JAN AMOS KOMENSKÝ [28.3.1592-15.11.1670] F:\Komenský\Komenský (2).jpg Komenský od Jügena Ovense, po r. 1650, Rijksmuseum Komenský od Václava Hollara Komenský v knize: Komenského mapa Moravy Rembrandt van Rijn: Stařec (Komenský) KUNVALD Komenský ve Strážnici Komenský před muzeem v Uherském Brodě F:\Komenský\Komenský 001.jpg JAN AMOS KOMENSKÝ - jeho pojetí lékařství a zdraví, v díle SCHOLA LUDUS: • „...Úkolem lékaře je chránit člověka před nemocemi spíše, než jich potom se pracně zbavovat. Toho lze dosáhnout spíše dietou, než léčením. Dieta pak spočívá především v jakosti a povaze potravy a v posílení přirozených funkcí člověka. V těle dlužno na prvním místě pečovati o projevy ducha a teprve na místě druhém se starati o projevy tělesných ústrojův a šťáv. K tomu napomůže zdržovati se často na čerstvém povětří, užívati jídlo čerstvě stravitelné v dávkách přiměřených a nápoje požívati velice střídmě. Mnoho jídla - mnoho nemocí. I denní přejídání je rychlou cestou k nemoci. Zvláště lehká strava rostlinná, podaná na počátku polední doby, přináší tělu sílu....“ •„...Zejména pak jest nutno, zvykati si na věci tak protichůdné, to jest na horko i na mráz, na námahu i odpočinek, na trochu víc jídla i na půst, na bdění i na spánek. Ale vždy přitom na paměti míti, že se máme k příznivější straně přikláněti, to jest častěji spáti než vytrvale bdíti, častěji jísti, nežli se postiti.... Pak dožiješ se věku přiměřeného a ustavičně se v tomto životě budeš moci těšiti zdraví a život tvůj tak prožíti v plodné práci a pomoci druhým, aby, až nadejde tvůj čas - mohl jsi dobrý počet skládati z činův svých....“ • F:\Komenský\KOMENSKÝ 018.jpg F:\Komenský\KOMENSKÝ 019.jpg F:\Komenský\KOMENSKÝ 020.jpg •Největší spisovatel pobělohorské emigrace, filozof a poslední biskup jednoty bratrské Jan Amos Komenský (lat. Comenius; vlastním jménem Jan Amos Segeš Nivnický) se narodil v roce 1592. Místo jeho narození není známo, některé prameny uvádí Uherský Brod, jiné Nivnici na jihovýchodní Moravě nebo rodiště jeho otce obec Komny (odtud zřejmě "Komenský"). •Jan Amos Komenský pocházel z českobratrské rodiny. Studoval v Německu a při studiích si všímal rozmachu vědy jiných národů. Rozhodl se vytvořit českou národní vědu, aby i jeho vlast v tomto oboru pokročila. Jeho plány ale přerušila bělohorská bitva. • F:\Komenský\Komenský.jpg F:\Komenský\Komenský 002.jpg F:\Komenský\Komenský 004.jpg F:\Komenský\Komenský 005.jpg F:\Komenský\Komenský 006.jpg E:\NKP ČR - nově 2009\NKP-Památná místa\Fulnek\196.JPG F:\Komenský\Komenský 007.jpg F:\Komenský\Komenský 008.jpg F:\Komenský\Komenský 009.jpg F:\Komenský\Komenský 010.jpg F:\Komenský\Komenský 011.jpg F:\Komenský\Komenský 013.jpg F:\Komenský\Komenský 014.jpg F:\Komenský\Komenský 015.jpg F:\Komenský\Komenský 016.jpg Alfons Mucha: Plamínek naděje F:\Komenský\Komenský 017.jpg Naarden F:\Komenský\Naarden\Novověk-architektura-Naarden.jpg Hlavní pedagogické názory •Vysoce oceňoval význam výchovy. Podle něj by žádné dítě nemělo být vyloučeno z výchovy, protože i to nejméně nadané dítě lze alespoň poněkud vychovat. •Výchova dítěte má podle něj tři hlavní cíle: •poznat sebe a svět – vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech •ovládnout sebe – výchova mravní •povznést se k Bohu – výchova náboženská •Klade důraz na význam kázně. Odmítá tělesné tresty za neznalost, ale za porušení kázně je v určitých případech připouští. • Ve svých spisech navrhoval Komenský tuto školskou organizaci •od narození do 6 let má být dítě vychováváno doma. Obsah výuky stanovil v příručce pro rodiče Informatorium školy mateřské •od 6 do 12 let navštěvují děti školu obecnou, která by měla být v každém městě i vesnici. Škola je pro chlapce i dívky. Vyučuje se čtení, psaní, počítání, náboženství, reálie (učení o přírodě a