7
Komunikace s osobami se zrakovým
postižením
Mgr. Dita Finková, Ph.D.
Cíle
Cílem kapitoly je nahlédnout do problematiky komunikace osob se zrakovým postižením. V prvé
řadě se zaměříme na vymezení pojmu komunikace, dále na vývoj komunikace u dětí obecně. Vysvětlíme,
jak komunikovat s jedincem, kterého doprovází vodicí pes, nebo jak nabídnout pomoc
jako náhodný průvodce. Seznámíme se s Braillovým bodovým písmem určeným pro nevidomé
jedince, dále se zaměříme na pomůcky, klasické i moderní, které umožňují těžce zrakově postiženým
osobám komunikovat se světem i mezi sebou.
Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni:
• vymezit pojem komunikace z obecného hlediska;
• vysvětlit, jaké obtíže se mohou objevit v oblasti komunikace a budování komunikačního systému
u dítěte se zrakovým postižením;
• popsat základní zásady komunikace s jedincem se zrakovým postižením v běžném prostředí,
dále v případě, že chceme nabídnout pomoc jako náhodní průvodci, nebo v situaci, kdy opět
nabízíme pomoc nevidomému, ale ten má k dispozici vodicího psa;
• zorientovat se v základní tabulce Braillova bodového písma;
• popsat pomůcky pro zrakově postižené a jejich využití při komunikaci osob se zrakovým posti-
žením.
Průvodce studiem
Téma komunikace u osob se zrakovým postižením je zajímavé tím, že nabízí možnost nahlédnout
do specifického systému komunikace, který je nepostradatelný pro nevidomé jedince. Nejen Braillovo
písmo, ale i jeho aplikace s využitím specifických pomůcek, které dnes tyto osoby používají,
dávají možnost žít plnohodnotný život bez omezení. Tyto osoby (nevidomé i slabozraké) dnes
mohou komunikovat i přes internet, využívat všechny aplikace a být ve spojení se světem.
Komunikace
Komunikace je „přenos nejrůznějších informačních obsahů v rámci různých komunikačních systémů
za použití různých komunikačních médií, zejména pak prostřednictvím jazyka“ (Klenková in Vítková
a kol., 1998).
Vývoj řeči bývá u dětí se zrakovým postižením narušen v oblasti porozumění, ale také v oblasti
aktivního řečového projevu. Dítě začíná pojmenovávat věci a jevy kolem sebe slovem, slova se
pro něho postupně stávají symbolem věcí. Prostřednictvím slova se stále více předmětů sdružuje
do určitých tříd. Například mladší batole zná 20–30 výrazů a vyjadřuje se převážně jedním slovem.
Do konce druhého roku slovník vzroste asi na 300 slov. Do třetího roku se slovní zásoba rozšíří
o 1000 výrazů, dítě je tedy schopno vést jednoduchý rozhovor s dospělým i s dítětem.
U dětí se zrakovým postižením může být zpočátku vývoj řeči opožděn, ale brzy se pro ně řeč stává
kompenzačním prostředkem. Důležité však je, že děti se zrakovým postižením bývají zpočátku
závislé na zprostředkující aktivitě jiných osob, v raném období především na matce. Je třeba, aby
matka nebo osoba, která dítě vychovává, jej učila aktivně a nečekala, až samo projeví zájem. To
Komunikace
Vývoj řeči
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
8
platí především u nevidomých a těžce slabozrakých dětí, které nejsou svým prostředím automaticky
stimulovány a potřebují nabídku dostupných podnětů přiblížit jak slovně, tak fyzicky.
U dětí obecně, ale u zrakově postižených osob především, se setkáváme s tzv. verbalismem. Jedná
se o nevhodné užívání slov, jejichž význam jedinci unikl, nebo jej nezná přesně. Může se tak stát, že
jedinec konkrétní slovo použije nevhodně vzhledem k situaci. Je tedy potřeba od raného věku dítěti
přesně vysvětlovat, co které slovo znamená a jaký nese význam. Vše samozřejmě s ohledem na věk
a mentální vyspělost dítěte. U zrakově postižených je vhodné spojit dané slovo (pojmenování)
s konkrétním předmětem, dějem. Potíže těmto lidem činí především slova abstraktního významu.
