Vraťme se ve vzpomínce do výuky na ZŠ či SŠ
Které výukové
postupy Vám utkvěly
v paměti?
Proč?
V čem spatřujete
jejich přínos ?
Proč jste se (ne)chtěli učit?
Obsah/učivo Způsoby podání učiva Výukové prostředky Přístup učitele Komunikace/sdělování
hodnotících soudů
…
Proč se žáci vlastně chtějí učit (Geoffrey Petty, 2002)
• Věci, které se učím, se mi hodí (využití učiva v praktickém každodenním životě; smysl –
lépe se učí).
• https://view.officeapps.live.com/op/view.aspx?src=http://dumy.cz/nahled/5096
 Kvalifikace, kterou studiem získám, se mi hodí – viz výše; žákovi plynou z učiva nějaké
výhody, tzn. osvojení určitých znalostí a dovedností, které vedou k získání kvalifikace,
jeho motivace k učení roste.
 Při učení jsou obvykle dobré výsledky, úspěch zvyšuje sebevědomí, motivovanost žáka.
 Když se budu dobře učit, vyvolá to příznivý ohlas mého učitele nebo mých spolužáků.
• Když se nebudu učit, bude to mít nepříjemné důsledky – negativní hodnocení, tresty, učí
se, protože „musí“.
• Věci, které se učím, jsou zajímavé a vzbuzují moji zvídavost.
• Zjišťuji, že vyučování je zábavné - výuku přizpůsobena žákům.
ALE!
Žák si nevěří, očekává, že nedosáhne uspokojivých výsledků;
je přesvědčen, že není schopen si osvojit některý předmět.
že probírané učivo nebude v běžném životě potřebovat, že není důležité.
je vysoce emočně labilní či trpí nízkou frustrační tolerancí.
Má neodpovídající aspirační úroveň žáka (vysoká × nízká).
Motivace k učení je založená
• na zájmu žáka,
• na aspiracích žáka se zázemím aspirací jeho
rodiny,
• na vztahu žáka k učiteli a předmětu,
• na rozvinutém vědomí perspektivy či na potřebě
aktivity (Kolář & Vališová, 2009, s. 77).
Motivace:
faktory
novost situace
činnost/aktivita žáka
sociální faktory
stanovení cíle
zájem
spojení školního učení s žákovými cíli
tendence dokončit daný úkol
úspěch a neúspěch ve vyučovacím předmětu
odměny a tresty
Aktivita žáků
v procesech
Vnímání Myšlení
Volní procesy
Chování a konání
Řeč žáka
Emocionální
(citový zážitek)
Baroko
upraveno podle M. Svejkovské, dostupné z Metodického portálu www. rvp.cz
Organizace výuky:
• skupinová práce (čtyři skupiny);
• pro tercii / 8. třídu, ale možné i pro septimu / 3. ročníky SŠ
• dvě vyučovací hodiny
Průběh výuky:
1. Automatickým psaním během Bachovy skladby každý píše vše, co o
baroku zatím ví: https://www.youtube.com/watch?v=H4wZuChnb6M
• Po jedné charakteristice sdílejí nahlas, vzájemně si naslouchají,
neopakují již vyřčené.
• (2,47´+ 4´)
2. Potvrzujeme/vyvracíme hypotézy o baroku; každá
skupina jednu. Vyhledáváme na internetu.
Vytváříme myšlenkovou mapu. Sdílíme. (10 až 15
min.)
• Baroko jako doba temna.
• Jezuité jako nositelé baroka.
• Baroko jako symbol rekatolizace.
• Baroko jako poslední jednotný styl celé Evropy.
3. Pracujeme s latinskými termíny. Každá skupina si vylosuje jeden,
nejprve žáci napíší odhad, co asi znamená, domněnku si pak ověří na
internetu. Představí ostatním skupinám (10 až 15 min.).
• Libri prohibiti.
• Memento mori.
• Theatrum mundi.
• Vanitas vanitatum.
Knihy byly zakázány.
Pamatujte na smrt.
Divadlo světa.
Marnost nad marnost.
5. Jan Amos Komenský. Každý za sebe 1. napíše 5 klíčových slov ze
života a díla J. A. K.; 2. přemýšlí nad tím, z čeho bral Komenský sílu; 3.
do jaké míry se Komenského vize o českém školství naplnily?
• Staleté kořeny (8,17)
• https://www.youtube.com/watch?v=dUW9Chv-ASc
• Dějiny udatného českého lva (2,50)
• https://www.youtube.com/watch?v=lnfsK8j5rec
6. Ctnosti a neřesti – tehdy a dnes, dnes a tehdy? (zbytek hodiny)
• Každá skupina navrhne jednu ctnost a jednu neřest současnosti.
