TVORBA PANORAMATICKÉHO NÁČRTU
Tvorba náčrtu (situační, topografický, panoramatický) je základní dovedností geografa, která se
používá při rekognoskaci a zachycení terénu.
Technika zhotovení panoramatického náčrtu vznikla v době, kdy se nadalo využít
vyhodnocení různých snímků krajiny, je stále aktuální i v dnešní době hojného využívání
moderních digitálních technologií. Technikou zpracování takového náčrtu se zabývali
kartografové pro účely vojenského dělostřelectva. Níže uvedený návod pochází z roku 1935
z příručky nazvané "Rukověť branné výchovy - nižší stupeň" a vydal ji Vědecký ústav
vojenský.
Proč tuto techniku využívat v současné době moderních technologií?
Při zpracování panoramatického náčrtu musíme především o zobrazované krajině přemýšlet
a vyhodnotit bodové, liniové a plošné prvky. U fotografie přemýšlíme zejména pod jakým
úhlem a v jakém rozlišení budeme pracovat a vyhodnocení přijde až později. Nicméně
fotografie je vhodným doplňkem pro další zpracování a vyhodnocení určitého výřezu krajiny.
METODIKA: TVORBA PANORAMATICKÉHO NÁČRTU V TERÉNU
Na arch papíru, nejlépe na pevné podložce zakreslujeme postupně předměty a linie terénu a
to v hrubých rysech tak, jak se jeví našemu oku. Na prvních obrázcích je znázorněno, jak by
se měly zakreslovat tvary např. stromů, lesů a mostních konstrukcí. Vše je kresleno
schematicky. To platí i pro domy, osady apod. Svahy naznačujeme čárkováním ve směru
největšího sklonu. Na dalších obrázcích jsou již příklady nákresu vlnitého terénu a terénu s
vesnicí.
K rozložení jednotlivých objektů, linií a ploch je vhodné použít základní mřížku, kterou si
naneseme na papír. Nemusí být tak hustá jako na obrázku, ale v zásadě nám pomůže
k snadnějšímu rozmístění sledovaných jevů. Není však nutností.
A. V první fázi si zhotovíme kostru.
Na náčrt zakreslíme několik
nejdůležitějších bodů a míst, pokud
možno pravidelně rozložených.
Do této kostry pak můžeme
vyznačovat další podrobnosti.
B. V druhé fázi do kostry náčrtu
doplníme linie terénu, např. za sebou
jdoucí hřebeny, obrysy lesů, osady,
cesty, další místa výhledu apod.
C. Ve třetí fázi zakreslíme vše co je
pro pozorovanou krajinu důležité k jejich
identifikaci. Větší podrobnosti lze
označit symboly a přidat je do legendy
náčrtu, abychom si později nemuseli
vzpomínat, co jsme těmito symboly
zachytily.
D. Ve čtvrté fázi dokončíme nákres.
Především dokončíme legendu a popis
toho, co jsme nakreslili.
Zpracováno podle: csopevneni.xf.cz/Prirucka/Prirucka-nacrt.htm
Doplnění: Pro rychlejší orientaci je lepší zvolit za střed obdélníku nějaký výrazný objekt. Poté
se viditelné objekty pomyslně rozdělí do tří pásem podle vzdálenosti: na objekty blízké (do
800 m od pozorovatele), střední (800–1500 m) a vzdálené (více než 1500 m), přičemž ve
výsledném náčrtu budou objekty blízké zakresleny nejostřeji a nejdetailněji
a objekty vzdálené bez ostrých obrysů a méně sytě – to se týká např. zalesněného horizontu.
Stejně jako do map a plánů se ani do náčrtů území nezakreslují pohyblivé předměty (zvířata,
lidé, dopravní prostředky).
Webové odkazy a zdroje pro tvorbu panoramatického náčrtu:
 Pracovní list pro tvorbu panoramatického náčrtu – pro žáky
 Metodika tvorby panoramatického náčrtu
METODIKA: DOKONČENÍ PANORAMATICKÉHO NÁČRTU VE VÝUCE
Na arch balicího papíru překreslete dílčí panoramatické náčrty tak, aby daly kompletní
pohled do krajiny:
o Popis významných objektů v krajině;
o Výškové kóty u významných vrcholů;
o Povinné prvky náčrtu: název, tiráž, datum pořízení, směr pohledu, legenda;
o Barevně zachytíme strukturu krajiny, viz níže.
