Dobrý den,
vítejte v další lekci.
Dnes se vás zeptáme na:
V dnešní online lekci (která je propojena s lekcemi Chyby v sociální percepci v online seminářích) se budeme věnovat tématu sociální kognice. Sociální kognice je oblast kognice, která se zabývá sociálně relevantními procesy. V předešlých lekcích bylo (na srovnání s ostatními tvory této planety) ukázáno, že člověk je vysoce sociální tvor (schopnost kooperace lidí razantně převyšuje schopnost kooperace jiných primátů i lidoopů). K tomu, aby člověk mohl žít ve skupině, potřebuje mít vrozenou celou řadu systémů, které zpracovávají a produkují sociální informace (emoce, gesta, signály, řeč atd.).
Pro pochopení toho, jakou roli hrají v lidské psychice sociální procesy, je třeba nejprve pochopit celek lidské psychiky. K tomu je zas třeba osvojit si nějaký model fungování lidské psychiky. V současné době nejvlivnějším obecným modelem fungování lidské psychiky je model dvojího procesu (dual process theory - srov. Daniel Kahneman a další). Tato teorie rozlišuje procesy v lidské mysli na Systém1 a Systém2 procesy podle toho, zda jsou více méně automatizované (Systém1 procesy), nebo zda vyžadují vědomou pozornost (Systém2 procesy).
Tato lekce se snaží obhájit názor, že zdrojem většiny zkreslení při posuzování druhých (tzv. social cognitive biases) je to, že se ve skutečnosti jedná o zautomatizované procesy Systému1, nad jejichž fungováním nemáme žádnou moc. Pokud tzv. chyby v sociální kognici považujeme za výsledek procesů Systému1, pak je také jasné, že se týkají (bez výjimky) všech lidí na této planetě (studenty vysokých škol nevyjímaje). Automatického fungování procesů Systému1 se nelze nijak zbavit. Jediné, co můžeme udělat, je to, že všechny informace ze Systému1 (všechny rychlé a nekriticky získané informace o druhých) podrobíme úvaze a kritice (tedy, že začneme tyto informace zpracovávat také Systémem2).
V následující prezentaci je podrobně popsán velmi jednoduchý model fungování psychiky moderního člověka:
Dalším tématem této lekce (halo efekt) se dostáváme k jedné z důležitých oblastí sociální psychologie: dostáváme se k popisu toho, jak je lidská mysl nachystána evolucí ke zpracování sociálně relevantních informací. To, že jako druh žijeme statisíce a miliony let v sociálních skupinách, vedlo k tomu, že jsme si "v mozku" během takto dlouhé doby vytvořili celou řadu různých nástrojů na rychlé a automatické zpracování (Systém1) některých běžných a důležitých sociálních signálů. Např. odečítání emocí z tváře u lidí probíhá zcela automaticky, téměř bez vědomé pozornosti - prostě podle pohledu hned víme, jak se daný člověk cítí. Navíc, většina z nás (děti to umí ještě velmi dobře) ihned v tu chvíli cítí tu emoci, kterou u druhého "vidí". Empatie je tak do značné míry zcela zautomatizovaným procesem.
V následující prezentaci je popsáno několik běžných zkreslení, kterých se při posuzování druhých dopouštíme. Podrobně je popsáno fungování chyby při posuzování druhých zvané halo efekt. V prezentaci jsou informace o tom, jak se "měří" atraktivita lidské tváře, která je pro fungování halo efektu velmi podstatná.
Tématem Pygmalion efekt (a teorie nálepkování), kterým je následující prezentace zakončena, se již dostáváme k další z důležitých oblastí sociální psychologie, kterou se začneme zabývat od 8. týdne: dostáváme se k tomu, jak nás a naše chování ovlivňuje přítomnost druhých lidí.
Sledujte tento týden, jakým způsobem přemýšlíte o věcech, které vidíte a slyšíte, a o lidech, které potkáváte (třeba na internetu). S jakými chybami v myšlení (bias) se u sebe nejčastěji potkáváte?
V případě dotazů se neváhejte ptát na diskuzním fóru - najdete ho zde:
Budeme se snažit reagovat co nejpružněji.