nOBECE^YEM OB OTITYCKE
5
HacTb A
Naučte se následující slovíčka:
OM 1.05 AOI
I 6ecr losaib,-ayio,-A.veuib,-ayioT - rozmlouvat, mluvit, povídat si Gt-pihKa. -u í - břízka
I Báné - všude
BeJiocHné.i, -a m - jízdní kolo mpócjimi, -oro m zfxxtst. - dospělý
BJHIh, H03bMV, BOibMťllIb, BOlbM}'T - \/ji
iui.mil (bhjiho, irro„.) - je vidět (je vidět, že...) Bcé" - všechno i rÓJioc, -a m - hlas
rupojiÓK, -;tk*á m zdrob. - městečko nwi, -a m - rok
rpaniíiia, -w I (ia i paimueň) - hranice (v cizině) /l  mm a. -n í - chata ,im pá-ja - dvakrát nó.iro - dlouho
;tp> {bii, ;ip> jéií mn. - přátelé, kamarádi I écjiii - jestli
wená, -w i - manželka 1 3aropáTi», -áio, -áeiub. -áioT - opalovat se
laMfia le.ibiio - skvěle, výborně U Hipá, -ú i mn. úipbi, mi p - hra
HMemio - právě, zrovna
iu-ii:iiiľii. -ima m - Španěl
ucnáucKiiň, -;ih. -oe, iic - španělský
111 ;i. ílu m u. -Hua m - Ital
KaiuiK-yjibi, -Kyji pomn - prázdniny
k-aprÚHa, -w i - obraz
KapióiiiKa, -u i jen jedn. hromu, hovor.
- brambory Ka«|>é í neskl. |djra] - kavárna hm.iui -h m i i - kolega, kolegyně,
spolupracovník KÓMiiaia, -u z - pokoj, místnost kohómiio |5n| - ovšem, zajisté, samozřejmě Kocrěp, -Tpá m - táborák, táborový oheň kóíjh; m neskl. - káva Kpýr.iuň von m - celý rok i  u' 1 nnii, -hh, -«e, -He - letni jiéTOM - v létě
MciTán., -áw, -áeuib, -áiOT - snít, toužit
MHÓnic - mnozí II iie/ujni. -h ž (jBe nejiémt) - týden (dva týdny)
iicMHÓro - trochu
naKoiiéu - konečně, nakonec
Ha cá.MOM nénc - ve skutečnosti, opravdu, vskutku
HÓMhio - v noci ' I ÓBoimt, -tři mn. - zelenina
01 opó.i. -a m - zahrádka se zeleninou
OTaoxnýTw, -Hý, -iirini,. -nýT - odpočinout si
ómycK, -a m - dovolená
i: neičHbiií, -an, -oc, -wc - pečený ii. i:in;ii l. -aw, -aeuib, -aioi - plavat »óc3j, -a m - vlak iioja.iii - pryč, vzadu nojiHBÚ i b, -áio, -áeuib, -áwr - zalévat noMO.io.tcib, -éw, -éeuib, -éwT - omládnout nopá (n. ii 11 n i — je čas, je na čase
(je čas jít) noxupouié i h, -cio, -éciui,, -éioi - zkrásnět noÍ3Hti, -hh i - poezie npeKpácHuii, -a«, -oc -wc - překrásný,
skvčlý iipitpó/ia. -bii - příroda pČHKa, -ní - říčka
páaoM c k&», tfttf - vedle koho, čeho
>-;i-iwi 11., -ňio, -áciuu -áiOT - sázet an/mih. -au, -ee, -ne - čerstvý ceicpéT, -a m - tajemství ck viárb, -áio, -áciub, -áiOT - nudit se cofinpáTb, -áio, -áeuib, -áioT - sbírat,
shromažďovat coBér, -a m - rada
i reiiépb - teď, nyní
mi.iwn. -ují. -»h. -ue - IcpK
> y.iMÓMHBMÍi, -an. -oe, -we - usmčvavý
<i> (jtpýkibi, -ob mn. - ovoce
I xó66n i neskl. - koníček, hobby, záliba
U UBeTbi, -ób mn. - kvčtiny 'i.imu.i. -i; _•-šálek miic i biií, -an, -oc, -bie - čistý
3anÓMHHTc!
Hy bot h néro iipom. ió.
ITopá B4iii b iiiKÓ.iy it Ha paOÓTy.
Ohm ico.i ri ii.
Ohh  10.11 (1 HC hii 1C.I1R1..
OhII [Jl-IIIM. lit l:lii I li BMéCTC Ha HáltlICy K(k|H'.
( ľ.<-1 min. h Bac m- y maio! Baw ÓHCHb hact ítot laráp.
HlITepéCHO, l ď MÓ'/KIIO TflK H<i\()|ioiiu 11.. II bot h n !>l. i:l ÓTnyCK II \i:i \ll> ia
B > i o i HcnáiiCKiiii pan!
H mm HCMHÓru iami.iMo.
fl c.ibiiua.ia, m to nu dúvui na aáie.