Nejdůležitějším komunikačním systémem (kromě řeči) je pro zrakově postižené osoby, respektive
pro nevidomé, Braillovo písmo. Cesta k vytvoření tohoto písma nebyla jednoduchá. Nevidomým
osobám se v minulosti upíralo právo na vzdělávání. I tito lidé se ale chtějí vzdělávat, něco umět,
být společnosti prospěšní a být nezávislí.
Písmo je pojmenováno po svém tvůrci Louisi Braillovi, který tento systém písma vytvořil roku 1825.
Kniha, ve které Louis Braille představuje tento ucelený systém, nese název Noveau procédé pour
représenter par des pounts la formeméme des lettres Ouvrage en relief de Louis Braille (1827). Tyflopedický
lexikon uvádí tento překlad názvu díla: „Nový postup, jak zaznamenávat pomocí bodů samotný
tvar písmen, zeměpisné mapy, geometrické útvary, hudební znaky pro potřebu slepců od Louise Brailla“.
Problematikou Braillova písma a jeho zavedením do škol se zabývaly i mezinárodní kongresy učitelů
(1873, 1876, 1879), ale teprve až na třetím setkání kongres doporučuje Braillovo písmo vyzkoušet.
Adaptace Braillova písma na český jazyk byla provedena nezávisle na sobě třemi osobami, byl to
učitel Klárova ústavu pan Malý, dále učitel hradčanského ústavu Novák a ředitel ústavu v Brně
Schwarz. Každý z nich adaptoval písmo trochu jinak. K jeho sjednocení a vytvoření jednotné soustavy
došlo v tehdejším Československu roku 1922.
Obrázek: Braillova abeceda adaptovaná na český jazyk a v současné době používaná
Zdroj: http://www.komplan-bruntal.wz.cz/.
Verbalismus
Bodové
písmo
Louis Braille
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
9
Obecné zásady komunikace s osobami se zrakovým postižením
Osoby se zrakovým postižením jsou lidé stejní jako my, „pouze“ nevidí, nebo je jejich vidění do jisté
míry narušeno. Není proto nutno komunikovat jinak, než jsme zvyklí. Chovejme se přirozeně:
• Je vhodné, abychom zrakově postiženého pozdravili jako první, nevidomý ani slabozraký jedinec
nemusí zaznamenat, že se nacházíme v jeho blízkosti. Dále bychom se měli představit, protože
nás tato konkrétní osoba nemusí poznat po hlase. Těžce zrakově postižené osoby většinou poznají
po hlase mnoho lidí, ale jsou to spíše lidé, se kterými jsou v každodenním kontaktu.
• Pokud nevidomý jedinec přijde do místnosti (na úřad, do třídy) s průvodcem, hovoříme přímo
s nevidomým. Mnoho lidí se obrací raději na průvodce, ovšem průvodce nevidomého pouze
doprovází, pomáhá mu při orientaci.
• Při hovoru se i těžce zrakově postižené osobě díváme do očí. Jen velmi malá skupina osob
na úrovni nevidomosti nevidí skutečně nic.
• Nevidícího nepodceňujeme ani nepřeceňujeme.
• Musíme počítat s tím, že kvůli zrakovému handicapu bude možná potřeba jedinci věnovat více
času například na vysvětlení daného problému.
• Pokud chceme těžce zrakově postiženému nabídnout pomoc, udělejme to, nebojme se, mnozí
budou velmi rádi. Ovšem pomoc nevnucujme. Pokud vás zrakově postižený jedinec odmítne,
pravděpodobně pomoc opravdu nepotřebuje.
Komunikace s nevidomou osobou v rámci průvodcovství
Jak bylo řečeno výše, pokud chceme pomoc nabídnout, udělejme to. Komunikujte s nevidomým,
zeptejte se, kam chce doprovodit a jak to nejlépe udělat. Následující zásady, jak bychom měli komunikovat
jako „náhodní průvodci“ nevidomého člověka, jsou velmi důležité:
• Zeptejte se, kterou paži nevidomému nabídnout, aby se vás mohl držet. Nevidomý půjde z bezpečnostních
důvodů zhruba o půl kroku za vámi a bude se vás držet nad loktem jedné ruky.
• Důležité je, že nevidomý jedinec se nestává při chůzi s průvodcem pasivním. Měl by reagovat
na případné pokyny ze strany průvodce.
