Inteligence
Zkoumání
Měření
Teorie
Co je inteligence a jak ji definovat?
Jednoznačná odpověď neexistuje.
Lidé se liší svými schopnostmi počínat si správně v různých situacích a svými
schopnostmi vykonávat práce či řešit některé úkoly.
Pojem poprvé použit v Cicerově překladu Platónova a Aristotelova pojmu
rozumového poznání jako samostatné a řídící složky duše (Balcar, 1983).
Pojem inteligence ve vztahu k rozumové činnosti použil poprvé F. Galton
(1822-1911)
F. Galton nahradil pojem habilité. Rozlišoval mimořádné nadání (high ability) a
nadprůměrné nadání (moderate ability)
= schopnost, dovednost, chytrost, který zavedl průkopník psychologických
testů A. Binet (1857-1911).
Lexikální původ slova:
Inteligence
 Latinsky intellegere – pochopit, uvědomit si; inter – uprostřed mezi;
legere – myslet, vybírat, shromažďovat, mluvit
 Intelligence – angl. zpráva, novinka, informace (především ve spojitosti
zprávy od špionů)
 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (i ASCS)
• Schopnost chápání a samostatného myšlení
• Společenská vrstva tvořená duševně pracujícími lidmi
Intelekt
 Latinsky intellectus – rozlišování, vnímavost, úsudek, chápání,
porozumění
 Akademický slovník cizích slov (ASCS) – schopnost myšlení,
racionálního poznání, rozumu
Motto:
Inteligentní člověk dokáže rozpoznat v chaosu řád a naopak v řádu
chaos.
INTELIGENCE
o psychická vlastnost, která se řadí mezi schopnosti
o označení pro obecnou strukturu rozumových
schopností, které určují způsob orientace (tj.
porozumění), a obvykle nějakým způsobem ovlivňují i
chování.
o abstraktní, hypotetický konstrukt, který vyvolal mnoho
mýtů.
Definice inteligence – uznávaní světoví psychologové
W. Stern:
Inteligence je všeobecná schopnost individua vědomě orientovat
vlastní myšlení na nové požadavky, je to všeobecná duchovní
schopnost přizpůsobit se novým životním úkolům a podmínkám.
D. Wechsler:
Inteligence je vnitřně členitá a zároveň globální schopnost individua
účelně jednat, rozumně myslet a efektivně se vyrovnávat se svým
okolím.
J. P. Guilford:
Inteligence je schopnost zpracovávat informace. Informacemi je
třeba chápat všechny dojmy, které člověk vnímá.
Inteligence
IQ (inteligenční, intelektová)
EQ (emoční)
SQ (sociální, duchovní)
Praktická inteligence
Machiavelliánská inteligence
Umělá inteligence
PQ (fyzický kvocient)
CQ (kreativita)
AQ (kvocient nepřátel)
Levá a pravá mozková hemisféra
Současnost: Samotné vysoké IQ neznamená automaticky úspěch.
Důležitými faktory jsou i další ukazatele a jejich vzájemný poměr, vzztah
jednotlivých faktorů navzájem
MĚŘENÍ INTELIGENCE
• 19. – zač. 20. stol.
(1822–1911)
dílo Dědičný génius (1869) zaměřené na studium intelektových schopností.
Inteligenci je možné zjišťovat na základě měření senzorických schopnost
Hypotéza: Čím vyšší je úroveň senzorické diskriminace, tím vyšší je úroveň
inteligence.
Vychází k názoru J. Locka:
„Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech.“
F. Galton (1822–1911)
dílo Dědičný génius (1869) zaměřené na studium intelektových
schopností.
Inteligenci je možné zjišťovat na základě měření senzorických
schopností jedince.
Hypotéza: Čím vyšší je úroveň senzorické diskriminace, tím vyšší je
úroveň inteligence.
Vychází k názoru J. Locka: „Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve
smyslech.“
(1822–1911)
dílo Dědičný génius (1869) zaměřené na studium intelektových schopností.
Inteligenci je možné zjišťovat na základě měření senzorických schopnost
Hypotéza: Čím vyšší je úroveň senzorické diskriminace, tím vyšší je úroveň
inteligence.