společnosti), zpěv, ruční práce. Vyučování probíhá dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne. •od 12 do 18 má mládež navštěvovat školu latinskou, která by měla být v každém městě. Základem vzdělání je sedmero svobodných učení (gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a múzika), přírodní vědy, zeměpis, dějepis, matematika, a jazyky jako latina a řečtina. Komenský ovšem doporučuje i jiný jazyk, aby se každý dorozuměl se svými sousedy (němčina). •od 18 do 24 let slouží ke vzdělávání akademie, která by měla být v každé zemi. Jde o vysokou školu, kde by se studovalo bohosloví, práva nebo medicína. Důležité je i vzdělání náboženské a filosofické. Vysokou školu nazývá akademie, protože univerzity byly katolické, chtěl je tedy odlišit od protestantských. •Po ukončení vzdělávání by měl člověk cestovat. Zdůrazňoval ale, že vzdělávání nikdy nekončí, že je neustálé. • •Poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Ve třídách by měli být žáci stejného věku a stejné úrovně znalostí. Pokud je ve třídě větší počet žáků, doporučuje pro učitele pomocníka (ve třídách bývalo 80 - 100 žáků). Každá třída by měla mít svou místnost pro výuku, každý rok by měla mít učebnice, učitelé by měli mít poznámky, jak s učebnicí pracovat. •Při výuce samé aplikoval Komenský tyto zásady: •zásada názornosti - přímá žákova zkušenost •zásada systematičnosti a soustavnosti - učivo by na sebe mělo navazovat, nejen v jednotlivých předmětech, ale i mezi nimi. Je třeba zajistit soustavný vzdělávací režim •zásada aktivnosti - žáci by měli své poznatky získávat vlastní zkušeností využívat je v praxi •zásada trvalosti - je třeba soustavně učivo opakovat •zásada přiměřenosti - učitel by měl vycházet z věkových a individuálních schopností dětí • Komenského dílo: •O poezii české – Snaha obrodit poezii znovuzavedením časoměrného verše, který sám užíval v překladech žalmů. •Listové do nebe – Fiktivní dopisy chudých ke Kristu, stěžují si na bohaté. Kristus je utěšuje a kárá bohaté, všechny nabádá, aby zůstali poslušni božích zákonů. Toto dílo je výrazně ovlivněno myšlenkami Jednoty bratrské. •Truchlivý – Zamyšlení nad rozporem rozumu a víry. Napsal je po smrti své první ženy a dětí. •Moudrost starých Čechů – Sbírka starých pořekadel a přísloví (asi 2000). •Poklad jazyka českého – Podrobný slovník všech českých slov. Měla být vysvětlena i gramatika. Chtěl zachytit i nespisovná, nářeční a přejatá slova. Materiál sbíral celý život. Slovník se nedochoval, jelikož shořel v Lešně. •Via lucis (Cesta světla) – Zabývá se zde pansofií (vševědou). Byl toho názoru, že když u lidu zmizí nevědomost, války ustanou. Aby došlo k nápravě lidstva, vládnout by měl sbor mudrců. Pro lepší dorozumění mezi národy je třeba zavést novou řeč, které by všichni rozuměli. Latina je podle něj příliš těžká. •Přemyšlování o dokonalosti křesťanské •Hlubina bezpečnosti – Čím více se člověk vzdaluje od Boha, tím větší je jeho beznaděj. •Kancionál – Sborník duchovních písní, české žalmy •Kšaft umírající matky Jednoty bratrské – Vyjadřuje víru, že se odkazu Jednoty ujme český a moravský lid. Postava matky je symbolem Jednoty bratrské, která je odsouzena k zániku, ale matka ve své závěti odkazuje hlavní myšlenky příštím generacím. •Labyrint světa a ráj srdce – alegorický příběh. Vypravěč se ocitá v okrouhlém městě uprostřed nicoty. Průvodci Všezvěd Všudybud a Mámení mu líčí krásy světa, poutník však vidí jen klam, marnost, faleš, bídu a smrt. Chce odtud utéci, ale nemá kam. Východisko ze zmatků tohoto světa nachází v otevření svého srdce, aby do něj mohl vstoupit Ježíš Kristus. •Pokračování v bratrském napomínání – Vlastní životopis. •De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských) • E:\NKP ČR - nově 2009\NKP-Památná místa\Fulnek\193.JPG