Studijní materiál – pravěk (IGIp01)
Vymezení pravěku
- Nejdelší období lidských dějin – od vývoje lidského druhu (cca 2,5 milionů let BC) po vznik
písma na různých územích
o Prehistorie – období lidských dějin bez používání písma – historie jako věda toto
období nemůže zkoumat kvůli rozdílné metodice
➔ Výzkum prehistorie provádí archeologie a antropologie
o Pravěk není jen časový, ale také geografický fenomén – i v dnešní době je na světě
mnoho kultur, které nepoužívají písmo (Amazonští indiáni, Křováci…) – nejde o dávno
mrtvý a nepoužívaný způsob života!
➔ Chápání vývoje archaických lidských společností nám umožňuje pochopit
smýšlení odlišných kultur (jiné než evropské) i v dnešní době
- Člověk se nikdy v dějinách nemohl setkat s živými dinosaury, naopak třeba šavlozubé tygry
nebo jeskynní medvědy lidé potkat mohli
- Dělení pravěku dle technologických změn – doba kamenná, doba bronzová, doba železná
o Problém je, že se každé období vyskytuje ve světě v jinou dobu
o Dalším problémem je, že technologické změny nemusí nutně ukazovat společenské
změny (a ty jsou pro vývoj člověka důležitější)
Kultura x archeologická kultura
- Kultura (antropologické hledisko) je sdílený a naučený výtvor lidí, patří do ní nejen umění, ale
také zvyky, tradice, jazyk, víra, móda, stravovací návyky a spousta dalších aspektů, které
ovlivňují život člověka ve společnosti
o My vs. Oni – oni = „Ti druzí“ – lidé mimo náš kulturní rámec, zároveň také lidé, se
kterými se z nějakého důvodu neztotožňujete (např. fanoušci jiného sportovního
klubu; lidé konzumující pizzu s ananasem; Češi vs. Němci...)
- Kulturu tedy utváří člověk, zároveň ale také ona formuje naše chování a naše vnímání světa
X
- Archeologická kultura – nesouvisí nutně s živou kulturou
o Jde o soubor určitých hmotných památek po určité společnosti uzavřený v prostoru a
čase (např. kultura popelnicových polí)
o V učebnicích se s tímto pojmem ještě setkáte a je dobré chápat rozdíl mezi ním a
živou (antropologickou) kulturou, v žádném případě ale nemá smysl výuku pravěku
omezit zejména na výčet archeologických kultur, jak šly za sebou!!!
Paleolit (cca 2,5 milionu let BC v Africe – 8000 BC u nás)
- Starší doba kamenná
- Přírodní podmínky – střídání dob ledových a dob meziledových
o Zhruba 300 000 BC ještě zalednění i na severní Moravě a ve Slezsku – bludné balvany
(kameny nesené ledovcem ze Skandinávie – ukazují, kam až zasahoval)
o V dobách ledových na našem území velmi chladno – tundry, permafrost (trvale
zmrzlá půda)
o Doby meziledové byly teplejší
- Vývoj člověka
o Rod Homo – vývoj člověka nebyl lineární, původně vyučované schéma H. habilis -> H.
erectus -> H. neanderthalensis -> H. sapiens je ve skutečnosti mnohem složitější,
ačkoliv dle stáří vývoje je správně
o Vývoj trochu připomíná korunu stromu – některé vývojové větve byly slepé (nejsou
přímými předchůdci moderního člověka), jiné se zase oddělily, aby se nakonec daný
typ člověka mísil s jiným typem, který byl naším přímým předchůdcem
➔ Neandertálci se částečně mísili s moderními lidmi, máme část jejich DNA
o První úmyslné rozdělávání ohně – 790 000 BC (Homo erectus nebo Homo ergaster)
➔ Lokalita v Izraeli (Gešer Benot Ja’akov)
o Nejstarší doklady lidí v ČR – Stránská skála v Brně
o Neandertálci – zhruba 400 000 BC až 40 000 BC na našem území (tzv. střední paleolit)
➔ Starost o své zraněné
➔ Velmi dobrá představivost (technika výroby kamenných nástrojů)
➔ Nebyli vůbec hloupí
➔ Např. jeskyně Šipka
- Způsob života
o Lovecko-sběračský!