Vychází k názoru J. Locka:
„Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech.“
TESTOVÁNÍ INTELIGENCE
Kraniometrie - inteligence lidí měřena podle rozměrů jejich lebek. Měření
vycházela z předpokladu, že intelektuální schopnosti souvisejí s velikostí
mozku.
P. Broca (1824-1880) vážil mozky již zemřelých velikánů, např. Turgeněva
(asi 2000 g), France (1017 g), Gausse (1492 g) a jiných. V případě, že
mozek nebyl již k dispozici, naplnil lebku olověnými broky, které potom
zvážil. Mozek samotného Brocy vážil 1424 g (průměrný lidský mozek má
hmotnost 1200 až 1500 g).
F. Galton – měření inteligence měřením lidských rozměrů. Zřídil
antropometrickou laboratoř, kde si zájemci mohli za 3 pence nechat změřit
ostrost zraku a sluchu, vizuální pozorování (znakem inteligence byly
považovány citlivé smysly), dýchání, dobu reakce, sílu tahu a stisku, sílu
úderu, rozpětí paží, výšku, váhu a rozměry hlavy. Výsledkem měření byl
percentil, který charakterizoval, do jaké části obyvatelstva proband patří.
Francis Galton
1822-1911
• sociální darwinista
• nadání – biolog. Základ
• shromáždil životopisná fakta 180 prominentních vědců z různých oborů, u 99 z nich
byl přitom schopen posbírat údaje o jejich pořadí mezi sourozenci. 48 % procent z
nich byli prvorození synové nebo jediní synové v rodině (nebral v úvahu dívky, je
tedy teoreticky možné, že chlapce označuje za „prvorozeného syna“ i přesto, že se
narodil jako poslední, pokud byli všichni jeho starší sourozenci sestry.
• později narozené děti mají větší sklony být revoluční, jak coby vůdcové, tak i vědci, a
jsou tedy nejspíše mnohem kreativnější nežli prvorozenci.
• zakladatelem eugeniky (1883) = věda zaměřené na zlepšení genetické výbavy lidstva
• partneři by měli být vybírání na základě zkoušek jejich schopností, tedy s ohledem
na genetickou kvalitu potomstva
• doporučoval, aby jedinci s nejlepšími výsledky dostávali finanční podporu, která by
jim usnadnila sňatek a péči o potomstvo
 obdiv k Ch. Darwinovi - eugenika
 testy elementárních tělesných a senzomotorických reakcí – vytvořil baterie
testů
 rychlost pohybu ruky, rozdílové prahy u různých smyslových orgánů,
reakční čas na zvuk, časový interval mezi prezentací barvy a jejím
pojmenováním, přesnost rozdělení padesáticentimetrové úsečky na
polovinu, posuzování délky časového intervalu a počet písmen
zapamatovaných po jediné prezentaci aj.
 využil rozsáhlý soubor údajů k výpočtu korelací mezi získanými výsledky z
testů a srovnal získané skóre studentů a jejich studijní výsledky. Výsledné
korelace byly velmi nízké (r. 1901)
 testy neumožňují validní predikci studijních výsledků nebo intelektuálních
schopností
 testy do ústraní po vytvoření Binetových
 testové baterie tvořené převážně zkouškami senzorických schopností jsou
pro měření intelektových schopností nevhodné
James McKeen Cattell
1860-1944
Binet, Simon, Stern
Inteligence x nadání (samostatné pojmy)
Inteligence základním pojmem pro vysvětlení nadání
Alfred Binet (1857-1911)
- identifikace méně schopných žáků (pověření ministerstva), kteří
potřebují odlišný přistup (než v běžné povinné školní docházce)
Théodor Simon (1972-1961)
- testy - úkoly, otázky, mentální a chronologický věk, poměr
- varování - nebezpečí
William Stern (1871-1938)
- IQ, poměr inteligenční kvocient
Měření inteligence
• Ministerstvo školství ve Francii (1904): potřeba vyvinout techniky, které umožní
odhalit děti, které pro nedostatek nadání potřebují ve školách speciální péči.