• Měli bychom nevidomého vést vždy na bezpečnější straně (tj. například na širší straně schodiště,
dál od rušné vozovky atd.). Nevidomého můžeme vyzvat i při chůzi, aby si přešel na bezpečnější
stranu a chytil se za druhou paži.
• Při chůzi problematickým terénem upozorňujte nevidomého na změny a překážky na trase. Platí
to zejména v situaci, kdy např. půjdeme do schodů či ze schodů, nastupujeme a vystupujeme
z dopravního prostředku, jdeme do kopce, obcházíme překážku atd. Nezapomínejme, že průvodce
jde vždy první.
Komunikace s nevidomou osobou, která má s sebou vodicího psa
Pes vždy pracuje ve prospěch svého nevidomého pána. Pokud se setkáme s člověkem, který má
u sebe vodicího psa, také bychom měli dodržovat určité zásady, abychom nezavinili, že nevidomý
člověk ztratí orientaci vinou nepozornosti psa, kterého nějakým způsobem od práce „odvádíme“.
Jak tedy souvisí vodicí pes s problematikou komunikace? Následují zásady, které na svých stránkách
uvádí jedna brněnská škola pro výcvik vodicích psů:
• Vodicího psa nevyrušujeme při práci. Nedožadujeme se jeho pozornosti mlaskáním, voláním,
hvízdáním ani jinak.
• Bez vědomí majitele na vodicího psa nesaháme, nehladíme jej, byť v dobrém úmyslu. Je slušností
nejdříve nevidomého oslovit a zeptat se jej na souhlas.
• Vodicího psa k sobě nevoláme. Má svého pána. Neodbytné nutkání ke komunikaci zaměříme
na majitele.
Zásady
komunikace
Komunikace
a průvod-
covství
Komunikace
s majitelem
psa
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
10
• Chceme-li pomoci nevidomému člověku, kterého vede vodicí pes, vždy ho nejdříve oslovíme
a zeptáme se, zda naši pomoc uvítá. Neurážíme se, když ji odmítne, je soustředěn na svou cestu.
• Pomáháme-li nevidomému, nemanipulujeme se psem, komunikujeme s člověkem a slovně doprovázíme
vše, co děláme. (http://www.vycvikvodicichpsu.cz/cs/o-nas/predstaveni.php)
Pomůcky využitelné v komunikaci osob se zrakovým postižením
Našemu záměru, který se týká problematiky komunikace osob s těžkým zrakovým postižením,
bude nejlépe vyhovovat rozdělení pomůcek na klasické a moderní.
Klasické pomůcky
Mezi klasické pomůcky počítáme ty, které jsou již tradičně používány těžce zrakově postiženými
osobami a jsou využívány především při výuce, ale rovněž i osobami později osleplými, které
z různých důvodů nechtějí nebo nemohou používat pomůcky moderního typu, jako jsou například
počítače, elektronické zápisníky atd.
Slepecký psací stroj
Pichtův stroj je dnes obecně používaný název pro stroje, pomocí nichž je možné psát bodovým
písmem. Oskar Picht, podle kterého je tento stroj pojmenován, jej sestavil roku 1899. Psaní na Pichtově
stroji je jednodušší než psaní na tabulce. Jednotlivé stroje na psaní Braillova písma se liší
především v počtu znaků, které je možno napsat na řádek (34 nebo 40 znaků), nejpoužívanější
jsou Standard 1 a 2, Tatrapoint adaptive 1 a 2. Zvláštností je tzv. „minipicht“, který je veden jako
kapesní psací stroj pro nevidomé, počet znaků v řádku je pouze 20. Není potřeba slepecký papír,
stroj je zkonstruovaný na použití běžného kancelářského papíru ve formátu A5 nebo A6, je velmi
lehký a jeho rozměry jsou udávány 11,5 cm x 20,5 cm. Ovšem trvalost textu na běžném kancelářském
papíře je mnohem nižší než na papíře braillském. V současné době se Pichtovy stroje stále
používají především na základních školách a dále je používají ve větší míře osoby později osleplé
(nejčastěji seniorského věku), které se již nechtějí učit pracovat s počítačem s hlasovým výstupem
či s napojeným braillským řádkem.