• K těm barokním pak vytvářejí živý obraz – ostatní hádají, o kterou
z nich jde: http://www.zapadoceskebaroko.cz/cz/zajimavosti/barokni-
ctnosti-a-neresti
7 smrtelných hříchů
http://www.zapadoceskebaroko.cz/cz/zajimavosti/barokni-ctnosti-a-neresti
Pýcha (superbia)
Nejvážnější hřích, ze kterého pochází ostatní smrtelné hříchy. Je s ním spojován sám Lucifer. Za pýchu
můžeme označit takové vlastnosti, jakými jsou narcismus, namyšlenost, nadutost, povýšenost nebo
opovrhování druhými.
Lakota (avaritia)
S tímto hříchem je spojován démon Mamon. Ten je spojen s nezřízenou touhou po majetku,
přepychem, nenasytností, hrabivostí, ale též s krádežemi a úplatkářstvím. Bývá označován jako hřích
přemíry.
Závist (invidia)
S tímto hříchem je spojován démon Leviatan. Lidem trpící závistí zašívali zavřené oči drátem, jak
v druhé části své Božské komedie – Očistci – uvádí Dante Alighieri. Závist je spojená s žárlivostí, kdy
člověk touží získat majetek či další hmotné či duševní statky i za cenu zavrženíhodných činů.
Hněv (ira)
S tímto hříchem je spojován zlý démon a nepřítel Boha a lidstva Satan, který je protivníkem Ježíše
Krista. Z tohoto důvodu se z něho stává Antikrist a zároveň je chápán jako synonymum zla. Mezi hřích
Hněvu patří též nenávist, vztek, násilí, předsudky, diskriminace, ale též množství nekontrolovatelných
pocitů zlosti a nenávisti. Lidé trpící tímto hříchem se neštítí vraždy a genocidy.
Smilstvo (luxuria)
S tímto hříchem je spojen démon Asmodeus, neboli ďábel rozbíjející manželství.
S tímto hříchem se pojí chtíč, znásilnění nebo zvrhlost. Přes svůj původní význam
jako jakékoliv přemrštěné touhy po sexuálním uspokojení je dnes vnímán jako fyzické
naplnění této touhy. Dante Alighieri označuje chtíč za „přílišnou lásku k jiným“.
Obžerství (gula)
S tímto hříchem je spojen démon Belzebub. Hřešící člověk trpí nenasytností, a to
především v oblasti přespřílišného požívání nápojů a potravin.
Lenost (acedia)
Démonem tohoto hříchu, který byl původně hříchem smutku, je Belfegor. Člověk
trpící tímto hříchem nechce využít svých schopností, odmítá starat se o sebe i o
druhé. Zároveň odmítá uposlechnout hlas svého svědomí. V současném výkladu se
jedná o apatii nebo depresi.
7 ctností
Pokora (humilitas)
Člověk si uvědomuje a pociťuje svoji nedokonalost, která může pocházet z pocitu vlastní
slabosti a nedokonalosti vůči požadavkům vyšších bytostí. Takový člověk se chová skromně,
není sobec a má respekt, přičemž není oslněn vlastní osobností.
Štědrost (liberalitas)
Opak lakoty, potlačuje chamtivost nebo egoismus. Bývá spojována s velkorysostí, láskou,
uskutečňováním šlechetných činů a myšlenek. Zároveň je středem mezi zmíněnou lakotou
a rozhazovačností.
Přejícnost (humanitas, charitatis)
Ctnost charakterizuje laskavost, lidskost, obdiv a charita. Nechybí ani soucit nebo přátelství
bez předsudku.
Mírumilovnost (patientia)
Tuto ctnost charakterizuje shovívavost a odolnost snášet utrpení dosažené sebeovládáním,
umírněností a zdrženlivosti. Konflikty jsou řešeny mírumilovně i přesto, že druhá strana
může činit násilné věci. Vyjadřuje i schopnost odpuštění, smilování se nad hříšníky. Mezi
vlastnosti náležející k této ctnosti náleží i trpělivost, shovívavost a vyrovnanost.
Cudnost (castitas)
je ctnost spojená se zdrženlivostí, bezúhonností a čistotou duše.
Zahrnuje přísnou mravní čistotu, prospěšnost a dosažení čistoty
myšlenky pomocí vědomého zdokonalování se.
Střídmost (frenum)
je spojena se sebekontrolou, zdrženlivostí, umírněností a sebeovládáním
se.
Činorodost (industria)
Tuto ctnost charakterizuje energická pracovní morálka spojená s dobrým
hospodařením s čase, ale také s úsilím, pracovitostí, pílí, přičinlivostí
a iniciativou. Zároveň se takový člověk vyvarovává hřichu Lenosti.
Práce s textem
Práce s
(didaktickým)
textem
jejich využití směřuje
k osvojení nových poznatků,
jejich rozšíření a prohloubení.
metoda založená na
zpracovávání textových
informací,
Co tvoří
didaktický
text?