• Alfred Binet a Theodor Simon (1905): úkol odhalit děti, jejichž zařazení do
normálního žákovského kolektivu mohlo činit potíže. Vypracovali soubor 30 různě
obtížných úloh z různých běžných situací zaměřených na měření schopnosti
úsudku, porozumění a logického myšlení. Každá stupnice byla skórována jako
„uspěl – neuspěl“. Test nechal vyřešit určitému vzorku lidí a výsledky statisticky
zpracoval. Vznikla tak stupnice, pomocí které měřil tzv. mentální věk. Úroveň
intelektu pak charakterizoval rozdílem fyzického a mentálního věku. „škálování
podle věku“.
• 1916 L.M.Terman – revize Stanford-Binetova inteligenční škála
• Stern definoval inteligenční kvocient, zavedl (1912) IQ jako poměr mentálního a
fyzického věku:
IQ = 100 x mentální věk/fyzický věk
Jako normu průměrné inteligence uvedl hodnotu 100.
IQ se stanovuje obvykle v hodnotách 20 - 210.
Počítání IQ – William STERN
IQ = MV (mentální věk) / CHV (chronologický věk) x 100
Např.:
10 v MV dosáhne desetileté dítě: IQ = 10/10 x 100 = 100
10 v MV dosáhne výsledku jako dvanáctiletý, výsledný IQ?
Různé stupnice nadání podle IQ
IQ podle Gagného
- extrémně nadaní – nad 165
- výjimečně nadaní – 155-164
- vysoce nadaní – 145-154
- středně nadaní – 135-144
- mírně nadaní – 120-124
IQ podle Nodrbyho
- velmi vysoce nadaný jedinec – nad 175
- Výjimečně nadaný jedinec – 160-174
- vysoce nadaný jedinec – 145-159
- nadaný jedinec – 130-144
- bystrý jedinec - 115-129
Hodnoty IQ
 nad 140 = genialita - asi 0,2 % populace
Inteligence géniů. Absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost.
• 130–139 = vysoký nadprůměr – výjimečná superiorní inteligence
Mimořádné předpoklady pro tvůrčí činnost, vynikající manažeři nebo odborníci.
Dosahuje 2,8% populace.
 110–129 = nadprůměr – 20 % populace
• do 120 bodů - nadprůměrná inteligence. Vystuduje vysokou školu, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní
místo. Dosahuje 12 % populace.
• do 110 bodů - vysoce průměrná inteligence. Může vystudovat i vysokou školu, s potížemi.
Důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie. Dosahuje 25% populace.
• do 100 bodů - Průměrná inteligence. Dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení.
Dosahuje 25 % populace.
• do 90 bodů - Slabě podprůměrná inteligence. Dokáže absolvovat základní školu a dobře se uplatnit v manuálních
profesích. Dosahuje 10 % populace.
Hodnoty IQ do 80
4 stupně mentální retardace, český výraz slabomyslnost
• do 80 bodů - podprůměr – slaboduchost. Nižší stupeň mentální
retardace. Dříve označovaná jako debilita. S problémy zvládne
základní školu, úspěšný v zvláštní škole. Dosahuje 10 % populace.
• do 70 bodů - lehká mentální retardace, oligofrenie, dříve debilita. Jeli
dobře veden, zvládne zvláštní školu. Dosahuje 7 % populace.
• do 50 bodů - střední mentální retardace, slabomyslnosti, dříve
imbecilita. Nevzdělavatelný, ale osvojí si sebe obslužné návyky.
Dosahuje 2 % populace.
• do 20 bodů - těžká mentální retardace, slabomyslnost, dříve idiotie .
Nevzdělavatelný a nevychovatelný. Dosahuje 0,2% populace.
SAVANT
syndrom učence, idiot savant
Savantův syndrom
- osoba s významným mentálním postižením vykazuje určité schopnosti, které jsou
daleko vyšší než průměr
- znalosti, s nimiž savantové excelují, jsou obecně spjaty s pamětí (rychlý výpočet,
umělecké schopnosti, tvorbu map, znalost čísel, kalendáře nebo hudební schopnosti)
- vrozené i získané (poranění mozku, otřes, epileptický záchvat)
- autističní savanti – odhad, až jeden milion lidí. U osob s autismem určitý stupeň
savantního syndromu. Výjimečné osoby – srovnání autista a savant. Údaje ne každý
autista je savantem a ne každý savant je autistou. Pravd. ale stav úzce souvisí.