➔ Převažuje zpravidla sběr, lov v o něco menší míře – zemědělství nevyužíváno
(záleží na přírodních podmínkách, dnes v Amazonii logicky převažuje sběr,
zatímco u „Eskymáků“ lov)
➔ Mobilita lidí – časté přesuny z místa na místo – vlastnit má smysl věci, které
si můžete vzít s sebou a neomezují vás
• Dobrá znalost přírody
➔ Kvůli častým přesunům není vhodné přebývat dlouhodobě v jeskyních –
pravděpodobně zimní úkryty
• V létě je logičtější využívat například lehká stanová obydlí, která se
dají snadno přesouvat či zbourat a rychle znovu postavit
• Nevýhody života v jeskyni – průvan, kouř z ohně, případně střet se
zvířecími či jinými lidskými obyvateli jeskyně
• Výhody života v jeskyni – větší teplo v zimě
o Kůlna, Pekárna, Šipka…
o Obstarání potravy zabere mnohem méně času než zemědělská činnost
➔ Zbytek dne čas na zábavu, „kulturu“, rituály apod.
➔ S dělbou práce je to složitější – pravděpodobně existovala, ovšem v dobách
nouze lovecko-sběračské komunity často své role mění, aby přežily – obě
pohlaví loví i sbírají dle potřeby (založeno na pozorováních dnešních lovců a
sběračů)
- Důležitost ohně
o Nejen světlo, teplo, ochrana před zvěří a tepelná úprava potravin (při ní
mimochodem z masa mizí sůl, kterou do těla musíte doplňovat jinak)
o Důležitý je i kulturní aspekt – sezení kolem ohně a sdílení zážitků s ostatními členy
komunity, vyprávění, koheze skupiny – „utužování kolektivu“
- Pohřbívání
o Důležitý aspekt každé kultury
o Ojediněle se vyskytují pohřby do země, ale NEJDE o běžnou záležitost (např. trojhrob
z Dolních Věstonic; hrob šamana z Francouzské ulice v Brně)
➔ Větší chladno, neznali kovové rýče, půda tvrdší než dnes
➔ Způsoby pohřbů mohly být jakékoliv, které nejdou archeologicky zachytit např.
Tibet („sky burial“), zavěšování mrtvých do korun stromů, pohřby na
nadzemních konstrukcích, rozptylové loučky…
- Mladý paleolit (cca 40 000 BC – 15 000 BC)
o Od zhruba 29 000 BC do 25 000 BC – kultury lovců mamutů (Pavlov, Dolní Věstonice,
Předmostí u Přerova)
➔ Velká koncentrace mamutů – častý lov
➔ Známá chyba v literatuře – lov mamutů do jam – extrémně
nepravděpodobné kvůli permafrostu a náročnosti!!
o Nálezy tzv. Venuší – ženské sošky – mylně spojováno s matriarchátem
➔ Dědění v mateřské linii – praktičtější, otec nemusí být známý
➔ Věstonická venuše, Willendorfská venuše, Petřkovická venuše…
o Pravděpodobné počátky domestikace psa
- Technologie
o Doba kamenná – využívání kamene – štípání, otloukání (je třeba zkušenosti a velmi
dobrou představivost)
o Ve velké míře (pravděpodobně i častěji než kámen) využíváno také dřevo, ale to se
nezachovává jinde než v permanentně vlhkém prostředí
o Kosti, parohy
o Kůže (na našem území mohli jen těžko chodit lidé neoblečení), šlachy
o Keramika (Venuše)
- Umění – nástěnné malby, Venuše, kostěná zvířátka aj.
