Metody v geografii Literatura – kvalitativní metody HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. 408 s. ISBN 978-80-262-0219-6. BERRY, Rob (ed.). Thinking Geography. Macmillan Humanities VELS Level 6. Australia, 2006. 336 p. LENON, Barnaby J. a Paul CLEVES. Geography fieldwork & skills: AS/A level geography. London: Collins. 2015. 170 stran. ISBN 978-0-00-759282-1. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost :příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 9788024601397. GAVORA, P. Sprievodca metodológiou kvalitatívneho výskumu. 2. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo UK, 2007. 229 s. ISBN 9788022323178. STRAUSS, A.,CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999. 196 s. ISBN 80-85834-60-X. The SAGE handbook of qualitative geography. Edited by Dydia DeLyser. Los Angeles [i.e. Thousand Oaks, Calif.]: SAGE, 2010. xii, 431 s. ISBN 9781412919913. Qualitative methodologies for geographers : issues anddebates. Edited by Melanie Limb - Claire Dwyer. London: Arnold, 2001. xv, 303 s. ISBN 0-340-74225-9. Literatura –kvantitativní metody KLADIVO, P. Statistika pro veřejnou správu. Olomouc: KGE UPOL. URL http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DSTAT.pdf BRÁZDIL, Rudolf, KOLÁŘ, Miroslav, PROŠEK, Pavel, TARABOVÁ Zdeňka, WOKOUN René. Statistické metody v geografii. Brno: Přírodovědecká fakulta MU, 1995. SWOBODA, Helmut. Moderní statistika. Geografie jako věda Věda je nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. Pomocí vědy je možné určit obecně platné zákony. Tyto zákony dovolují předvídat, předpovědi modelovat atd. Od novověku je věda založena na představě zákonitého chování skutečnosti, ◦která se odhaluje hypotézou, ◦ ověřuje experimentem. ◦zobecňuje v teorii. Geografie jako věda G:\ocean\teory.jpg Paradigma T. S. Kuhn přinesl přesvědčivé argumenty i o tom, že pokrok vědeckého poznání není přímočarý, nýbrž že je čas od času přerušován zásadními zvraty – vědeckými revolucemi, při nichž dochází k revizi samotných základů dosavadního vědění. Paradigma – vědecká revoluce – nové paradigma Např. Země je plochá x Země je kulatá Paradigma ◦určitý vědecký styl dané epochy či vědeckého společenství ◦souhrn všeobecně uznávaných teoretických a metodologických předpokladů, postupů v určité etapě vývoje vědeckého bádání. Konceptuální mapa myšlení Kvantitativní (statistické) metody Název vznikl z latinského „status“ = stát, protože původně byl používán pro označení vědy zabývající se sběrem informací o státu, počtu obyvatel, ekonomice apod. Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter. Statistika je v určitém smyslu jazykem pro shromažďování, zpracování, rozbor, hodnocení a interpretaci hromadných jevů. Statistika se prolíná všemi dílčími geografickými disciplínami. Co je typické pro statistiku Zkoumá hromadné jevy (hromadný jev = jev, který je výsledkem působení velkého množství příčin a jejichž vlastnosti se neprojevují v jednotlivých jevech, ale jen v souboru těchto jevů, a to prostřednictvím řady náhod). Zabývá se proměnlivými — variabilními — vlastnostmi. Pracuje s čísly a vyjadřuje se pomocí čísel — zajímá se především o kvantitativní stránku reality. Používá výpočtovou techniku na vytváření a správu statistických databází, na hromadné zpracování a analýzu dát a na komunikaci. Co „umí“statistika Statistika řeší úlohy různého stupně složitosti: ◦získávání dat (počet domácností, počet pracovníků v odvětví XY, objem vývozu), ◦popis struktury (věková struktura obyvatelů, struktura firem z hlediska právní formy podnikání), ◦vyčíslování dílčích ukazatelů v čase a prostoru (výpočet průměrné mzdy v NH, výpočet cenové hladiny spotřebitelských cen), ◦porovnávaní takto agregovaných ukazovatelů v čase anebo prostoru (trend vývoje mezd, změna hladiny spotřebitelských cen), ◦předpovídání jejich budoucí úrovně (tržby v maloobchodě v budoucím čtvrtroku, vývoz produktu AB v budoucím roku), ◦měření závislosti (závislost mezd na HDP, závislost vývozu na kurzu koruny). Co „neumí“ statistika Statistika selhává, pokud: ◦nemá k dispozici adekvátní číselné údaje, ◦když chybí představa o velkosti