'3to npáBiia. Mu c ccMbčň Káwjioe
jiéTo h» /láne.
Bot ýro aa!
Mm Bbl ia\1 iľuiľic iumi.i Mti iinniu'.' Bbl T8M HC CKyHácTC?
3to moc" xóóóii.
Zapamatujte si!
No a léto je pryč. Jc na čase jít do školy a do práce. Jsou to kolegové (spolupracovnici). Dlouho se nevidčli.
Rozhodli se společně zajít na šálek kávy. Světlano, já vás nepoznávám! Velice vám sluší, jak jste opálená. Zajímalo by mč, kde člověk tak zkrásní. A tak jsem si v2ala dovolenou a vyrazila jsem do tohoto Španělského ráje! Trošku vám závidím. Slyšela jsem, že jste byl na chatě. To je pravda. S rodinou trávime každé léto na chatě. No teda!
Co tam celé dny děláte? Nenudíte se tam? Jc to můj koníček.
HacTb B
Bot h jictü npouiJió
mjKOiičn D3flTb órnycK h hcmhóio oxaoxitýrb. MHÓrne hi hhc 61.1.111 Ha /láne hjih la rpaHÚueň. Rem iwämm\ b pémce, urpájiM b pá3Hbie Hrpw, é3aHJiH Ha BCJiocMnéne. a B3pócjiwe 3aropájiH Ha ruufxe, imámi khhih 11 íipócro OTflwxánH. Ho Těruiwe Jiémne aeHbKH y»cé no3aaH. ľlopá Hjrni b HiKÓjry I na paôory. CBemáHa BHKTopoBna 11 reópraň ^chhcobhh KOJi;ičrn. Ohh uónro He BHaejincb h peuiiíjin 3afÍTH bmčctc Ha nánncy KÓcpe.
ľ. JX.: CBernáHa BnioopoBHa, 3T0 bw?
C. B.: Zla, TeóprHň ZUhmcobhh. 3upáBCTByíítc!
r. JX.: 3;ipáBCTByHTe! CaexíiáHa, % Bac He y3Haib! Baví óncHb hačt .ítot 3aráp. Biuho. bw
XOpOlUÓ OTAOXHý/lH.
C. B.: Cnacú6o. fi na cómom nént npeicpácHO ornoxiiý^a S8 im we HefléjiH.
t. J\.: CßeTJiaHa, a rae bu 6újih. éciH 3to, KOHénno, hc ccjcpér... HuTepécHO, nae mó*ho
Tax noMOJioaéTt 11 noxopoiuerb. C. B.: KoHéwHO, 3ro He cexpér. % é3WH.na b Henau h k>. /Jéorrb UHeň a /Khjiíí b kmchom
upHMÓpcKOM ropowé ■ asa pája ésniina b Bapccncmy. r. JX.: Bot íto aa! A noneMý bw BÚ6pajin hmchho ŕry crpaný? C. B.: 3HÓeTe, a Memiua oG íiom ipw róaa. H bot m uiH.iá órnycK h Muxuýjia b ítot
HCnáHCKHH paii. TaM HHCTOe MÓpe, KpaCHBWC UJlHHvll. BKýCHbie CBOKIIť (|<p> K! 1.1
KpýniwH rau, a ucnaHuw tskhc TeMnepáMCHľHwe h yjiúÔHHBwe jiib.ut" T. JX.: JXa, a hum HeMHÓro 3aBHiiyio. Y Bac 6uji npetcpácHbift ómycK. C. B.: Teópniň . iynhcobhh, a ksk bu or.aoxnýjiH? 5i cnwuiana, hto bw 6 ú jih Ha Mne. ľ. JX.: 3to npaßjja. Mw c ceMběň k&KUoe jiéro Ha aáne. Pá/iom BÓJrra, nec, bctíac
6epS3KH, áojiohh. Y nac xičtom TaK KpacHBo!
e/
C. B.: A wto bu t3m aéiiaeTe učjiumh ahámh? Bu raM He cKynáere? T. R.: Her, hto bw. Moá tkchá co6npáeT ubctm, nénaerr H3 hhx aeuKit h HHTáeT noÍ3HK>. oómhho b oropóae, caacáK) i nonHBáto óboiuh. Ifto moč xó66h. A aeru iiíiiijh
K3K Bceraá na pěnice - miáBaioT, 3aropáKrr h urpáioT b ôajtMHHTÓH. A BénepoM
y Hac KOCTep. Mu wpáeM Ha rHTápe h KýuiacM nenčHyio KapTÓUHcy. C. B.: Kax poMaiiTimtio! Tenépb h 6ý/ty aýMaxb h MCHTáTb tóhmco 06 ótom! ripiipó^a,
pé»iKa. KOCTěp... Bcé raK laMenáTe.ibHo! T. J\.: Hy bot m jiéTO npoiiuió. Mm c bumm xopouió or^oxnýnu, a TenépL nopá b ó<pHC.
y Hac TäM Miióro bíxhhx zten.
