metoda Tadoma
 tyto komunikační
systémy jsou
založeny na vnímání
mluvené řeči pomocí
odhmatávání vibrací
hlasivek, pohybů
dolní čelisti, rtů a
tváří mluvčího.
12.12.2021
Modifikovaný znakový jazyk
 jedná se o transformaci ZJ neslyšících
 dorozumívání modifikovanou formou znakového jazyka
nevyžaduje neustálý fyzický kontakt ruky nebo rukou,
komunikující mohou využívat zbytky zraku
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Doporučenípro komunikacia tlumočení
 pozice jednotlivých účastníků konverzace by měla být
frontální
 vzdálenost mezi komunikujícími musí být limitována
stupněm zrakového postižení (př. osoby s Usherovým
syndromem preferují vzdálenější pozici znakujícího)
 transparentní artikulace jednotlivých znaků
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
 manuální komponenty znaku představují pro identifikaci
lexikálního významu znaku stěžejní rozlišovací prostředek
(např. tvar ruky má při artikulaci znaku menší počet
variant – př. znak „plný“)
 úloha nemanuálních parametrů znaku je menší –
nahrazeno např. častým opakováním znaku
 vzhledem k zbytkům zraku je hluchoslepý schopen
sledovat změnu komunikačního partnera a reagovat na
střídání komunikačních rolí pokud budou probíhat v jeho
zorném úhlu
12.12.2021
Taktilní znakový jazyk
 je variantou znakového jazyka neslyšících
 je založen na vzájemném kontaktu jedné nebo obou
rukou osob, které spolu komunikují, tzv. znakování „ruku v
ruce“
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021 12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Doporučení pro komunikaci a tlumočení
 komunikace osob s hluchoslepotou probíhá
nejčastěji ve dvou základních pozicích –
frontální, lineární/paralelní
 při dorozumívání TZJ je důležitá zpětná
vazba, jejíž hlavní funkcí je udržování
komunikačního kontaktu a potvrzování
porozumění obsahu sdělení
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
 pohyb ruky/rukou je při artikulaci znaků v TZJ
kratší než ve ZJ neslyšících – artikulační prostor je
výrazně menší
 lze pozorovat posun od simultánního projevu k
lineární projekci - vynechávání simultánních
konstrukcí (neužívání inkorporace je nejvíce patrné u
jedinců se získaným SP)
 vizuální komponenty ZJ jsou automaticky
transformovány do taktilního módu (př. zesílení
významu znaku „odvážný“ se promítá do většího oblouku,
který opíše artikulující ruka v prostoru a razantnějšího
dopadu ruky na hruď)
12.12.2021Radka Horáková, JERONÝMOVY DNY 2007, Praha 12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
Komplikace, které mohounastat při tlumočeníTZJ
(frontálnípoloha)
 tělo je vychýlené do nepřirozené polohy, paže se rychle
unaví
 nastává problém se vzájemným přiměřeným postavením
pokrčených nohou
 dochází k zásahu do intimnějšího prostoru obou osob přidružuje
se vnímání čichových a tepelných podnětů
(zvláště nepříjemně může působit pot, apod.)
 situace běžného života neumožňují, aby dvě osoby seděly
naproti sobě ve vzdálenosti vhodné ke znakování ruku v
ruce (např. u stolu, v dopravních prostředcích, na
přednáškách apod.)
(Langrová, 1998)
 12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
VýhodyužíváníTZJ hluchoslepými:
(lineární/paralelní poloha)
 lze komunikovat i v případě, kdy jedna ruka
hluchoslepého je zaměstnána dlouhou či krátkou
bílou holí
 při identifikaci neznámého předmětu je možné,
aby byl HS současně v kontaktu s daným
předmětem a zároveň od svého partnera získával
jeho popis
 HS má možnost kdykoliv přerušit partnera, dát
volnou rukou najevo zpětnou vazbu
(Langrová, 1998)
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
 „Hluchoslepý klient na vás spoléhá, že mu
sdělíte mnohem víc než jen to, co se říká.
Prostředí a kontext je stejně důležitým
faktorem při běžném rozhovoru jako při
aktu tlumočení.“
Smithová (1992)
 Tlumočník v průběhu tlumočené situace nepřevádí pouze
akustické informace, součástí tlumočení pro osobu s
hluchoslepotou je nutné sdělovat i informace vizuálního
charakteru (př. popis místnosti či osob, charakteristika
tlumočené situace – kdo právě hovoří apod.)
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
 Tlumočník se musí před samotným tlumočením podrobně
seznámit s typem a stupněm postižení uživatele –
tlumočník respektuje a používá uživatelem preferovaný
komunikační systém.
 Tlumočník zohledňuje prostorové uspořádání v průběhu
tlumočené situace (jedná se především o udržení
vzdálenosti komunikujících osob, zajištění vhodného
osvětlení apod.)
 Tlumočník respektuje specifické požadavky klienta na
oblečení tlumočníka (př. jednoduché kontrastní oblečení,
rolák apod.)
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
 Tlumočník se v průběhu tlumočené situace nevzdaluje bez
předchozího upozornění, neotáčí se, nepřerušuje kontakt s
klientem.
 Tlumočník volí volnější tempo v průběhu tlumočení
v případě, že to hluchoslepý klient vyžaduje. V případě, že
tlumočník sděluje informace pomalejším tempem,
nevynechává v průběhu tlumočení potřebné přestávky.
 Tlumočník musí vzhledem k tempu tlumočení a specifické
tlumočené situaci u jedince s hluchoslepotou provádět
uváženou selekci informací, které převádí (podané
informace by měly být jasné a zřetelné, uživatel by
neměl být zahlcen nepodstatnými informacemi).
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno
12.12.2021
 Tlumočník při neporozumění opakuje klientovi sdělení
několikrát dle jeho potřeby, ujišťuje se, zda uživatel
bezpečně porozuměl.
 Tlumočník pružně reaguje na skutečnost, že tlumočení pro
osobu s hluchoslepotou bývá často spojeno s
průvodcovstvím.
 Tlumočník se snaží předvídat a hluchoslepého
komunikačního partnera s předstihem informuje v
případě, že je potřeba se např. přesunout na jiné místo,
apod. Bez předchozího objasnění situace tlumočník s
hluchoslepým člověkem „nemanipuluje“, nepodává mu
předměty do rukou bez předchozího upozorněn, apod.
12.12.2021Radka Horáková, PdF MU Brno