Organizace vzdělávání Režimová opatření Hygiena školního prostředí Počty dětí a žáků Demografické údaje Např. Prognóza počtu dětí a mladistvých navštěvující druhy škol (MŠ, ZŠ, SŠ) Školský zákon § 23 • (4) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem. • (5) Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Vyhláška č. 14/2005 Sb.,o předškolním vzdělávání , ve znění účinném od 1. 9. 2021 • (3) Mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně. Lesní mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 9 hodin denně. • (4) Mateřská škola s polodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání nejdéle 6,5 hodiny denně. • (5) Mateřská škola s internátním provozem poskytuje dětem celodenní vzdělávání i noční péči v pracovních dnech v minimálním rozsahu 100 hodin nepřetržitého provozu týdně; v mateřské škole s internátním provozem je možné zřídit třídy s celodenním nebo polodenním provozem. §2 • Počty přijatých dětí ve třídách mateřské školy (1) Mateřská škola má nejméně a) 15 dětí, jde-li o mateřskou školu s 1 třídou, b) 12,5 dětí v průměru ve třídě, jde-li o mateřskou školu se 2 třídami, c) 16,33 dětí v průměru ve třídě, jde-li o mateřskou školu se 3 třídami, d) 18 dětí v průměru ve třídě, jde-li o mateřskou školu se 4 a více třídami. (2) Je-li v obci pouze 1 mateřská škola, má nejméně a) 13 dětí, jde-li o mateřskou školu s 1 třídou, b) 12,5 dětí v průměru ve třídě, jde-li o mateřskou školu se 2 třídami, c) 16 dětí v průměru ve třídě, jde-li o mateřskou školu se 3 a více třídami (3) Třída mateřské školy se naplňuje do počtu 24 dětí. (4) Třída lesní mateřské školy má nejméně 15 dětí. §2 (5) Za každé ve třídě zařazené dítě s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 3 snižuje o 2 děti; to platí i v případě dítěte s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet dětí podle odstavce 3 se dále snižuje o 1 za každé dítě s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, které není uvedeno ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 5. (6) Za každé ve třídě zařazené dítě mladší 3 let se do doby dovršení 3 let věku dítěte nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 3 snižuje o 2 děti. Postupem podle věty první lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 6. (7) Snížení počtu podle odstavců 5 a 6 nelze za 1 dítě uplatnit souběžně. Snížení počtu dětí podle odstavců 5 a 6 se neuplatní u mateřské školy, které v jeho plnění brání plnění povinného předškolního vzdělávání dítěte nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u dítěte zařazeného ve třídě v průběhu školního roku. Vyhláška MŠMT o základním vzdělávání č. 48/2005 Sb. v pozdějších novelizacích §1 (1) Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin. (2) Ředitel základní školy (dále jen "škola") umožní žákům vstup a pobyt v budově školy nejméně 20 minut před začátkem vyučování a o přestávce mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. (3) Žáci mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 6 vyučovacích hodin. Konkrétní počet vyučovacích hodin stanoví škola s přihlédnutím k charakteru vzdělávací činnosti a k základním fyziologickým potřebám žáků. (4) Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech stanoví školní vzdělávací program. (5) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové. Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce nejméně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut. V případech hodných zvláštního zřetele lze zkrátit některé desetiminutové přestávky na nejméně 5 minut a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Při zkracování přestávek ředitel školy přihlédne k základním fyziologickým potřebám žáků. (6) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. • §4 (1) Škola tvořená pouze třídami prvního stupně má nejnižší počet žáků ve třídě v případě a) školy tvořené jednou třídou 10 žáků, b) školy tvořené dvěma třídami průměrně 12 žáků, c) školy tvořené třemi třídami průměrně 14 žáků, d) školy tvořené čtyřmi a více třídami průměrně 15 žáků. • (2) Škola tvořená třídami prvního a druhého stupně má nejnižší průměrný počet žáků ve třídě 17 žáků a v případě školy, která má nejvýše 2 třídy v každém ročníku, 15 žáků. (3) Škola s jazykem národnostní menšiny tvořená pouze třídami prvního stupně má nejnižší počet žáků ve třídě v případě a) školy tvořené jednou třídou 8 žáků, b) školy tvořené dvěma a více třídami průměrně 10 žáků. (4) Škola s jazykem národnostní menšiny tvořená třídami prvního a druhého stupně má nejnižší průměrný počet žáků ve třídě 10 žáků. §4 (5) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. Nejvyšší počet žáků podle věty první se snižuje o 2 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého a pátého stupně vzdělávajícího