1. Všimněte si následujících spojení: 06 AcppiiKe. 06 ítom. 06 HBáHC. 06 ÓTnycice, 06 ýjiHiie apod. a pamatujte si, že pokud u předložkové vazby s předložkou o následuje po této předložce podstatné jméno začínající na nejotovanou samohlásku (a, 3. h, o, y,), musí před jménem stát předložka 06, která usnadňuje výslovnost.
2. V ruštiné existuji dvč slova podobného významu renépi, (nyní, teď) a cefinác (teď, nyní, pravé teď). V použiti se často chybuje. Pamatujte si, že slovo renépb se používá v situacích, kdy se jedná o změnu stavu: Tenépb a yacé 6ýny aýMarrb róiibKO 06 ťtom (Teď už budu přemýšlet jen o tom —t do féío doby jsem přemýšlel o něčem jiném).
Slovo cefmác se užívá v situacích, kdy se o změnu stavu nejedná: Ceňnác a 06 3tom aýMaio (Právě teď o tom přemýšlím —* ale dosudjsem o tom nepřemýšlel).
1. Rusky převyprávějte text.
2. Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích vycházejte z úvodního textu:
1. Kto •.!>'.':..'.: iii: i 1 ěópruň? 2.0 HěM ohm OecéaywT? 3. KaKóň KOMn.iHMénT oaénaji reópnirt CBeTnáne? 4. Hne 6buiá néroM CBeTJiáHa? 5. IloneMý ona Bbiopana iiy crpaHý? 6. Hne oTAuxán reópruň? 7. Hto né/ia/ia eró weHá? 8. KaKÓe xó66h y TeópniH? 9. Bo hto Hipáan eró jtém? 10. O HěM 6ý,aeT jrýMaTb h Mernán. CBerciáHa?
Výklad:
Vykání
Zapamatujte si, že při vykání je v minulém čase sloveso vždy v množném čísle!
Srovnejte ruské a české věty:
Bbi ceróflHfl pa6óra.ni, nčTp HBáHOBHH? Bm cei o,ihh paoóla.iu. Mapŕw HnáHOBHa? Bu ,i\ sni. 111 06 Stom, Ccpréň? Bu jýMajiH 06 3tom, ÁHHa?
Pracoval jste dnes, Petře IvanoviČi? Pracovala jste dnes, Marie Ivanovno? PřemýSlel jste o tom, Sergeji? Přemýšlela jste o tom, Anno?
V odpovědích se ale rod i Číslo rozlišuji:
ílerp HsáHOBHi (on):	J\a, H ceróaHH pafioraji
Mapdfl HsáHOTiHá (ouá):	
Cepréií (oh):	fla,, s. Äywaji 06 áxoM.
AaHa (o»á):	/lfLs A JVMflJJa OÚ 3T0tM.
3. Pudle vzoru tvořte otázky v minulém čase. doplňte oslovení uvedená v závorce:
(ľlBrp HBánoBHtT Maptís CepréeBwa, Eopéc BjiaiÚMHpojutvL, náeeji AnerccániipaBHH, Ó;n»ra AHaiÓJiibeBHa, HpúHa AHapéeima, Enéna B/ia^iíMupoBHa, MaKcéM HHKOJiáeBaq)
On mtmwi iwtisy „Mepmeue dýum". —* tft/ mévce šumánu žrtty Knuty, Uěmp Heánoauu?
-» Sti mdwce vuftiántt imy khúzy, Maptm Cepzéesna?
i. Oh rOBopňn c naměří aóiKow. 2. Oná flýMana o ^íčxhh. 3. Mbi orrawxájiw b Pocchh. 4. )I cjiýuiaji páiHHe c Kačicu. 5. Tli noiepáJi moh Kapan^ám. 6. Ohh noBTOpjíjiH rpawariiiiKy ABa Tiacá. 7. Sí Bcerná oTePiáji Ha eró nonpócbj. ä, Mu Kýinajra TÓ-itKO jmen. 9. Otta nOMoráJia HánieMy flpýry 10. H rro nnci»mó yacé npOHHráji.
Skloňování zájmen moh/itiůj, Mon/má, MoeVmé, tbcjh/ívůJ, tboí/tvá, tboc/lve, cboh /svůjt cBO«/svá, CBoe/své v jednotném řísle
1.	MOfi/TBOňVcBOH	Mtm/TBoricmiá	MOČ/TBOg/CBOe
2,	Můeró/TBoeió/cBocrů	Moéii/TBoéfl/c boča	Moeró/TBoerň/cBoehi
3.	MoeM ý/TBoeivfý/cBoe m ý	MOéií/TBOéii/CBoéií	Moeiwý/TBoeMjř/cBoeniý
4.	mok (Moeró)/TBOH (TBúeró)/ cboH (CBoerú)	KOlb/TBůtó/CBOlb	MOe/TBOčVCBOČ
g.	0 moĚm/o tboBm/o cboěm	o Moéií/o tboóhVo CBOéS	0 MOélW/o TBO£m/0 cbočm
7.	■■.;:iíi m ' . _J.i.: 11 ft i ■ CBO m m	Moéff/TBOéif/cBtiéfi	mohm/tbohm/cbokm
POZOR: Ve 2. a 4. pádu muž, rodu a ve 2. pádu stf. rodu se r (Moeró, TBoeró, Cůoeró) čte jako [v], Pozor na užití zájmen cboh, cboh, cBoe\ cboh v 7. pádu s předložkou c, ke které se pro snazší výslovnost připojuje o: co cbohm aomom, co cnoéií noapýroii, co cboúm aépeBOiw, co cboh.m h KHHraMH, Toto pravidlo se vztahuje i na daläí podstatná jména začínající na c, po kterém následuj? souhláska: co cicpiiTbiM siiauéHiteM, co cmOxom acd. V pfipadč, že po c následuje samohláska, předložka se nemění: c ccicpéľOM, c cóm.w.