U vašeho výřezu krajiny vyhodnoťte stručně její strukturu a to podle členění J. Kolejky
(Zpracováno podle: Nauka o krajině, 2013)
o Přírodní neboli primární struktura krajiny, vzniklou působením přírodních faktorů a
procesů a sestávající ze systému synergeticky propojených složek (komponent: voda,
vzduch, horniny a zeminy, reliéf, energie, půda a biota) a dílčích územních jednotek
vykazujících zákonité stavy v prostoru a v čase.
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
o Ekonomickou neboli sekundární strukturu krajiny - představující antropogenní
nadstavbu tvořenou mozaikou forem využití ploch (land use, resp. land cover), jejíž
podstatu dokládají prostorově uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin,
zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha dalších, ovšem vždy diferencované
kvality.
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
o Humánní neboli terciární, resp. sociální strukturu krajiny - reprezentovanou
rozmanitými v prostoru lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a
rozvojovými motivy, ale také i demografickými a sociálními parametry území.
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
o Duchovní (spirituální neboli kvartérní) strukturu, pod níž lze chápat symbolický
prostorový vzor, emocionálně přijímaný jako "genius loci" krajiny daný jak
imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště, pobyty významných osobností,
pověsti, hudba, pohádky apod.
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
_____________________________________________________________________
K jejímu podrobnějšímu vyhodnocení budete potřebovat i další zdroje. Napište, jaké zdroje
byste dále k bližší charakteristice území použily.
VYHODNOCENÍ PANORAMATICKÉHO NÁČRTU
Popište znaky sledované krajiny (např. které složky krajinné sféry převažují, vzájemný poměr
kulturních a krajinných složek, míra ovlivnění člověkem, množství zachovalých přírodních složek,
morfologie, narušení krajiny apod.).
Autor úkolu a textu: doc. PaedDr. Eduard Hofmann, CSc.
MODELOVÁ PŘÍPRAVA NA TERÉNNÍ VÝUKU NA ZŠ
ZAŘAZENÍ PODLE RVP ZV:
Vzdělávací oblast, vzdělávací okruh: Člověk a jeho svět – Místo, kde žijeme (1. období)
- Okolní krajina a její ovlivnění člověkem
- Podoba místní krajiny a výrazné prvky v okolní krajině
- Přírodní a umělé prvky v krajině
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY:
Žák:
- Orientuje se v okolí svého bydliště a v okolí školy
- Vyhledá a pojmenuje nejvýznamnější místa v okolí svého bydliště a školy
- Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické
hodnoty a rozmanitost
DOVEDNOSTI:
Tvorba panoramatického náčrtu; sběr informací; třídění, zpracování a hodnocení informací; srovnání
různých informačních zdrojů; interpretace vlastního pozorování; prezentace výsledků pozorování.
Vytváření výsledků na základě vlastního pozorování a kladení geografických otázek.
Podrobněji pak ke stažení kompletní metodika.
LITERATURA A DOPORUČENÉ ODKAZY:
RNDr. Hana Svobodová, Ph.D., Mgr. Radek Durna, Mgr. Marek Pernica, doc. PaedDr. Eduard
Hofmann, CSc.: Námětovník pro terénní výuku socioekonomické geografie (školní pozemek, město,
venkov). Katedra geografie - Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2018.
Svobodová, Hana, Mísařová, D., Durna, R., Češková, T. a Hofmann, E. Koncepce terénní výuky pro
základní školy. MUNI PRESS, Brno 2019.
BLÁHA, J. D., HÁTLE J. Tvorba náčrtů a plánků ve výuce geografie. Geografické rozhledy. Praha: ČGS,
2013/2014, č. 4, ročník 23, 2014.
Jak vytvořit panoramatický náčrt. URL http://csopevneni.xf.cz/Prirucka/Prirucka-nacrt.htm [cit. 5. 5.
2013]