Klasifikace indoevropských jazyků a postavení slovanských jazyků mezi nimi

Rozrůzňování jazyků

•      MONOGENETICKÁ TEORIE – říká, že na světě existoval jeden jazyk a z něho se vyvinuly jiné
jazyky

•      POLYGENETICKÉ TEORIE – říká, že prajazyků na začátku bylo několik

 Během vývoje docházelo ke 2 procesům:

•      DIVERGENCE – rozrůznění, z jednoho jazyka se rozrůzňovaly jiné

existoval společný prajazyk a z něj se oddělily jednotlivé jazyky → jazyková rodina = jazyky jsou
vzájemně příbuzné, ale postupně se od sebe odlišují

•      KONVERGENCE – sbližování jazyků

i mezi nepříbuznými jazyky lze najít společné rysy, ovlivňují se sekundárně (jsou blízké
geograficky, politicky, kulturně,…) → jazykový svaz = nepříbuzné jazyky získávají vzájemným
působením společné prvky


Klasifikace jazyků světa

•      vnější okolnosti – sociolingvistická a areální (geografická) klasifikace jazyků

•      vlastnosti jazyků samých – genealogická (genetická) a typologická klasifikace jazyků


Genealogická (genetická) klasifikace jazyků

Jazyky Evropy, části přední Asie a Indie

Indoevropské jazyky

Jazyky satemové a kentumové

•      stav u jazyků kentumových:

            čisté (prosté) (k, g, gh)

            labializované (kw, gw, gwh);

•      stav u jazyků satemových:

            čisté (prosté) (k, g, gh)

            palatalizované (k', g', gh' ) → spirantizace (vznik sykavek): s, z



Indoevropské jazyky se dělí na 11 větví:

            indické jazyky

            íránské jazyky

            arménština

            řečtina

            balkánské jazyky (albánština)

            keltské jazyky

            germánské jazyky

            italické – románské jazyky (latina)

            baltské jazyky

            slovanské jazyky

            anatolské jazyky


http://nd01.jxs.cz/083/602/8721e29492_20823231_o2.jpg