- u žen méně časté než případy mužů
- první lékařský popis stavu r. 1783
Gaussova křivka
normální rozložení pravd. inteligence
Johann Carl Friedrich Gauss
Binetovy testy inteligence - obavy
Alfred Binet
Cílem testů a zkoušek mělo být orientační zjištění, které mělo naznačit, jak
a ve kterém směru s jednotlivými dětmi pracovat.
- usuzoval, že lidská inteligence je mnohem složitější, než aby ji bylo
možno vyjádřit jediným číslem
- bával se, že mechanické užívání testů povede k mnoha chybám
- nekompetentnost uživatelů.
Opakovaně a důrazně varoval před mechanickým značkováním, které
bude děti poškozovat (Vesmír, 2001).
Hypotéza: Inteligence je vrozená, neměnná vlastnost.
Na základě hypotézy jen krok k tvrzení, že „slabomyslní“ rodiče
(mentální retardace) budou nekontrolovatelně a ve velkém
přivádět na svět další slaboduché potomky, a proto je třeba
uvažovat, jak by se jim v tom dalo zabránit.
Dvě cesty realizace: izolace jedinců nebo sterilizace.
Historie a realita
Zne/vy-užití testu inteligence?
USA
1914 Goddard navrhl zahájit sterilizace
Goddard aplikoval Binetovy-Simonovy škály i v případě přistěhovalců –
překvapivě velké množství z nich dosáhlo výsledku slaboduchosti a
nižších kategorií, vznikla obava ze zaplavení země negramotnými.
– kongres schválil zákon o zákazu vstupu těchto lidí do země.
Zvýšila se deportace údajně slaboduchých přistěhovalců
Eugenika vešla do lidské historie:
V roce 1931 mělo dvacet sedm států Unie schválený zákon o legalizaci
eugenické sterilizace a v průběhu následujících 30 let byly nedobrovolně
sterilizovány tisíce (63 000) duševně a sociálně narušených lidí,
mentálně postižených, epileptiků a věznů coby nositelů „defektních“ a
nežádoucích dědičných znaků
Zne/vy-užití testu inteligence?
Logo Druhého mezinárodního kongresu eugeniky (1921)
HRŮZNÝ ROZMĚR EUGENIKY
Ideologii nacistického Německa.
Josef Mengele
 Eugenika
 Jeho výzkum se skládal z hrubých operací a značně bolestivých testů
prováděných téměř vždy bez narkózy. Šlo o amputace, lumbální punkce,
tyfové infekce a úmyslně infikovaná zranění, aby bylo možno sledovat
reakce. Mengele vstřikoval různé roztoky pod kůži na hlavě, aby změnil
barvu vlasů, nebo do očí, aby změnil jejich barvu na modrou. Pokud
pokusné dvojče zemřelo, zabíjel Mengele okamžitě i druhé dvojče, aby
jejich pitvy mohly proběhnout simultánně. Při testování odolnosti vězňů
používal elektrické šoky. Mnohé z pokusných dvojčat nepřežilo. Používal
rentgenové záření pro pokusy se sterilizací žen.
 Svědkové, kteří Osvětim přežili, uvádějí stovky případů bestiálních a
krutých Mengeleho experimentů. Někdy projevoval známku laskavosti, aby
vzápětí ve jménu vědy dítě podrobil krutým pokusům.
Inteligence – pohled současnosti
Genetika x prostředí
Dnes častý názor:
 Vliv genotypu, tj. vrozené dispozice zahrnuje 70 – 75 %
 Vliv prostředí 25 – 30 %
Kulturní vlivy:
 některé etnické skupiny mohou v testech vytvořených v jiných kulturách
selhávat – například projevy praktické inteligence v Čechách a v
prostředí např. Grónska
 selhávání v testech může vytvořit hrozbu stereotypizace – např.
zařazování romských dětí do základní školy praktické???
 dle výzkumů není možné formulovat validní závěry o vrozených rasových
rozdílech v inteligenci.
