Je jedno ve které fázi začnu vyprávět svůj příběh, pracujú třicet let ve starým papíře a to je moje love story. Třicet iet lisujú starej papír a knihy, třicet let se umazávám literami, takže se podobám naučnejm slovníkům, kterejch jsem vylisoval jistě
třicet metráků,
jsem džbán plnej živý i mrtvý vody,
stačím se docela maličko naklonit a tečou ze mne
samý pěkný myšlenky, jsem tedy proti svý vůli vzdelanej a vlastně nevím, který myšlenky ve mně jsou moje a který jsem vyčetl
OSTATNĚ JE JEDNO ve který fázi začnu vyprávět svůj příběh, tu moji love story, konec a začátek jsou předpoklady jeden druhýho. Nejdůležitější, je-li něco důležitého y mým životě, je to, že pracujú třicet let ye starým papíru, lisujú třicet let knihy, ä za těch třicet let jsem se tak umazal literami, že zdánlivě bych se podobal naučnejm slovníkům, kterých jsem vylisoval taky několik metráků, takže jsem pořád plnej džbán živý i mrtvý vody, stačí mne nepatrně naklonit a tečou ze mě jen a jen samý myšlénky, a tak já jsem proti svý vůli vzdelanej a tak nakonec musím se přiznat, že nevím který jsou moje myšlenky a který jsem si přečetl, '
TŘICET PĚT LET pracuji ve starém papíře a to je moje love story. Třicet pět let lisuji starý papír a knihy, třicet pět let se umazávám literami, takže se podobám naučným slovníkům, kterých jsem za tu dobu vylisoval jistě třicet metráků, jsem džbán plný živé a mrtvé vody, stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky, jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšknkyjsou moje a ze mne a které jsem vyčetl,
Při vlastní textové přípravě jsme se řídili běžnými zásadami pro vydávání české literatury a platnými Pravidly Českého pravopisu (školní vydání z roku 1993). Přitom jsme se ovšem snažili respektovat zvláštnosti Hrabalova stylu a způsobu vyjadřování. K nim patří v prvé řadě kolísání mezi spisovnou a hovorovou podobou jazyka, které se projevuje i ve výsledném znění Příliš hlučné samoty, navzdory tomu, že se autor rozhodl napsat tuto verzi spisovnou češtinou, "úzkostlivou řeči". I ve třetí variaci zachováváme neobvyklosti (zdřímnu, rtoma, prstoma), pokud jsou charakteristické a nemůžeme je považovat za zřejmý omyl. Nepřesnosti a nedůslednosti různého druhu, gramatické i věcné, a samozřejmě též autorovy syntaktické zvláštnosti (eliptické vyjadřování, vyšinutí z vazby) se snažíme v co největší míře zachovat. Opravujeme je jenom tam, kde by jejich zachování bránilo srozumitelností.
Neobvyklá je u Hrabala hlavné interpunkce. Zde jsme postupovali tak, že jsme sice doplňovali čárky syntakticky nezbytné (oddělující vztažné a vložené věty), ponechali jsme však čárky v jisté míře "nadbytečné" (před spojkou "a" připojující souřadné věty), protože jsme přesvědčeni, že jejich nadbytkem se projevuje - i při vší nedůslednosti, s níž musíme u Hrabala počítat - určitý způsob frázování, zdůrazněné Členění mluvního proudu naznačené zde jakoby ikonický. Má své .důsledky rytmické i významové, a proto je nestíráme. Čárky rušíme jenom tam, kde by jejich zachování mátlo smysl výpovědi.