4. Urbanizace Ze0132 Geografie obyvatelstva a sídel Hierarchie sídel •Sídla jsou produktem osidlovacího procesu, který se utvářel v průběhu historie •Výsledek je vznik struktury systému osídlení: •Horizontální poloha sídla – vzájemná prostorová poloha sídel •Vertikální poloha – hierarchie sídel podle významnosti, hierarchie uspořádání sídel v regionu tvoří sídelní systém •Na základě polohy v rámci regionu a významu rozlišujeme: •jádra •periferie •Zákon vedoucího města (Jefferson, 1939) – nejstarší teorie. Vedoucí město v řadě států je nepoměrně větší než ostatní města v sídelním systému •Londýn 7x větší nežli Liverpool, Kodaň 9x větší než Aarhus •Vedoucí město roste rychleji -> akumulace ekonomických a politických funkcí •Nefunguje všude (např. Španělsko, USA, Rusko, Čína) http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6712057 Dnešní svět. Sídla na Zemi, č. 5, roč. 2006/2007, s. 7 Pozn. Ne všude musí k těmto procesům přicházet právě v tomto pořadí Urbanizace •Změna sociálně-prostorových forem společnosti v důsledku společenské modernizace •Důsledek – koncentrace obyvatelstva do městských sídel a růst měst •Spojována s etapou industrializace •Urbanizace: •Ekonomická – zvyšující se počet osob pracujících mimo zemědělství •Demografická – zvyšování podílu městského obyvatelstva •Prostorová – změny vzhledu a hmotného uspořádání sídel •Sociální – osvojení městského způsobu života, šíření městských hodnot a postojů An urban world: https://www.unicef.org/sowc2012/urbanmap/?lan=en Urbanizace •Nejvíce urbanizované regiony: S + J Amerika, Evropa •Míra urbanizace se liší mezi regiony i v rámci Evropy •Mezi urbanizačními křivkami vyspělých a rozvojových států je rozdíl •Vysoká míra urbanizace v krátkém časovém období přináší nemalé problémy – absence technické a sociální infrastruktury •Model vedoucího města – populační přírůstky zaznamenává omezený soubor největších měst •Dekoncentrovaný model suburbanizace – rovnoměrné rozložení přírůstků https://www.urbanet.info/world-urban-population/ •Caracas, Venezuela Urbanizované regiony •Současné procesy urbanizace charakterizuje narůstání složitosti prostorových struktur •Domański (1977) vymezuje 4 fáze vývoje městských prostorových útvarů: •Koncentrace do prostorově relativně malých městských prostorů •fáze soustředěného města průmyslového charakteru, která je charakteristická pro města Evropy a Severní Ameriky v 19. a začátkem 20. století •počet obyvatel měst jen mimořádně překračuje milion obyvatel •Aglomerování sídelních útvarů •typický vznik městských aglomerací, které se stávají základními uzly prostorové organizace společensko-ekonomického života. •městotvornými, resp. aglomeračnětvornými funkcemi se ke konci této fáze vedle průmyslu stávají i terciér a kvartér. •ve fázi aglomerace se zvětšuje prostorový rozsah sídelních útvarů a největší městské útvary mají obvykle více než milion obyvatel Urbanizované regiony •Metropolizace sídelních útvarů •sílí procesy prostorové integrace •první formou jsou procesy prostorové integrace sousedních aglomerací, jejichž důsledkem dochází ke splývání těchto prostorových útvarů •druhou formou je růst závislosti a funkčních vazeb mezi aglomeracemi a ostatními velkými městy státu •v důsledku rozvoje dopravy a výměny informací není už vzdálenost limitujícím faktorem přeměny sídelních útvarů •sídelní útvar lze vymezit jako integrovaný sídelní systém •městotvornými, resp. metropolitními funkcemi jsou hlavně terciér a kvartér a sídelní útvary přesahují hranici několika milionů obyvatel. •Megalopolizace sídelních útvarů •procesy územní koncentrace a dekoncentrace ztrácejí význam •nejcharakterističtějším rysem je růst složitosti funkčně prostorových struktur •z hlediska měřítka překračují procesy megalopolizace hranice regionů a států a jejich velikost může přesahovat až několik desítek milionů obyvatel Megaměsto x globální město •Megaměsto •Obvykle urbanizovaná oblast s více než 10 miliony obyvatel •Tokio, Mexico City… •Globální město •Má přímý a významný účinek na globální záležitosti přes socioekonomické, kulturní či politické prostředky •Město nadnárodního významu a aktivním vlivem a účastní na mezinárodních událostech a světovém dění •Centra obchodu, bankovnictví, financí, inovací a trhů •Na rozdíl od megaměsta se vyznačuje mírou vlivu ve světovém dění a ne počtem obyvatel https://www.reddit.com/r/MapPorn/comments/5s8qs4/map_of_the_global_cities_index_1575x1069/ https://www.reddit.com/r/MapPorn/comments/5s8qs4/map_of_the_global_cities_index_1575x1069/ Suburbanizace •Fáze související s vývojem společnosti v industriálním období •Zvyšuje se životní úroveň, rozvoj automobilového průmyslu a motorizace obyvatel umožňuje odloučení místa bydliště od místa pracoviště •Obyvatelé mají větší tendenci neusazovat se v centrech měst, ale v jeho zázemí v příhodných lokalitách s kvalitním životním prostředím •Ekonomickými a společenskými aktivitami zůstávají spjati s městem (dojíždí do něj za prací, kulturou, realizují v něm kontakty apod.) •Centra velkých měst tak postupně ztrácejí obytnou funkci ve prospěch funkce administrativní •Zázemí velkých měst rostou rychleji, než města samotná (často dokonce dochází k