chyb měření a vlivu různých průvodních činitelů, ◦když není je k dispozici dostatečně rozsáhlý soubor případů ◦anebo v datech chybí proměnlivost (variabilita). Data – informace – znalosti •Hromadná •Variabilní (proměnlivá) •Číselná nebo slovní DATA INFORMACE ZNALOSTI •2. Zpracování dat •1. Zjišťování dat STATISTIKA •4. Interpretace dat •3. Analýza dat Kvantitativní metody Předpokládá se, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předvídat. Využívá náhodné výběry, experimenty, strukturovaný sběr dat pomocí testů, dotazníků nebo pozorování. Základní kvantitativní metody: ◦Statistické šetření ◦Experiment ◦Oficiální statistiky ◦Strukturované pozorování ◦ Kvalitativní metody Negativní definice (Glaser, Corbinová 1989): jakýkoliv výzkum, jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace Uplatnění v sociálních a humanitních vědách Reakce na jednostranný postoj, kdy se za hodnotný výzkum považoval pouze kvantitativní (měřitelné vlastnosti objektů) Metody kvalitativního výzkumu se stále vyvíjí Metody kvalitativního výzkumu Pozorování Texty a dokumenty Interview Dotazník Audio a video záznamy … Rozdíly mezi kvantitativní a kvalitativním výzkumem Kvantitativní Kvalitativní Úloha výzkumu přípravná prostředek ke zkoumání interpretací aktérů Vztah výzkumníka k subjektu odstup těsný Postoj výzkumníka k jednání vně situace uvnitř situace Vztah teorie a výzkumu potvrzení, falzifikace teorie často vzniká Výzkumná strategie silně strukturovaná slabě strukturovaná Platnost výsledků zobecnění kontextuální porozumění Data tvrdá, spolehlivá bohatá, hloubková Zaměření makro mikro Smíšený výzkum Přednosti: ◦Slova, obrazy a vyprávění se používají pro zesílení významu čísel ◦Čísla slouží ke zvýšení přednosti slov, obrazů a vyprávění ◦Výzkumník může odpovídat na širší a komplexnější výzkumné otázky ◦Vede ke zvýšení obecnosti výsledků Zápory: ◦Těžko proveditelné jedním výzkumníkem (čas, peníze, rozsah) ◦ Model vztahů výzkumného projektu Rysy vědeckého myšlení a uvažování v běžném životě Schopnost navrhovat hypotézy Potřeba předvídat budoucí jevy na základě znalostí Tendence k zobecňování Možnost vyjádřit úvahy textem Používání deduktivního a induktivního myšlení … Výběr metody Pozorování – při zkoumání toho, co lidé dělají na veřejných místech Interview, dotazník, deník – při zkoumání toho, co lidé dělají v soukromí Interview, dotazník, postojová škála – pokud nás zajímá, co si lidé myslí, co cítí, čemu věří Standardizované testy – když určujeme schopnosti osob Náčrt – pokud zachycujeme určitý stav krajiny Primární zdroje dat Pozorování *Základní dovednost geografického zjišťování *Pozorováním poznáváme krajinu kolem nás a procesy, které se v ní odehrávají *Pro pozorování je nutné předem stanovit oblast a čas, po který ji budeme sledovat *Při pozorování je nutné dělat si záznam, co jsme viděli (písemný, fotografie) Pozorování skryté x otevřené zúčastněné x nezúčastněné v umělé situaci x v přirozené situaci sebe samého x někoho jiného ◦ Náčrt Topografický, panoramatický, pochodová osa Slouží pro záznam geografických prvků v krajině Postup kresby panoramatického náčrtu: ◦Zhotovení kostry, zakreslení několika nejdůležitějších bodů a míst, pokud možno pravidelně rozložených. Do této kostry pak můžeme vyznačovat další podrobnosti. ◦Doplnění linie terénu (např. za sebou jdoucí hřebeny, obrysy lesů, osady, cesty, další místa výhledu apod.) ◦Zakreslení všeho, co je pro pozorovanou krajinu důležité k jejich identifikaci. Větší podrobnosti lze označit symboly a přidat je do legendy náčrtu. ◦Dokončení nákresu. ◦ Panoramatický náčrt Vytvoření kostry náčrtu. Doplnění kostry náčrtu liniemi terénu a hrubšími podrobnostmi. Doplnění náčrtu důležitými podrobnostmi. Dokončení náčrtu. Zpracováno podle: csopevneni.xf.cz/Prirucka/Prirucka-nacrt.htm Topografický náčrt Náčrt pochodové osy Měření v terénu Kvant. metoda, ale někdy nezbytná pro získání kvalitativní informace Počet Vzdálenost Výška Rozloha Rychlost … Manuálně Pomocí moderních technologií ◦ Dotazníkové šetření Nutná dovednost, citlivost, interpersonální porozumění a disciplínu Pozornost je třeba věnovat hl. začátku