Mezolit (cca 8000 – 5700 BC)
- Cca 8000 – konec poslední doby ledové
- Přežívání lovecko-sběračského způsobu života
- Smolín – doklady ručních mlýnků na obilí – používání nejspíš divoce rostoucího obilí
- Častěji se objevuje rybolov – harpuny, závaží rybářských sítí
- Konec mezolitu nepřišel najednou!
o Na místech nevhodných k intenzivnímu zemědělství (např. Český ráj, jižní Čechy)
pokračuje lovecko-sběračský způsob života i přes využívání zemědělství a přechod na
usedlý způsob života v okolních oblastech
➔ Postupně ovšem vymizel
Neolit (cca 5700 – 4200 BC)
- Mladší doba kamenná
- Přechod na zemědělství a s tím související usedlý způsob života!!!
➔ Zcela zásadní změna životního stylu
➔ Život na jednom místě – změna principu vlastnictví (můžete hromadit
majetek)
➔ Rapidní zhoršení zdravotního stavu obyvatel – život na jednom místě
s dobytkem, nakládání s odpadem, doložení paraziti v lidských tělech
➔ Nutnost většího množství práce k zajištění obživy -> méně volného času než
lovci a sběrači
➔ Naopak jednoznačná výhoda je uživení většího počtu obyvatel!
• Větší zemědělská produkce -> více lidí -> potřeba dokonalejší
organizace
o Sídliště
➔ Dlouhé domy – sloupové konstrukce v 5 řadách, vnější strana vypletená
proutím a omazaná hlínou
• Hlína používána z tzv. stavebních jam podél domu – po vyhloubení
poté sloužila na odpadky
• Kromě dlouhých domů také menší domy na sídlištích
➔ Zásobní jámy – sloužily na obilí; výjimečně v nich nalézáme pohřby (zejména
děti, ale neví se proč)
➔ Důležitá blízkost vody – nejen na pití, ale také na zalévání polí
• Často blízkost vodních toků, méně často studny – nutnost znát
tesařské řemeslo (a to stále neznali kovy!), nálezy studen např. BrnoNový
Lískovec, Uničov, Mohelnice
• Právě kvůli nedostatku velkých vodních zdrojů u nás nikdy nevznikla
starověká velká civilizace
o Lov pouze velmi okrajová záležitost (ale vyskytuje se)
o Pohřbívání
➔ Sice už nebyl permafrost, přesto z období neolitu známe na Moravě
minimum pohřebišť (2 za zhruba 1500 let); primární způsob pohřbívání
nejspíš archeologicky nezachytitelný (způsob tím pádem nezjistitelný, viz část
o paleolitu)
➔ Výjimečně nálezy pohřbených těl přímo na sídlištích v zásobních jamách
o Duchovní život – nedá se zjistit konkrétní forma, ale rituály jsou důležité pro sdílenou
kulturu člověka (např. chození do kostela)
➔ I zdánlivě nepochopitelný rituál má ale mimo jiné i praktickou funkci –
koheze společnosti
- Od mladého neolitu známe tzv. rondely
o Kultovní areály („víceúčelové haly“) – sešlosti více komunit najednou – směna,
navazování společenských kontaktů apod.
➔ Právě přes navazování společenských kontaktů a přes rituály v tomto období
lidé zvyšovali svou moc – umožníte „svým“ lidem přístup k něčemu
exkluzivnímu
o Doporučuji přečíst si článek Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem v časopise
Vesmír (je na internetu a není povinný!)