„g“ faktor
Z originálu The G Factor, Thomas J. Hally, který vyšel v Mensa International Journal květen 2012, přeložil Petr Psutka. Článek je
kapitolou z autorovy knihy Concepts of Intelligence
Linda S. Gottfredsonová, článek The General Intelligence Factor
Linda S. Gottfredsonová uvádí, že lidé
 s mírně podprůměrným IQ mají:
- 88× vyšší pravděpodobnost, že nedokončí střední školu
- 7x vyšší pravděpodobnost, že skončí ve vězení
- 5x vyšší pravděpodobnost, že budou v dospělosti žít v chudobě,
 než lidé s IQ mírně nad průměrem.
s podprůměrným hodnoceným IQ
 o 50 procent vyšší pravděpodobnost, že se rozvedou.
. Obecně platí, že země dosahují mezigenerační zvýšení 5 až 25 bodů. Největší přírůstky se
zdá se objevují v testech zjišťujících tzv. fluidní (vrozenou) inteligenci (Gf) spíše nežli v těch,
které zjišťují krystalickou (založenou na zkušenostech a dovednostech získaných učením)
inteligenci (Gc).
Dokonce ve vědeckém světě má IQ pouze slabou souvislost s dosaženými úspěchy u lidí,
kteří jsou dostatečně inteligentní na to, aby se stali vědci. Výzkumy například ukazují, že
vědec, který má IQ 130, má stejnou pravděpodobnost získat Nobelovu cenu jako ten, jehož
IQ je 180 (Hudson, L., 1966). Contrary Imaginations: A Psychological Study of the English
Schoolboy, London: Methwen.
IQ podle národností
Průměrné IQ osob ve vyspělých zemí stoupá, pomalu, ale
stále (jednoznačné do 80. let 20. stol.)
Tento fenomén pojmenován Flynnův efekt
Jedná se pravd. o důsledek vlivu prostředí (rozvinuté
školství probouzející v žácích logické myšlení, úroveň
společnosti, stravování aj. ).
Některé studie ukazují opak (kalkulačky, digitalizovaný svět,
chytré telefony aj. )
Vyspělost a ekonomická síla států
do určité míry závisí na inteligenci
jejich obyvatel
 http://iqtest-narodu.wz.cz/
 Výzkum Lynna a Vanhanena (2006) týkající se souvislosti IQ a
ekonomického vývoje
 dr. Stránský„inteligence se snižuje“
 Výzkumy ukazují, že přírůstky IQ jsou v různých zemích různé
https://deti.mensa.cz/index.php?pg=odborne-informace--identifikace-nadani--testovani-inteligence&aid=61
Rozložení inteligence
Červená a žlutá značí oblasti s velmi nízkou inteligencí obyvatel
Zelená oblasti s vysokou inteligencí
Modely inteligence
Spearmanův model dvou faktorové inteligence
Cattellova fluidní a krystalická inteligence
Guilfordův strukturální model intelektu
Sternbergova triarchická teorie inteligence (analytická, praktická, kreativní)
Gardnerova teorie mnohočetné inteligence
Golemanova emoční inteligence
Charles E. Spearman
1863-1945
 průkopník tzv. faktorové analýzy
 teorii třídění charakteristických vlastností na základě statistické analýzy výsledků IQ testů
 termín „g-faktoru“
 předpokládal, že g-faktor je druhem „zrcadla“ neboli odrazem inteligence jedince
 inteligence se skládá z obecného fakturu „g“ a specifických faktorů „s“
 „g“ obecný faktor, řešení složitějších úkolů
 g-faktor postihuje všechny mentální schopnosti a předurčuje výkonnost jednotlivce
 dokáže-li někdo řešit určitý okruh problémů, dokáže také zároveň řešit i problémy jiného
typu
 při testování inteligence se vychází z jednoho všeobecného testu a jeho výsledku v
hodnotě inteligenčního kvocientu (IQ)
 k tomuto účelu se nejčastěji používají např. Ravenovy progresivní matice (RMP viz dále).
 experimentálně potvrzeno, že úspěšní řešitelé toho testu jsou rovněž úspěšní v testech
zaměřených na speciální schopnosti např. verbální, numerické, paměťové apod.
 specifické faktory se projevují při řešení již jednoduchých úkolů
Dvoufaktorový model IQ
Ravenovy progresivní matice
Elementární kognitivní úlohy
.