a konci rozhovoru (začátek – uvolnění psychické bariéry a zajistit souhlas se záznamem, otázky neproblémové) Typy otázek (Patton, 1990): ◦o zkušenostech a chování ◦o názorech a hodnotách ◦o pocitech ◦o znalostech ◦o vnímání ◦demografické a kontextové ◦ Příprava dotazníku Navržení dotazníku ◦Cíl dotazníku ◦Vzorek respondentů – přesnost je úměrná počtu statistických jednotek ◦Rovnoměrné zastoupení výběrové struktury (např. muži/ženy) Pilotní test Revize na základě pilotáže Aplikace dotazníku u zkoumané skupiny Dotazníkové šetření – kladení otázek Uzavřené otázky (odpovědi jsou předem dány) ◦sémantický diferenciál Otevřené otázky (odpovědi napsané respondentem) Polouzavřené otázky ◦ Otevřená otázka Polouzavřená otázka Postojová škála Šipka doprava: Uzavřená otázka Uzavřená otázka Šipka doprava: Demografické (příp. kontextové) otázky Demografické (příp. kontextové) otázky Sémantický diferenciál, škálování, Likertovy škály zachycení subjektivních pocitů a domněnek škály: silně souhlasím – souhlasím – ani souhlasím ani nesouhlasím – nesouhlasím – silně nesouhlasím Dotazníkové šetření - realizace Osobně – nejvyšší návratnost, vysoká validita dat, ale nejnáročnější na čas, finance… On-line aplikace – např. google docs, nízká návratnost, nízká validita dat ◦Nutný průvodní dopis/text ◦Crowd sourcing – všeobecná výzva pro spolupráci Telefonicky Dotazníkové šetření - vyhodnocení SW pro organizaci a analýzu získaných dat Čištění dat Provázanost jednotlivých kroků analýzy kvalitativních dat Dotazníkové šetření – zobrazení výsledků Slouží k názorné organizaci a kompresi informací → usnadnění interpretace a závěrů ◦Tabulky ◦Bloková schémata ◦Vývojová schémata – prostředek pro studium rozhodovacích procesů ◦Grafy ◦Mapy (kartogram, kartodiagram, kognitivní mapa) ◦… ◦ Interview = metodicky vedený rozhovor Fáze: ◦1. úvodní - navázání kontaktu, navození atmosféry, určení tématu, času, účelu, ujištění ◦2. jádro rozhovoru – vlastní dotazování ◦3. závěr rozhovoru – shrnutí, uvolnění atmosféry, naladění na další spolupráci Standardizovaný - předem dány otázky, musí být zachováno i přesné řazení, neboť i jiným pořadím kladení otázek lze ovlivnit (a případně i zkreslit) verbální chování respondentů. Výsledky z takovéhoto šetření jsou poměrně dobře srovnatelné Nestandardizovaný - umožňuje zaznamenat širší souvislosti mezi zkoumanými fenomény. Předem daný jen záměr výzkumu, proto je možné otázky (a jejich formulaci či pořadí) měnit podle situace, což na druhou stranu znesnadňuje) srovnávat výsledky jednotlivých respondentů. Proto se používá přednostně při kvalitativním výzkumu na rozdíl od kvantitativního, který již ze své podstaty musí počítat právě s dobrou srovnatelností. ◦ Pergler, Disman a kol.: Vybrané techniky sociologického výzkumu (Praha, 1969, I. vydání), kapitola Rozhovor Skupinová diskuze, interview, vyprávění Nutné: ◦vhodně zvolit skupinu ◦pečlivá příprava ◦role moderátora ◦vysvětlení cíle skupiny, představení členů, popud k diskuzi ◦uvádění podnětových argumentů ◦na konec „metadiskuze“ – rozhovor o diskuzi ◦ Rozhovor x dotazník Delphi panel vychází z názvu mystické antické věštírny technika je založena na předvídání budoucích výsledků – za účasti expertů v daném vědním oboru technika využití subjektivních názorů skupiny lidí za účelem nalezení společného konsenzu anonymní odpovědi – názory členů musí být získány formálními dotazníky opakovaná a kontrolovaná odezva – interakce je zefektňována systematickými cvičeními řízenými několikerým opakováním, s pečlivě řízenou odezvou za každým kolem statistická skupinová odpověď – názor skupiny je definován jako přijatelný průnik názorů jednotlivců v konečném kole WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 83. Brainstorming „Burza nápadů“, při níž jsou dotazy kladeny ústní formou kolektivu odborníků různých profesí, případně neodborníků, mezi nimiž nejsou žádné zábrany pro vyjádření jakýchkoliv námětů a idejí. Nenucená a otevřená forma diskuse je podmínkou úspěchu této metody. Na rozdíl od delfské metody diskuse nemusí vyústit v konkrétní závěr. Zhodnocení utříděných námětů vzešlých z diskuse, která se