•verbální informace, instrukce,
•příklady ilustrující tyto informace
•otázky a učební úlohy
•klíčová slova (grafické zvýraznění)
•přílohy (mapky, schémata,
rozšiřující informace)
•rejstříky
Žák dokáže:
• vyčlenit a označit v textu (podtržením, barevným zvýrazněním) klíčové
informace a hlavní myšlenky
• stanovit vztah mezi těmito informacemi (pojmy)
• uspořádat klíčové informace podle určitého kritéria
• vyjádřit uspořádané informace graficky
• prezentovat obsah textu vlastními slovy
• zaujmout k hlavním myšlenkám textu vlastní stanovisko
• zformulovat otázky k textu
• doplnit text vlastním hodnocením, komentářem
Vybrané
metody
práce s
textem -
SQ4R
• S (survey – dělat přehled, odhadovat,
prohlížet): rychlá, předběžná orientace
v textu (nadpisy, záhlaví, různá členění textu)
• Q (questions – otázky): kladení si otázek,
postihujících to, co již čtenář zná a co je pro
něho doposud neznámé
• 4R (read – číst, reflect – uvažovat, svědčit o,
recite - vyjmenovat, opakovat si, review –
zhodnotit, přezkoumat, posoudit):
Vybrané metody práce s textem - SQ4R
•Podrobnější čtení textu, pořizování stručných
poznámek a záznam průběžných otázek,
•nalezení vztahů mezi informacemi,
•zapamatování si klíčových informací a jejich
zpětné vybavení (na základě otázek vztahujících
se k textu)
•přehledné shrnutí informací získaných z textu.
Vybrané metody
kritického myšlení
• Metoda I.N.S.E.R.T.
• Podvojný deník
• V-CH-D
• Zpřeházené věty
• Myšlenková mapa
• Volné psaní
Metoda I.
N. S. E. R. T.
I interactive interaktivní
N noting poznámkový
S system for systém pro
E effective efektivní
R reading and čtení a
T thinking myšlení
Co
znamenají
značky
„√“ - potvrzuje to, co již víme
- mínus tam, kde je informace, která je v rozporu
s tím, co jsme si mysleli, že víme
+ plus tam, kde v textu narazíme na zajímavou
novou informaci
? otazník tam, kde něčemu v textu nerozumíme
nebo kde bychom rádi měli další informace
Podvojný
deník
• Působení textu na žáka - co pozitivně, negativně a proč?
Nad textem přemýšlí a vytváří další otázky.
• Postup:
• Žáci si na papír nakreslí velké T.
• Na levou stranu píší část textu, která na ně silně
zapůsobila nebo jim připomněla vlastní zážitek, nebo
tvrzení, s nímž se neztotožňují.
• Na pravou stranu napíší komentář právě ke svým
poznámkám na levé straně.
PROČ? Co je přimělo napsat právě ji? Co jim to
připomnělo? Jakou další otázku to v nich vyvolalo?
• CO na mě zapůsobilo? S čím nesouhlasím.
• Komentář PROČ; Jaké otázky to ve mně vyvolalo
Podtrhávání
klíčových
pojmů/hlavních
myšlenek
• zachytit a podtrhnout (barevně si označit)
nejdůležitější informace v psaném textu;
• z podtrhaných vět lze naučit žáky tvořit si vlastní
poznámky.
• nejjednodušší varianta = přepsat podtrhané věty či
hesla.
• náročnější varianta = převedení vět do sousloví a
hesel (tj. přemýšlet o jejich významu a snažit se je
slovně redukovat, ovšem nikoli na úkor smyslu).
Metoda V-CH-D
• V CH D
Víme Chceme vědět Dověděli jsme se
• VÍME
- ptáme se žáků, co k danému tématu vědí oni sami (klíčová fakta)
• CHCEME VĚDĚT
- co dalšího se žáci k danému tématu chtějí dozvědět – co je zajímá
• CO JSME SE DOZVĚDĚLI
- když žáci dočtou text, zapíší hlavní informace, které se dozvěděli
Postup
techniky V-
CH-D:
• Žáci si rozdělí papír na tři sloupce:
Víme, Chceme vědět, Dověděli jsme se.
Na začátku si napíší vše, co k danému tématu vědí
(sloupec V),
dále napíší své otázky, co by se chtěli dovědět (CH),
pak následuje čtení textu (během čtení si mohou
tvořit poznámky – podtrhávat, vypisovat). Po
přečtení textu doplní sloupeček D o nové
informace.
Zpřeházené věty/zpřeházené odstavce
K porozumění textu:
• žáci seřazují jednotlivé informace podle určitých pravidel (tematických, časových).
• vhodné do motivační části vyučování, kdy se žáci aktivně zapojují do dešifrování nového
tématu.