Autorem testů je anglický psycholog
John Carlyle Raven (1902-1970), který při
tvorbě psychometrického diagnostického
prostředku vyšel z dvoufaktorové teorie
schopností podle Ch. Spearmana
Dokáže-li někdo řešit určitý okruh problémů, dokáže také zároveň řešit i problémy jiného typu.
Při testování inteligence se vychází z jednoho všeobecného testu a jeho výsledku v hodnotě
inteligenčního kvocientu (IQ).K tomuto účelu se nejčastěji používají např. Ravenovy matice.
Experimentálně bylo potvrzeno, že úspěšní řešitelé toho testu jsou rovněž úspěšní v testech
zaměřených na speciální schopnosti např. verbální, numerické, paměťové apod.
Četné další studie potvrdily Galtonovy závěry a zájem o pořadí v rodině a výjimečnost trvá i
nadále. Korelace mezi prvorozeností a výjimečností je, jak se zdá, omezena na určité typy
vědeckých výkonů, protože později narozené děti mají větší sklony být revoluční, jak coby
vůdcové, tak i vědci, a jsou tedy nejspíše mnohem kreativnější nežli prvorozenci.
V roce 1973 zveřejnili Lillian Belmont a Francis Marolla výsledky testu provedeného v téměř
celé mužské populaci 19letých Holanďanů (celkem 386 114 respondentů). Test zkoumal počet
sourozenců, pořadí narození a inteligenci (holandská verze Ravenových progresivních matic,
RPM). Výsledky ukázaly, že děti z větších rodin mívají v inteligenčních testech a testech
srovnávajících vzdělanost horší výsledky než jejich vrstevníci z menších rodin, dokonce i když
eliminujeme sociální skupinu. Prvorození shodně dosahovali v Ravenu lepších výsledků než
děti narozené později a až na několik málo výjimek znamenalo stoupající pořadí v řadě
sourozenců pokles v dosaženém výsledku testu, a to tak, že prvorození uspěli lépe než
druhorození, kteří naproti tomu měli lepší výsledky než třetí v pořadí narození atd. Nárůst
počtu sourozenců v rodině obvykle naznačoval pokles výsledků RPM, a to bez ohledu na
pořadí v rodině. Například třetí narozené dítě z rodiny se třemi dětmi dosahuje s velkou
pravděpodobností vyššího hodnocení než třetí dítě z rodiny se čtyřmi dětmi a třetí dítě z rodiny
s pěti dětmi dosahuje ještě nižšího hodnocení a tak dále.
Zdroj: https://deti.mensa.cz/index.php?pg=odborne-informace--identifikace-nadani--testovani-inteligence&aid=61
 Významný americký psycholog, výzkum v mnoha oblastech
 Inteligence je kombinací různých charakteristik jedince
 Zpočátku spolupracoval se Spearmanem
 Fluidní inteligence - vrozená schopnost učit se a nalézat efektivní řešení
problémů, jakýsi potenciál, který je možno kdykoli zaktivovat a využít při
běžném životě. Dána biologickou kapacitou mozku, umožňuje chápání
abstraktních a často nových vztahů, což se vyžaduje v testech zaměřených
na induktivní logické uvažování (kde člověk postupuje od specifického k
obecnému), jako je doplňování číselných řad a analogie. Stárnutím klesá
úroveň.
Krystalizovaná inteligence - založená na zkušenostech, na znalostech a
naučených dovednostech, a zároveň zahrnuje i slovní zásobu. Je to
schopnost využít takto získané znalosti při řešení problémů. Tento typ
inteligence je tedy silně kulturně determinován (úroveň rodin a inteligence
dětí). Je vytvářena ontogenetickou zkušeností a především vzděláváním.
