- Je proces rozpoznání emocí druhých u člověka spíše automatickým procesem (Systém1), nebo spíše vědomým procesem (Systém2)?
- Jaký je vztah teorie mysli a autismu?
- Jaký kognitivní modul používáme k tomu, abychom vyhráli/y ve hře kámen-nůžky-papír?
- Jaký kognitivní modul používáme k tomu, abychom vyhráli/y ve hře Městečko Palermo (Mafie apod.)?
Týden 7 Emoce a jejich role v komunikaci a kultuře
Dobrý den,
vítejte v dnešní online lekci.
V dnešní online lekci se budeme věnovat tématu lidských emocí. I emoce, stejně jako všechny ostatní lidské mentální schopnosti, mají svoji evoluční minulost (nějak se vyvíjely) a také svoje opodstatnění (sloužily a slouží nějakému účelu). Emoce od počátku, který lze patrně synchronizovat s objevením se částí limbického systému v centrální nervové soustavě, jistě sloužily každému organismu jednak jako zdroj informací nového typu a jednak jako prostředek vnitrodruhové i mezidruhové komunikace. Navíc měly pro každý organismus nezastupitelnou motivační funkci.
Když je řeč o emocích, je třeba dříve nebo později specifikovat, o kterých emocích se hovoří. Brzo člověk zjistí, že pociťuje emoce bazální (vrozené a do určité míry sdílené s jinými živočichy) a emoce kulturně specifické (stud, vina, umělecký zážitek, závist, prohra, osvícení a řadu dalších). Emoce prvního typu jsou společné všem lidem na této planetě - jsou kulturně nespecifické, čili jsou kulturně univerzální. Emoce prvního typu se nazývají základní emoce. V prezentaci se dozvíte něco o tom, jak se základní emoce zkoumaly. Emoce druhého typu jsou kulturně specifické a tedy ne všechny lidské kultury je sdílí, neboť jsou výsledkem historického procesu. Zde je jeden příklad historické a kulturní podmíněnosti některých emočních prožitků: V mnoha zemích světa (v Africe, Asii, Jižní Americe, Austrálii) ženy na veřejnosti nezahalují svoje ňadra. Pohled na odhalená prsa ženy tak u zástupců těchto komunit (ani mužů, ani žen) nezpůsobuje stud. V evropských zemích je tomu však odlišně.
Učitel se v rámci výkonu své profese setkává s celou řadou potenciálně velice konfliktních situací. Na takové situace automaticky reagujeme silnými projevy emocí. Protože příliš zjitřené emoce výrazně ovlivňují i naše myšlení a usuzování (např. vedou k většímu riskování), je pro učitele klíčové naučit se vlastní emoce nějak krotit. Aby se to člověk naučil, potřebuje nejprve sebe sama poznat po stránce emoční (je třeba znát svoje obecné naladění i konkrétní reakce na konkrétní spouštěcí podněty).
Nejdříve si přečtěte studijní text z učebnice Sociální psychologie, poté si část látky zopakujte v prezentaci a doplňte si ji o další informace.
Zkuste celý následující týden sledovat, jaké fyziologické reakce u Vás způsobují konkrétní emoce. Sledujte změny ve svém těle. Sledujte, co se děje s Vaším tepem, tlakem krve, s dýcháním, jaké prožitky máte v tváři a jaké v těle.
- Liší se ve Vašem těle projevy jednotlivých emocí?
- Dokážete najít fyziologický rozdíl mezi smíchem a vztekem? V čem ten rozdíl spočívá?
- Zažil/a jste během uplynulého týdne něco, co Vás skutečně vytočilo? Co přesně to bylo? Čím Vás to vytočilo? Jak jste na to reagoval/a vnitřně (v mysli) a jak jste na to reagoval/a navenek (chováním)?
- Najdete některé kulturně podmíněné zvyky, které se výrazně liší napříč kulturami?
- Které emoce patří mezi základní emoce?
- Co všechno mají základní emoce společného?
- Jaké jsou tři základní funkce emocí?
- U jakých tvorů je možno projevy emocí zachytit?
- Jak projevují ostatní tvorové emoce?
- Jaká rizika jsou spojena s dlouhodobým "hraním" neautentických emocí?
- Jaké profese lze zařadit mezi ty, součástí jejichž výkonu je hraní emocí?
Rozšiřující, dobrovolné zdroje pro zájemce
První prezentace představuje podrobný (vizuální) výklad o podobě a nápodobě v přírodě a o masce v lidské kultuře.
Druhá prezentace přibližuje (také spíše vizuálně) na vývoji některých lidských technologií doby kamenné možný vývoj lidské sociální identity a subjektivity, která nám není vrozená, ale kulturně a historicky podmíněná.
Třetí prezentace se věnuje tématu komunikace. Podíváme se v ní na naši lidskou komunikaci z perspektivy evoluce: podíváme se na ni jako na pokračovatelku komunikace našich zvířecích předků.
V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde:
Budeme se snažit reagovat co nejpružněji.