POLSKO - šlechtická republika (1501 – 1618) – 16. století „zlatý polský věk“ •Polsko – od uzavření Krewské unie 1385 – de facto v personální unii s velkoknížectvím Litvou •V 15. a 16. století se Litva snažila o užší spojení obou státních celků. •K důležité změně došlo až na počátku 16. století. •1501 po Janu Albrechtovi - na trůn jeho bratr Alexandr (uzavřena tzv. mielnická unie – 1501). •Polský stát - na cestu modernizace v souvislosti s vývojem v západní Evropě. •Inspirace: modernizace státního aparátu a formování nové politické koncepce, méně závislé na teologickém univerzalismu a charakterem více národní. Polsko se angažovalo v reformaci i protireformaci, stejně také v renesanci. •Polské specifikum - rozvoj robotního velkostatku a v Evropě kromě Uher dosti výjimečného systému tzv. šlechtické demokracie. • •Za vlád Jana Albrechta (1492-1501) a jeho bratra Alexandra (1501-06) a Zikmunda I. Starého (1506-1548) - charakteristické ostré střety šlechty s magnáty a králem o rozsah šlechtické demokracie – šlechtického parlamentarismu. •Významná role: Jan Laski, od r. 1503 kancléř a v letech 1510-31 arcibiskup hnězdenský: Idea silného, ne však absolutistického státu s kodifikovaným právem, schopnou administrativou a stabilním teritoriem. •Autor sbírky polského práva (Laského statuta z roku 1506) – měla se stát ideovým základem pro hnutí střední šlechty. • •Zikmund I. Starý: • - dluhy státní pokladny. •- s pomocí měšťanstva provedl mincovní reformu a obnovil činnost krakovské mincovny. •Nepodařilo se mu prosadit berní reformu - cílem donutit šlechtu k pravidelnému placení daně (potřebné) pro udržování námezdního vojska. •Druhá manželka, italská princezna Bona z rodu Sforziů – cílevědomě posilovala postavení dynastie a rozmnožovala majetek- tendence k absolutismu. Prosazovala zásady dědičnosti jagellonského trůnu: vynucené volba syna Zikmunda Augusta (tehdy 9 let) 1529 za krále na sněmu v Piotrkowě. • Zikmund I. musel tehdy čelit vzpouře šlechty potvrzením konstituce Nihil novi (=nic nového) a zavázat se, že volby vivente rege (za králova života) byla výjimkou. •Nejzávažnějším problémem polské politiky – vyjasnění vztahů s řádovými Prusami. •Vyhrocení: Albrecht Hohenzollernský (1511), synovec Zikmunda I. Začal zbrojit a s velkým knížetem moskevským Vasilem III., který v té době bojoval s Litvou, připravoval antilpolskou koalici. Výsledkem střetu byla Albrechtova nabídka inspirovaná Martinem Lutherem, totiž provést sekularizaci řádu a utvořit světský luteránský stát •1525 složil Albrecht již jako pruský kníže na krakovském rynku lenní slib polskému králi. Albrecht se tedy stal knížetem v Prusích, nikoli knížetem Prus. • Zikmund I. Starý (Jan Matejko) Zikmund I. Starý na obrazu Jana Matejky. Albrecht Hohenzolernský Marienburg – Malbork, největší hrad střední Evropy Malbork Toruň – Thorn Toruň – socha a rodný dům Mikuláše Koperníka •Zikmund II. August (1548-1572) – prohloubily se rozpory mezi králem a šlechtou - od 20. let 16. století se dovolávala svolání tzv. sejmu sprawiedliwosci, na němž by došlo ke kodifikaci jejích práv. •Tváří v tvář konfliktu s Ivanem IV. o Livonsko pochopil, že marně hledal oporu u magnátů a spojil se se šlechtou. Na sněm v Pietrkowě roku 1563 přišel demonstrativně ve šlechtickém oděvu a v duchu požadavků šlechty vyhlásil program exekuce. Bylo schváleno vyvlastnění zastavených korunních statků a výnosy měly být nadále užívány pro potřeby státu. Usnesení sněmu v průběhu 60. let zakončila proces přeměny královského majetku na majetek státní. Král s ním již nemohl volně disponovat, jeho činnost kontroloval sněm. •Unifikace a centralizace státu •Proces státní unifikace královských Prus s Korunou polskou zahájilo svolání parlamentu roku 1569, když část členů pruského senátu vstoupila do senátu Polského. Nebyla to unifikace absolutní – Prusy si zachovaly vlastní soudnictví, finance a autonomii, také biskupství ve Varmii. Privilegované postavení si udržel Gdaňsk. •Integrace se dotkla také Mazovska. K polskému státnímu organismu bylo připojeno již roku 1529 - mazovští poslanci a senátoři vstoupili na půdu polského sněmu. •Roku 1595 se stala hlavním sídlem Polského státu Varšava Zikmund II. August upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4c/Cra... •LUBLINSKÁ UNIE •Vztahy s Litvou - cílem přetvoření unie s Litvou v unii reálnou – dlouhodobě probíhal proces sbližování. Rozhodnutí padlo až 1. 