Měří se testy všeobecných znalostí a testy slovními.
Raymond Cattell
1905-1998
Raymond Cattell
Joy Paul Guilford
1897-1987
„atomizace intelektu“
 kombinace tří kritérií: intelektových (mentálních) operací (procesů), intelektových činností
(produktů mentálních činností) a obsahů, kterých se intelektová činnost týká.
 r. 1959 první model se 120 elementárními schopnostmi. Vyjádření inteligence hodnotou IQ je možné
tedy na základě 120 faktorů.
 r. 1985 změna: rozdělil v modelu paměťové operace na zaznamenávání (recording) a uchovávání
(retention) informací. Model podobu 180 buněk (6 operací x 5 obsahů x 6 činností)
 Operace: Poznávání; Vštěpování do paměti; Uchovávání v paměti; Produktivní konvergentní
myšlení; Produktivní divergentní myšlení; Hodnocení
 Obsahy: Vizuální; Auditivní; Symbolický; Sémantický; Behaviorální
 Produkty: Jednotky; Třídy; Vztahy; Systémy; Transformace; Implikace
 Model je kritizován jako „čistě logický model“
Guilfordův strukturální model intelektu
Guilfordův model struktury
intelektu
Analytická inteligence - schopnost řešení problémů, zpracování informací efektivně,
kompletováním akademických úloh. Lidé s vysokým analytický IQ skládají testy
inteligence velice zdatně, stejně tak, jako různé zkoušky. Jsou velice schopni
kritického a analytického myšlení.
Kreativní inteligence - schopnost využít již existující zkušenosti, vědomosti a schopnosti
k úspěšnému a efektivnímu zvládání nových a neobvyklých situací. Lidé s vysokou
kreativní inteligencí mají výborný pohled na věc, představivost a jsou schopni formulovat
nové nápady a myšlenky. Tato inteligence je většinou v testech přehlížena.
Praktická inteligence - umožňuje využívat vědomosti a zkušenosti získané v minulosti k
adaptování, formování a přetvařování našeho prostředí. Jedinci s vysokou praktickou
inteligenci jsou schopní identifikovat faktory, které jsou zapotřebí k dosažení úspěchu a
jsou dobří v přizpůsobování se či měnění vlastního prostředí za účelem dosažení
sebou stanovených cílů.

analytická
kreativní
praktická
Robert Sternberg
1949
Triarchická teorie inteligence
.
• americký psycholog
• zpochybnil tradiční pojetí inteligence (1983)
• tvrdil, že logicko-matematická a jazyková inteligence jsou příliš
zdůrazňovány, co se odráží i v učebních osnovách škol
• multidimenzionální teorii inteligence
• popisuje osm nezávislých druhů inteligence, které vzájemně vytváří
inteligentní chování
• většina jedinců dokáže do určité míry využívat všechny druhy
inteligence, pro každého je typická jedinečná kombinace relativně
slabších a silnějších typů inteligence
• platí, že se jedná o potenciál
Howard Gardner
1943
Multidimenzionální teorie inteligence
Gardnerovy typy inteligence
Lingvistická
Logicko-matematická
Prostorová
Hudební
Tělesně-kinestetická
Interpersonální
Intrapersonální
Přírodovědná
+ Existenciální
Uvědomování si sám sebe: znalost vlastních emocí, citů, sebeporozumění
Kontrola impulzů, zvládání emocí, regulace nálad:
schopnost nakládat se svými city tak, aby odpovídaly situaci, např. „zklidnit vlastní
rozčilení, setřást ze sebe dnes tak běžné pocity, úzkosti, sklíčenosti či podráždění“
Sebemotivace: spojeno se schopností odkládat své uspokojení, ale také s potlačováním
zbrklosti a dalšími schopnostmi.
Vnímavost k emocím jiných lidí: empatie (vcítění)
Umění mezilidských vztahů: jde vlastně o rozvíjení a uplatňování empatie, uspokojivé
mezilidské vztahy závisí do značné míry na tom, zda je člověk „schopen vcítit se do
emocí ostatních a přizpůsobit tomu své jednání“.