poklesu počtu obyvatel ve velkých městech) •Stává se masovým jevem v 30. letech 20. století (především v západních krajinách) Moravany u Brna, stav 2003, 2015 Deurbanizace Reurbanizace •Fáze, ke které může dojít v případě přesycení center velkých měst, ucpání dopravou •Potíže spojené s dopravou nutí k odchodu z center měst obyvatelstvo i terciérní činnosti •Centrum přestává být atraktivní pro ekonomickou činnost •V USA vedl vývoj až k přesunu většiny aktivit do nově budovaných příměstských center •V Evropě ale nedosáhla krize vnitřních měst takových rozměrů • •Alternativa desurbanizace •Projevuje se hlavně v Z Evropě •Je výsledkem cílených programů renovace historických jader měst •Snaha o vyřešení dopravní situace a zlepšení technické a sociální infrastruktury •Výsledkem bývá návrat obyvatel do center měst, ale pouze v omezené míře • Nové přístupy ke strukturalizaci měst •Kromě hodnocení stavu městských prostorových struktur se geografie města zabývá především změnami v prostorové struktuře města, jejich mechanismy (sled postupných kroků, které vedou ke změně), příčinami a důsledky. •Gentrifikace •Komercionalizace •Revitalizace •Residenční segregace: •Ghettoizace •Citadelizace •Slum Gentrifikace •Revitalizace městského centra a postupné nahrazení původního obyvatelstva obyvateli s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové, tzv. yuppies) •Charakteristické jsou malé domácnosti (jednočlenné, dvoučlenné) a luxusní byty •Často působí současně gentrifikační, revitalizační a komercionalizační procesy What is Gentrification?: https://www.youtube.com/watch?v=kfOqmSXDAD8 http://old.gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch06s02.html Citadelizace •Vytváření totálně izolovaných, uzavřených a chráněných zón v atraktivním prostředí •Zóny soustřeďují nejbohatší vrstvy (elity) obyvatelstva •Citadelizaci můžeme označit jako určitou formu gentrifikace, ale platí, že citadely mají vyšší úroveň než gentrifikované čtvrti Ghettoizace •Vytváří se čtvrti obyvatel (obyvatelstvo je často etnicky homogenní a tvořeno přistěhovalci – etnické enklávy) s nízkou sociální i ekonomickou úrovní. •Dochází k úpadku bytového fondu – tzv. dlouhodobě vyloučená vrstva obyvatel •Většinou ve zdevastovaných oblastech vnitřního města https://www.chronicle.com/article/American-Ghetto/236181 Komercionalizace, revitalizace •Komercionalizace •Týká se především centrálních částí města •Vytlačování bydlení komerční zástavbou • •Revitalizace •Oživení zástavby •Projevuje se ve znovuoživení (rekonstrukce, dopravní sítě, služby…) městských čtvrtí nebo vybraných částí https://www.archiweb.cz/en/n/home/revitalizace-nabrezi-svratky-by-mohla-v-brne-zacit-v-roce-2020 Město a jeho zázemí •Na město je nutné nahlížet jako na celek tvořící nodální region •Zázemím města se rozumí prostor mimo správní hranice města •Typy vazeb: •Demografické (migrace) •Zásobovací (dodávka surovin) •Veřejné služby (zdravotnické, školské, kulturní, obchodní) •Administrativní a politické (SO POÚ, SO ORP, LAU 1, NUTS 3) •Rekreační (každodenní krátkodobá rekreace) •Sociologické (návštěvy příbuzných) Urban sprawl •= sídelní kaše •Rozlézání zástavby do volné krajiny •Neřízené a nepromyšlené umístění rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny •Forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu •Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města •Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk How did the American Dream Result in Urban Sprawl? https://medium.com/@jordonoliver/how-did-the-american-dream-result-in-urban-sprawl-1ba73fcf5eda http://artalk.cz/2017/06/23/klasik-bizar/ Evropa •Města Z Evropy •dlouhá historie urbanizace •max. využité centrum •průmysl vytlačen na okraj podél dopravních koridorů •nejbohatší skupiny se koncentrují v suburbánní zóně •v okolí průmyslových ploch se koncentruje chudina •Města V Evropy •historické centrum •v blízkosti centra se nachází průmysl •na okraji sídlištní celky – důsledek socialistické éry •na okrajích také heterogenní zástavba – haly, sklady, rekreace atd. Severní Amerika •Malé a intenzivně využité jádro (výšková zástavba) •Na centrum navazuje chudina a imigranti •Velké nevyužité plochy •Vysoká sektorovost do etnických čtvrtí •Bohatí bydlí na okraji měst •Průmysl koncentrován podél dopravních koridorů Latinská Amerika •Segregace podle příjmů •Nejbohatší koncentrovány v centru •Chudina na periferii – slumy, favely… •Průmysl v blízkosti centra nebo podél dopravních koridorů Afrika •Islámská města •historické centrum, v blízkosti centra vyšší a střední vrstvy •na periferii chudina, •homogenní religiózní rozvrstvení, •průmysl na okraji vnitřního města, nově podél dopravních koridorů. •Města Subsaharské Afriky •projev kolonialismu, •jádro tvoří staré město, město přebudované evropskými kolonisty (geometrický tvar) nebo nezastavěná obchodní plocha – tržiště, •centrum obklopeno etnickými čtvrtěmi, dále zóna průmyslu a na okrajích chudinské čtvrtě – tzv. shanty towns/města z chatrčí. Asie •Města J a JV Asie •stará jádra měst nebo v okolí přístavu •následuje obslužná plocha, sektor vládních a administrativních budov, až poté obytná zóna •na okraji koncentrován průmysl