Postup techniky:
• Jednotlivé lístky jsou zpřeházené. Žáci je musí nejprve přečíst samostatně. Následně se je
skládají podle logické návaznosti.
• žáci vymýšlí pro jednotlivé odstavce nadpisy (hesla či věty, které nejlépe vystihují obsah
odstavce).
• vy-12-inovace-18-stare-povesti-ceske.pptx (live.com)
Zpřeházené věty
V textu máte očíslované věty, ale nejsou ve správném pořadí. Poradíte si s tím? Zapište správné pořadí
čísel do tabulky:
1. Četl jsem si totiž velmi napínavou knížku.
2. Věděl jsem, že se budu muset nadlouho
rozloučit s kapesným, abych mohl zaplatit
rozbité dveře.
3. Dostal jsem za úkol Jiříka hlídat.
4. Také teď se Jiřík dostal do ráže.
5. V pátek odpoledne maminka přivedla
Jiříka ze školky a šla nakoupit.
6. Nasadil si indiánskou čelenku a s
válečným pokřikem se na mne vrhl.
7. Kromě toho uhlídáte spíš pytel blech než
našeho malého Jiříka.
8. Ozval se řinkot skla a Jiříkův výkřik.
9. Vší silou se snažil stáhnout mě z gauče.
10. Co se stalo?
11. Převržená židle prorazila skleněnou výplň
dveří.
12. Prudce jsem se po něm ohnal.
13. Všude byly střepy, ale malý indián byl
naštěstí celý.
14. Zděšeně jsem vyskočil.
15. Jiřík divoce uskočil a vrazil do dřevěné
židle.
16. Tatínek také ještě nebyl doma.
17. Rychle jsem všechno pečlivě uklidil.
18. Nebyl jsem tím právě nadšený.
• Řešení
• 5 16 3 18 1 7 6 9 12 4 8 10 15 11 14 13 17 2
Návrh další
práce
pro mladší žáky - nakreslit osnovu děje namísto
vymýšlení nadpisů pro odstavce. Poté text převyprávět.
Pro osvojení techniky zvolíme:
známý text (pohádku, dětský příběh,…).
kreslenou osnovu zpřeházíme.
nejprve ji seřazujeme a pak slovně popisujeme (nakonec
lze společně vymýšlet i stěžejní myšlenky).
Myšlenková
= mentální
mapa
Nejjednodušší
metoda práce
s textem, žák
píše asociace
k určenému
heslu;
k diagnostice, odhalení nesprávného
uvažování žáka a k poznání jeho
myšlenkových pochodů;
užívá se v motivační části, ke zjišťování
žákova prekonceptu;
formulace „strohých koster“, cíleně
kombinují různé typy a velikosti písma,
barvy, obrázky, čáry, jednoduché náčrty,
maximálně sdělné a jasné schéma i
úsporné.
Volné psaní
Metodou volného psaní
přijdete na kloub mnoha
problémům | ProNáladu.cz
(pronaladu.cz)
https://www.pancelcino.cz/tajemstvi-
volneho-psani/
• prostor pro vyjádření znalostí a pocitů (fyzické
potíže – bolest hlavy, únava,…) i emotivních
postřehů (nezájem, radost, smutek…).
• Prioritně jde o obsahovou stránku textu (žákovy
myšlenky, znalosti, postřehy, atd.).
Postup volného psaní:
• V počátcích nácviku je dobré žákům určit slova,
která by měl text obsahovat.
• V dalším období už ponecháme na vlastním
rozhodnutí.
• Nutné je vymezení času, který musí žáci vždy
dodržet.
Druhy a
formy
otázek
1. otázka zjišťovací – slouží pouze k vybavení faktů
(např.: Kdy byla založena UK?)
2. otázka otevřená – např.: Jak lze vysvětlit
mořský příliv a odliv?
3. otázka zavřená - Jak zní odborný název pro
tvarosloví?
4. otázka konvergentní a divergentní – v prvním
případě se vyžaduje známá, jednoznačná
odpověď(např.: Kolik je 4:2?), v druhém případě se
očekává postižení nových souvislostí (např.: Kolik
vymyslíš příkladů, aby výsledek byl 100? )
Druhy a
formy
otázek
5. otázka na pozorování – např.: Co se stane
s cukrem, který vsypete do vody?
6. otázka problémová – např.: Proč se u nás ve
střední Evropě střídají roční období?
7. otázka na posouzení situace – např.: Co by se
stalo, kdyby druhou světovou válku vyhrálo
Německo?
8. otázka rozhodovací – např.: Václavské náměstí
najdete v Praze nebo v Plzni?
Hodně zdaru
• Ať se vám daří
najít výukovou
metodu, která
přinese efekt a
radost žákům i
Vám.
HH