\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png EXOGENNÍ PROCESY A TVARY GLACIÁLNÍ TVARY \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KRYOGENNÍ POCHODY •kryosféra 1923, Dobrowolski •• nivace = destrukční působení sněhu sněžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněžníky (trvalé, tzn. min 2 roky) - nivační deprese •• glaciální pochody = modelace ledovci •• periglaciální pochody - v kryosféře - v nezaledněných oblastech - mrazové zvětrávání - tvary v permafrostu AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png LEDOVCOVÝ LED •vzniká ze sněhu zvyšující se statický tlak vyvolaný vahou nadložních poloh zvýšení objemové hmotnosti v hrubozrnný agregát: firn (0,55 - 0,84 g/cm3 ) diageneze (zhutňování) regelace (tání tlakem a mrznutí) objemová hmotnost: 0,85 g/cm3 = ledovcový led obvykle při mocnosti 35 - 75 m sněhové pokrývky ! průměrná roční teplota < 0 °C + aktivní hydrologická bilance AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TYPOLOGIE LEDOVCŮ •• horské - jednosměrný pohyb •• pevninské (kontinentální) - všesměrný pohyb (odstředivě se roztéká) - tvar klenby štítový ledovec zaledněná území: Antarktida ……… 13 802 tis. km2 (97,5 % území) Grónsko ………… 1 802 tis. km2 (82,9 % území) Island …………… 11 tis. km2 (10,9 % území) Himálaje………… 33 tis. km2 (35,2 % území) AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png LEDOVCE - POHYB •pevninské (kontinentální) - všesměrný pohyb (odstředivě se roztéká) •horské - jednosměrný pohyb •svahový • karový • údolní •– alpského typu • údolní •– splazového typu • ledovcové čapky • radiální ledovce • piedmontní AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png POHYBY LEDOVCOVÝCH MAS •• průměrná rychlost: 1 - 10 mm/rok zatížení ZK ledovcem odlehčení ZK při odtávání izolinie zdvihu - nejrychlejší v centru (př. na březích Botnického zálivu) - max.10 mm/rok S. Amerika - oblast Velkých jezer (max 5 mm/rok) - Kanadské arktické souostroví (1 - 10 mm/rok) Grónsko - západní pobřeží (extrémně 105 mm/rok) AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MODELACE - EROZE, TRANSPORT, AKUMULACE •glaciální eroze - spočívá v abrazi •DETERZE = ohlazování •EXARACE = brázdění  souvky •DETRAKCE = odlamování •PLUCKING = rozvolňování - plošná detrakce a deterze pevninských ledovců  zcela odstraní zvětralinový plášť  typické tvary: oblíky AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png OBLÍKY •Asymetrické tvary •J: Finsko: sníženiny mezi oblíky jsou zaplaveny jezery nebo mělkým mořem - oblíky vyčnívající nad hladinu = skjäry AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png OBLÍKOVÁ KRAJINA V ČR • Žulovská pahorkatina - nízké exfoliační klenby (ruware) oblíky - vysoké exfoliační klenby (borndhardty) nunataky AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TRANSPORT, AKUMULACE •glaciální transport till = materiál transportovaný ledovcem; netříděný a nevrstvený místo transportu: na povrchu na okrajích vlečení pod ledovcem glaciální akumulace • základní tvar: MORÉNY AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png HORSKÉ LEDOVCE •nerovný •na povrchu: vrstva suti (svrchní moréna) •trhliny - příčné  mohou vést k ledopádu - okrajové (podélné)  ledové jeskyně  ledové mlýny AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png POHYB LEDOVCE •gravitační •průměrná: metry až desítky metrů/rok •extrém: 120 m/den (Himálaje) Bilance ledovce (akumulační vs. ablační část) AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TYPY LEDOVCŮ PODLE BÁZE •s chladnou bází - pohybuje se po smykové ploše uvnitř ledovce nemodeluje •s teplou bází - tání ledu vlivem tlaku - pohybuje se po hranici hornina – led, modeluje (podloží není zmrzlé, tzv. vlhká báze) AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MODELACE HORSKÝMI LEDOVCI •X od pevninských: koncentrace splazů do údolí předledovcové sítě (např. říční) • soustředěná modelace základní tvary: KAR TROG FJORD DRUMLINY AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KAR •stěna karu •hranice akumulace sněhu (bergschrund) •dno karu (v případě odtání) •stupeň karu z něho vytéká led AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TROG, ÚDOLÍ TVARU U AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ÚDOLNÍ LEDOVEC AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MORÉNA •podle místa uložení: boční, střední, vnitřní, spodní, •  souvky (Jedná se o obroušené těleso, které je vlivem tlaku ledovce tlačeno po podloží, kde se sráží s okolními tělesy) čelní - výšky 5 - 250 m; často zahrazují jezera ústupová AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png