Daniel Goleman
1946
Teorie emoční inteligence
Albert Einstein

Emoční inteligence není závislá na IQ.
Emoční inteligence velmi podstatně ovlivňuje úspěšnost jedince v rodině, na pracovišti,
v sociálních a intimních vztazích.
Stejně jako odvaha, představivost, inspirace jsou vlastnosti pomocí IQ neměřitelné.
EQ
Další druhy inteligence
1) Dispoziční inteligence
– vychází z výsledků testu a dotýká se oblasti obecné inteligence jako předpokladu k výkonu (G-faktor, dle
Cattelovy teorie fluidní inteligence). Vytváří předpoklad k učení, analýzy a syntézy problému apod.
2) Výkonová/behaviorální
– vychází z výsledků zájmů a spontánních aktivit dítěte v různých oblastech. Je kategorií s vyšším vlivem
prostředí a motivace. Kritériem pro posouzení je především frekvence realizovaných činností a porovnání
kvality produktů s vrstevníky.
3) Machiavelliánská inteligence
6) Umělá inteligence
„Lidské myšlení není nic víc než než určitý druh manipulace se symboly, ale současně, žer stroje mohou být
inteligentní protože jejich fungování je založena na práci se symbolickým systémem (např. strojový kód).
Pojem zavedli nositelé Nobelovy ceny Allen Newell a Herbert A. Simon
5) Morální inteligence
https://prehravac.rozhlas.cz//audio/3254926
Morální inteligence
Příklad morální inteligence a důrazu na morální hodnoty
MUDr. Vlasta Kálalová
S morálním usuzováním úzce souvisí vývoj myšlení. Souvislost s teorií J. Piageta.
Vývojem inteligence se zabýval také J. Piaget. Když vzniká inteligence, děti začínají
zkoumat svět a objevují jeho zákoutí. Postupem času si také začínají hrát a přesouvají se
na další stupeň morálního myšlení.
Piaget popisuje stadia morálního vývoje (šest stadií).
Morálka řeší otázku „dobra“ a „zla“, „správnosti a špatnosti“. Během svého vývoje
inteligence uspořádává realitu tím, že vytváří hlavní soubory činnosti, například schéma
trvalého předmětu, schéma času, prostoru a příčinnosti.
Druhy inteligence
1. Fluidní - vrozená, roste se schopností učit se. Lze měřit testy IQ. Projevuje se jako
schopnost řešit dobře definované - akademické problémy s jednoznačnou
odpovědí. Abstraktní inteligence dobře koreluje s úspěšností v akademickém
životě.
2. Krystalická – vyplývá ze zkušenosti (moudrost)
3. Abstraktní – řešit přesně zadané teoretické problémy. Koreluje s úspěšností v
akademickém životě.
4. Praktická – řešit problémy běžného života
5. Sociální – orientovat se v soc. prostředí, jednat s lidmi, reagovat na jejich podnět,
předvídat, počet přátel, zastávané společenské funkce aj. Měřením sociální
inteligence pomocí testů byla nalezena nízká korelace s abstraktní inteligencí
6. Emoční – vnímat své i cizí emoce, ovládat je (nedávno, Goleman)
Ingeligence x ideologie
http://www.americkecentrum.cz/mandelinka-bramborova-americky-brouk
Albert Einstein

10 největších géniů v historii
Nepochopení za života, pochopení až po smrti
https://epochaplus.cz/kdo-byli-nejvetsi-geniove-v-historii
/
zdroje
https://slideplayer.cz/slide/3190784/ Talent, Šárka Honsová, honsova@ffvs.cuni.cz
Literatura
I. Ruisel: Základy psychologie inteligence. Portál, Praha 2000.
N. J. Mackintosh: IQ a inteligence. Grada, Praha 2000.
H. H. Siewert: Inteligenční testy. Ikar, Praha 1997.
E. Butler, M. Pirie: Testy IQ. Svoboda-Libertas, Praha 1993.
https://casopis.mensa.cz/veda/inteligence_a_jeji_mereni.htm
Dále články
Pořadí mezi sourozenci a inteligence
IQ, inteligence, etnická příslušnost a pohlaví