4. Doplňte vhodný tvar zájmen:
ffl
I I
O
Z
0
1
o C
a) Mou/MoA/Moě
1. k ......... uiKÓ/ie 2. 6e3 .........cnóaa 3. o......... komííh4. c .........AÓicropOM 5. na
.........ý/imíc 6. y.........apýra 7. c.........y/ibi6Koň 8. b.........yHHBepCHTÓre 9. k.........
HHCTpýKTopy 10. 6e3.........métu 11. o.........BHHé 12. y.........6á6yiuKii 13. c.........
mojiokóm 14. Ha.........rHTápe 15. H3.........aépcBa
6) meoit/meoá/meoe
1. c ......... cocéao.m 2. o ......... npo&iéNie 3. y ......... accHcrénTa 4. k ......... nHCbMý
5. 6e3......... KOMn/iHMéirra 6. Ha......... MauuÍHe 7. c......... Bá3oň 8. o.........flércTBe
9. h3 ......... KHítľH 10. k ......... Äpýry 11. b ......... 6H6nnoTÓKe 12. y ......... iiiét|)a
13. c.........noapýniH 14. h3.........TécTa 15. o.........paôoTe
b) ceoú/csoň/ceoě
1. y.........fléByuiKii 2. b.........6áHKe 3. co.........cyMKoň 4. k.........Mécry 5.6e3.........
HoyrôýKa 6. o.........KBapTHpe 7. H3.........MOjioicá 8. y.........cwna 9. Ha.........BejiocHiiCAe
10.6e3.........KyjihTýpu 11. co.........KOMiibiorepOM 12. o.........coôáice 13. k.........^ÓMy
14. na.........CKaMéňKe 15. co.........'ieMOXiáHOM
Skloňování zájmen iroT/tcnto, iia/tato, ŕro/loto, TOT/ten, ra/ta, 10/to
v jednotném čísle
1.	ÍIOT	iTa	3T0	TOT	Ta	TO
2.	3Toro	3t0h	3Toro	Toró	TOH	Toró
3.	ároMy	3T0H	3TOMy	TOMý	TOH	TOMý
4.	JTOT/3TOrO	áiy	3to	Tor/Toró	Ty	TO
6.	06 3TOM	06 3TOfi	06 3TOM	0 tom	0 TOH	0 TOM
7.	3tmm	3toh	iľHM	TeM	TOH	tc.m
| Ve 2. a 4. pádu muž. rodu a ve 2. pádu stř. rodu se r (ýroro) čie jako [v]. Pamatujte, že u živ. • podst. jmen se 4. p. rovná 2. p.! Zapamatujte si, žc zájmeno ítot (tento, ten) používame
zejména pro bližší předměty a zájmeno tot (tamten, onen, ten) pro predmety vzdálenější.
(3tot aom hjih tot? - Tento nebo tamten dům?)
70
5. Odpovídejte na otázky podle vzoru:
Ee3 <ie<?ó? - (ámotnynéfÍHUx) —* Ets ía^o ynéónuKa.
L H3 HCiů? - (3TO aépeBo) 2,0 kóm? - (ítotcnemtajiHCT) 3.0 hěm? - (ára apýacóa) 4. C lewi? - (áro bhhó) 5+ KoMý'? - (ára yyeHÉita) 6. Bc3 ieró? - (íio mojiokó) 7. C kcm? - (ótot cocé;i) 8. K 4čMý? - (áro Ewiibno) 9, 6e:i kůitů? - (ýra fléBymica H h Ha) 10. Ha uěm? - (dra Maujmia) 11. KoMý? - (fnyr Ménczuitep) 12.0 kóm? - (ára JKČHiUHHa)
6. Ukazovací zájmena mom/ma/nto doplňte vé správném tvaru do slovních spojeni:
6e3.........sasó/ja, c.........khhtoíí, k.........cjióbv, c.........HSpó^OM, k.........noQMe,
óes......... nuštófrra, pá^OM c ......... rpaHHueíí, <ao ......... He^énn, k ......... flépefiy.,
o ......... fléByuiKe. c .......MániHHKOM, k .......... 5Kené, or .,,,„.,. MéCTa, 6e3 .........