AKUMULAČNÍ TVARY •morény - špatně tříděný nebo netříděný úlomkovitý materiál, který se pohyboval činností ledovce (till) + byl ledovcem akumulován •kamy - vyplněný prostor mezi ledovcem a údolní stěnou - po ústupu ledovce mají charakter teras na úpatí údolních svahů AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MORENA (MORENE) AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png FLUVIOGLACIÁLNÍ SEDIMENTACE •eskery (osary) = valy (agradační) vzniklé sedimentací materiálu podledovcových vodních toků tvar: úzké vlnité valy (L až 30 km, výška i 30 m) na povrchu: hluboké trychtýře = osarové kotle (po odtání fosilního ledu) •sandr = výplavová rovina (kužel), divočící vodní toky AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ESKER AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SANDR AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png PRADOLINY (PRAÚDOLÍ) •velmi široká údolí – fluviální • vytvořené tavnými vodami z ledovce – v jeho předpolí • voda s mísila s vodu řek neledovcových • V důsledku postupu ledovce – nebylo možné odvodňování na S/SZ – do Baltu – výrazná změna systému odvodňování •Pradolina Pilicy-Wieprza-Krzny • Ve střední a východní části Polska • V době zalednění Warty (středopolské zalednění) • tavné vody – odtok k SV – do povodí Dněpru •Pradolina wrocławsko-magdeburska • V SZ Polsku • V době zalednění Warty • odvod vody do Severního moře •Pradolina warszawsko-berlinská • V SZ Polsku • V době zalednění Wisly (fáze poznanská) • V linii Warsawa – Berlín • Odtok do Labe AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png PRADOLINA WROCŁAWSKO-MAGDEBURSKA AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ZALEDNĚNÍ AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png PRAÚDOLÍ •Některá praúdolí – vysoká vodnost • průtoky 300-400 tis. m3 .s-1 • Srovnání - Wisla (v ústí 1 080 m3 .s-1, Odra 575 m3 .s-1) AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png PERMAFROST •• Permafrost /dlouhodobě zmrzlá půda/ jsou horniny a zeminy zemské kůry, jejichž teplota je více než 2 roky pod bodem mrazu • činná vrstva = povrchová vrstva permafrostu, kde během roku dochází aspoň jednou k vzestupu teploty nad 0ºC – vysoce dynamická s intenzivními periglaciálními procesy. - mocnost činné vrstvy závisí kromě teploty na charakteru substrátu a vegetace (rašeliniště 10-20 cm, tundra 30-50 cm, suché štěrky 2-3 m /max.10 m/). •• Agradace permafrostu •• Degradace permafrostu - termokras AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png PERMAFROST /DLOUHODOBĚ ZMRZLÁ PŮDA/ JSOU HORNINY A ZEMINY ZEMSKÉ KŮRY, JEJICHŽ TEPLOTA JE VÍCE NEŽ 2 ROKY POD BODEM MRAZU. •Maximální mocnost permafrostu: • pohoří Udokan 1600 m, • Aljaška 400 – 500 m, • na území ČR v pleistocénu kolem 300 m (Moravská brána 220 m). V hloubce 15 m má permafrost nejnižší teplotu; je blízká průměrné roční teplotě a během roku se nemění – např. v hloubce 15 m: Aljaška: -10ºC, SV Sibiř u Sev. ledového oceánu: 13ºC. AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png PŮDNÍ LED •Voda hraje, kromě vzniku zvětralin, důležitou roli při pohybu zvětralin. • •Kryoturbace – pohyby vertikálního a horizontálního směru v činné vrstvě, typické jsou pro nehomogenní sedimenty, výsledkem jsou zvířené půdy AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MRAZOVÉ KLÍNY •V ČR velmi rozšířené pleistocenní kryogenní struktury • Typické: nížiny a pahorkatiny např. lokalita Bystřany u Teplic – ve sprašových hlínách 26 mrazových klínů (hloubka: 2,2 – 2,4 m) • výskyt: v nezpevněných pleistocenních, terciérních a křídových sedimentech • Na téměř rovných površích (do 5°) • První je u nás popsal Jahn (1896) SZ. od Pardubic • 1889 je zjistil Zahálka (1901) u Roudnice nad Labem a Loun AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png LEDOVÉ KLÍNY •Význam: indikátory klimatických podmínek • Ledové klíny s primární výplní eolickým pískem se tvoří ve velmi suchém aridním podnebí při teplotě (průměrné roční) menší než -12 až – 20 °C • Roční úhrny srážek do 100 mm • Mrazové klíny v ČR: hloubka nejčastěji 2 – 3 m (ojediněle 4 metry); šířka: cm až 1,5 m AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png LEDOVÝ KLÍN U NĚMČAN •Největší v ČR: • Jeden z největších v Evropě • Objeven 1962 (T. Czudek) • 3,5 km SV od Slavkova u Brna • Severní okraj obce Němčany (v opuštěné pískovně) • Hloubka: 6,5 m; šířka v horní části 11,5 m • Klín tvoří trhlinu rovnoběžnou se směrem rozvodního hřbetu • Délka: 62 m (+30 m) AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png LEDOVÝ KLÍN U NĚMČAN ŠÍŘKA - \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TÁNÍ PERMAFROSTU AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png PLEISTOCENNÍ ZVĚTRÁVÁNÍ •Vznikají různě velké úlomky • Jemnozrnný materiál - významná komponenta sprašových pokryvů, svahových sedimentů a eluvií • Podkrušnohorské pánve: příklady mrazového zvětrávání uhelných slojí uhlí v nejsvrchnější části přeměněné v mour (mourové uhlí) do hloubky 10 – 15 m (ojediněle až 20 m) • Pevné horniny: kryogenní eluvia na rozvodních částech terénu • Mocnost kryoeluvia max. 2 metry • Lokalita u Náměště na Hané – kulmské břidlice mrazově rozvolněné do hloubky 3,2 metrů AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png MRAZOVÝ SRUB •Skalní stupeň vzniklý ve svahu mrazovým zvětráváním a následným odnosem. Stěny mrazových srubá jsou v závislosti na struktuře horniny (zejména puklinách a vrstevních plochách) svislé nebo téměř svislé, případně převislé. •vznik mrazových srubů - vyvolán intenzivním mrazovým zvětráváním, jehož největší intenzita byla v chladných obdobích pleistocénních glaciálů •významný faktor: srážková nebo tavná voda, která vniká do puklin nebo mezivrstevních spár AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KRYOPLANAČNÍ TERASY •mírně ukloněný až téměř horizontální erozní tvar na svazích •vznikly v periglaciálním prostředí pleistocénu •Jsou typické pro středních a horní úseky svahů. •V horních částech svahů a na úzkých meziúdolních rozsochách často postupně přecházejí v náhorní kryoplanační plošiny. •Kryoplanační terasy sečou různě odolné horniny. Nejlépe jsou vyvinuté v masivních horninách s blokovým rozpadem, prostoupených hustou sítí puklin. •Kryoplanační terasa je tvořena skalním výchozem a mírně skloněnou kryoplanační plošinou (sklon 1 - 12º), která je často překrytá sutí. Termín kryoplanace je převzat z řečtiny (kryos = chladný, mrazivý; planare = zarovnávati). AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KRYOPLANAČNÍ TERASA AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KRYOPLANAČNÍ TERASA AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TOR ••Tor je izolovaná skála vyčnívající výrazně na všech stranách nad okolní terén. • Plošně je obvykle méně rozsáhlá a její výška většinou převažuje nad rozlohou, čímž se liší od skalní hradby. AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png TOR, SKALNÍ HRADBA •etapy vzniku: 1. zvětrání horniny chemicky do hloubky (mladší 3H) Odolnější partie odolaly zvětrávání a zůstaly v podobě skalních suků ve zvětralině •2. Erozní odnos zvětralin (starší 4H), skály se dostaly na povrch •3. Modelace mrazovým zvětráváním, někdy až destrukce, vznik balvanových moří a proudů AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png SKALNÍ HRADBA AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KAMENNÁ, BALVANOVÁ MOŘE •pokryv (nahromadění) ostrohranných až slabě zaoblených úlomků hrubé velikosti na svazích a plochých vrcholových partiích terénu, pokrývající více než 50% plochy daného místa •vznik - zpravidla mrazovým zvětráváním skalních výchozů, nebo podpovrchovým chemickým zvětráváním a následným odnosem jemných zvětralin. •plošné akumulace na temenech horských hřbetů a na mírných svazích; většinou zde dochází téměř k úplnému odstranění jemných částic vyvátím nebo splachem z prostorů mezi balvany. AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png BALVANOVÉ MOŘE BŘIDLIČNÁ HORA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KAMENNÁ MOŘE •Většina kamenných moří vznikla v periglaciálním klimatu starších čtvrtohor • pomaleji se vytváří i v současné době • Jejich vznik závisí zejména na geologických podmínkách a sklonu svahu. • Za kamenná moře se označují takové akumulace skalních bloků, které pokrývají minimálně 50% celkové plochy svahu. • Podle velikosti sklaních úlomků se rozlišují: balvanová moře a suťová moře (pole) • Autochtonní kamenná moře se vyskytují víceméně na místě svého vzniku nebo v bezprostřední blízkosti a dosahují mocnosti až desítek metrů. • Alochtonní kamenná moře tvoří zvětraliny již přemístěné svahovými pochody AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png KAMENNÁ MOŘE – ČERTOVA STĚNA •tvoří ji na kvádry rozpukané žulové skály nad hlubokým údolím Vltavy • pod vlastní stěnou najdeme rozsáhlá suťoviska a kamenné moře • balvanitý úsek pod Čertovou skálou = Čertovy proudy, v některých balvanech najdeme tzv. obří hrnce AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png ČERTOVA STĚNA \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png DĚKUJI ZA POZORNOST AUTOR PREZENTACE, DATUM PREZENTACE, UNIVERZITNÍ ODDĚLENÍ, FAKULTA, ADRESA