Pražská tabulka
Pro psaní Braillova písma je možné použít i speciální tabulku a bodátko, nazýváme ji „pražská
tabulka“. Má podobu dvoudílné, ve hřbetu spojené šablony. Horní deska šablony má řady okének,
obdélníkových otvorů, které odpovídají tvarem i rozměry poli základního šestibodu Braillova písma.
V dolní desce jsou řady negativně vypouklých základních znaků šestibodí. Mezi horní a dolní
desku se vkládá speciální papír. Jako psací nástroj k tabulce se používá tzv. bodátko. V dnešní době
se však pražská tabulka užívá velmi málo, většinou jen na drobné popisky.
Dymokleště
Dymokleště jsou speciální kleště, pomocí kterých mohou nevidomé osoby vytvořit nápisy v Braillově
písmu na samolepicí pásku. Tuto pásku potom lze nalepit kamkoli, např. tak označit CD, knihy,
dózy v kuchyni, pro lepší orientaci popsat dveře kanceláří apod. Jedná se o často používanou
pomůcku.
Obrázek: Dymokleště
Zdroj: http://is.braillnet.cz/.
Speciální
pomůcky
Pichtův stroj
Pražská
tabulka
Dymokleště
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
11
B kostka (kostkový reliéfní šestibod)
Netypická kostka, která je rozdělena na tři části. Jednotlivými částmi lze otáčet na levou nebo pravou
stranu. Na jednotlivých částech jsou reliéfně vyznačeny body, které správným natočením vytvoří
některé z písmen Braillovy abecedy. Používá se při nácviku Braillovy abecedy především v 1. Třídě
ZŠ, někdy již v mateřské škole, dále pro výuku Braillova písma u později osleplých osob.
Obrázek: Kostkový reliéfní šestibod (B kostka)
Zdroj: http://is.braillnet.cz/.
Šestibod, písanka kolíčková jednořádková a třířádková
Jedná se o pomůcky, které jsou vhodné pro výuku psaní a čtení Braillova písma. Se šestibodem se
můžeme v některých fázích rozvoje nevidomého dítěte setkat již v mateřských školách určených
dětem se zrakovým postižením, nejčastěji však až v 1. Třídě ZŠ. Jedno- a třířádková písanka se
objevuje až ve škole. Jsou to destičky z plastu, do nichž jsou navrtány otvory ve tvaru šestibodu.
Lze je využít ke čtení a psaní hlásek, slabik, slov a krátkých vět.
Obrázek: Jednořádková písanka
Zdroj: http://is.braillnet.cz/.
Moderní pomůcky
Do těchto pomůcek řadíme zejména elektronické zápisníky a počítače se speciálním softwarovým
vybavením. Tyto pomůcky jsou využívány na školách při studiu, pro osobní potřebu i v zaměstnání.
Používají je především studenti a mladší lidé, kteří mají vztah k moderním komunikačním
prostředkům, ale v poslední době již nejsou výjimkou ani osoby seniorského věku.
Počítače
Počítače bývají označovány i jako „elektronické zápisníky“ pro nevidomé či jinak těžce zrakově
postižené osoby. Jedná se o klasické počítačové sestavy nebo notebooky, které jsou vybaveny speB
kostka
Šestibod
Komunikace
a IT
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
12
ciálním softwarem a periferními zařízeními. Jedná se většinou o počítač doplněný hlasovým či
hmatovým zařízením, skenerem a tiskárnou (běžnou i braillskou).
Počítač je často vybaven takzvanými odečítači obrazovky, jsou to například: Hal, Jaws, Win Monitor.
Program umožňuje těžce zrakově postiženým osobám pracovat s aplikačními programy, zpracovat
informace v digitální podobě, včetně přístupu na internet, nebo například pracovat s tištěnými
předlohami. (Keblová, 1995)
Nevidomý jedinec si může nechat přečíst všechny ovládací prvky Windows, přečíst text po znacích,
po slovech nebo po řádcích pouhým pohybem kurzoru, odečítač nabízí hlasovou odezvu zapisovaných
znaků a slov.
Počítače je možné vybavit rovněž například softwarem Index Obr, který je schopen rozpoznat
dokumenty tištěné v Braillově bodovém písmu. Nevidomí mohou pracovat se svými braillskými
texty jako s běžnými texty, včetně určitých forem prezentací a komunikací, pro které je počítačový
systém připraven, jako je například e-mail nebo řečový výstup.