yieHHKá;
7. Slovní spojení v závorce dejte do správného tvaru:
DG
1. Móii nĚmymxa paóoTaji Ha (3tot sasóa). 2. Hhpomíkh m h néjiajm m (to Técro)- 3. B (tot yHHBepciťréT) MHÓro crynéHTon h:j Mcxhh, 4* Bw ymé m hts ji h (ára KHHra)? 5. íl He máto (qtůt iienoBČec), 6, Mu KájK^tiň aem. rynseM b (3tot napit). 7. ľTojapýra rjecé-aoRanu 06 (ítú itHCbMÓ). 8. Eľóp bcě b]?éMa Aýsian o (ia AČeyiiiKů), 9, TypricTu mijin niiBo b (Jnůf pecropáti). 10. Oac péujhji (5tr npo6néMa), 11. BpaM rjan BHTaMŕtHbi (tot naiméiiT). 12. b (ára Ksaprápa) TpH KÓMJia™, 13+ Maněnu nrpáji b SacKerSÓJi c (5tot m&iohhk). 14. YHeHKKH
rOBOpiíJIH o (Ta J103M3).
Pamatujíc:
	1. Znát
3HaTb	2. VĚdlt
S. Přeložit následující vety:
1. Ninu jeSte neznám, 2. Znají mého bratra. 3. Prahu známe dobře, ale nevíme, kde je městsko divadlo, 4. Znáš mého kamaráda? 5. Nevím, jak se jmenuje tento kluk. 6. Maxim zná tohoto autora. 7. Vidí, kde pracuje VikLor. 8. Znal jsem tvcho bratra, 9. Viš, kdo to je? 10. Co víš o této bance?
Základní číslovky 0-20 v 1. pádu
0	BOtt	11	OAH H iiaZlUSTb
1	OAHH, OÄHá, OAHÓ	12	ABenáAuarb
2	ABa, J\BČ. A»a	13	ipiiHáiiuaTb
3	rpM	14	■KiúpnazmaTb
4	Herupe	15	nHTHáAuarb
5	riJITb	16	íuccTHáiinaib
6	inecTb	17	ccMHánuarrb
7	CČMU	18	BOCCMIláilUaTb
8	BÓCeMb	19	fleBJJTHiauari.
9	JtfiBfXk	2»	
10		21	iií.i. I.:.: i i: OAHH
Pamatujte, že v ruštině se složené číslovky píší zvlášť! Pozorujte: ABáAUa-n. Tpn, AaáAU8Ti> AČBHTb, ABáAuaTb BÓccMb apod.
9. Přečtěte následující číslovky. Správnost svého čteni si ověřte na nahrávce:
066 LOS JIH
3, 26, 0, 11, 7, 19, 1, 12, 24, 10, 8, 13, 27, 4, 20. 17,9, 21, 16, 2, 15, 6, 18, 23, 5, 12, 29, 14, 22
Sloveso Bbll b/BYT
X	6>A>	mm	6ýaeM
tu	Ú\  1 Lilii.	bu	6ýAeTe
OH, OHá, OHÓ	6ýner	OHH	ttýnyr
10. Doplňte správný tvar slovesa oi.imt,:
1. H.........AÓMa BČMepoM. 2. Orní.........Ha paôóre. 3. Kto.........MUTán. no3My? 4. OHá
.........cerÓAHíi b rópoAe? 5. AAeKcánApa h Crac He.........oTBenáTb Ha Bonpócw. 6. Tu.........
láBTpa urpáTb b fyyiGón? 7. Oh..........jKAan. Ha ýnmie. 8. Mu 3áBTpa..........AÓMa. 9. í\ He
.........ooeAan. b pecTopáHC. 10. Bu.........ýrpoM y ce6á? 11. FléTep.........b EpanicjiáBe,
a h.........b Ilpáre. 12. Mu ite.........06 Stom AýMan,. 13. TAe tu.........rynárb? 14. Bu
.........3aropán>.
Tvoření příslovcí
Příslovce se v ruštine tvoří od přídavných jmen. Zatím se naučíte, jak tvořit příslovce pomocí přípony -o. Dbejte na postavení prízvuku! Nemusí se shodovat s místem prízvuku u přídavných jmen. Nčkterá přídavná jména i příslovce už znáte, další se naučte:
Vzor: HHTCpéCHblH -* HHTepéCHO
KpacÚBbitt/hezký, krásný —» KpacÚBO UJioxóň/Spatný —» njióxo xopóuiHÄ/dobrý —> xopouió
11. Utvořte příslovce pomocí přípony -o od následujících přídavných jmen:
a) prízvuk shodný s přídavným jménem: «iécTHWM/čestný, ráxiifl/lichý, yciiéumbiň/ úspěšný, co.iú/iui.iit solním, iiiiiií'iiiuií/typický. npánH;n>HbiU/správný, rjiýnbiň/hloupý, naié3HbiH,'užitečný, prospešný, xpý/iiibiii/těžký
6) prízvuk odlišný od přídavného jména: CBČTJibíH/světlý (na koncovce), npsiMÓň/přímý (na kmeni), aa-iéKiiň/daleký (na koncovce), acuiěBMiR/levný (na kmeni), imipÓKHti/široký (na koncovce); Aoporóň/drahý (na kmeni)
Pamatujte si, že v ruštině jsou hojně zastoupeny vety začínající právě příslovci. Takovým vétám v češtině odpovídají konstrukce typuje těžké,je špatné,je dobré, apod.:
XopOUlÓ, H 10 Bbl yCUCHH Ha I1ÓC3A.
