text k četbě: statě prof. M. Krčmové Výslovnost ve veřejném projevu a také Rozvíjení mluveného projevu - nácvik, nebo teorie?

Cvičení č. 1: V didaktice jazyka se někdy setkáme s pojme řečový/mluvní vzor. Pro dítě jsou samozřejmě primárním řečovým vzorem rodiče a jeho nejbližší; poté učitel/ka, ale řečové vzory (dobré i špatné) můžeme hledat i v médiích. Kdo je podle Vás příkladem dobrého řečového vzoru a proč? (nabízí se moderátoři, herci, politici apod.). Teprve poté rozklikněte přílohu a srovnejte vlastní volbu s tradičně uváděnými oblíbenými mluvčími.

Cvičení č. 2: Ad Umělecký přednes/jevištní řeč. Ve chvíli dostatku času a klidu si vychutnejte přednes fenomenálního herce Radovana Lukavského - opravdového mistra slova, který se kromě herectví zabýval i výukou přednesu a jeho teoretickou reflexí. Viz jeho knihu Sláva slova: texty Radovana Lukavského o umění přednesu (Praha: Akropolis, 2012), již prosím zalistuje online a přečtěte si jeho krátkou úvahu Kultura mluveného slova.

Cvičení č. 3: Procvičujte:

PETR NIKL

Znám tajemstvím dýchající hvozd…

 

Prvním úvodním tématem večera

Výchozím bodem diskuse

Zážitkem zprostředkovaným moderním tancem

Kolouch, kohout s mouchou mnohou

s hloupou chloubou houpou nohou.
Plovou dlouhou strouhou ouzkou,
chroupou oukrop s pouhou houskou.

 

Václav Lacina - Jaro

Řežavou září rozžat rudě žhne trn, rožeň růže.
Slyš sladký šum, to plž se listím šoulá.
Clown - slavík v kolotavých melodiích klouže
Uschlý klest zakleslý v lesklém skle, žluva žížalu žmoulá
Tele semele zeleň jetele
Plakala v skalách, pak zašla v salaš laň,
v salaš, kam volá, láká Balabán, šla malá k nám
Chrastím se krade skrčených chrt,
hladový hltoun, chléb plže mláto,
Plch chlupy klestí klec, bavlnu splt,
v lačném hlranu zle tlačí bláto
Strouhou se trousí hravě dravé ryby
lín šlehem šípu leknín podletí
Petrolej v lampě se Karlovi líbí
V románu krev a zelí k seleti.

Pes nenasyty - Ch. Morgenstern - (sám autor předepisuje přednést šeptem)

Proč křik vtrh ostře v noční klid?
Proč zlostně srší lustrů svt?
Je to ples nenasyty!
Proč frnk a chňap a fňuk a chicht?
Proč cimbál bimbal? Pročpak špit?
Je to ples nenasyty!
Moc noci lze zřít vítězit!
Neřest se chechtá, ctnost je mřít!
Je to plas nenasyty!

KUBY KULA KURY KUNA KUPO KUTO KUCE
KUMĚ KULA V KUHU KUBĚ KUKLÍ KUČ
KUNEŽ KUTAM KUPŘI KUŠLA KUPA KUNÍ KUMÁ KUMA
KUBY KULA KUPRY KUBA KUPRY KUČ

Byla ryba na potoce - měla v hubě klíč - když tam přišla panímáma - byla ryba pryč

Cvičení č. 4: Čtěte nahlas:

Život soldátský prostopášný

Vyjdouce odtud, jdeme hlouběji tam a až na ryňk, kdež aj, lidí těch železem přioděných, rohy a pazoury majících a houfně jedněch k druhým zpřipínaných stáda vidím, ležících u jakýchs koryt a dčberů, do nichž se jim jísti a píti sypalo a lílo, a oni jeden přes druhého chlemtali a slopali. I řekl sem: „Co se pak tu vepřové na jatku krmí? vidím sic lidskou tvárnost, než sviňské činy.“ — „To jest pohodlí toho stavu,“ dí tlumočník. Oni vtom od koryt vstanouc, dají se v rejry a skoky, křepčení a výskání. A tlumočník: „Hle, vidíš-li rozkoše života tohoto? oč se ti starají? není-liž tu býti veselo?“ — „Počkám, co dál bude,“ řekl sem. Oni mezi tím dají se v honění a šacování jiného stavu lidí, koho napadnou. Za tím rozválejíc se páchají sodomství a hanebnost beze všeho studu a bázně Boží, až sem se pýřil, a řekl: „Ej, tohoť by se jim trpěti nemělo.“ — „Trpěti se musí,“ dí tlumočník. „Nebo ten stav všeliké svobodě chce.“ Oni pak usadíc se chlemtali zase: a naperouc a nalejíc se do němoty, pak se pokáceli a chrápali. Potom je vyvedli na plac, kdež na ně déšť, snih, kroupy, mráz, slota, žízeň, hlad a všeliké neřesti pršely, že se nejeden třásl, drkotal, chřadl, scepenal, všem, psům, krkavcům na pokrm: jiní však nedbali nic, hýřili předce.

Vypsání bitvy

Vtom se cos na buben udeří, a zavzní trouba, a udělá se hřmot a křik! a aj, vztyčíc se každý a zchápajíc řezáky, tesáky, bodáky a co kdo měl, strkají to beze vší lítosti do sebe vespolek, až krev stříká, sekají a flekají na sebe hůř než nejlítější šelmy. Tu se hřmot na všecky strany rozmáhá, tu slyšeti dusot koní, chřest pancířů, břinkot mečů, rochání střelby, fičení okolo uší létajících střel a kulí, zvuk trub, třeskot bubnů, křik ponoukajících k boji, křik vítězících, křik zraněných a umírajících; tu viděti olověnné hrozné krupobití; tu ohnivé strašlivé blýskání a hřímání slyšeti; tu jednák tomu, jednák onomu ruka, hlava, noha preč létá; tu jeden přes druhého se kácí a všecko ve krvi splývá. „Ach, všemohoucí Bože, což se toto děje?“ řekl sem, „zahynouti-liž má ten svět?“