se ve třídě; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet žáků podle věty první se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě druhé. Postupem podle věty druhé a třetí lze snížit nejvyšší počet žáků ve třídě nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve třídě podle věty druhé a třetí se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve třídě v průběhu školního roku. (6) Počet žáků ve třídě zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona se řídí právním předpisem upravujícím vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Do průměrného počtu žáků na třídu podle odstavců 1 až 4 se tyto třídy nezapočítávají. • §5 • (2) Na prvním stupni školy lze do jedné třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku prvního stupně. Na druhém stupni školy nelze do jedné třídy zařadit žáky z více než jednoho ročníku druhého stupně. Do jedné třídy nelze zařadit žáky prvního a druhého stupně. • (3) V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy. • (4) Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí zejména podle prostorových ,, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu. • (5) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24. • (6) Za každého ve skupině zařazeného žáka s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet žáků ve skupině podle odstavce 5 snižuje o 2 žáky; to platí i v případě žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet podle odstavce 5 se dále snižuje o 1 za každého žáka s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, který není uvedený ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet žáků ve skupině nejvýše o 5. Snížení nejvyššího počtu žáků ve skupině podle věty první a druhé se neuplatní u školy, které v jeho uplatnění brání plnění povinnosti přednostního přijetí žáka podle § 36 odst. 7 školského zákona nebo dojde-li ke změně stupně podpůrného opatření u žáka zařazeného ve skupině v průběhu školního roku. Vyhláška č. 13/2005 o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři §2 Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování (1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60. (2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3. (3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17. (4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30. (5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit: •a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků, •b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu, •c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, •d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností, •e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem, •f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického. (6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem. Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků. (7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd nebo ročníků. (8) Žák, který je žákem oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou,, se započítává jako žák příslušného oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou; do celkového počtu žáků školy se započítává pouze jednou. ….. A další upřesnění dělění…. Specifika vých. vzdělávacího procesu Organizovaná činnost • Vnucený charakter práce • Vnucený rytmus práce • Vnucená intenzita práce • Práce specifického rázu s převahou psychické, senzorické a statické zátěže • Specifické hodnocení práce • Neustálý proces vytváření nových dovedností a procvičování • Denní režim • Zátěž, spánek, stravování • Individuální potřeby • Věk, biorytmy, aktuální zdr. stav • Dodržování přestávek, aktivní oddech (aktivní pohyb) • Větrání • Rozvrh dopolední, odpolední, celodenní péče předměty I. náročnosti - dopoledne správná návaznost (střídání odlišného zaměření) Může škola do rozvrhu přidávat nulté hodiny? • pokud jsou řádně stanoveny rozvrhem, jedná se o povinnou školní docházku. • ZŠ, SŠ Délka vyučovacího dne • • • • • Rozložené práce, odpočinku a ostatních činností Z hlediska aktivity vrchol výkonnosti mezi 9 – 11 hodinou největší útlum mezi 13 – 15 hodinou Průměrně 7-leté dítě ZŠ je schopno se optimálně soustředit na dobu 10 min od začátku vyučování hodiny • Schopnost pozornosti a soustředěnosti narůstá během dopoledních hodin • Zátěž • Nepřiměřené nízké nároky a nepřiměřené vysoké nároky na žáka Vyučovací hodina • Délka - Opakování látky – přemýšlení a logické souvislosti - Zkoušení – stres - Probírání nové látky – zatěžování CNS - Nucený rytmus práce – striktně daný harmonogram Výkonnost žáků Biorytmy Pravidelnost • Adaptační pochody • Metabolismus • Ukládání ke spánku, vstávání • Úloha rodiny Zajímavost • Pozornost – test pozornosti • https://slideplayer.cz/slide/11573242/ •