II.ióxo, hto a hc CMorý OTAOXnýrb.
IlHTCpéCHO, KäK OHií BOtS ! u'.-. l ľ :.1.« '•;
BáacHO, irró6bj mu bcč caéJiajiH bóbdcma.
Je dobře, žc jste stihli vlak.
Je špatné, že si nebudu moci odpočinout.
Je zajímavé, jak všechno chápou.
Je důležité, abychom všechno udělali včas.
12. Tvořte věty podle vzoru:
'Jrno iwmepéatbiů (pu.ib.u. —» 3mo uumepécno.
1. 3to AeujěBbiň 6unéT. 2. 3to iiJioxáH iméa. 3. 3to Ttintimibiii BOiipóc. 4. j)to Báambie cJtOBá. 5. $to Tpýitnoc _ue.no. 6. "^ro KpacÚBaa Kaprána. 7. $ro nojié3Hb.H npoaýicr. 8. 3to npáBn;ibHa» no3«uMH. 9. 1)to xopóuntň cobčt. 10. ^io cnó)KHa>i 3aaána. 11. $to HtrrcpécHbiň poMán. 12. $to Aoporáa cýMKa.
HacTb B
Ilpára - i ópo/i cótiih mnújieíf
1. Poslechněte si text o hlavním městě České republiky, poté si ho přečtěte. Při řtení dbejte na správnou výslovnost:
»67 1.05 AOÍ
ripáia - citxíiňua HéuJCKoň Pcciiýfýimai. Ewerójwo cioM npne35KáeT mhóto TypncroB. HcTopiniecKHM uénTDOM ropová lipám upoiekáeT B/náaa, cáMaa .i.imhm;i>i séuJCKaa peKá. B Hpáic nmpÓKiiii BÚ6op )KCK\pciióiiiii.i\ rýpou no KpacHBbiM uáMH i iniKa.M ťptMiicBeKÓuoií apxHTeKTýpu. TaK KaK b cTOJii'me 6ónce crra uinH.ieíf. Ilpára iiojiynújia b Hawáiic 19-oro bckb na máime „rópo^ cóthh runúneň". OAnáKO Ilpára He TÓJibKO Ky^bTýpHbiň uéHTp. TypňcTOB xnyr ráioKe pajiioo6pájiu>ie pajKieMtumi pccTopánw, xadpé, 6ápw, KJiýôu ■ MHÓroe apyróe. Bcé" íto npoíOBeači Ha Bac itiiciai.iéuiK- HcAápoM
rOBOpHTCfl, h TO llpára - OflHH H3 cáMI.IX KpaCHBMX TOpO^ób M lípa. TÓpO/t CÓTHH lunújieH - HCTOpHMeCKHH H KyjIbTýpHWH uélfTp HéxHM.
Výklad:
1. Věta ripára - rópo/i cótuh uiiimjicm sc do češtiny překládá jako Praha - město sta věží.
2. Slovo Karpé znamená kavárna, nikoli kafe, káva. Káva se Fekne kó<pe. Obé slova jsou nesklonná! Už víte, že slova kiihó a xóooii jsou také nesklonná. Většina nesklonných slov (ve velké míře se jedná o neživotná podstatná jména přejatá z cizích jazyků) jako
kuhÓh Kaché. TaReá, wen-pú apod. jsou středního rodu! Pouze slovo Kocbé je rodn mužského (HipHHH Koc[>é)!
3. Předložka no se v rušlinč poji sľ 3. pádem! V Ěesriné se pfedložkři po pojí se 6. pádem. Porovnejte:
ryjiŕrb no nápsy	3. pád	cliodit po parku	6. pád
ryjiáih no ýjimje	no HEMÝ?	chodit po ulici	PO ČEM?
4H Vc spojeních CHiuan /umirnan, chihuii rcpáCÍÍBafl apod, slovo íápnan označuje třetí stupeň přídavných jmetl (nejdelsí, nej krásnější apod.).
5. V číselném výrazu 19-oro séKa1 - jTeraTHáa^aToro aeiía čteme koncovku -r>ro jako [ovo]3
G. HenápOM rOBOpHTCJl,.. odpovídá českému Nadarmo se neříká...
1> Ve spojení 4éuicKáfl PecnýĎjiHKa se píši obe slova na začátku s velkým písmenem.
*fTO mŮHHT 3JO CJIOBÍI?