zaznamenává, představuje závěrečnou etapu brainstormingové metody. Případová studie Případovou studii můžeme obecně definovat jako intenzivní studium jednoho případu (jedné situace, jednoho člověka nebo více lidí, jednoho problému), díky němuž jsou získány poznatky, které se následně aplikují. Případová studie představuje, jak studentům zprostředkovat řešení reálné situace z prostředí, ve kterém žijí. Práce v terénu Všechny výše uvedené metody vyžadují přímou práci v terénu P1100621.JPG P1140085.JPG IMG_0288.JPG P1090468.JPG P1100586.JPG G:\Foto\Skolni\2014-05-08 TP socio\IMG_0564.JPG P1100971.JPG D:\Foto\2014_07_14 Mobil\Fotografie-0051(2).jpg Rizika práce v terénu Rizika práce v terénu Fotografie Sekundární zdroje dat Rešerše Rešerše je sekundární dokument obsahující soupis záznamů dokumentů nebo souhrn faktografických informací, vybraných podle věcných a formálních hledisek odpovídajících rešeršnímu dotazu (tematika, časové vymezení, jazyk, druhy dokumentů). Rešerše textu je soupis subjektivně nejdůležitějších bodů a myšlenek textu. Vytváří se tak osnova textu, která slouží k rychlému pochopení a orientaci v tématu. Jedná se o práci tvořenou z citací a parafrází, u kterých se musí dbát na zachování významu rešerše v porovnání s výchozím textem. Letecké snímky Cílem grafického zobrazení dat je podat rychlou, názornou a spolehlivou informaci o studovaném jevu prostřednictvím tabulky/grafu/mapy/schématu… Graf – kresba provedená podle určitých, předem dohodnutých pravidel, která znázorňuje určité kvantitativní nebo kvalitativní informace Zobrazujeme v pravoúhlé soustavě souřadnic Na osu x vynášíme intervaly hodnot znaku, na osu y četnosti Hlavní druhy grafického znázornění četností jsou histogram, polygon a čára kumulovaných četností Grafické znázornění rozdělení četností Souřadnicové grafy – kvantitativní charakteristika jevu je znázorněna polohou grafického obrazu v určitém souřadném systému Rozměrové grafy – kvantitativní charakteristika je znázorněna proměnou velikostí grafického obrazu (délkové a plošné grafy) ◦Spojnicový, sloupcový, výsečový ◦Věková pyramida ◦Trojúhelníková síť ◦Větrná růžice ◦Časová osa ◦… ◦ Základní typy grafů Který graf je správně? Proč? Mentální mapa směs objektivních znalostí (např. znalosti o poloze geografických objektů) a subjektivního vnímání prostoru (odrážející preference tvůrce mapy) mapuje vztah lidí k (s) jejich prostředí(m), jejich znalost, prostorové preference, libost nebo nelibost, aktivitu, rytmicitu a prostorovou rutinu umožňuje identifikování individuálních postojů, hodnot, vlastností, zájmů, znalostí a také významů, které lidé dávají určitým místům vyjadřuje, jak lidé využívají prostor, jak si ho osvojují či přivlastňují, co pro ně znamená, jaké významy do něj vkládají a jak je interpretují apod. Podle: Svozil, Hynek 2007; Osman 2010 Základní prvky mentální mapy Podle Lynche (1960) paří mezi základní prvky mentální mapy: ◦uzly – body a významná místa ve městě, do nichž pozorovatel může vstupovat (křižovatky, místa střetávání, ohniska aktivit nebo místa výrazné změny na dopravní komunikaci); ◦oblasti – střední až velké části měst, které je pozorovatel mentálně schopen pojmout, a jejichž integrita je dána podobností určitého jevu, nebo jak říká Lynch jejich jednotným charakterem; ◦cesty – jakékoliv liniové trasy, cesty, dráhy, ulice, kanály, železnice, po nichž se obvykle, příležitostně nebo potenciálně pozorovatelé pohybují; ◦významné prvky – snadno rozlišitelné objekty jako jsou budova, znak, strom, obchod, které jsou v kontextu svého prostředí unikátní, snadno zapamatovatelné a mezi které pozorovatel přímo nevstupuje; ◦okraje – lineární prvky mentálních map, které nejsou pozorovateli přímo využívány, ale představují pro ně většinou neprostupné zlomy v jinak kontinuálním prostoru. Ukázky mentálních map prostoru okolí Základní školy V Sadech v Havlíčkově Brodě očima žáků 9. ročníku. Zdroj: Žáci ZŠ V Sadech. In: Kletečka 2013. Znalost území Hodnocení krajiny Místa strachu Rezidenční preference … Pocitová mapa Tištěná a netištěná média RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. 67632@mail.muni.cz