Rovněž slabozraké osoby mohou počítač bez problémů používat. Vybavení speciálním softwarem,
např. ZoomText, umožňuje zvětšení části obrazovky, a tudíž zvětšení žádaného textu nebo ovládacích
prvků Windows atd. Tento software podporuje ozvučení, tedy například i hlasovou odezvu
zapisovaných znaků. Obecně jsou tyto počítače včetně softwarového vybavení v dnešní době velmi
používané.
Braillský řádek
Terminál dokáže nevidomým uživatelům počítače nahradit počítačovou obrazovku, nevidomý
si tedy na daném řádku čte hmatem to, co stojí na řádku na monitoru. Celý systém se zakládá
na vhodném hladkém povrchu s pečlivě opracovanými otvory, jimiž na základě potřeby prostupují
ven jehličky tvořící jednotlivé braillské znaky. Řádek má 44 výstupních znaků, ale může jich mít
méně i více; jsou zde klávesy pro navádění kurzoru.
Braillský řádek je svou povahou vstupně-výstupní zařízení, neboť kromě toho, že zobrazuje informace
v Braillově písmu, umožňuje interakci s počítačem pomocí několika druhů tlačítek přímo
na přístroji tak, aby byla efektivně minimalizována potřeba přecházet z klávesnice na řádek a zpět.
Některé braillské řádky jsou mnohostrannými zařízeními a neomezují se jen na zobrazování informací
v Braillově písmu. FS 40 a FS 40B disponují braillskou klávesnicí, která při příslušném
nastavení umožňuje vpisovat text; zápis českých znaků s diakritikou je v odečítači JAWS plně podporován
od verze 9. (http://www.blindfriendly.cz/at/srovnani-braillskych-radku/)
S využitím výpočetní techniky se i u nás zavádí tzv. osmibodové písmo, které je běžné u braillských
řádků. Pomocí osmibodového písma se lépe zapisují znaky používané na počítačích. Osmibodové
písmo navíc umožňuje vyhnout se prefixům, tedy vyjádřit každý znak abecedy jediným znakem
bodového písma. Body 7 a 8 se používají v osmibodovém systému v kombinacích pro matematické,
chemické a jiné symboly a významy. Například bod 7 u písmene znamená, že se jedná o velké písmeno,
a bod 8 s kombinací písmen A až J znamená číslici 1 až 0. Osmibodové písmo je náročnější
na rozpoznání hmatem. (http://www.centrumpronevidome.cz/doc/opt3.pdf)
Odečítače
obrazovky
Braillský
řádek
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
13
Obrázek: Braillský řádek
Zdroj: http://zdrojak.root.cz/.
Braillská tiskárna
Pro nevidomé osoby existuje několik typů braillských tiskáren. Nejčastěji se používá tiskárna Everest
nebo Index Braill Printer. Tato tiskárna dokáže ve spolupráci s konkrétním softwarem převést
text (klasický černotisk) do Braillova písma a v tomto písmu jej i vytisknout. Je možno zvolit tisk
jednostranný nebo oboustranný, umí vytisknout až 300 stran v Braillově písmu za hodinu. Ovládání
tiskárny je upraveno právě pro nevidomé uživatele (braillské označení ovládání tiskárny), kteří
s ní mohou pracovat bez pomoci jiné osoby. Tisk se provádí pro lepší rozpoznatelnost písma pro
nevidomé na speciální papír, o kterém jsme se již zmínili. Vzhledem k větší hlučnosti tiskárny je
vhodné umístit ji do tzv. bezhlukové skříně.
Aria
Aria slouží jako elektronický zápisník pro nevidomé osoby. Obsahuje textový editor, hodiny, kalendář,
kalkulátor, telefonní seznam atd. Arii můžeme připojit k počítači, je možné napojit ji i na tiskárnu,
případně na externí počítačovou klávesnici. Texty lze například ukládat na paměťové karty,
případně je převést a uložit do počítače.
Obrázek: Aria
Zdroj: http://www.sensorytools.com/aria.htm.
Za největší pozitivum moderních pomůcek považujeme, že jak nevidomé, tak slabozraké osoby
mohou pracovat s internetem, mohou psát dokumenty a samy si je potom vytisknout. Ze zkušeností
vyplývá, že ne všichni nevidomí budou pracovat se všemi uvedenými pomůckami. Například starší
lidé raději sáhnou po osvědčeném Pichtově stroji než po počítači. U studentů tomu bude spíše naopak.