Ôójiee	více
HilťMflTJlĚlIHe, II a i' (npOH3BCCTJÍ B.)	dojem (udělat dojem)
estierújno	každý rok
Ha miimiit!, -mh a	název
nátvun hhií, -a in	památka, pomník
i]óíjv'iiiTLŤ -yý, hulil, -nar	dostat
iLp<KiťK;ÍTi>, -áfiT, -áiOT (1 a 2. ca. sg neaíivá)	protékat
psiiB.ieHéinie, -nw í	povyražen I, zábava
pajHOOnpánibiii, -aů, -ňŕ, -hie	různorodý
cp^HeB^KÓBbiB, -au, -oe, -ue	stredoveký
emmua, lH í	hJavní mesto
ciojiá	sem
mnHJib, -jih m	včž
3KCKypCHÓItHblfí Typ jm	piiznivací zájezd
PafiČTa C TéKCTOM
2. Řeknete co nejvíce Informací o Praze* Vycházejte z úvodního tí.vtu části V.
I  Pozor! v ruských textech se pádové koncovky v dnů, Irtnpučtú a století cesto neptát (» héw^jiů 19 tóra).
3. Odpovídejte celými větami na následující otázky. Vycházejte z úvodního textu:
1. Kanáa cáMaa n/MHHaji pěná Méuicicoň Pecný6miKH?
2. KaKÓe BKMfa&H nojiyHiína npára b Hanáne 19-oro BČxa?
3. KaKÚe pa3Hoo6pá3iibie pa3BJieMÓHHH aer/t TypúcTOB n ripáre?
4. Hto HeaápoM roBopú rc>r o Ilpáre?
5. KaKÓň Bwôop iKCKypcuóííHwx xýpoB no npáaccxHM náMariuiKaM?
Přivlastňovací zájmena cró/jeho, eě/její, Hx/jejich
Přivlastňovací zájmena pro třetí osobu eró (jeru)), eě (její), hx (JeJiCrl) jsou nesklonná! Zájmeno eró zastupuje 3. osobu mužského a středního rodu, zájmeno eě 3. osobu ženského rodu. Zájmeno hx platí pro množné číslo.
Pozorujte:		jho eró coóaica.	To je jeho pes.
	3to mojí coôáica.	3to cě coôáica.	To je její pes.
		^to hx coóáica.	To je jejich pes.
4. Vyznačená zájmena v následujícím cvičení zaměňte zájmeny eeó, ee, UK
1. Jh-o uaiu aómhk. 2. Bot meoú Kapaii.iáiii. 3. Y Tc6á moh KŮujKa Hnu Her? 4. ^to He eáittSL npořjjiéMa. 5. Bu roBopiíjw c Moéú MáMOHKOH? 6. Bu paóÓTann c hciwilm apýroM MápKOM? 7. Mw npHUJJiú c HátuuMu iipy3bá.viH. 8. Oh fló/iro vytán no eáutexty nápicy? 9. Bot meon aÓHKa ÁHHa. 10. Bu urpajiH B 6eňc6o;i c námeú noapýroň Hhhoh?
5. L vodní text z části V (TIpára - rópoji cótiiii mnújicii) napište psací azbukou.
Časování sloves typu HATI4/JÍT
Sloveso hjjtú patří také do I. časováni. Věnujte pozornost prízvuku:
a	H/tý	-ý	Mbl	H«ěM	-ĚM
TM	H4ěiut>	-i nu,	BU	aaěTe	-ĚTF.
OH, OHá, OHÓ	mtěT	-ĚT	OHH	H/ľýT	ýT
Pamatujte si:
1. V 1. os. jedn. čísla je vždy prízvučné -ý a ve 3. os. mn. čísle prízvučné -vt! V ostatních tvarech je prízvučné -e!
6
2. Stejně se časují nejen slovesa, která jsou utvořena jinými předponami (npwir™, ^am-H apod.), ale i slovesa, která maji většinou jednoslabičný či dvojslabičný infinitiv typu: amarrWčekat (a jjfay, Tii xuučiiib, oh>t Hí/ryr), ťSpam-b/brát (a ôepý, Tbi Sepěuib, ohh oenýr), BpHTb/lhát (a npy, tbi BpeniB, cjrá apyT), jkht&/žíl, bydlet (h itíHBý, tbi HCHBěuib, ohh Hcnsýr} aj.
3, Tvary minulého času slovesa narů jsou; (%t tm, ok) hiěji, (oHá) nuia, (ohů) idjio. (mbj, bij, ohh) m jih.
6. Tvořte vrty podle vzoru;
Oné? uděitt e uwóíiy, (mm -paGóma) —» Owfe udčm s WKÓJiy a ,ww ud&w na paôómy.