- Způsob směny
o V rámci vaší komunity (např. vesnice)
➔ Nefungovala směna výrobek za výrobek! (barter)
➔ Funguje na bázi sousedské výpomoci a splácení „dluhů“
o Mezi lidmi z různých cizích komunit
➔ Funguje zde tzv. barterová směna (výrobek za výrobek)
- Technologie
o Stále využívání kamene, dokonalejší techniky štípání
➔ Nově broušení a vrtání kamenů! (sekerky, sekeromlaty…)
➔ Dále například ruční mlýnky, závaží tkalcovských stavů apod.
o Dřevo
o Kosti, parohy
o Kůže, šlachy
o Látky!!! (uměli tkát), provázky
o Keramika (zcela běžná oproti staršímu období)
Eneolit (cca 4200 –2300/2200 BC)
- Přechodné období mezi neolitem a dobou bronzovou
o Společenský vývoj
o Zemědělství od neolitu hlavním způsobem obživy všech společností v dějinách na
našem území
- Využívání mědi! (aeneus = měď, lithos = kámen), zlata, stříbra a slitiny Ag a Au (elektrum)
o Měď se zpracovává tepáním, je měkká (ale velmi dobře se s ní pracuje)
o Jinak technologie kromě nové znalosti práce s kovy prakticky stejné
o Vhodné pro výrobu šperků; případně nalézáme měděné dýky
- Zdokonalení zemědělství, první doklady orby (pod mohylami)
Doba bronzová (cca 2300/2200 – 800 BC)
- Objev bronzu – slitina mědi a cínu (původně také mědi a arsenu nebo mědi a antimonu –
neujalo se)
o Bronz se zpracovává úplně odlišným způsobem!
➔ Odlévání – vyžaduje zkušenosti – pokud výrobek odlijete špatně, musíte ho
znova roztavit – nedá se překovat
• Oproti tomu železo se zpracovává kováním – také vyžaduje specifické
znalosti, je to ale rychlejší a jednodušší (znalost až od doby železné
(cca od 800 BC)
➔ Odlévání na ztracenou formu (model výrobku z vosku, obalíte ho hlínou,
vypálíte, vylijete vosk, nalijete roztavený bronz – finální výrobek dobrousíte)
x používání tzv. kadlubů – trvanlivější kamenná forma (složitá na vyrobení)
➔ Oproti zpracování mědi technologicky náročnější, oproti zpracování železa
taktéž
o Dálkový obchod po celé Evropě!
➔ Nedá se uplatnit sousedská výpomoc – vytvoření standardizovaných platidel
(např. tzv. hřivny či jiná předmincovní platidla)
➔ Zisk surovin a luxusních předmětů
o Dopady metalurgie na krajinu -> velká vlna odlesňování – potřebujete spoustu paliva
- Populační růst -> zvýšení intenzity zemědělství
o Některé nové plodiny, např. proso (původem z Číny)
- První doložená těžba soli – při tepelné úpravě potravin je sůl potřeba do těla doplňovat
uměle; slouží jako konzervant a koření
- Zdokonalená forma organizace – náčelnictví (velmi podobné i v raném středověku)
o Hlavní náčelník si udržuje věrnost svých „vladyků“ pomocí luxusních a prestižních
předmětů, ti pak vládnou v jednotlivých menších částech země
o Mocenská centra – hradiště
- Pohřební ritus
o Inhumace (tělo do země) nebo žárový ritus – tzv. popelnicová pole (urny v hrobech)
- Sluneční kult
Doba halštatská (cca 800 – 480 BC)
- Starší doba železná
- Poslední období pravěku, o mladší době železné ve střední Evropě už máme některé písemné
záznamy (od Řeků a Římanů)
- Velký rozvoj těžby soli a železné rudy!
- Železná ruda dostupnější než zdroje cínu – snazší výroba + jednodušší práce se železem
o Železné předměty nemusejí být nutně lepší než bronzové, ale železo je pružnější a dá
se technologickými postupy zdokonalit na ocel (až v pozdější době)
- Na území ČR dva kulturní okruhy – Západ (Čechy) x Východ (Morava, Slezsko)
o Rozdíly zejména v hrobech – západní okruh má bohatší hrobové výbavy
o Ve střední Evropě v této době i Skýtové (spíše na Slovensku) – kočovné národy