Záleží na zkušenostech, na věku, na době vzniku postižení a samozřejmě na mnoha dalších
faktorech, které mohou výběr pomůcky ovlivnit.
Braillská
tiskárna
Aria
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
14
Shrnutí
Komunikace osob se zrakovým postižením je téma, které je velmi široké a zajímavé. V kapitole
jsme se zaměřili spíše na oblast komunikace osob s čistým zrakovým postižením, jejich možnosti,
využití pomůcek vhodných ke komunikaci, včetně výpočetní techniky, která je dnes již na takové
úrovni, že jedincům s těžkým zrakovým postižením umožňuje pracovat samostatně, komunikovat
přes internet a spojit se s „celým světem“.
Kontrolní otázky a úkoly
1. Vymezte vlastními slovy, co se skrývá pod termínem komunikace.
2. Najděte ve slovníku či v odborné literatuře termíny alternativní komunikace a augmentativní
komunikace. Vysvětlete, co termíny znamenají, a uveďte příklady.
3. Uveďte, které moderní pomůcky využívají těžce slabozraké osoby pro komunikaci.
4. Vysvětlete, co jsou to dymokleště a k čemu slouží.
5. Najděte na internetu další pomůcky, které by mohly sloužit těžce zrakově postiženým osobám
pro usnadnění komunikace.
Pojmy k zapamatování
Louise Braille
bodové písmo
vzdělávání
Pichtův stroj
pražská tabulka
zásady komunikace s osobou se zrakovým postižením
Literatura
Seznam použité literatury:
1. BENDOVÁ, P.; JEŘÁBKOVÁ, K.; RŮŽIČKOVÁ, V. 2006. Kompenzační pomůcky pro osoby se
specifickými potřebami. Olomouc: UP. ISBN 80-244-1436-8.
2. ČÁLEK, O. 1984. Raný vývoj dítěte nevidomého od narození. Praha: UK. ISBN 60-019-84.
3. FINKOVÁ, D.; LUDÍKOVÁ, L.; RŮŽIČKOVÁ, V. 2007. Speciální pedagogika osob se zrakovým
postižením. Olomouc: UP. ISBN 978-80-244-1857-5.
4. HRONEK, J. a kol. 1971. Vybrané kapitoly z historie péče o děti s vadami zraku. Olomouc: UP.
5. JESENSKÝ, J. 1995. Uvedení do rehabilitace zdravotně postižených. Praha: Karolinum.
6. JESENSKÝ, J. 2000. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus.
ISBN 80-7041-196-1.
7. KEBLOVÁ, A. 1995. Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené žáky základní školy. Praha:
Septima. ISBN 80-85801-62-0.
8. KLENKOVÁ, J. 1998. Augmentativní a alternativní komunikace. In: VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní
speciální pedagogika. Brno: Paido, s. 58–62. ISBN 80-85931-51-6.
Internetové zdroje:
1. http://www.blindfriendly.cz/at/srovnani-braillskych-radku/
2. http://is.braillnet.cz/
3. http://www.centrumpronevidome.cz/doc/opt3.pdf
4. http://www.komplan-bruntal.wz.cz/
5. http://www.sensorytools.com/aria.htm
6. http://www.spektravox.cz
7. http://www.sons.cz
8. http://www.vycvikvodicichpsu.cz/
9. http://zdrojak.root.cz/
Komunikace s osobami se zrakovým postižením
15
Další informace k tématu kapitoly naleznete v těchto publikacích:
1. LUDÍKOVÁ, L. Tyflopedie II. Olomouc: UP, 1991.
2. LUDÍKOVÁ, L.; MALAČEK, M. Tyflopedie III. Olomouc: UP, 1991.
3. KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-84-2.
Internetové zdroje:
1. http://www.helppes.cz/psi-pomocnici-pro-nevidome.php
2. http://kony.wz.cz/bariery/hmatne.htm
3. http://www.ok.elvos/Majacky.html
4. http://www.pesprotebe.com/
5. http://www.tyflocentrum-ol.cz/app/clanek/580/hlasove_majacky
6. http://www.usevisualstrategies.com/AutismVisualPrintablePictures/BehaviorPrintableCards.
aspx