Hudební preference vysokoškolské mládeže
ve světle
sociologických výzkumů
uHudba v postmoderní společnosti (CORE010)
upodzim 2022, 2. 11. 2022
u

1. Původ a historie výzkumů hudebnosti
na našem území
u1947 Československý ústav pro výzkum veřejného mínění
u60. léta Karbusický, Kasan: Výzkum současné hudebnosti I. a II. (1963 a 1966)
uzvukový dotazník
u25 ukázek (podruhé 16), úseky skladeb 15-50 s., 2 308 osob (podruhé 1 021)
udoplňující dotazy (hudební vzdělání, preference poslechu médií, osobní data)
uhodnotící škála: „mám rád – nevadí – nesnáším“
ukategorie: věkové, vzdělanostní a pracovní
u1966 navíc: drobnější subkategorie, obnos za návštěvu produkce, emocionální náplň
u2001 Mikuláš Bek: Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti
uslovní dotazování
u1 067 respondentů, hodnotící škála 1 až 5 a procentuální vyjádření preferencí
uregionální výzkumy menšího rozsahu
u
u
u

Shrnutí výsledků
uhudba je častěji vnímána jako kulisa či prostředek relaxace než snaha o soustředěný poslech
ukladnější hodnocení hudby nonartificiální než artificiální
us přibývajícím věkem roste zájem o artificiální hudbu
us vyšším vzděláním (nejen hudebním) roste zájem o artificiální hudbu
unejoblíbenějšími žánry jsou soudobá taneční hudba a hudba romantická, nejméně populární hudba
komorní, opera nebo folklorní
u

2. Výzkumy hudebních preferencí VŠ studentů
na KHV PdF MU z let 2012 – 2016
u2012 - hudební preference vysokoškolské mládeže v ČR
u1 278 respondentů
udotazník: 33 hudebních ukázek, tříbodová hodnotící škála (rád – nevadí – nesnáším)
unejkladněji hodnocena rytmická, harmonická a motivační hudba
u2013 – rozšíření na členské státy EU
ustejná struktura dotazníku včetně totožných hudebních ukázek
u271 respondentů, výsledky potvrzeny
u2014 – rozšíření na vybrané státy světa (členové ISME)
u2O2 zemí, 2 635 respondentů, z nich 1 011 ze států EU
umetody a techniky zachovány z předchozích výzkumů

Shrnutí dosavadních výsledků z výzkumů na KHV (2012 – 2014)
unejpreferovanější žánr je rock‘n‘roll a hudba Antonína Dvořáka
unejméně populární je elektronická hudba a dechovka
upro respondenty bylo všeobecně náročné identifikovat žánr (zejm. rock), nejsnáze identifikovatelný
byl pro respondenty rock‘n‘roll a muzikál

Postoje vysokoškolských studentů v ČR
k artificiální hudbě 20. století
uorientace záměrně pouze na artificiální (vážnou / klasickou) hudbu 20. století
u
u2015 – Postoje vysokoškolských studentů v ČR k artificiální hudbě prvních dvou třetin 20. století
u2 213 respondentů
u10 hudebních ukázek
u2016 - Postoje vysokoškolských studentů v ČR k artificiální hudbě poslední třetiny 20. století
u2 081 respondentů
ustejně strukturovaný dotazník jak v předchozím roce
u
uVýsledky obou výzkumů (2015 a 2016):
uv mnohem větší míře se projevil vliv hudebního vzdělání na identifikaci skladeb a na kladné
hodnocení ukázek
uvětšina respondentů se nepokusila o identifikaci skladatele (pokus pouze 6 %)
u

Problémy při sestavování
zvukového dotazníku
unutnost ostře definovat jednotlivé kategorie (např. co je to blues?) → minimalizace prostoru pro
konfrontaci
uukázky
uvýběr – co nejcharakteritičtější hudební zástupci, maximální reprezentace daného oboru
uautenticita – originální znění
udélka
upořadí
uvytržení z kontextu – odtržení od prostředí, ve kterém typ hudby slýcháme
u?
u
u
u
u

k zamyšlení: Co může ovlivnit naše vnímání hudby?
uprostředí, atmosféra
ukvalita záznamu (u starších dotazníků)
ukvalita interpretace
uodhalení jména kapely / interpreta / dirigenta / …
upředchozí zkušenost
unáhoda
u?
u

Literatura
•Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj: celostátní vysokoškolská
učebnice pro studující filozofických fakult univerzit, pedagogických fakult a akademií múzických
umění. Díl II.,část C., Disciplíny hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s.
516-540.
•KOTEK, Josef. Vývoj hudebního vkusu obyvatelstva ČSR po roce 1945. Hudební věda. Praha: ČSAV,
1978, s. 195-233.
•BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti. 1. vyd. Praha: KLP, 2003.
•KARBUSICKÝ, Vladimír a Jaroslav KASAN. Výzkum současné hudebnosti. Díl 1, Výzkum z roku 1963 a díl
2, Výzkum z roku 1965-66. Praha: Svoboda, 1969,
•DORŮŽKA, Lubomír. Obliba malých žánrů a obecná hudebnost. Hudební rozhledy. Praha: Svoboda, 1965,
č. 7 a 8.
•CEJP, Martin a Marie MAŘÍKOVÁ. Postoje české veřejnosti k hudebnímu umění (závěrečná zpráva
výzkumného úkolu). Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1978.
•VALOVÝ, Evžen. Sémantický diferenciál ve výzkumu vnímání hudby žáky základních škol. Musica viva
in schola IV. Brno: 1979, s. 97-112.
•KOŠŤÁL, Jaroslav. Mínění české veřejnosti o hudbě a poslechové chování. Hudební věda. Praha: ČSAV,
1985, č. 4, s. 322-346.