Analýza dat

Analýza je postup systematického zkoumání problému, otázky nebo trendu, může být realizována s cílem podnítit změny v analyzované situaci, což je pro výzkum v pedagogice zvlášť užitečné.

Kvalitativní výzkum zahrnuje sběr a analýzu nečíselných dat (např. textu, videa nebo zvuku), aby bylo možné porozumět konceptům, názorům nebo zkušenostem. Může být použit ke zajištění hloubkového vhledu do problému nebo ke generování nových nápadů pro výzkum.

V případových studiích využíváme různé typy dat, které kombinujeme a výsledky propojujeme. 

Pozorování: zaznamenávání toho, co jste viděli, slyšeli nebo s čím jste se setkali, do podrobných terénních poznámek.

Rozhovory: osobní kladení otázek lidem v rozhovorech mezi čtyřma očima.

Focus groups: kladení otázek a vyvolání diskuse mezi skupinou lidí.

Survey: distribuce dotazníků s otevřenými otázkami nebo doplňkový dotazník s uzavřenými otázkami

Sekundární analýza dat: shromažďování existujících údajů ve formě textů, obrázků, zvukových nebo obrazových záznamů atd.

Kvalitativní výzkumníci se často považují za "nástroje" výzkumu, protože veškerá pozorování, interpretace a analýzy jsou filtrovány jejich osobní optikou. Z tohoto důvodu je při sepisování metodologie kvalitativního výzkumu důležité zamyslet se nad svým přístupem a důkladně vysvětlit rozhodnutí, která jste při sběru a analýze dat učinili. V případové studii osvětlit, jak jste postupovali při volbě a ohraničování svého případu, jaká data jste sbírali a jak postupujete při analýze.

Kvalitativní analýza dat

Kvalitativní data mohou mít podobu textů, fotografií, obrazů, videí a zvuků. Můžete například pracovat s přepisy rozhovorů, odpověďmi z průzkumů, poznámkami z terénu, dětskými obrázky, dokumentací ke klientům nebo nahrávkami z přírodního prostředí.

Většina typů kvalitativní analýzy dat má stejných pět kroků:

• Připravte a uspořádejte si data.
•  Ujasnětě si, co jsou vaše data a jak si je uspořádátě. Může to být v počítači nebo fyzickém prostoru, například v kartotéce.
•  Projděte a prozkoumejte svá data. Zkoumejte data a hledejte v nich vzory nebo opakující se myšlenky, které se objevují.
• Vypracujte systém kódování dat. Na základě svých počátečních nápadů vytvořte soubor kódů, které můžete použít ke kategorizaci dat.
• Přiřaďte k datům kódy. Například při analýze kvalitativního průzkumu to může znamenat, že projdete odpovědi jednotlivých účastníků a označíte je kódy v tabulce. V průběhu procházení dat můžete v případě potřeby vytvářet nové kódy a přidávat je do systému.
•  Identifikujte opakující se témata. Propojte kódy do ucelených, zastřešujících témat.

Kategorizace dat

• Předem předpřipravené kategorie (sestavené například na základě toho, co už jste se o tématu dozvěděli při rešerši literatury)
• Kategorie vyplývající ze samotných dat

Přemýšlejte o tom, proč je některá kategorie zastoupena výrazně více než jiná, co to znamená?

Objevují se některé kategorie na začátku a jiné až na konci konkrétních dat (rozhovoru/pozorování)

Jaký je další kontext konkrétní kategorie?

Existují pravidelnosti v překrývání kategorií?

Vytváříme si myšlenkové mapy a modely. Do nich vepisujeme další otázky a nápady, jak dále postupovat.

Výsledkem naší analýzy má být smysluplný analytický příběh, který nám sděluje něco, co jsme před naší analýzou nevěděli.

Úkol 4 - Analýza stopoložkového seznamu

V hodině jsme si vytvořili text, který nám poslouží jako data k analýze. Analyzujeme nejdříve samostatně, po té ve skupině. Výsledek odevzdáte do odevzdávárny.

1. Na setkání jsme si sepsali seznam 100 věcí, jak lze využít žvýkačku. 

2. Položky hotového seznamu okódujte (rozčleňťe do různých kategorií).

3. Pak vypište všechny kategorie, které se vám objevily, a napište si ke každé, kolik položek vám do ní spadá.
4. Vytvořte týmy  a porovnejte si své seznamy. V čem se vaše seznamy liší, v čem jsou stejné, máte stejné kategorie, objevuje se v některém seznamu položka či dokonce kategorie zcela unikátní (nikdo jiný ji nemá), myslíte si, že různý počet položek u jednotlivých kategorií něco signalizuje?
5. Zamyslete se nad tím, zda vám vytvořené kategorie a porovnání práce jednotlivých členů týmu něco sdělila.
6. Přemýšlet můžete i o tom, že se vám každému podařilo napsat jiné množství položek. Co pomohlo někomu napsat hodně, nebo co jinému bránilo?
7. Zreflektujte užitečnost této metody. Dovedete si představit, že ji někdy použjete ve své profesi?
   

8. Napište závěrečnou zprávu z této “výzkumné sondy”, stačí krátké zhodnocení tohoto cvičení, reflexe nápadů i procesů, které se odehrály (1 - 3 strany) a zavěste jej do ISu. Nelekejte se výrazu “závěrečná zpráva”, jde opravdu o sdílení všemožných nápadů, postřehů, interpretací, poznámek a komentářů týkajících se toho, co vám z experimentu vyšlo, i přímo toho, co si o tomto cvičení myslíte. Učiňte tak do 10. 11.