1. NÍ3KCHM hhôt noMÓíí. (NiáJiBHHKit - ýjimta) 2. Bli haStc k hbm. (ítot nápeHb - epan) 3» CcKpeTapň Hnýr a ó^jhc. (mu - xacpó) 4. NíiÍMa hjjět b napK, (h - Gshk) 5. EpaT hačt b KJiyG, (oiui - ÔHÔniioréKa) 6. /JéByuiKJt tmýT Ha pa6óiy, (iuj - pecropáiO 7. JI twý k re6é, (Tti - nctixójior) 8. Mhi hj^ém Ha paGóny. (cbih - nneóna) 9. MonojTBie jiiojih Hflýr Ha /tHCKOTéity. (a - miyS) 10. CBéra h/i&t h KOCMerróaiory. (mu - TéxErHPt)
Ruská spojka „a"
Pozorujte,
JI H3 Mockbú, m moh apyr BS npárH, Já jsem z Moskvy n můj kamarád je z Prahy,
íl BŔKTOp. A kto th? Já jsem Viktor. A kdo jsi ty?
i
í\ ttrpáio e íjjyróóji, a moíí 6pax He mpáeT. Já hraju fotbal, ale bratr (ho) nehraje.
Pamatujte:
Ruská spojka „a" je mnohovýznamová a má různé funkce:
1. Srovnáni: a) v rámci jedné věty (9\ m Mockbm, a moíí Apyr «3 npáru.)
b) v souvislosti s předcházejicí větou (ä BéKTop. A kto th?)
2- V oriporovacJm vztahu vět (íí jirpáio b dryroón, a mqh bpar ne HrpáeT.)
7. Slovesa v závorkách dejte do správného tvaru v přítomném řase:
US..........c mímom h řjpÍTCw (hath). 2. Mu......... b Ilpáre, CTonňue HenjcKÓíi PecnýSnuKH
(íkht/b). 3, Ohh.........yaté HécKonbKO hhcób (Hmarb). 4, Bbi.......coSáicy ÍKýiKy? (6parb)
5» Tu......... I (spBTb). 6. Mapŕma.........aoMŮň (Ktml). 7- JI.......r. b Mociceé yaté leTĹipe-
rójia (íKHTb). 8. Tbi ..,......       n rópoac hjih aepéEiie? (híhtb).    Kyaá bbi ceróiutri ......... ?
(UKiýf) 10. ľloteMý tboh noapýra bcs npéMs.........? (BpaTb) 11. MuxaHJ].........c coGófí
djyrSÓJibHHH mhh, (fíparh) 12. BpyH - ita tot, kto..........(aparb).
8. Preložte následující věty. Sloveso dejte do minulého rasu:
ffl
1. AcciicréHT iitáer HémcTCHH ssúk. 2. /Jeru urpáioT b ifcyTrjÓJ], 3. fVre bm MCHšere BanKQy? 4. HiiMceHépbi oSé^aioT b pýccKOM pecropáHe. 5. Bect k.iacc MHTáer noáwy IlýinKHHa. 6. f[ Bac He noHHMáio, 7* Bnicrop paóÓTaeT MéHeaaíepoM. 8, Hro tm ůG ótom aýMaemn.? 9. (fciipMa Tepser cbohx cneujiajiHCTOB. 10. Mbi noETopácM rpaMMÁTHKy. 11. Bau/taa aéjiaer ypÓKH. 12* yneHUKH 0TB£4ái0T Ha Bonpůcbj. 13. JJéfH ryjiáior b nápice. 14. Moá MáMa oiAbixáeT.
9, Poslechnete si ruskou báseň. Poté si báseň sami přečtěte nahlas. Věnujte pozornost správné výslovnosti:
HÓHbH)
BéíT BÓ3flVX ^áCTÍJfl
IÍ3 rywáHHOH fláníi. Hhtsio cepeGpHCTOH 3Bé3vn,bi 3acBepKájiH,
tojiobóh cochóboh
JTec GjiaroyxáeT,
ÍTpiíO MČCJ1U, HÓBblfi
Ha^ npyaÓM cjiáer.
MU) A05
Ciiht cpemí noKÓJi ronyťjrde sup.™, Ytomacl ot 3hó» B saoKTke npHpňAu,
He kojihxh&t KÓJlOC, JllíCT He UjeB&ribHěTCA,
3ayHfc[EHb[H rójioc nécHH ne i]poni=ěrtH.
A. H. AnýxtmtH (i633)
10. Přeložte:
1. Pracovala jste dnes, Maric Ivanovno? 2. SvCtlana vyrazila do Španělska. 3, Dobře jsme si odpočinuli. 4. Je čas jít do práce. 5. Její kamarádka zná dobře Prahu. 6, Cely den budeme hrát fotbal a baseball 7. Praha je hlavní město České republiky. 8, Španelé jsou temperamentní a usměvaví lidé. 9* Pracoval jste dnes, Borisi Petroviči'.' 10* Co si o tom myslíte? 11, To je můj koníček. 12. V létě se lidé opalují, čtou knihy a hrají hry. 13. Zítra budu obědvat v klubu, 14* Nevíte, kde je tady ruská banka? 15, Pavel o tom sní už dva roky.
Souhlasit*? JTýnuie paSáraTb 3ásTpa. teM ceró^Ha!