7. 1569, kdy se polský král a senát dohodli s litevskou šlechtou. •Oficiálním představitelem tzv. lublinské unie se měl stát společně zvolený panovník, sněm, který se měl scházet ve Varšavě a společná mince. Společná měla být zahraniční politika, zatímco vojsko, finance a soudnictví měly zůstat samostatné. Polsko se na základě unie stalo státem federativním, sestávajícím ze dvou rovnoprávných členů Koruny polské a Velkoknížecví litevského, přičemž Koruna získala Podlesí, Volyňsko, Východní Podolí a Kyjevsko. Litva ale bylo postupně stále víc integrována do společného státu s názvem Rzeczpospolita. • •Dynastická krize po vymření JAGELLONCŮ •Smrt posledního Jagellonce v červenci 1572 obrovskou krizí – panovník bez dědice, zůstaly jen jeho sestry – Kateřina - manželka švédského krále Jana III. a svobodná Anna. •Období interregna – první začalo 1572 a končilo 1574, druhé 1574-75. Roku 1573 došlo k dohodě v otázce volby. Varšava se stala místem volebního sněmu a hlasovací právo bylo přiznáno každému šlechtici, který se osobně dostavil k volebnímu aktu. •Volba polského krále přitáhla pozornost Evropy. Ucházeli se Francie, Habsburkové, Ivan Hrozný, Jan III. Vasa a sedmihradský vévoda Štěpán Báthory. •Diplomatická jednání, vynesly na polský trůn v květnu 1573 Jindřicha z Valois. Zvolen v obci Kamien u Varšavy (50 tisíc voličů). Nový král se musel zavázat k dodržování svobody vyznání, práv sněmu, bez jehož souhlasu nemohl vypisovat daně, cla či svolávat vojsko. Po smrti svého bratra fr. krále Karla IX. a v noci 18./19. června 1574 tajně opustil Polsko aby následně vládl ve Francii jako Jindřich III. •Obnovena jednání – šlechta nakonec prosadila Annu Jagellonskou, sestru Zikmunda Augusta, která pojala za manžela sedmihradského vévodu Štěpána Báthoryho (1579-1586). Štěpán Báthory Stefan Batory. Стэфан Баторы (1576).jpg Štěpán Báthory, Alžběta Báthoryová (Čachtická paní) Polský král Štěpán Báthory a jeho neteř hraběnka Alžběta Báthoryová. •Báthory -schopný politik, orientoval se na magnáty, zájem hlavně o UHRY. •Nejbližší poradce Jan Zamojský, vzdělanec a v době bezkráloví tribun šlechty, hromadil majetek i funkce. •Strategický um prokázal Báthory svým vítězstvím nad armádou Ivana Hrozného roku 1582, čím znovu získal Livonsko .Touto cestou se dařilo vytvářet jeden z cílů Báthoryho zahraniční politiky - unii pravoslavné a katolické církve (cílem bylo chránit Uhry před Turky). Roku 1596 byla se souhlasem papeže Klimenta VIII vyhlášena tzv. brestská unie, která utlumovala snahy ruského cara o svrchovanost nad pravoslavím, včetně Polska. •Po Báthoryho smrti 1586 - bezkráloví •Většina polských stavů ho v srpnu 1587 zvolila Zikmunda Vasu, menšina – hlavně magnáti prohlásila za krále Maxmiliána Habsburského. •Vítěz střetu: Zikmund Vasa. •Dynastie Vasovců spřízněná s Jagellonci, což bylo příslibem švédsko-polské unie. – nenaplněno. •Po roce 1618 - zhroucení zásad šlechtické demokracie a převahy nabývá magnátská klika • • •Kultura a věda zlatého období •V době Zikmunda I. se královský dvůr stal nejvýznamnějším střediskem renesanční kultury a Wawel perlou renesanční architektury na sever od Alp. Výrazněji se od sebe odlišovaly kultura šlechtická, měšťanská a venkov. •Roku 1513 byla vydána první polská kniha Raj duszny. •Rozvoj školství. Během 16. století - při farách elementární školy, nově zakládání katolických i protestantských gymnázií. •Roku 1579 získala jezuitská kolej ve Vilniusu statut univerzity a kancléř Jan Zamojský založil r. 1593-95 v Zamošči univerzitu. Ta ale rychle upadla a posléze fungovala spíše jako gymnázium. •Významné místo v polském školství - českobratrská škola v Lešně – rektor: Jan Amos Komenský. •Nejvýznamnější osobností - Mikuláš Koperník (1473-1543) – astronom a matematik, autor epochálního díla De revolutionibus orbium coelestium, vydaný roku 1543 v Norimberku. •Rozvoj geografie a kartografie umožnil Bernardovi Wapowskému zpracovat velkou mapu Polska (1526). Rozvíjela se literatura, filologie, hudba. •K nejpříkladnějším dílům renesanční urbanistiky náleží Zamošč. (dnes UNESCO) Územní vývoj Polska Katedrála sv. Stanislava na Wawelu s hrobkou polských králů Krakov – Wawel Vilnius